Počet stomilionářů vzrostl za deset let o 54 procent

Klub superbohatých lidí ve světě se za posledních deset let citelně rozrostl. Hlavní podíl má na tom Čína a pak Spojené státy, vyplývá ze zprávy společností New World Wealth a Henley & Partners. Celkový počet lidí, kteří mají investovatelný majetek nejméně za 100 milionů USD (2,26 miliardy Kč), označovaných jako stomilionáři, za deset let vzrostl celosvětově o 54 procent na 29.350.

"Amerika a Čína zažívají něco, co lze označit za boom stomilionářů, a výrazně překonávají evropské protějšky," řekl generální ředitel Henley & Partners Juerg Steffen.

Nejvýraznější růst zaznamenala Čína, kde počet stomilionářů za posledních deset let stoupl o 108 procent. Ve Spojených státech se počet těchto mimořádně bohatých lidí zvýšil o 81 procent.

V Číně byl z velké části růst způsoben příchodem podnikatelů v technologiích a v průmyslu. V současné době v zemi žije 2350 stomilionářů. Čínská ekonomika však v posledních letech stagnuje, brzdí jí problémy v realitním sektoru, přetrvávající vysoká nezaměstnanost a slabá domácí spotřeba. Nejvíce stomilionářů se objevilo v letech 2013 až 2020, od roku 2020 jejich počet vzrostl jen o deset procent, řekl serveru zpravodajské televize CNBC analytik New World Wealth Andrew Amoils. Od současnosti do roku 2040 však Amoils v Číně nadále očekává vysoký růst počtu stomilionářů, a to o 80 až 100 procent.

Nicméně počty těchto mimořádně bohatých lidí ve Spojených státech a v Číně by do roku 2040 měly růst rychleji, než bude činit světový průměr. Ten by se měl pohybovat kolem 75 procent. Řada měst v Asii a na Blízkém východě by mohla zažít růst počtu mimořádně bohatých lidí o 150 procent. Jsou mezi nimi Tchaj-pej, Dubaj, Abú Zabí či Béngalúru. Naopak v zavedenějších centrech, jako je Curych, Chicago, Moskva a Madrid, se očekává růst počtu superbohatých o méně než 50 procent.

Slabý růst v Evropě je způsoben pomalou expanzí na důležitých trzích, jako je Německo, Francie a Británie, dodal Steffen. Zatímco větší rozvinuté evropské země zaostávají, menší země jako Monako, Malta a Černá Hora nebo Polsko zaznamenaly růst počtu stomilionářů o 75 procent a více.

Investovatelný majetek zahrnuje prostředky jako peníze v hotovosti, akcie, dluhopisy, fondy a další finanční majetek, jenž není vázán ve fyzických aktivech, jejichž okamžité použití by bylo komplikovanější. Typickým příkladem jsou nemovitosti. Investovatelný majetek nezahrnuje aktiva, jako jsou nemovitosti pro osobní využití, sběratelské předměty či osobní majetek, ale také třeba podnikání, jehož převod na likvidní prostředky by vyžadoval větší čas a úsilí.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC, Henley & Partners, New World Wealth

Čtěte více

• Počet nových žádostí o podporu v USA mírně klesl, stále je vysoký
  Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden již po jedenácté v řadě za sebou klesl, stále však zůstává vysoký. Za týden do 13. června požádalo o podporu téměř 1,51 milionu osob. Oproti předchozímu týdnu se počet žádostí o podporu snížil o 58.000. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce, které současně zpřesnilo směrem nahoru údaj za předchozí týden.
• Počet občanů EU stěhujících se do Británie po brexitu prudce klesá, uvádí výzkum
  Počet občanů Evropské unie, kteří se stěhují do Británie, po brexitu prudce klesl. Odchod Británie z EU totiž omezil přístup do země především málo placené pracovní síle, uvádí výzkum, na který se odvolává britský list The Guardian. Dramatický pokles migrace ze států Evropské unie tvrdě zasáhl především britské pohostinství.
• Počet obětí koronaviru v Itálii už dosáhl 148, nakažených je 3858
  V Itálii za posledních 24 hodin zemřelo dalších 41 pacientů s novým koronavirem. Oznámila to včera podle agentury Reuters italská civilní ochrana. Počet mrtvých v zemi tak dosáhl už 148, z toho 98 v Lombardii. Celkový počet nakažených v Itálii vzrostl ze středečních 3089 na nynějších 3858. Aktuálně pozitivních případů je 3296. Šíření nákazy v nejhůře zasažené evropské zemi tak stále nevykazuje známky zpomalení, uvádí Reuters. Řím plánuje finanční balíček, jímž chce utlumit ekonomický dopad nákazy, zdvojnásobit na 7,5 miliardy eur (190,5 miliardy Kč).
• Počet plánovaných propouštění v USA klesl
  Počet zaměstnanců, které se podniky v USA chystají propustit, se v září ve srovnání s předchozím měsícem...
• Počet plánovaných propuštěných v USA rostl
  Americké společnosti v únoru oznámily propuštění 55.356 zaměstnanců, což bylo o téměř 37 procent více...
• Počet pracovních míst ve Francii roste
  Ve Francii vzniklo v prvním čtvrtletí roku zhruba 50.000 nových pracovních míst, výlučně ve službách. Nová místa tak přibývají už sedmé čtvrtletí v řadě a celkový počet pracovních míst je nejvyšší od začátku finanční krize v roce 2008. Vyplývá to z předběžného odhadu francouzského statistického úřadu INSEE.
• Počet pracovních míst v USA v prosinci poprvé od jara klesl
  Tvorba pracovních míst ve Spojených státech se v prosinci poprvé od jara zastavila. Kvůli zhoršení pandemie způsobené šířením nového koronaviru zaniklo zhruba 140.000 míst. Míra nezaměstnanosti poprvé od dubna neklesla a zůstala na listopadových 6,7 procenta, oznámilo dnes americké ministerstvo práce. Analytici čekali, že ekonomika zhruba 50.000 míst vytvoří.
• Počet primárních úpisů akcií letos klesl
  Primární veřejné úpisy akcií (IPO) v letošním roce vynesly svým emitentům více než loni. Od začátku roku bylo zaregistrováno 1359 IPO za 204,8 miliardy dolarů (4,6 bilionu Kč). I když se jejich počet proti loňsku snížil asi o pětinu, jejich výnosy byly zhruba o šest procent vyšší. Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO Trends.
• Počet soukromých bankrotů v Německu loni stoupl poprvé za deset let
  Počet soukromých bankrotů loni v Německu poprvé za deset let stoupl. Zvýšil se o 93,6 procenta na 109.031. Vyplývá to z údajů úvěrové agentury Crif. Vysoké číslo očekávají odborníci i letos, zejména kvůli ekonomickým důsledkům pandemie nemoci covid-19.
• Počet stavebních povolení na bytovou výstavbu v Německu dál prudce klesá
  Německo se nadále potýká s nejvážnějším propadem v realitním sektoru za poslední desetiletí. Nejnovější údaje spolkového statistického úřadu dnes ukázaly, že počet stavebních povolení na výstavbu a přestavbu bytů se v dubnu meziročně snížil o 17 procent. Ve srovnání s dubnem 2022 pokles činí už téměř 44 procent. Počet stavebních povolení je důležitým ukazatelem budoucí výstavby.
• Počet transakcí na trhu fúzí a akvizic meziročně stoupl, jejich objem se snížil
  Počet transakcí na trhu fúzí a akvizic v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně mírně stoupl na 21 z loňských 20, jejich objem se ale snížil. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti TPA. Na území Česka či se zapojením ČR se podle nich uskutečnily ve třetím čtvrtletí transakce, u kterých je známá hodnota, za 106 milionů eur (2,6 miliardy korun), zatímco ve třetím čtvrtletí 2021 to bylo 6,73 miliardy eur (172 miliard Kč).
• Počet volných míst v Německu ve 4Q rostl
  Počet volných pracovních míst v Německu byl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku rekordní. Podle údajů ústavu pro výzkum v oblasti zaměstnání IAB stoupl počet volných pracovních míst ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 80.000 na 1,044 milionu a předchozí rekord z konce roku 2015 překonal o 6000 míst.
• Počet volných pracovních míst v Austrálii je na rekordu
  Počet volných pracovních míst v Austrálii byl ve čtvrtletí do konce listopadu nejvyšší od roku 1979. Meziročně se zvýšil o 16 procent na 210.300, uvedl dnes australský statistický úřad. Volná pracovní místa v zemi přibývají již šestým čtvrtletím za sebou, připomněla agentura Reuters.
• Počet volných pracovních míst v Německu vystoupil na nový rekord
  Počet volných pracovních míst v Německu se v letošním prvním čtvrtletí vyšplhal na nový rekord. Dosáhl zhruba 1,190 milionu, takže o více než 7000 překonal předchozí maximum z posledního kvartálu loňského roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil německý Ústav pro výzkum pracovního trhu (IAB). V meziročním srovnání se počet volných pracovních míst v prvním čtvrtletí zvýšil zhruba o 126.000.
• Počet volných pracovních míst v Německu vystoupil na nový rekord
  Počet volných pracovních míst v Německu loni vystoupil na nový rekord. Na konci čtvrtého čtvrtletí bylo v zemi 1,18 milionu volných míst, což je meziročně o 128.000 míst více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil německý Ústav pro výzkum pracovního trhu (IAB). Zpráva potvrzuje, že německý trh práce je silný, což má vliv i na růst mezd a pomáhá ekonomickému růstu.
• Počet výdělečně činných osob v Německu loni dosáhl rekordu
  Počet výdělečně činných osob v Německu v loňském roce vzrostl o 0,9 procenta na 45,3 milionu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad. Růst zaměstnanosti nicméně brzdí zpomalující expanze německé ekonomiky. Předloni se počet výdělečně činných osob zvýšil o 1,4 procenta, upozornila agentura DPA.
• Počet zahraničních investic v Evropě loni poprvé od r. 2012 klesl
  Počet dokončený projektů přímých zahraničních investic loni v Evropě klesl o čtyři procenta, a zaznamenal tak první pokles od roku 2012. Přispěla k tomu nejistota způsobená odchodem Británie z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu konzultační společnosti Ernst & Young.
• Počet zaměstnaných Britů vystoupil na nový rekord
  Počet lidí, kteří jsou v Británii zapojeni do pracovního procesu...
• Počet zaměstnaných na kurzarbeit v Německu výrazně klesl
  Počet lidí zaměstnaných na kurzarbeit, tedy v režimu, kdy jim mzdu dorovnává stát, v Německu v září činil 3,7 milionu. To je výrazný pokles proti srpnu, kdy jich bylo 4,7 milionu. Uvedl to dnes ekonomický institut Ifo. Podíl takto pracujících lidí na celkovém počtu zaměstnaných se tak snížil na 11 ze 14 procent v předchozím měsíci. Je to znamení, že největší evropská ekonomika se dál částečně zotavuje z dopadů koronavirové krize, poznamenala agentura Reuters.
• Počet zaměstnaných v Británii je na rekordu, míra nezaměstnanosti klesla
  Britští zaměstnavatelé v září vytvořili 207.000 pracovních míst, počet zaměstnanců na výplatních páskách se tak ocitl na rekordu. Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce srpna klesla na 4,5 procenta z předchozích 4,6 procenta, kde byla na konci července. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Čerstvá data by podle analytiků mohla přispět k tomu, že britská centrální banka zvýší úrokové sazby.