DIHK: Každá dvanáctá německá firma zvažuje přesun produkce do zahraničí

Každá dvanáctá německá průmyslová firma zvažuje přesun produkce do zahraničí, zjistil podle týdeníku Der Spiegel průzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Podniky tak reagují na energetickou krizi a růst nákladů. Nejhorší je podle průzkumu situace v automobilovém průmyslu.

Snížit kvůli vysokým cenám produkci chce 17 procent německých firem. Osm procent se ji chystá kvůli zvýšeným nákladům přenést do ciziny. "Situace našeho hospodářství je dramatická," řekl k tomu šéf DIHK Martin Wansleben.

V automobilovém průmyslu je tlak vysokých cen energií tak silný, že 16 procent výrobců už produkci omezilo a 17 procent ji chce přenést jinam. Na 43 procent výrobců automobilů označuje svou finanční situaci za problematickou a stejně ji hodnotí 49 procent jejich dodavatelů.

Spolková vláda firmám slíbila pomoc. Možnému odchodu průmyslových podniků se chystá čelit subvencováním cen plynu. Zhruba 25.000 průmyslových podniků má podle návrhu expertní komise dostat stanovené množství dotovaných kilowatthodin, musejí se ale zavázat, že budou vyrábět v Německu. Hovoří se i o zastropování cen plynu.

Spotřeba plynu v německém průmyslu přitom klesá. Podle berlínského centra pro udržitelnost školy Hertie School se minulý měsíc snížila téměř o pětinu. Německý průmysl plynem šetřil už před rokem, vyplývá z údajů, tempo šetření se ale výrazně zvyšuje. Další úspory jsou podle výzkumníků pravděpodobné.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada dalších zemí. Česko je nejprůmyslovější zemí v EU a zároveň v zemi působí řada firem, jejichž provoz je energeticky velmi náročný. Navíc ČR má jedny z nejdražších energií v celé Evropské unii.

Současná energetická situace je pro velké české firmy kritická a rozhodující pro jejich přežití a možnost fungování v budoucnosti je jednotné evropské řešení energetické krize, uvedl počátkem října viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Zdroj: Reuters, ČTK, Der Spiegel, DIHK

Čtěte více

• Devizové rezervy v říjnu stouply na 135,01 miliardy eur
  Devizové rezervy České národní banky ke konci října meziměsíčně i meziročně stouply na 135,01 miliardy eur. Proti září se zvýšily o 602 milionů eur, proti loňskému říjnu byly vyšší o 2,99 miliardy eur. Také v korunách a dolarech rezervy vzrostly meziročně i meziměsíčně. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila ČNB.
• Devizové rezervy v srpnu meziročně vzrostly o 8,1 miliardy
  Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v srpnu meziročně vzrostly o 8,1 miliardy eur na 137,8 miliardy eur. Meziměsíčně byly nižší zhruba o 239 milionů eur. V korunovém a dolarovém vyjádření rezervy v porovnání s loňským srpnem stouply, oproti červenci byly v dolarech vyšší, v korunách nižší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Didi plánuje největší primární nabídku čínské firmy v USA od roku 2014
  Největší čínský provozovatel alternativní taxislužby Didi Chuxing chce z plánované primární veřejné nabídky akcií (IPO) ve Spojených státech získat více než čtyři miliardy USD (85,3 miliardy Kč). Vyplývá to z prohlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Nabídka bude největším prodejem akcií čínské firmy na burze v USA od roku 2014, kdy na burzu v New Yorku vstoupila společnost Alibaba, a zatím největší nabídkou v USA v letošním roce.
• Die Welt: Airbus sníží produkci o 40 pct. a propustí tisíce lidí
  Airbus v příštích dvou letech sníží produkci a dodávky o 40 procent oproti původnímu plánu a propustí tisíce lidí. Německému deníku Die Welt to řekl šéf společnosti Guillaume Faury. Evropský výrobce letadel reaguje na koronavirovou krizi, která na měsíce drasticky omezila mezinárodní lety; masivní pokles zájmu o létání pak snížil poptávku po nových strojích ze strany leteckých společností. Dříve přitom Airbus uváděl, že výrobu sníží jen o třetinu.
• Die Welt: Německo má platit do evropského rozpočtu o 42 pct. více
  Roční příspěvek Německa do společného evropského rozpočtu se má v příštích sedmi letech zvýšit o 42 procent na 44 miliard eur (1,2 bilionu Kč). O plánech Evropské komise (EK) na víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 napsal německý deník Die Welt.
• Digitální měna bitcoin překonala úroveň 95.000 dolarů
  Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin překonala poprvé hranici 95.000 dolarů (2,3 milionu Kč). V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Hodnota největší a nejstarší kryptoměny se letos více než zdvojnásobila.
• Digitální měna ethereum zdolala hranici 2683 dolarů
  Druhá největší kryptoměna po bitcoinu - ethereum - dosáhla nového rekordu. Včera se její cena na burze Bitstamp vyšplhala až na 2683,65 dolaru (57.461 Kč), což je nejvíce, za kolik se tato digitální měna dosud obchodovala. Na jiných burzách digitálních měn se kurz může lišit.
• Digitální měna Facebooku by měla být spuštěna v lednu
  Libra, digitální měna firmy Facebook, je připravena na spuštění v lednu, avšak v omezeném formátu. Uvedl to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na tři zdroje zapojené do projektu. Facebook ohlásil plán vytvoření nové digitální měny loni v červnu, od té doby svůj projekt výrazně upravil, aby pro něj zajistil souhlas regulačních orgánů.
• Digitální měny kvůli ukrajinské krizi oslabují, bitcoin ztrácí přes osm procent
  Digitální měny reagují na ruský útok na Ukrajinu výrazným poklesem, cena nejznámější kryptoměny bitcoin podle údajů na specializovaném webu CoinDesk sestoupila až pod 34.339 dolarů (asi 762.000 Kč). Krátce před 10:00 SEČ se bitcoin prodával zhruba za 35.446 dolarů, za posledních 24 hodin tak ztrácel přes osm procent.
• DIHK: Evropskou ekonomiku poškodí i smír mezi USA a Čínou
  Evropská a potažmo německá ekonomika utrpí i v případě, že obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou dospěje ke smíru. Dnes to v Berlíně řekl šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer. Čína by totiž po urovnání rozepří nakupovala v USA více zboží a to by částečně poškodilo Evropu.
• DIHK: Každá pátá firma v Německu se obává platební neschopnosti
  Téměř každá pátá firma v Německu má za to, že jí kvůli krizi vyvolané šířením koronaviru hrozí platební neschopnost. Uvedla to dnes Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Průzkumu se zúčastnilo asi 15.000 společností a ukázalo se, že 80 procent z nich letos očekává pokles tržeb.
• DIHK: Největším rizikem pro firmy v SRN zůstávají vysoké ceny energie a surovin
  Německé firmy nadále považují za největší riziko pro své podnikání vysoké ceny energie a surovin. Jejich obavy však v tomto směru polevují, čím dál více je naopak trápí nedostatek pracovních sil a růst mzdových nákladů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
• DIHK: Německá ekonomika letos bude pokračovat ve slabém růstu
  Hrubý domácí produkt (HDP) Německa by se měl v letošním roce zvýšit o 0,7 procenta. Hospodářský růst by tak měl pouze nepatrně zrychlit z loňských 0,6 procenta, což bylo nejslabší tempo od roku 2013. Vyplývá to z dnešní prognózy Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
• DIHK: Německá ekonomika letos klesne minimálně o deset procent
  Německá ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne dvouciferným procentním tempem, tedy minimálně o deset procent. Předpověděla to dnes Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK), která je tak mnohem pesimističtější než německá vláda.
• DIHK: Německé firmy se energetické transformace spíše obávají
  Německé firmy vidí v energetické transformaci více rizik než příležitostí pro svou konkurenceschopnost. Zjistil to výzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Polovina z více než 3500 společností, které DIHK oslovila, uvedla, že bude mít přechod na obnovitelné zdroje energie a odklon od ruského plynu velmi negativní nebo negativní dopad na jejich podnikání. Roste také podíl firem, které kvůli němu zvažují odchod ze země. Jako velmi pozitivní nebo pozitivní vnímá důsledky energetické transformace 13 procent dotazovaných podniků.
• DIHK: Německé průmyslové firmy stále více zvažují přesun výroby do zahraničí
  Čím dál více německých průmyslových podniků zvažuje přesun výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energie a nejistotě ohledně budoucího zabezpečení dodávek energie. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK).
• DIHK: Německý vývoz příští rok poprvé od finanční krize klesne
  Vývoz z Německa se v příštím roce poprvé od globální finanční krize před deseti lety sníží. Přispěje k tomu zpomalení globálního růstu. Vyplývá to z prognózy německé průmyslové a obchodní komory DIHK.
• DIHK: Otvírání hranic v EU je jako další záchranný balíček
  Otevírání vnitřních hranic Evropské unie může mít stejný účinek jako druhý záchranný balíček. Může poskytnout potřebný impuls a povzbudit i globální ekonomiku, domnívá se Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Aby se německé hospodářství dostalo znovu do chodu, je důležité obnovit mezinárodní obchod, který zajistí prosperitu a pracovní místa.
• DIHK: Své ohrožení vidí v energetické krizi v Německu nejvíce firem od roku 1985
  Energetická krize má dopad prakticky na všechna odvětví německé ekonomiky. Zhruba 82 procent z 24.000 dotázaných podniků totiž vidí ceny energií a surovin jako podnikatelské riziko, zjistil výzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Obavy o svou existenci tak má v Německu nejvíce firem od roku 1985, kdy začala komora vést záznamy. Pouze osm procent oslovených firem očekávalo zlepšení situace pro své podnikání, což je nejméně za dobu sledování.
• DIHK: USA předstihnou Čínu a budou nejdůležitějším obchodním partnerem Německa
  Spojené státy jsou na cestě k tomu, aby nejpozději do roku 2025 předstihly Čínu a staly se nejdůležitějším obchodním partnerem Německa. Podle agentury Reuters to uvádí vedoucí zahraničního obchodu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Volker Treier. Podle něj se tak stane, pokud bude pokračovat současný trend.