Axios: USA povolily Ukrajině útočit svými střelami v Rusku jen v Kurské oblasti

Spojené státy povolily Ukrajině používat americké střely k útokům v Rusku pouze v Kurské oblasti, napsal americký server Axios. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. List The New York Times a agentury Reuters a AP v neděli s odvoláním na americké představitele napsaly, že prezident Joe Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané střely proti cílům na ruském území. Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok USA uvítal, naopak slovenský premiér Robert Fico krok USA kritizoval.

Axios píše, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Američané toto rozhodnutí Ukrajincům sdělili před několika dny a vedla je k tomu snaha odradit KLDR od toho, aby do Ruska do bojů proti ukrajinské armádě poslala další vojáky.

Američtí činitelé podle zdroje, na který se odvolává Axios, doufají, že pokud Ukrajinci v Kurské oblasti zasáhnou severokorejské vojáky, Pchjongjang přehodnotí své rozhodnutí o jejich vyslání do Ruska a ruská protiofenziva v Kurské oblasti skončí nezdarem.

Bílý dům v neděli zprávy o povolení Kyjevu používat americké střely k útokům v ruském týlu odmítl komentovat. Deník The New Times napsal, že zbraně nejspíš budou nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v Kurské oblasti. Do tohoto regionu v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda a obsadila tam několik stovek kilometrů čtverečních území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávy o Bidenovu rozhodnutí v neděli nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. V příspěvku na telegramu poznamenal, že takové věci se neoznamují, ale že střely hovoří samy za sebe.

Ukrajinská a ruskojazyčná média si dnes všímají toho, že francouzský list Le Figaro upravil svůj nedělní článek, kde psal o tom, že také Francie a Británie zrušily Ukrajině omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP/Storm Shadow v hloubi ruského území. V nové verzi textu se píše o "debatách o povolení použít západní rakety proti ruskému území" a o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron se pro to vyslovil letos v květnu během státní návštěvy Německa.

Lipavský uvítal, že USA povolily Ukrajině použít rakety na ruské cíle

Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijním ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

"Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila," řekl českým novinářům Lipavský.

Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. "Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu," řekl Lipavský. "Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho," dodal ministr.

Telefonát kritizovala i ukrajinská diplomacie, která uvedla, že podobné kroky ničím nepřispívají ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. Příznivěji na telefonát reagoval polský premiér Donald Tusk, tedy lídr jedné ze zemí, které Ukrajině ve válce s Ruskem poskytují největší podporu. Scholz mu po svém rozhovoru s Putinem volal. Polský premiér ocenil, že kancléř ruskému prezidentovi zdůraznil, že není možné jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.

Fico kritizoval souhlas USA, aby Ukrajina mohla útočit raketami na Rusko

Slovenský premiér Robert Fico kritizoval rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku, které před více než dvěma lety vojensky napadlo sousední zemi. Západní státy si podle Fica přejí pokračování války na Ukrajině. Ficova vláda od svého loňského nástupu do úřadu kritizuje západní vojenskou pomoci Kyjevu a sankce, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli její agresi vůči Ukrajině.

"Vyjadřuji ostrý nesouhlas s rozhodnutím amerického prezidenta povolit použití amerických raket dlouhého doletu na cíle na území Ruské federace s jasným cílem zmařit nebo oddálit mírová jednání. Jde o bezprecedentní eskalaci napětí, jde o rozhodnutí, které maří naděje na zahájení jakýchkoliv mírových jednání a ukončení zabíjení Slovanů na Ukrajině," řekl Fico v nahrávce, kterou dnes zveřejnil na sociální síti.

Za překvapující slovenský premiér označil, jak rychle "některé země EU uvítaly militantní krok USA". Podle něj to potvrzuje, že EU není schopna sama vyjádřit zásadní zahraničně-politické názory a že Západ si přeje pokračování války na Ukrajině za každou cenu.

"Kdo si na Slovensku přeje pokračování války a vítá nesmyslné militantní kroky Západu, škodí slovenským národně-státním zájmům," tvrdil Fico. Nynější opoziční strany se dlouhodobě rozcházejí s Ficem v názoru na válku na Ukrajině a ty z nich, které v předchozím volebním období byly u moci, tehdy prosadily například značnou slovenskou vojenskou pomoc Ukrajině.

Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje. Jeho maďarský kolega Péter Szijjárto naopak označil krok USA za "obrovsky nebezpečný".

List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.

"Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejenom aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky," nechal se slyšet Borrell. "Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou," doplnil.

"Otevřeně jsme řekli, že by to byla možnost, kterou bychom zvážili, pokud by to umožnilo zasáhnout cíl, odkud Rusko v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území," řekl zase Barrot.

Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. "Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války," cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými "je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam". "Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině," podotkl polský prezident.

Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. "Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně," uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. "Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní," dodal.

Evropa by podle něj celkově měla změnit strategii, se kterou přistupuje k Rusku a konfliktu na Ukrajině. "Strategie, která měla za cíl zajistit mír prostřednictvím deeskalace, selhala, potřebujeme novou strategii, která bude vycházet ze síly, musí to být vítězná strategie," řekl litevský ministr novinářům v Bruselu. V této souvislosti okomentoval i páteční telefonát mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zejména ze strany Kyjeva vyvolal množství kritiky. "V principu nejsem proti telefonátům, ale musí vycházet z pozice síly, nikoli slabosti, jinak toho Rusko zneužije," dodal s tím, že už se tak děje, jak se ukázalo během víkendových masivních útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu.

Zemí, která použití zbraní proti ruským cílům i nadále omezuje, je kromě Německa i Itálie. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani přitom dnes uvedl, že svou strategii nijak nezmění. "Náš postoj k používání (italských) zbraní ze strany Ukrajiny se nezměnil, mohou být použity pouze na ukrajinském území," řekl Tajani. "Podporujeme mírovou konferenci za účasti Rusů, Číňanů, Indů a Brazilců a doufám, že Peking může sehrát pozitivní roli v tom, aby Moskva pochopila, že tato nesmyslná válka musí skončit," dodal.

Šéf maďarské diplomacie, kterého citovala agentura Reuters, rozhodnutí USA zkritizoval a označil za "obrovsky nebezpečné". "Proválečný mainstream ve Washingtonu a Bruselu zahájil poslední, hořký pokus vzepřít se nové realitě," napsal Szijjárto na facebooku. "Vítězství promírového kandidáta v USA i vlastenecké síly v Evropě vytvořily novou realitu založenou na vůli voličů," dodal s tím, že "prováleční" politici ve Washingtonu a Bruselu nechtějí přijmout "vůli lidu". "Není to jen antidemokratické, ale také extrémně nebezpečné," tvrdí maďarský ministr, jehož země je jedním z hlavních evropských stoupenců budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ukrajina, která se už třetí rok brání ruské invazi, o možnost používat zahraniční zbraně k útokům do hloubi ruského území dlouhodobě usiluje.

Zdroj: Reuters, ČTK, The New York Times, AP, Axios, onet.pl

Čtěte více

• Avast by měl podle předběžného plánu zastavit obchod s akciemi na burze 9. září
  Česká antivirová firma Avast by podle předběžného návrhu harmonogramu svého spojení s americkou softwarovou společností NortonLifeLock měla zastavit obchodování se svými akciemi 9. září. Následně je má stáhnout z burzy a americký podnik vydá nové. Vyplývá to ze zprávy Britského antimonopolního úřadu (CMA), který se fúzí zabývá. Firmy se harmonogramem chtějí řídit, řekla dnes ČTK mluvčí Avastu Dominika Kalašová.
• AVA Trade a iCFD se v Belgii dohodli na urovnání
  Belgický finanční regulátor finančních trhů Financial Services and Markets Authority (FSMA) informoval, že se s brokery AVA Trade a iCFD dohodl na finančním urovnání.
• Averze k riziku budí zájem o JPY a CHF
  Japonský jen a švýcarský frank dnes na forexových trzích zpevňují, k růstu jim pomáhá útlum na akciových trzích...
• Averze k riziku opět vzrostla, EURUSD pod 1.2900
  USD je opět silnější proti všem nejdůležitějším měnám. Relativně nejslabší je AUD a NZD.
• Averze k riziku se vrátila; EURUSD zpět pod 1.3000
  Americká měna (USD) se obchoduje na vyšších úrovních v průběhu současné obchodní seance.
• Averze k riziku se zvyšuje; EURUSD zpět pod 1.2500
  Na začátku londýnské seance měnový pár EUR/USD vzrostl kvůli reportu agentury Reuters...
• Averze k riziku zvedá kurzy JPY a CHF
  Japonský jen a další bezpečné měny dnes posilují a k jejich růstu přispívá hlavně odchod investorů od...
• A vítězem taperingu je? EURO?!
  Spekulace na počátek taperingu čili snížení nákupů aktiv Fedu v rámci kvantitativního uvolňování včera zesílily. K jihu se poroučely akciové indexy a výrazné ztráty zaznamenaly také měny rozvíjejících se zemí, což se při kroku na utažení měnové politiky ve Spojených státech dalo očekávat. Americký dolar také logicky posiloval takřka ke všem světovým měnám, avšak jeho evropský konkurent tlaku odolal a EUR/USD paradoxně rostl.
• Axiory Europe: Příběh mezinárodní inovativní makléřské značky
  Skupina Axiory a její evropská část Axiory Europe poskytují zákazníkům po celém světě inovativní brokerské služby, které jsou podpořené technologickou společností Purple Technology s.r.o.. Naším cílem není být brokerskou společností pro každého, ale dát těm, kteří mají zájem, možnost s námi růst a využívat řešení, které na trh přinášíme.
• Axios: Až půlka pandemických dávek USA pro nezaměstnané mohla skončit u zločinců
  Možná až polovina dávek pro nezaměstnané vyplacených Spojenými státy během posledního roku skončila podle některých odborníků v rukách zločinců. Napsal to dnes zpravodajský web Axios. Podvodníci vydávající se za legitimní žadatele o podporu si údajně mohli přijít na stovky miliard dolarů.
• Ázerbájdžán devalvoval kurz měny o třetinu
  Ázerbájdžánská centrální banka včera devalvovala kurz domácí měny vůči americkému dolaru o 33,5 procenta. Zakavkazská země bohatá na ropu a plyn trpí stejně jako sousední Rusko propadem světových cen ropy, které od poloviny loňského roku ztratily asi polovinu své hodnoty.
• Ázerbájdžán chce požádat o finanční pomoc
  Ázerbájdžán má v plánu požádat Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc a Světovou banku o úvěry. Agentuře Reuters to dnes řekl informovaný zdroj. Obě instituce už o pomoci zemi zasažené propadem světových cen ropy jednají, sdělil ve středu mluvčí MMF.
• Ázerbájdžán zrušil kontrolu měny
  Ázerbájdžán dnes zrušil kontrolu nad kurzem měny a ponechal manat volnému pohybu. Centrální banka rozhodnutí vysvětlila snahou ochránit prudce klesající devizové rezervy a zajistit konkurenceschopnost ekonomiky. Manat se po tomto rozhodnutí vůči dolaru propadl o 32 procent.
• Až desetinu peněz na zaměstnanost Británie vyplatila neoprávněně
  Britská vláda odhaduje, že pět až deset procent peněz určených na udržení zaměstnanosti v časech koronaviru mohlo být vyplaceno neoprávněně, případně omylem. Uvedl to dnes britský úřad pro výběr daní a cel HMRC. Londýn už do programu investoval 35,4 miliardy liber, desetina této částky tedy představuje 3,5 miliardy liber (asi 103 miliard Kč).
• Babiš: ČNB má být nezávislá
  Česká národní banka je nezávislá a klást podmínky pro vstup do bankovní rady je nepřijatelné, reagoval...
• Babiš hodnotí rozhodnutí ČNB zvýšit sazby negativně, poškodí podle něj ekonomiku
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky výrazně zvýšit úrokové sazby hodnotí premiér Andrej Babiš (ANO) negativně. Předseda vlády ČTK sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, doplnil Babiš.
• Babiš: Kurz koruny nyní nemá na ekonomiku vliv
  Současný vývoj kurzu koruny není pro ekonomiku problém. Novinářům to dnes řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vliv na vývoj ekonomiky má podle něj spíše nedostatek pracovních sil. Česká měna dnes oslabila k euru a přiblížila se k hranici 27 Kč/EUR, u které ji do 6. dubna udržovala intervencemi Česká národní banka (ČNB). Kolem 14:00 se obchodovala podle údajů serveru Patria Online za 26,92 Kč/EUR.
• Babiš nechce, aby Česko vstoupilo do eurozóny
  Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) nechce, aby Česko vstupovalo do eurozóny. Koruna je pro Česko výhodná, zejména pro případ, kdyby přišla další hospodářská krize, řekl dnes Babiš v debatě Politologického klubu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro rychlé přijetí eura se naopak vyslovil předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.
• Babiš odmítá přijetí eura i sbližování s EU
  Šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš odmítá přijetí eura a jakékoliv další sbližování v rámci Evropské unie. Prosazovat bude vícerychlostní model Evropy, podle něj by země měly mít volbu integrovat se někde více, někde méně. Vicepremiér to řekl v rozhovoru pro týdeník Euro.
• Baerbocková: Rusko-ukrajinskou krizi je podle G7 třeba řešit u jednacího stolu
  Ministři zahraničí členských zemí skupiny G7 se shodli na zásadních stanoviscích v postojích vůči Rusku, Číně a Íránu. Uvedla to včera podle agentury DPA nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Ministři G7 podle ní sdílejí názor, že k vyřešení krize kolem koncentrace ruských vojenských jednotek u ukrajinských hranic je zapotřebí návrat k jednacímu stolu a že jakákoli změna hranic v Evropě je nemyslitelná.