V minulém týdnu se trh EURUSD dostal do jakéhosi letargického přemítání, kam se vydat. Bylo možné vidět několik pokusů o cestu na sever, ale i několik pokusů o cestu na jih. Na konec z toho vznikl docela pěkný box pro nějakou odrazovou strategii, který se celý odehrál v rozpětí cca 800 bodů. Nicméně s tím se nedá nic dělat a používaná strategie by na to měla umět reagovat. Tím spíš, že v mém případě se jedná o strategii breakoutovou, z čehož plyne, že tento týden byl pro ní zakletý.
V pondělí trh otevřel oba dva čekající pokyny. Long vypadal na falešný průraz, zatímco short vypadal na jasnou cestu za Take-Profitem. Částečné odprodeje, přitažení Stop Lossu (SL) k Break/Evenu (B/E), avšak odpoledne otočka a jelo se na sever. Pozdě večer potom zásah SL, ale to až tak moc nevadilo, dostával se opět do hry long. Jenže u něj byl průběh podobný. Odprodeje, posouvání SL a opět konec právě na tom SL. Nicméně na palubě pořád klid, motal jsem se totiž okolo nuly. Ve čtvrtek trh opět zkontroloval a otevřel oba pokyny. Tentokrát to ale bylo v jiném módu. Nejprve mi dal naději na pěkný obchod v shortu, který však zanedlouho zamítl a vydal se dát mi stejnou naději v longu. Jak to celé vypadalo a následně dopadlo, je vidět v grafu níže.
Víte, co si myslím? Že i kdyby ten týden měl 100 dnů, tak by celých sto dnů bylo takovéto plácání se od ničeho k ničemu. Je to, jako když hrajete fotbal, svého soupeře tlačíte, nepouštíte ho z vlastní poloviny hřiště, vystřelíte padesát střel na branku, ale gól nikde. Trefujete tyčky, trefujete gólmana, i když on sám na tom má jen malou zásluhu, prostě se trápíte a trápili byste se, i kdyby těch poločasů bylo osm. No a v takové situaci je remíza považována za špatný výsledek. Nikoliv však v tradingu, tady je remíza výhrou, protože máme před sebou nový a snad i lepší týden, do kterého můžeme nastoupit, protože jsme předtím neutrpěli ztrátu. A abych byl opět kompletní, tak účet skončil po započtení swapů ve ztrátě mínus – 1,35 %.
Michal Uma