USA připravují mezinárodní smlouvu o dolování na Měsíci
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje právní rámec pro těžbu na Měsíci. Obsažen by měl být v nové Spojenými státy zprostředkované mezinárodní dohodě. S odvoláním na zdroje obeznámené s příslušnými dokumenty o tom informovala agentura Reuters.
Dohoda pojmenovaná Artemis podle amerického programu na výzkum Měsíce by podle Reuters představovala další krok ve snaze USA získat ve světě spojence pro plán amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vybudovat v nadcházející dekádě na Měsíci stálé stanice a poslat tam astronauty. Návrh ale Washington podle Reuters se spojenci zatím nesdílel.
USA další státy s vesmírným programem považují Měsíc za strategicky významný. Zároveň by mohl posloužit k dlouhodobému vědeckému výzkumu pro budoucí mise na Mars, což jsou aktivity, na které se vztahuje mezinárodní kosmické právo, jež mnozí považují za zastaralé.
Podle nové dohody by v okolí budoucích lunárních stanic měly vzniknout takzvané "bezpečnostní zóny". Jejich účelem by bylo zabránit škodám nebo zásahům rivalů z řad jiných zemí či společností operujících v těsné blízkosti. Cílem paktu je zároveň přisoudit v souladu s mezinárodním právem společnostem nárok na materiál, který případně vytěží, sdělily Reuters nejmenované zdroje.
V nadcházejících týdnech chce Washington podle zdrojů agentury formálně zahájit jednání o dohodě s vesmírnými partnery, jako jsou Kanada, Japonsko, evropské státy či Spojené arabské emiráty, tedy se zeměmi, které mají podle americké vlády podobné zájmy, pokud jde o dolování na Měsíci.
Rusko, které je významným partnerem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) není podle zdrojů mezi první skupinou zemí, se kterými chtějí Američané jednat. Důvodem je podle Reuters to, že Pentagon rozčilují ruské satelitní manévry v blízkosti amerických špionážních družic na oběžné dráze. Podle Reuters Kreml ve středu oznámil, že jakýkoliv právní rámec navrhovaný Američany musí být podroben důkladné analýze s cílem zjistit, zda neporušuje mezinárodní právo.
Spojené státy jsou signatářem kosmické smlouvy z roku 1967, která upravuje základní právní rámec pro činnost států ve vesmíru. Podle amerických zdrojů považuje Washington zřízení takzvaných bezpečnostních zón za uplatnění jednoho z článků zmíněné smlouvy. V něm stojí, že Měsíc a jiná nebeská tělesa si jednotlivé státy nesmí přivlastnit, například okupací či prohlášením suverenity.
"Nejde o nárokování si území," upozornil jeden ze zdrojů Reuters, který si přál zůstat anonymní. Rozloha bezpečnostních zón by podle něj byla různá v závislosti na konkrétní operaci na místě a umožnila tak by koordinaci vesmírných aktérů, aniž by nad daným územím formálně vyhlašovali svrchovanost. "Myšlenka je taková, že pokud se budete přibližovat k něčí základně, a ten okolo ní vyhlásil bezpečnostní zónu, museli byste se s ním předem spojit, věc prokonzultovat a dohodnout se, jak pro všechny zajistit bezpečnost," uvedl zdroj.
Další zdroj Reuters sdělil, že záměrem amerického plánu je vyhnout se schvalovacímu procesu v OSN a místo toho se přímo dohodnout se státy s podobnými zájmy. Proces v OSN by totiž podle Washingtonu byl příliš zdlouhavý a jednání se státy bez vesmírného programu by bylo neproduktivní.
Vzhledem k tomu, že státy čím dál více považují vesmír za vojenskou doménu, může být dohoda vnímána jako sílící záměr americké vlády využívat NASA jako diplomatický nástroj. Očekává se tak, že plán vyvolá kritiku vesmírných rivalů USA, jako je Čína.
NASA do programu Artemis, v rámci kterého chce vyslat do roku 2024 na Měsíc astronauty a počítá s dlouhodobou udržitelnou přítomností na lunárním jižním pólu, investuje desítky miliard dolarů. Program také předpokládá, že soukromé společnosti budou moci na místě těžit lunární kameny a případně podpovrchovou vodu, kterou by bylo možné použít k výrobě raketového paliva.
V roce 2015 Washington vydal zákon přisuzující soukromým společnostem, které se zabývaly vesmírnou těžbou, nárok na to, co vydolují. Jak ale upozorňuje Reuters, neexistují žádné podobné mezinárodně uznávané normy.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
USA: První letošní krach finančního ústavu
Americké úřady tento týden uzavřely malý finanční ústav First National Bank of Crestview. Firma se tak... -
USA prý budou nadále splácet své dluhy
Spojené státy navzdory současným rozpočtovým problémům pravděpodobně budou nadále řádně splácet... -
USA prý letos zůstanou hlavní exportní destinací Německa
Spojené státy zůstanou letos nejdůležitějším exportním odbytištěm německého průmyslu a německý vývoz by měl po loňském poklesu obnovit růst. Předpověděla to dnes Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK). -
USA prý monitorují nedávný pokles čínské měny
Spojené státy monitorují nedávné oslabení čínské měny jüan a budou přezkoumávat, zda s měnou nebylo manipulováno. Řekl to v rozhovoru s agenturou Reuters americký ministr financí Steven Mnuchin, který je na setkání ministrů financí G20 v Argentině. Prohlásil rovněž, že ministerstvo je otevřené tomu, aby ruský producent hliníku Rusal byl odstraněn ze sankčního seznamu USA. -
USA prý splňují podmínky na zvýšení sazeb
Situace americké ekonomiky je celkově příznivá a splňuje podmínky pro to, aby centrální banka (Fed) mohla... -
USA prý vyřeší dluhový strop včas
Patová situace kolem takzvaného dluhového stropu Spojených států bude do 17. října vyřešena... -
USA prý vyvíjejí na EU velký tlak kvůli obchodní dohodě TTIP
Spojené státy vyvíjejí na Evropskou unii v rámci jednání o dohodě o volném obchodu mnohem větší tlak... -
USA prý zatím neplánují blokovat registraci akcií čínských firem
Spojené státy v současnosti nemají v plánu blokovat registraci čínských podniků na amerických akciových trzích. Uvedla to podle agentury Bloomberg mluvčí amerického ministerstva financí Monica Crowleyová. Reagovala tak na páteční zprávy médií, podle kterých administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že čínským firmám zruší povolení k obchodování na akciových trzích v USA. -
USA prý zvažují restrikce na další čínské firmy
Americká vláda zvažuje, že na čínského výrobce kamerových systémů Hikvision a další čínské podniky působící v tomto odvětví uvalí podobné obchodní restrikce jako na společnost Huawei. Informují o tom list The New York Times a agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. -
USA představily opatření omezující investice do čínských firem
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera představila opatření zakazující americké investice do čínských podniků, které podle Washingtonu vlastní či kontroluje čínská armáda. O opatření v podobě prezidentského exekutivního příkazu včera informovala agentura Reuters, následně ho potvrdil Bílý dům. -
USA příští týden vychrlí ekonomické údaje
Spojené státy začnou od příštího týdne zveřejňovat ekonomické údaje, jejichž vydávání v uplynulých více než.... -
USA: Report ADP ukázal menší růst zaměstnanosti
Soukromý sektor ve Spojených státech vytvořil v srpnu zhruba 176.000 pracovních míst, což bylo o trochu méně... -
USA: Republikáni navrhli vyšší zdanění milionářů
Ve Spojených státech pokračují jednání o daních a rozpočtových škrtech. Naději do nich vnesl průlomový... -
USA rozhodnou o výjimkách z nových cel do konce dubna
Vláda Spojených států do konce dubna rozhodne, které země budou vyňaty z nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Uvedl to včera americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku mají vstoupit v platnost již v pátek. Podle obchodního zmocněnce je však některé země po dobu jednání o získání výjimky nebudou muset platit, napsala agentura AP. -
USA rozšířily sankce proti Íránu na subjekty obchodující s ropou
Spojené státy zavedly nové sankce proti Íránu. Tentokrát postihují firmy, lodě i jednotlivce, kteří podle Američanů dodávali ropu Sýrii. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. V úterý Washington vyhlásil sankce proti třem pracovištím íránského vesmírného programu za raketové testy. -
USA rozšířily sankce proti KLDR, postihly i dvě čínské firmy
Spojené státy včera rozšířily sankce proti Severní Koreji, které postihují osoby a společnosti podílející se na jaderném programu KLDR. Oznámilo to ve Washingtonu ministerstvo financí, které sankční režim reguluje. Mezi subjekty postiženými novými sankcemi jsou i dvě čínské firmy. -
USA ruší plány na cla na francouzské zboží za digitální daň
Vláda Spojených států ruší plány na zavedení cel na francouzské zboží v odvetě za francouzskou digitální daň. S odkazem na Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) o tom informuje agentura Reuters. V platnost měla cla vstoupit tuto středu. Washington jimi chtěl Paříž potrestat, protože digitální daň podle jeho názoru poškozuje americké technologické společnosti. -
USA s Deutsche Bank jednají o nižší pokutě
Americké ministerstvo spravedlnosti jedná s německou Deutsche Bank v případu prodeje hypotečních cenných papírů... -
USA: Sektor služeb v říjnu zrychlil růst
Aktivita v americkém sektoru služeb v říjnu zrychlila růst, a to i přes tehdejší rozpočtovou krizi v zemi... -
USA se mohou brzy ocitnout bez peněz
Spojené státy nebudou mít již v polovině října peníze, aby mohly platit své účty, pokud zákonodárci rychle neschválí...