Analytička: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů

Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na dnešním briefingu v Praze na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.

Například bude nutné posílat peníze na obnovu Ukrajiny, a nikoli do zelené transformace, uvedla. Naopak pokud nastane jasné vítězství Ruska, budou evropské státy klást větší důraz na obranu než na zelené politiky, popsala.

Podle bývalého ministra životního prostředí a předsedy výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu v rámci Rady vlády pro udržitelný rozvoj Petra Kalaše bude nutné změnit způsob rozdělování evropských peněz od dotací k návratnosti peněz. Kalaš upozornil, že příliv peněz bude slábnout a bude nutné změnit dotační systém. Dosavadní zhruba bilion eur, který z unie do tuzemska dosud přitekl, česká strana nevyužila k vytvoření dostatečné rezervy, z níž by financovala budoucí potřeby, míní. Návratný způsob využití peněz označil za jednu z velkých výzev budoucího rozvoje.

"Zatímco Poláci byli rekordmani v počtu vystavěných dálnic, my jsme byli rekordmani v počtu rozhleden," poznamenal Adam Ondráček z pořádající agentury Kontra.

Podle analytičky STEM Terezy Masopustové vnímá česká veřejnost, že jedním z hlavních témat k řešení je bezpečnost, ale současně vnímá i nutnost řešení klimatické změny. "Akorát se neshodneme, do jaké míry, a jaká ta řešení by měla být," uvedla.

Podle jejího kolegy Martina Philippa platí, že existuje pevný příklon k ochraně životního prostředí, nicméně samotnou zelenou transformaci včetně Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu, se nepodařilo dostatečně vysvětlit jako sociálně citlivou změnu. Pro značnou část veřejnosti není podle něj Green Deal důvěryhodnou politikou. "Promítá se to i v tom, že ty vyloženě proklimatické subjekty kandidují s tím, že ten Green Deal nějakým způsobem reformují," podotkl.

Dodal, že hrozba klimatických změn je příliš pomalá na to, aby vyvolávala chuť k akci. Je podle něj vidět, že většina voličů se navíc rozhoduje až před volbami. Volební programy proto voliči vnímají spíše optikou svých aktuálních problémů.

Zdroj: Reuters, ČTK, Kontra

Čtěte více

• Analytici: Zpomalení inflace způsobuje hlavně loňská srovnávací základna
  Meziroční inflace v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta hlavně kvůli vyšší srovnávací základně z loňska. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Překvapením pro ně bylo meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent. Dnešní informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji spotřebitelských cen podle nich neovlivní nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).
• Analytici: Zpomalení inflace zvyšuje chuť Čechů utrácet
  Zpomalení inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB) a růst reálných mezd zvyšují chuť Čechů utrácet. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta. Trh přitom podle analytiků očekával zvýšení o 2,8 procenta. Upozornili také na to, že maloobchodní tržby v březnu vykázaly nejsilnější meziroční růst od ledna roku 2022. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou vyšší tržby pro prodejce důležité zejména s ohledem na jejich investice, řekl ČTK.
• Analytici: Zrychlení inflace ovlivnila loňská srovnávací základna
  Zářijové zrychlení meziroční inflace v Česku na 2,6 procenta ze srpnových 2,2 procenta ovlivnila srovnávací základna z loňského roku, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent, shodli se analytici oslovení ČTK. Současně upozornili na to, že v září poprvé od loňského listopadu meziročně zdražily potraviny a nealkoholické nápoje.
• Analytici: Zrychlení inflace způsobilo hlavně loňské zrušení DPH na energie
  Zrychlení meziroční inflace na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta způsobilo hlavně loňské odpuštění DPH na energie, které tak meziročně zdražily relativně víc. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Varují také, že inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících, pod deset procent se podle nich dostane až v polovině příštího roku.
• Analytici: Zrychlení růstu cen výrobců znamená, že inflace bude ještě kulminovat
  Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Za rostoucími cenami stálo podle nich především zdražení komodit včetně energií. V zemědělství se meziročně ceny výrobců zvýšily o 27,2 procenta, v průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta.
• Analytici: Zvýšení sazeb ČNB prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí
  Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.
• Analytici: Zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou zvýší tlak na korunu
  Zvýšení úrokových sazeb v eurozóně bude znamenat vyšší tlak na českou korunu, takže Česká národní banka bude muset zřejmě vynaložit více peněz na bránění jejímu oslabení. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Základní sazba ČNB činí sedm procent.
• Analytici: Zvýšení základní sazby ČNB na sedm procent odpovídá očekávání trhu
  Zvýšení základní sazby České národní banky o jeden a čtvrt procentního bodu na sedm procent v zásadě odpovídá očekávání finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.
• Analytička: Čína má šanci být do roku 2035 největší ekonomikou
  Čína má šanci do roku 2035 zdvojnásobit velikost své ekonomiky, jak to předpověděl prezident Si Ťin-pching. Řekla to analytička amerického finančního ústavu Bank of America Global Research Helen Čchiaová, která vede oddělení asijských ekonomik. Znamená to, že Čína by na pozici největší ekonomiky světa vystřídala Spojené státy. Čínský prezident loni v listopadu řekl, že jak se Čína vyvíjí a usiluje o status vyspělé země, může do roku 2035 vedle ekonomiky zdvojnásobit i příjem na hlavu.
• Analytička: Dopady sankcí na eurozónu se mohou blížit až jednomu procentu HDP
  Dopady sankcí vůči Rusku kvůli eskalaci krize na Ukrajině na ekonomiky eurozóny se mohou blížit až jednomu procentu HDP. Nejužší vazby s Ruskem mají, a tudíž nejohroženější země EU v tomto ohledu jsou Kypr a pobaltské státy. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Z pohledu sektorů jsou podle ní nejohroženější energeticky náročné sektory od hutí, po železárny, výrobu plastů a chemii.
• Analytik: Akcie plynárenských firem od ruské invaze na Ukrajinu raketově stouply
  Akcie světových plynárenských společností zaznamenaly od ruské invaze na Ukrajinu raketový růst. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Cena plynu na světových burzách výrazně stoupla, Rusko nyní vyhrožuje ukončením dodávek plynu do "zemí nikoliv přátelských". Rusko napadlo Ukrajinu koncem února.
• Analytik: Akciové trhy dnes padají, výrazně ztrácejí především ruské akcie
  Akciové trhy dnes padají, výrazně ztrácejí především ruské akcie. Začátek ruské invaze přinutil řadu investorů opustit některé akcie velmi rychlým tempem, což se podepsalo pod aktuálními velmi silnými propady. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Analytik: Burzovní cena plynu letos stoupla o 120 procent, drahé kovy zlevnily
  Burzovní cena plynu vzrostla od začátku roku do konce září o 120 procent, severomořská ropa Brent zdražila o deset procent, cena měsíčního kontraktu elektřiny přidala 55 procent. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Výrazně zdražily hlavní zemědělské komodity jako pšenice nebo kukuřice. ČTK to řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Ceny komodit na světových trzích letos podle něj procházejí extrémními výkyvy.
• Analytik: Cena zlata v dolarovém vyjádření je na letošním minimu
  Cena zlata tento týden atakovala hranici 1700 dolarů za unci (cca 41.478 Kč) a dostala se tak v dolarovém vyjádření na nejnižší úroveň od začátku letošního roku. V korunovém vyjádření se cena zlata pohybuje na přibližně stejné úrovni jako na počátku roku. ČTK to řekl analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.
• Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu pět procent
  Ceny komodit na světových trzích letos do konce srpna spíše klesaly, nejvíce zlevnily plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražilo zlato, cukr, více než na počátku roku stojí už i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu pět procent.
• Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu 4,5 pct
  Ceny komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku spíše klesaly, nejvíce zlevnily průmyslové kovy, pšenice, kukuřice, plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražil cukr a v posledních měsících i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu 4,5 procenta.
• Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu 5,7 pct
  Ceny komodit na světových trzích v prvních sedmi měsících spíše klesaly, nejvíce zlevnily plyn a elektřina. Naopak zdražilo zlato či cukr. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg přidal za poslední měsíc 5,7 procenta, od počátku roku je v minusu 4,5 procenta.
• Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesly, index je v minusu 6,8 pct
  Ceny komodit na světových trzích letos spíše klesly, nejvíce zlevnily průmyslové kovy, pšenice, kukuřice, plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražilo zlato a cukr. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je podle něj od počátku roku v minusu 6,8 procenta.
• Analytik: Ceny plynu a ropy letos stouply o desítky procent, drahé kovy zlevnily
  Burzovní ceny ropy a plynu vzrostly od začátku letošního roku do konce října o desítky procent, uhlí v USA na dvojnásobek. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Výrazně zdražily hlavní zemědělské komodity jako pšenice nebo kukuřice. ČTK to řekl analytik investiční společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Analytik: Ceny pšenice mohou klesnout, zemědělci ji drželi na skladech
  Ceny pšenice mohou ještě klesat kvůli současnému nadbytku obilí v ČR. Možný je pokles i pod hranici 5000 korun za tunu, což je zhruba průměr roku 2021. Světové ceny zemědělských komodit postupně klesají od loňské sklizně. Vliv na to má export levného obilí z Ukrajiny, ale také to, že část zemědělců loni držela obilí na skladech a čekala, že ceny opět porostou. Pro ČTK to uvedl agrární analytik Petr Havel.