Propad libry po "brexitu" pokračuje mírnějším tempem

Na globálních finančních trzích v pondělí pokračoval výprodej rizikových aktiv v čele s akciemi a na nová minima padal kurz britské libry. Pohyby cen a kurzů se ale proti pátečním propadům zřetelně zmírnily. Britští i někteří další vládní představitelé se snažili zklidnit trhy, vykolejené nečekaným čtvrtečním hlasováním o odchodu Británie z Evropské unie.

Britská libra dnes vůči dolaru sestoupila až pod 1,3150, nové minimum za 31 let, později se pohybovala kolem 1,3180. Britskou měnu druhý den od referenda sráží nejistota ohledně dopadů "brexitu" a dohady, že britská centrální banka sníží úrokové sazby. Očekávání poklesu úroků ale žene investory do britských státních dluhopisů, což snižuje úvěrové náklady britské vlády na rekordní minima.

V pátek libra klesla o osm procent a zaznamenala nejhlubší jednodenní propad od zavedení plovoucího kurzu počátkem 70. let. Za dva dny ztrácí asi 12 procent.

Euro proti libře dnes vzrostlo o více než dvě procenta nad 0,8350 a je nejvýše od března 2014. Euro oslabuje vůči americkému dolaru o téměř jedno procento na 1,1015 a je nejslabší za tři a půl měsíce.

Výnosy britských státních dluhopisů, které určují náklady vlády na nové výpůjčky, se propadly na nová minima. Výnos desetiletého "giltu" navíc poprvé v historii klesl pod jedno procento. Trh předpokládá, že Bank of England ve snaze zmírnit dopady "brexitu" na ekonomiku ještě letos sníží základní úrokovou sazbu.

Akcie v Japonsku a Číně dnes už oživily, v Evropě ale burzy dál klesaly, zejména kvůli propadům bank a cestovních kanceláři. Západoevropský index FTSEurofirst 300 krátce před koncem obchodování ztrácel 3,7 procenta, a znovu tak oslaboval podstatně více než londýnská burza, jejíž hlavní index FTSE 100 v té době přicházel o 2,5 procenta. Zatímco tento index podporuje růst akcií velkých vývozců, kterým pomáhá propad libry, výrazně hlubší je propad menších britských firem; jejich index FTSE 250 dnes ztrácí šest procent.

V pátek FTSEurofirst 300 spadl o 6,4 procenta. Pokles londýnského FTSE 100 byl o polovinu nižší.

Rovněž americké akcie zahájily týden poklesem a jejich hlavní indexy v první polovině dne ztrácely zhruba dvě procenta. I zde pod tlakem zůstávají akcie amerických bank, které mají významné aktivity v Londýně.

Globální akciové trhy ztratily na hodnotě jen v pátek přes dva biliony dolarů, což byla jejich nejhlubší jednodenní ztráta v historii. Investoři prodávali akcie, komodity a rizikovější měny a kupovali naopak měny bezpečných zemí, zlato a státní dluhopisy finančně nejstabilnějších států, tedy USA a Německa.

Britský ministr financí George Osborne dnes v prvním veřejném vystoupení od čtvrtečního referenda řekl, že "brexit" nepochybně dopadne na britskou ekonomiku, ostrovní hospodářství je ale dostatečně silné na to, aby to zvládlo. Osborne také couvl od plánu na rychlá úsporná rozpočtová opatření, která před čtvrtečním referendem v případě brexitu ohlásil, a řekl, že vláda s nimi počká do podzimního nástupu nového premiéra.

Americký ministr financí Jack Lew řekl, že po rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie na trzích žádné známky finanční krize nevidí. Pro hospodářství Spojených států bude sice takzvaný brexit dalším negativním faktorem, největší ekonomika světa je ale podle něj dostatečně odolná.

Ceny ropy dnes odpoledne klesaly o zhruba dvě procenta. Vedle obav z dopadů brexitu je srážel rostoucí kurz dolaru. Od pátku ropa ztrácí asi sedm procent.

Investoři z měn dál kupovali dolar, japonský jen nebo švýcarský frank a pokračovali rovněž v nákupech zlata. Jeho cena se dnes zvýšila o necelé jedno procento po pátečním vzestupu o pět procent, který byl nejvýraznější od počátku roku 2009.

Vývoj měnového páru GBP/USD (1hodinový graf – H1):

Vývoj měnového páru EUR/USD (1hodinový graf – H1):

Vývoj měnového páru EUR/GBP (1hodinový graf – H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, MT4

Čtěte více

• Pro Němce je důležitější ochrana klimatu než hospodářský růst
  Zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD, který byl zveřejněn krátce před očekávaným rozhodnutím takzvaného klimatického kabinetu vedeného kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) o opatřeních na ochranu klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).
• Propad americké ekonomiky byl ve čtvrtletí proti odhadům mírnější
  Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala v přepočtu na celý rok tempem 31,4 procenta. Uvádí to konečná zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP), kterou dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Za největším propadem ekonomiky minimálně za 73 let je hlavně koronavirus a opatření proti jeho šíření. Podle předběžné zprávy zveřejněné před měsícem největší ekonomika světa klesala ročním tempem 31,7 procenta.
• Propad cen ropy dostal Kanadu do recese
  Kanadská ekonomika ve druhém čtvrtletí znovu klesla a vstoupila do technické recese, která se obvykle...
• Propad cen ropy mají analytici za bezprecedentní, stabilizuje se v létě
  Bezprecedentní. Tak označují analytici pondělní stav, kdy cena americké lehké ropy WTI klesla o 306 procent a uzavřela na minus 37,63 dolaru za barel. Znamená to, že prodávající v rámci kontraktu s květnovým dodáním nejenže za svou ropu nic nedostane, ale kupujícímu ještě musí za každý odebraný barel zaplatit. Odborníci, které ČTK oslovila, stav vysvětlují mimo jiné tím, že na trhu je toliké ropy, že byly naplněny lokální skladovací zásobníky v USA. Cena ropy by se mohla stabilizovat v létě, soudí.
• Propad cen ropy posílil některé měny
  Pokračující propad cen ropy na nová sedmiletá minima dnes srazil dolů kurzy měn západních ropných...
• Propad cen ropy trvá už dva roky za sebou
  Světové ceny ropy se letos znovu výrazně propadly, pokles dosáhl zhruba 35 procent. Na vině je rekordní produkce...
• Propad Conference Board v USA
  Zhoršující se spotřebitelská důvěra v USA. Růst ceny domů v USA. Dnešní důležité zprávy, které ovlivní finanční trhy.
• Propad ekonomiky není podle analytiků tragický
  I když propad české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl rekordní, nejde s přihlédnutím k očekáváním trhu a vývoji v dalších zemích postižených pandemií o zcela negativní výsledek. Nejhorší má česká ekonomika za sebou a ve třetím čtvrtletí by měla již vykázat mezičtvrtletní růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Propad italské ekonomiky byl kvůli viru hlubší, než činily odhady
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla kvůli pandemii v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 13 procent. Ve své zpřesněné zprávě to dnes oznámil italský statistický úřad ISTAT. Meziročně se pak hrubý domácí produkt (HDP) vlivem plošné karantény snížil o 18 procent. I to je víc, než činily odhady.
• Propad kyperské ekonomiky se ve 3Q zpomalil na 0,8 %
  Pokles kyperské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zpomalil na mezičtvrtletní tempo 0,8 procenta z propadu...
• Propad německého průmyslu v červnu překonal očekávání
  Produkce německého průmyslu v červnu klesla o 1,5 procenta, propad tak byl zásadně vyšší než očekávaných 0,4 procenta. Důvodem byla slabší produkce meziproduktů a investičního zboží. Vyplývá to z dnešních údajů spolkového statistického úřadu, který současně snížil data za květen, kdy výroba stoupla o 0,1 procenta a ne o dříve hlášených 0,3 procenta.
• Propad rublu s sebou stahuje další měny
  Kurz ruského rublu dramaticky slábne a situaci nepomohlo stabilizovat ani zvýšení úrokových sazeb z 10,5...
• Propad řecké ekonomiky se ve 3Q zmírnil
  Propad řecké ekonomiky se ve třetím čtvrtletí nečekaně zmírnil. Hrubý domácí produkt se meziročně snížil...
• Propad těžby ropy v USA byl v květnu nejvyšší za posledních 40 let
  Koronavirová krize a s ní související propad poptávky po ropě a dalších energetických komoditách se projevil i na produkci světových těžařů. V případě Spojených států došlo v květnu k poklesu těžby o zhruba 2 miliony barelů denně, což byl nejvyšší měsíční pokles zaznamenaný od roku 1980. Letošní květen tak překonal i září 2008, kdy těžbu omezily hurikány Gustav a Ike.
• Propady HDP za první čtvrtletí hlásí většina hlavních ekonomik
  Británie - Britská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o dvě procenta. Znamená to nejhlubší propad od konce roku 2008, tedy od globální finanční krize. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že ekonomika Spojeného království by letos mohla vykázat nejhlubší propad za více než 300 let. HDP by mohl klesnout o 14 procent, v příštím roce by naopak mohl vykázat až 15procentní růst. Počet lidí uplatňujících nárok na podporu v nezaměstnanosti v Británii v dubnu meziměsíčně vzrostl o rekordních 856.500 na 2,097 milionu osob. To je nejvíce od roku 1996.
• Propast mezi Řeckem a EMU se zvětšila
  Výsledek řeckého referenda ještě zvětšil propast mezi Řeckem a ostatními zeměmi eurozóny, uvedl dnes...
• Pro ponechání sazeb bylo pět členů bankovní rady, dva je chtěli zvýšit
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl, podle kterého v bankovní radě převládla snaha zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. Na příštím zasedání bankovní rady se podle Michla rozhodne, zda sazby zůstanou zachovány nebo se zvýší. Guvernér očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat.
• Pro ponechání úrokové sazby bylo pět členů rady ČNB, dva chtěli zvýšení
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na příštím jednání bankovní rada zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší, řekl Michl.
• Pro ponechání základní úrokové sazby bylo pět ze sedmi členů rady ČNB
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.
• Propouštění za koronavirové krize hlásí především letecké firmy
  Boeing - Americký výrobce letecké techniky Boeing hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16.000 zaměstnanců.