Okénko trhu - Německý ZEW index na vlně optimismu

Čtěte více

• Okénko trhu - Německé tovární objednávky zchladily naděje
  Po několika nadějných náznacích, které z německé ekonomiky dorazily v uplynulých týdnech, přišla studená sprcha. Tovární objednávky, od kterých se po předchozích poklesech čekalo alespoň zmírnění sestupné tendence, se propadly ještě hlouběji. Po očištění o počet pracovních dní v říjnu meziročně odepsaly 5,5 %, tedy o 0,8 procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně pak pokles dosáhl -0,4 %, zatímco trhy věřily ve stejně vysoký nárůst. Za bídným výsledkem stály hlavně tlumené objednávky ze samotného Německa a také ze zemí mimo eurozónu. Již více než rok trvající mizérie německého průmyslu tak zřejmě ještě nekončí. Alespoň částečnou útěchou mu může být to, že již příští týden by se mohla vyjasnit podoba brexitu a podle dostupných dat začínají i samotní Němci do budoucnosti hledět s o něco větším optimismem.
• Okénko trhu - Německo v recesi, zpomalí i hospodářský růst v tuzemsku
  Spotřebitelské ceny se v říjnu meziměsíčně zvedly o 0,5 %, v meziročním srovnání se inflace nezměnila a zůstala na 2,7 %. Největší měrou se na meziročním cenovém růstu podílejí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a vyšší ceny služeb, i když v říjnu jejich dynamika mírně poklesla na 3,8 %. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, podle předběžného odhadu dosáhl cenový růst v eurozóně v říjnu jen 0,7 %. Očekáváme, že inflace by měla na konci roku ještě zrychlit vlivem avizovaného zdražení elektřiny od listopadu. V průměru za celý letošní rok by tak měla dosáhnout 2,8 %. Od ledna by se mělo zvýšit DPH na alkohol a tabák, od května naopak klesá zdanění některých služeb. Odhadujeme dopad těchto změn na cca 0,5 pb, což by mělo pomoci udržet inflaci i nadále nad dvěma procenty. ČNB však tyto administrativní dopady při svém rozhodování výjimkuje. Takto očištěná inflace by se měla nacházet pod dvěma procenty, což spolu s předpokládaným slabým cenovým a hospodářským růstem v zahraničí povede k poklesu domácích úrokových sazeb. Říjnová inflace byla v souladu s tržním očekáváním, koruna tedy nijak výrazně nereagovala.
• Okénko trhu - německý export se pozvolna zvedá
  Německý statistický úřad dnes zveřejnil data o květnovém zahraničním obchodu. Podle údajů klesl vývoz z Německa meziročně o 29,7 %, oproti předchozímu měsíci však došlo ke zlepšení o 9 %. Toto číslo však přesto zaostalo za poměrně optimistickým očekáváním analytiků, kteří předpokládali meziměsíční růst na úrovni 14 %. Květnový růst ani zdaleka nedokázal kompenzovat hluboké ztráty z dubna a března. Objem vyváženého zboží se tak stále nachází o 26,8 % pod předkrizovou hodnotou z letošního února. Nejvýraznější poklesy vývozů byly zaznamenány u zemí nejvíce zasažených epidemií Covid-19. Export do USA se tak propadl o 36,5 %, do Británie pak téměř o celou polovinu. Na druhé straně export do Číny odepsal „jen“ zhruba desetinu. Na straně importů nebyl meziroční pokles tak hluboký a dosáhl 21,7 %. I vlivem této skutečnosti skončila obchodní bilance v přebytku 7,1 mld. EUR. Na exportní výkonnosti je přitom německé hospodářství velmi závislé, zprostředkovaně pak dynamika tamního exportu ovlivňuje i celou řadu tuzemských dodavatelů. Pokud tedy dojde v letošním roce k poklesu německého vývozu o 15 %, jak odhaduje německý svaz průmyslu, rozhodně to pocítíme i u nás.
• Okénko trhu - Německý ifo index nepotěšil
  Finální odhad německého ifo indexu vykázal za březen ještě výraznější propad sentimentu. Hodnocení podnikatelského prostředí se propadlo nejrychleji za posledních třicet let a to o téměř 15 bodů na 86,1 bodu. Tak rychlé zhoršení sentimentu tedy nenastalo ani během finanční krize v roce 2008. Navíc, na rozdíl od minulého roku, kdy jsme mohli pozorovat zhoršení sentimentu zejména v průmyslu způsobené ochabující poptávkou, nyní je zasažen v první řadě sektor služeb a obchodu. Ten je výrazně ovlivněn mimořádnými opatřeními, která byla německá vláda, podobně jako ta česká, nucena přijmout ve snaze zabránit šíření koronaviru. Zároveň institut ifo zveřejnil svůj odhad růstu německé ekonomiky pro tento rok. Stejně jako všechny, i jejich odhad je zatížen velkou mírou nejistoty. V základním scénáři očekávají pokles německé ekonomiky o 1,5 %. Největší propad očekávají ve druhém čtvrtletí stejně jako tým RBI. Následovat by mělo oživení. Pokud se ovšem nenaplní základní očekávání vývoje nákazy a bude trvat déle dostat situaci pod kontrolu, odhadují propad německé ekonomiky až o 6 %, což už je blíže odhadům Raiffeisen Research, které jsou pro Německo na úrovni -4 %.
• Okénko trhu - Německý ifo index vykázal značný pokles
  Od pondělního mimořádného zasedání České národní banky se několik členů rady vyjádřilo k tomuto rozhodnutí i k aktuální situaci. Tomáš Holub zhodnotil, že koruna, která v posledních týdnech významně oslabila, v současné situaci tuzemské ekonomice pomáhá. Spolu s pondělním snížením sazeb tak tyto dva faktory značně uvolňují tuzemskou měnovou politiku. Zároveň však upozornil, že pokud by ČNB dále výrazně snižovala sazby, mohlo by to způsobit další oslabení koruny, až do nežádoucích úrovní. Trhy na agresivní snižování sazeb sází, Holub tuto variantu však nepotvrzuje. Na rozdíl od Fedu si česká ekonomika nulové sazby nežádá. Podobný názor zastáváme také my. Podle našeho očekávání se rada již na dalším regulérním zasedání příští čtvrtek přikloní k dalšímu snížení sazeb o 50 bazických bodů a pak ještě k jednomu dodatečnému v druhém čtvrtletí o 25 bazických bodů. Následovat by měla stabilita se základní úrokovou sazbou na úrovni 1 %. Tento scénář nevyloučil guvernér J. Rusnok, který potvrdil, že pondělní snížení sazeb nemuselo být poslední. Situace se podle něj mění každým dnem a již příští čtvrtek mohou bankéři na nejnovější vývoj reagovat dalším upravením měnové politiky.
• Okénko trhu - německý i tuzemský průmysl výrazně propadly
  Koronavirová epidemie způsobila meziroční propad průmyslové produkce v dubnu o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění došlo k poklesu o 23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily tržní odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do průmyslových tržeb, které meziročně odepsaly 35,5 %, přičemž výrazněji se na tomto propadu podepsaly prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda dokonce o 5,6 %. Naději na brzký obrat hatí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %. Ačkoliv byly ekonomické restrikce již téměř kompletně uvolněny, nelze od českého průmyslu očekávat rychlý návrat na předchozí úrovně, výkon tuzemského průmyslu bude spíše malátný.
• Okénko trhu - německý průmysl dále klesá, nová prognóza Evropské komise
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla poměrem hlasů 5:2 o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 2 %. Tržní reakce byla umírněná, neboť toto rozhodnutí bylo předem očekáváno. Ve svém vystoupení guvernér J. Rusnok v podstatě zopakoval předchozí rétoriku, kdy silné domácí inflační tlaky jsou vyvažovány riziky spojenými se zahraničním ekonomickým vývojem. Nová makroekonomická prognóza ČNB daleko více zohlednila zahraniční zpomalení a snížila odhad růstu tuzemského HDP v příštím roce na 2,4 %. Naopak inflaci vidí ČNB výš, na čemž se podílí zvýšení daní i rychlejší růst regulovaných cen. Zpomalit k cíli by inflace měla až na přelomu let 2020/21. Kurz EUR/CZK na prognóze pozvolna posiluje. Modelová trajektorie úrokových sazeb předpokládá zvýšení dohromady o 50 bb v tomto a příštím čtvrtletí a od poloviny příštího roku jejich postupný pokles zpět ke dvěma procentům.
• Okénko trhu - německý průmysl se dál propadá
  Německá průmyslová produkce zaznamenala v prosinci nejvýraznější propad od finanční krize. Zatímco tržní konsenzus počítal jen s nepatrným meziměsíčním poklesem o 0,2 %, průmyslová produkce v prosinci spadla o 3,5 %. Pokles byl plošný napříč odvětvími, výjimkou byla jen výroba energií. Špatný závěr roku pak znamenal prohloubení meziročního poklesu o více než 3 p.b. až na -6,8 %. Dnešní údaje tak navázaly na včerejší data o továrních objednávkách, která rovněž silně zklamala. Výrazně slabší ukazatele z průmyslu negativně ovlivní i růst hrubého domácího produktu v loňském závěrečném čtvrtletí. Mezikvartální dynamika HDP by se tak mohla znovu ponořit do záporných hodnot. Slabá výroba v nejsilnější evropské ekonomice zároveň negativně ovlivní i výsledky průmyslu za celou eurozónu. Posle odhadů analytiků Bloombergu by německá data mohla odepsat z růstu průmyslu v eurozóně až 1,1 pb. Po řadě optimisticky vyznívajících indikátorů, které naznačovaly odražení ode dna, jsou poslední údaje ledovou sprchou. Zdá se, že pro řadu analytiků je oživení spíše zbožným přáním, reálná ekonomická data zatím nic takového nepotvrzují.
• Okénko trhu - Německý růst HDP potvrdil nízké odhady
  Finální údaj o růstu německé ekonomiky v posledním čtvrtletí roku 2019 potvrdil předchozí odhady, které hovořily o mezikvartální stagnaci. Německo podle dostupných údajů tak má nepříliš úspěšný rok nejen za sebou, ale dost možná i před sebou. Zatímco tamní soukromá spotřeba se poklesu zatím těsně vyhnula, kapitálové investice již mezikvartálně odepsaly 0,2 % a stejně dopadl i export. Předstihové indikátory se v poslední době rozcházely, když německé PPI i ifo index dávaly naději alespoň na stabilizaci, zatímco ZEW index ji spíše hatil. Je ovšem nutné vzít v potaz, že tyto průzkumy ještě nezachytily rostoucí obavy z šíření viru COVID-19, který si mezitím našel cestu do Itálie a nově i do Rakouska a Chorvatska. Ačkoliv nelze v tuto chvíli odhadnout, do jaké míry virová epidemie německé ekonomice v nejbližších měsících uškodí, jedno se zdá být jisté – určitě jí nepomůže. Pravděpodobně tak dále zesílí apely směrem k tamní vládě, aby malátnou ekonomiku podpořila z veřejných rozpočtů. Němečtí politici ovšem této myšlence nejsou ani zdaleka nakloněni a dosud je neobměkčilo ani volání ze strany Evropské centrální banky, která je ke stejnému kroku ponouká již delší dobu.
• Okénko trhu - Německý vývoz zaznamenal historický propad
  Podle zpřesněného odhad eurostatu poklesl HDP eurozóny v prvním letošním čtvrtletí o 3,1 % meziročně, tedy o něco méně, než se původně odhadovalo (-3,2 %). V mezičtvrtletním vyjádření to odpovídá poklesu o 3,6 %. Největší měrou se na pozorovaném snížení HDP podílely útraty domácností, které meziročně odepsaly 3,9 % a hodnota exportu, která byla nižší o 3,5 %. V opačném směru působily vládní výdaje (+1,0 %) a také tvorba hrubého fixního kapitálu (+1,5 %).
• Okénko trhu - Německý ZEW index potěšil
  Z Německa dnes přišly další dobré zprávy, když tamní ZEW index očekávání namísto předpokládaného mírného poklesu poskočil vzhůru. Po červencových 59,3 bodech jsme se tak nyní dočkali hodnoty 71,5, což je nejlepší skóre od roku 2004. Mezi německými investory tak evidentně zavládlo přesvědčení, že jejich zemi na půlročním horizontu čeká razantní ekonomické zotavení. Lze se jen domnívat, že v jejich očích měla dílčí pozitivní data z posledních týdnů větší váhu, nežli hrozba návratu koronavirových restrikcí. Opačný průběh pak mělo zveřejnění druhé složky ZEW indexu, tedy hodnocení aktuální situace. Zde se namísto zlepšení dostavil další propad a index tak zůstává na bídných -81,3, tedy poblíž historického minima. Z pohledu jednotlivých sektorů se sentiment očekávatelně drží nejvýše v oblasti informačních technologií a telekomunikací. Naopak pochmurná nálada panuje v bankovnictví a pojišťovnictví.
• Okénko trhu - Nidetzký (ČNB) by sazby neměnil
  Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Nidetzký se v rozhovoru pro agenturu Reuters vyjádřil k nastavení tuzemské měnové politiky. Po Jiřím Rusnokovi a Tomáši Holubovi se tak stal již třetím bankéřem, který v uplynulých dnech nechal veřejnost nahlédnout do svých úvah. Podobně jako Rusnok, ani Nidetzký momentálně nevnímá potřebu dalšího uvolnění měnové politiky. Nedávné obavy z dezinflace, která vlivem pandemie mohla hrozit, se podle něj zatím nenaplňují. Poslední údaj o cenové dynamice, která v červnu dosáhla 3,3 %, tak považuje za dobrou zprávu pro centrální banku, jelikož ji nenutí hledat alternativní nástroje v situaci, kdy základní sazba je již na úrovni 0,25 %. Celou debatu o možném využití nekonvenčních měnových politik tak pro tuto chvíli označil za ryze akademickou. Z jeho slov tak vyplývá, že je s aktuálním nastavením spokojen, což ostatně podtrhl vyjádřením, že i stabilita má svoji hodnotu. Nidetzký také zmínil, že českou vládu čeká nelehký úkol, až bude nutné postupně vycouvat z probíhajících podpůrných ekonomických programů.
• Okénko trhu - obchodní dohoda USA-Čína bude podepsána začátkem ledna
  Americký ministr financí Mnuchin včera oznámil, že první část obchodní dohody mezi USA a Čínou bude podepsána začátkem ledna. V současné době se řeší už jen technické a legislativní detaily. Zmínil, že podepsání dohody by mohlo přidat k růstu americké ekonomiky půl procentního bodu. Zatím však nikdo přesně neví, jaká ustanovení první část obchodní dohody obsahuje. Proto se některým analytikům zdá odhad příspěvku k růstu HDP přehnaný. Oznámení však přesto ještě posílilo vyhlídky na smírné vyřešení obchodního konfliktu, což zvedlo sentiment na finančních trzích.
• Okénko trhu - obrat na americkém trhu práce
  Nálada německých domácností a spotřebitelů se dál zlepšuje. Podle průzkumu zveřejněného dnes institutem GfK se sentiment na měsíc srpen zvedl téměř o deset bodů a dosáhl hodnoty -0,3 bodu. Konsenzus trhu přitom očekával jen zhruba poloviční zlepšení na úroveň -4,5 bodu. Jednalo se již o třetí nárůst v řadě a index tak od svého květnového minima stačil už přidat více než 20 bodů. Respondenti v rámci šetření ukázali zejména větší ochotu nakupovat, což je jistě podpořeno i přechodným snížením daně z přidané hodnoty (součást vládních opatření proti dopadům koronavirové krize). Zvýšil se však i jejich úmysl spořit a rovněž se zvedla očekávání ohledně zvýšení jejich příjmů. I když ukazatel v posledních měsících podstatnou měrou korigoval ztráty z letošního jara, stále zbývá ještě cca 10 bodů, aby bylo dosaženo předkrizových úrovní. Návratu na obvyklé hladiny brání stále přítomné nejistoty týkající se rychlosti hospodářského oživení, růstu nezaměstnanosti či nového šíření nákazy Covid-19.
• Okénko trhu - OECD varuje před dopady světových nejistot
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včera zveřejnila nový ekonomický výhled pro následující období. Z něho vyplývá, že globální ekonomika se stává čím dál více křehká a nestabilní a to především zásluhou politických nejistot a eskalace obchodních konfliktů. Právě obchodní spory se významně podepisují na důvěře, což má negativní dopad na investice. To ještě více ohrožuje již tak slabý růst. Mezi ostatní faktory, které znamenají pro oslabující ekonomiku výraznější riziko, uvedla OECD kromě obchodních válek také často zmiňovaný brexit. Načasování a způsob výstupu Velké Británie z EU znamená značné množství nejistoty, což už samo o sobě poškozuje nejen Británii, ale i zbytek EU. Navíc, pokud by došlo k neřízenému odchodu, znamenalo by to zřejmě pro Spojené království propad do recese v roce 2020. Mezi další rizika pro budoucí globální růst řadí mimo jiné i zpomalení Číny.
• Okénko trhu - OECD vydala nový ekonomický výhled
  Podle dnes zveřejněné zprávy OECD zpomalí růst světové ekonomiky v letošním roce na 2,9 %, tedy na nejpomalejší tempo od finanční krize. Stejnou dynamiku OECD očekává pro rok 2020 a jen mírné zrychlení v roce 2021. Mezi hlavní překážky růstu zpráva řadí protekcionistickou politiku, ale také strukturální změny jako je digitalizace, demografický vývoj či hrozba klimatických změn. Pro eurozónu očekává nadále růst lehce nad 1 %, zatímco Spojené státy by se měly držet kolem 2 %. Růst české ekonomiky podle odhadu OECD v letošním roce dosáhne 2,6 % a v tom příštím zpomalí na 2,1 %. Česká ekonomika bude podle zprávy dále tažena domácí spotřebou a to jak ze strany domácností, které si užívají svižný růst mezd, tak i vlády. Naproti tomu český průmysl je již zasažen zpomalením evropské ekonomiky a poklesem investiční aktivity. Zpráva si všímá přehřátého trhu práce a Česku doporučuje úpravy legislativy, které by usnadnily zapojení další pracovní síly. Také upozorňuje na nutnost zlepšení nastavení čerpání evropských strukturálních fondů, jejichž prostředky by se měly stabilněji rozložit v čase. Pro blízkou budoucnost nicméně OECD Česku předpovídá nadále stabilní růst poblíž 2 %.
• Okénko trhu - OPEC jedná o omezení těžby
  Opatrný optimismus vyplývající z přesvědčení, že světové ekonomické autority jsou připraveny konat, na trzích dlouho nevydržel. Navzdory krokům centrálních bank včetně amerického Fedu a prohlášením politikům o připravovaných fiskálních opatřeních evropské akcie dnes ztratily přes dvě procenta. Klesala i cena ropy Brent, která se z ranních 52 dolarů za barel vrátila do blízkosti 51 a to i přes signály o tom, že se skupina zemí OPEC předběžně dohodla na omezení těžby v objemu 1,5 milionu barelů denně ve snaze o vytlačení ceny do vyšších úrovní. Dohoda zatím vázne na nesouhlasu Ruska.
• Okénko trhu - optimismus na trzích vyprchává, koruna oslabuje
  Guvernér ČNB Jiří Rusnok v dnešním rozhovoru uvedl, že výrazný makroekonomický šok způsobený pandemií Covid-19 vyvolal rychlou reakci měnové politiky, kdy úrokové sazby ve třech krocích poklesly až do blízkosti nulové úrovně. V důsledku propadu ekonomického výkonu a ztráty poptávky Rusnok očekává, že dojde rovněž k rychlému sestupu inflace do blízkosti dvouprocentního cíle a pravděpodobně i pod něj. Současně ekonomice pomáhá i slabší úroveň kurzu koruny. Použití záporných úrokových sazeb nelze podle něho zcela vyloučit, protože patří do teoretického repertoáru nástrojů v mimořádných situacích, nicméně v našich podmínkách si negativní úroky dokáže představit jen velmi obtížně. Argumentuje tím, že na finančním trhu existuje stále značný přebytek likvidity, a není tedy omezena dostupnost úvěrů. Navíc tuzemská inflace je stále výrazně vzdálená nule. V podobném duchu se včera vyjádřil i další člen bankovní rady V. Benda. Podle něho představuje dosavadní snížení úrokových sazeb o 200 bazických bodů dostatečné uvolnění měnové politiky v reakci na koronavirovou krizi a centrální banka v tuto chvíli nepotřebuje sáhnout po nestandardních nástrojích. Model se zápornými úrokovými sazbami není mezi členy rady příliš populární a podle něho se ani banka nechystá vrátit k již vyzkoušené politice umělého oslabování koruny.
• Okénko trhu - oživování na starém kontinentě bude zřejmě pozvolnější
  Český index nákupních manažerů ve výrobě si v květnu polepšil o 4,5 bodu na hodnotu 39,6 a naznačil tak mírné zlepšení podmínek v průmyslu. Data nicméně ukázala na pokračující pokles objemů výroby i nových zakázek následkem propadu poptávky způsobeného pandemií koronaviru. Karanténní opatření na trzích našich hlavních obchodních partnerů výrazně omezovala příliv zakázek ze zahraničí. Nevyužité kapacity pak přiměly firmy k redukci pracovních sil, a to i přes vládní programy na podporu zaměstnanosti. Úbytek pracovních sil tak pokračoval druhým nejrychlejším tempem od července 2009. Pokles zaměstnanosti navíc svědčí o pesimistickém výhledu a pokračující nejistotě. V rámci udržení a získání klientů výrobci v květnu opět snížili ceny svých produktů. Předpokládáme, že i v následujících měsících bychom měli být svědky pozvolného zlepšování situace ve výrobní sféře a návratu indexu PMI na vyšší úrovně. Otázkou zůstává, jak rychle se bude obnovovat poptávka po průmyslovém zboží.
• Okénko trhu - Pandemická situace v USA nadále tíží podnikatelské klima
  Snižování cen výrobců v červenci meziročně ubralo tempo. Meziročně ceny výrobců klesly o 0,1 %. V meziměsíčním srovnání zaznamenaly zvýšení o 0,1 %. To bylo dáno rostoucími cenami v odvětví koksu, rafinovaných ropných produktů a chemických látek a výrobků. Na druhé straně ceny zemědělských výrobců klesly oproti červnu o 1,2 %. Za tím stál rekordní pokles cen brambor o 24,3 %. Očekáváme, že deflace cen výrobců by měla nadále postupně ustupovat. Promítání nízkých cen ropy do výrobních cen bude slábnout. Avšak poptávka bude i nadále nedostatečná. Jsou již ale pozorovatelné známky postupného zlepšování. I deflace cen ve výrobě v zahraničí zdá se již našla své dno, od kterého se bude v druhé polovině roku postupně odrážet. Pro domácí výrobce to znamená, že ceny vstupů budou klesat nižším tempem, než v minulých měsících.