Ekonomický přístup Pavla i Babiše bude dost odlišný, míní ekonomové

Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.

Do druhého kola prezidentských voleb včera postoupili bývalý představitel české armády a Severoatlantické aliance (NATO) Petr Pavel a poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Na odlišnosti obou kandidátů v jejich předpokládaném vlivu na tuzemské hospodářství upozornil například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Pro ekonomickou diplomacii mají podle něj oba kandidáti dostatečné předpoklady, ovšem výrazný rozdíl očekává v jejím zaměření. "Andrej Babiš by pravděpodobně navázal na tradici Miloše Zemana, který udržoval intenzivní kontakty na místech, která jsou z pohledu české ekonomiky spíše marginální, ovšem mnohdy zavdávají důvody ke spekulacím, zda nejsou motivovány zájmy jeho bezprostředního okolí," uvedl Hradil.

"Petr Pavel by se zřejmě orientoval dominantně na euroatlantický prostor, kde by jeho dosavadní kariérní historie působila důvěryhodně a příznivě. Naproti tomu slabší pozici by mohl mít u přirozených rivalů Evropy, tedy například v Rusku či Číně," podotkl. Odlišně budou kandidáti podle něj působit i v domácí ekonomické politice, na niž má prezident spíše nepřímý vliv svým působením na vládu a parlament. Ten by podle něj mnohem aktivněji využíval Babiš. "I nadále by tak zde trval střet zájmů, kdy by bylo obtížné odlišit jeho názor jakožto prezidenta od názoru konečného beneficienta jeho podnikatelského impéria," pokračoval Hradil, podle něhož by Babiš navíc zůstal v těsném kontaktu s hnutím ANO. "Naproti tomu Petr Pavel by se s velkou pravděpodobností k ekonomickým tématům příliš nevyjadřoval a tato by tak zůstala hlavně důsledkem standardních parlamentních voleb a ustavení vládní většiny," dodal Hradil.

Prezident má v Česku podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na ekonomiku spíš nepřímý a hlavně dlouhodobý vliv. V případě zahraničního působení prezidenta podle něj zahraniční investoři v Česku ocení, pokud mohou vnímat osobu prezidenta jako garanta prozápadní orientaci. "V tomto směru vidím větší potenciál v Petru Pavlovi. Jeho výhodou jsou kontakty z NATO, díky kterým bude mít přístup k politickým špičkám v EU i v USA," míní Sobíšek. V případě domácí ekonomiky pak Sobíšek upozorňuje na roli prezidenta v legislativním procesu, který může urychlovat nebo brzdit. "Rovněž v tomto ohledu vidím jako lepší řešení volbu Petra Pavla, i když jeho ekonomické názory do detailu neznáme. Andrej Babiš se nicméně do vlády opírá, ještě než ta začala připravovat nezbytné dlouhodobé reformy, takže si lze snadno představit případné vztahové konflikty," dodal.

Ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že prezidentské volby mají na hospodářství vzhledem k tuzemskému ústavnímu uspořádání jen velmi omezený vliv. "Na základě výsledků prvního kola se dá pouze konstatovat, že se bude hrát především o to, jak vymezený či vyhraněný bude budoucí vítěz ve vztahu k vládě a parlamentu," řekl. Nový prezident navíc bude mít podle Dufka v následujícím období například jen velmi malou možnost ovlivnit složení bankovní rady, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb a kurzové politice. "Během jeho funkčního období totiž vyprší mandát pouze jednomu ze sedmi centrálních bankéřů," připomněl. Na druhou stranu Dufek vyzdvihl možnost prezidenta se podílet na ovlivňování celkové atmosféry ve společnosti, která se následně odráží i v pozitivních či negativních náladách obyvatel. "Z tohoto pohledu může být jeho role docela významná, ale půjde především o to, zda se jí bude chtít zhostit," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, Cyrrus, UniCredit Bank, Creditas

Čtěte více

• Ekonomický kalendář
  Počet uchazečů žádajících o podporu v nezaměstnanosti v USA klesl o 23 tisíc.
• Ekonomický kalendář a dnešní události
  Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesly o 6 tis.
• Ekonomický kalendář a dnešní události
  Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl.
• Ekonomický kalendář a dnešní zprávy
  New Yorský průmyslový index se v prosinci zlepšil.
• Ekonomický kalendář a shrnutí událostí
  Deficit obchodní bilance v dubnu klesl na 43,7 mld. USD
• Ekonomický kalendář a shrnutí událostí
  Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států za Q1 2011 rostl v souladu s předběžným odhadem.
• Ekonomickým poradcem Trumpa bude komentátor Kudlow
  Novým ekonomickým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa bude televizní komentátor Larry Kudlow. Konzervativní spolupracovník televize CNBC včera potvrdil, že přijal Trumpovu nabídku stát se nástupcem Garyho Cohna, jenž před týdnem rezignoval. Bílý dům potvrdil, že novým ředitelem Národní ekonomické rady (NEC) bude Kudlow.
• Ekonomický pokles v eurozóně se dál zmírnil
  Pokles ekonomické aktivity v eurozóně se v květnu dál zmírnil...
• Ekonomický propad Řecka příští rok skončí
  Šestiletý ekonomický propad v Řecku příští rok skončí a země dosáhne předkrizové a možná i vyšší úrovně...
• Ekonomický propad v eurozóně zvolnil
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se díky zlepšení ve Francii v dubnu celkově zmírnil...
• Ekonomický růst Číny ve 2Q mírně zrychlil
  Tempo růstu čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí mírně zrychlilo. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 7,5 procenta...
• Ekonomický růst eurozóny zůstal na 0,5 %
  Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie vzrostla v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,5 procenta. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se hrubý domácí produkt v 19 zemích eurozóny zvýšil o 1,7 procenta, zatímco celá 28členná unie vykázala dvouprocentní vzestup. Vyplývá to z dnešní zprávy statistického úřadu Eurostat.
• Ekonomický růst eurozóny zůstal na 0,5 %
  Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,5 procenta, stejným tempem jako v posledních třech měsících loňského roku. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Růst celé Evropské unie ale za leden až březen zpomalil na 0,4 procenta z 0,6 procenta v závěru loňského roku.
• Ekonomický růst v EU prý zrychlí
  Hospodářský růst v Evropské unii bude pokračovat v oživování z předloňské stagnace a v příštím roce jeho...
• Ekonomický sentiment Německa
  ZEW index v Německu. Státní svátek v USA.
• Ekonomičtí poradci německé vlády snížili odhad růstu HDP
  Ekonomičtí poradci německé vlády snížili své prognózy hospodářského růstu Německa, částečně kvůli obavám z obchodní války se Spojenými státy a kvůli riziku neřízeného odchodu Británie z EU. Letos má ekonomika vzrůst o 1,6 procenta místo původních 2,3 procenta, v roce příštím tempo růstu zpomalí na 1,5 procenta. Původně skupina poradců označovaná NBR čekala snížení tempa růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 1,8 procenta. S odvoláním na zprávy v německých médiích to dnes uvedla agentura Reuters.
• Ekonomika Austrálie vzrostla o 1,8 procenta, je zpět na úrovni před pandemií
  Australská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta, čímž překonala odhady a vrátila se zpět na úroveň před pandemií. Uvedl to dnes australský statistický úřad. Hospodářství, které se loni vinou protipandemických opatření propadlo poprvé od roku 1991 do recese, pomohly vyšší výdaje spotřebitelů a firem a růst poptávky po surovinách.
• Ekonomika Británie se prý obrací k lepšímu
  Britský ministr financí George Osborne se chystá poprvé promluvit k naznačovanému oživování domácí ekonomiky...
• Ekonomika bude příští rok stagnovat, inflace zpomalí, ukazuje průzkum MF
  Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika ČR by se podle člena rady ČNB do recese dostat neměla
  Česká ekonomiky by se neměla dostat do recese, zpomalení růstu pod potenciál ekonomiky ovšem může nastat. Vyplývá to z dnešního vyjádření člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba na debatě k brexitu a obchodním válkám. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika vzrostla o 2,8 procenta, což je podle Holuba blízko dlouhodobě udržitelného maximálního růstu tuzemské ekonomiky.