Švejnar: Česká ekonomika letos propadně o 7,5 až osm procent HDP

Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit 7,5 až osm procent HDP. ČTK to v rozhovoru řekl Jan Švejnar, šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, který ukončil činnost 11. června, a ředitel IDEA při CERGE-EI. Pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel, dodal Švejnar.

Vývoj v příštím roce bude záležet na globální situaci. "Pokud se světová ekonomika bude vracet do konjunktury, bude z toho těžit tuzemský exportně orientovaný průmysl a obchodovatelné služby. Mám ale obavy, že se globální ekonomika tak rychle na nohy nepostaví. Bude tedy vzestup, ale všechny ekonomiky budou slabší, než byly loni před koronavirem," odhadl.

Celková vládní plánovaná pomoc českým podnikům na zotavení z následků opatření proti šíření koronaviru ve formě půjček, dotací či garancí je jednou z předních v Evropě, nicméně její skutečný start byl podle Švejnara jedním z nejpomalejších. "Množství poskytnutých peněz a garanci není dostačující. Pochvala za to, co bylo naplánováno, ale realizace vázla a vázne," podotkl.

Za pozitivní považuje prosazení myšlenky peníze z podniků neodsávat, ale dočasně odložit nebo odpustit odvody ze sociálního a zdravotního pojištění. Je to rychlejší pomoc, když peníze, které by musely z podniku odejít, v něm zůstanou. Programy jako kurzarbeit sehrávají podle něj svojí roli, protože nezaměstnanost zatím tolik nestoupá. Avšak varuje, že k podstatnému vzestupu nezaměstnanosti dojde. Je též potřeba alespoň dočasně se zaměřit na razantní zvýšení podpory v nezaměstnanosti, což se děje i v jiných zemích, doplnil.

Méně se podle Švejnara povedla podpora malým a středním podnikům, která přišla velice pomalu. Některé z nich už krachují, protože mají v průměru malé finanční rezervy proti velkým firmám. Bankovní půjčky a záruky se musí týkat do velké míry právě jich. Žádoucí je pro tyto podniky odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění místo jejich odložení.

Poradní tým argumentoval proti zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty a v případě zavedení tohoto kroku navrhl limit deset milionů na podnik. "Celkem 30 milionů jako limit je vysoká suma," uvedl. Její menší omezení znamená zásah do rozpočtu, je ekonomicky neefektivní, má negativní dopad na města a kraje, selektivně podporuje velké firmy a motivuje nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR, nebo naopak přenesení výroby ze země do zahraničí.

Švejnar míní, že rozpočtová politika ČR může být díky nízké zadluženosti razantnější než v jiných zemích. "Můžeme si dovolit 'chytře' utratit větší část peněz. Vláda může svými balíčky pomoct. Poté je ale potřeba mít šikovnou investiční politiku a udržet co nejvíce perspektivních podniků při životě. Krátkodobý dluh při dobrém vývoji ekonomiky pak může být splacen ve střednědobém horizontu," poznamenal s poukazem na podobný vývoj v některých zemích po druhé světové válce.

Přímá pomoc podnikům ve formě vládních garancí nebo přímého vstupu státu by se měla být dít velice opatrně a být až poslední možností. Záleží na tom, zda jde o strategické podniky, které nemá na trhu kdo nahradit. To podle něj není případ letecké společnosti SmartWings, o níž se v této souvislosti uvažuje. Nicméně v zahraničí se těmto firmám někdy přímo pomáhá. "Má-li tedy být v ne zcela konkurenčním prostředí určitá symetrie, vláda může následovat tyto příklady a uvažovat o tom," poznamenal.

Poradní tým při Ústředním krizovém štábu v těchto dnech končí činnost. Švejnar upozornil na to, že pět z jeho 14 členů je v Národní ekonomické radě vlády (NERV) a řada dalších jsou v jejích pracovních skupinách. NERV by se měl v dlouhodobé perspektivě zaměřit na přípravu přechodu země na digitální a znalostní ekonomiku, uzavřel Švejnar.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Švédské hospodářství se již podle ekonomů plně zotavilo z dopadů pandemie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Švédska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent. Oznámil to dnes švédský statistický úřad. Podle ekonomů se tak švédské hospodářství plně zotavilo z negativních dopadů koronavirové krize a dostalo se nad úroveň z období před jejím příchodem, napsala agentura Reuters.
• Švédsko dnes zavedlo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes překvapila finanční trhy zavedením záporných úrokových sazeb a ohlášením...
• Švédsko napřesrok plánuje rozsáhlé výdaje na podporu ekonomiky
  Švédská vláda hodlá příští rok vynaložit 105 miliard švédských korun (přes 270 miliard Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19. Rozpočtový plán, který dnes vláda představila, předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Švédska letos klesne o zhruba 4,6 procenta. Hospodářský propad by tak měl být mírnější než v řadě jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.
• Švédsko nepocítí ekonomické výhody volnějšího přístupu k pandemii
  Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel. Podle listu The Financial Times to vyplývá z odhadů Evropské komise i švédské centrální banky. Švédská vláda se dnes také omluvila za selhání při péči o seniory v domovech s pečovatelskou službou, které pandemie v zemi silně zasáhla.
• Švédsko prohloubilo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes snížila úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a rozšířila nákupy státních dluhopisů, s nimiž začala minulý měsíc. Nečekaným krokem Riksbank reagovala na posilování kurzu švédské koruny, které by mohlo zmařit nedávné oživení inflace.
• Švédsko: Řecko odejde z eurozóny během půl roku
  Řecko pravděpodobně odejde z eurozóny a mohlo by tak učinit v příštích šesti měsících.
• Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné úrokové sazby
  Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné negativní sazby. Švédská centrální banka Riksbank dnes oznámila, že zvedá úrokovou sazbu z minus 0,25 procenta na nulu. V záporných hodnotách se sazba soustavně pohybovala od počátku roku 2015. Centrální banka tak chtěla inflaci zvednout ke dvěma procentům.
• Švédsko snížilo úroky hlouběji do záporu
  Švédská centrální banka Riksbank dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na minus 0,50 procenta...
• Švédsko uvažuje o digitální měně
  Švédská centrální banka zvažuje, zda jako první významná instituce svého druhu na světě začne vydávat...
• Švédsko zruší ekologickou daň na letecké spoje
  Švédsko zruší ekologickou daň, kterou od roku 2018 vybírá z letů, které začínají v této zemi. Podle agentury Reuters to včera oznámili zástupci vlády a provládní strany Švédští demokraté. Podle nich zrušení daně posílí konkurenceschopnost švédských leteckých dopravců a letišť.
• Švejnar: Dlouhá jednání o nové vládě mohou ohrozit ekonomickou stabilitu ČR
  Dlouhá a komplikovaná jednání o sestavení nové vlády mohou ohrozit ekonomickou stabilitu země a její křehký hospodářský růst. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ředitel centra IDEA Jan Švejnar. Nyní je správná doba na restart ekonomiky, ČR se musí vrátit k reformám, doplnil člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček.
• Švýcarská banka UBS zvažuje, že klientům nabídne investice do kryptoměn
  Největší švýcarská banka UBS začala zvažovat, že bohatým klientům umožní investovat do digitálních měn. Po vzoru amerických investičních bank chce uspokojit rostoucí poptávku, informovala dnes agentura Bloomberg. O začlenění kryptoměn do svých portfolií uvažují mimo jiné americké investiční banky JPMorgan Chase & Co a Morgan Stanley.
• Švýcarská centrální banka dodá Credit Suisse likviditu, bude-li třeba
  Švýcarský finanční regulátor FINMA a tamní centrální banka uvedly, že centrální banka poskytne bance Credit Suisse likviditu, "bude-li to nutné". Informovala o tom agentura Reuters. Podle obeznámených zdrojů cizí vlády a nejméně jedna banka vyvíjely tlak na Švýcarsko, aby jednalo.
• Švýcarská centrální banka intervenovala
  Švýcarský frank dnes posílil vůči euru na nejvyšší úrovně od loňského srpna (měnový pár EUR/CHF oslabil)...
• Švýcarská centrální banka loni měla rekordní zisk
  Švýcarská centrální banka loni zvýšila zisk na rekordních 54,4 miliardy franků (1,2 bilionu Kč) z 24,5 miliardy CHF předloni. K růstu přispěla snaha udržet pod kontrolou kurz domácí měny. Vyplývá to z dnešního sdělení ústavu, jehož plný název zní Schweizerische Nationalbank (SNB).
• Švýcarská centrální banka ponechala sazbu beze změny
  Švýcarská centrální banka ponechává sazby na úrovni 0.25%.
• Švýcarská centrální banka ponechala sazby bez změny
  Švýcarská centrální banka ponechala své úrokové dle očekávání na hodnotě 0.25%
• Švýcarská centrální banka poprvé za 15 let zvýšila úrokové sazby
  Švýcarská centrální banka dnes zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na minus 0,25 procenta z dosavadních minus 0,75 procenta. Reaguje tak na rostoucí inflační tlaky. Ke zvýšení sazby přikročila poprvé za 15 let, uvedla agentura Reuters.
• Švýcarská centrální banka překvapivě ponechala základní úrok na 1,75 procenta
  Švýcarská centrální banka dnes překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu na 1,75 procenta. Oznámila to v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila efektem zpřísňování měnové politiky v minulých čtvrtletích, který se projevil ve zmírnění inflace. Banka se rozhodla základní úrok ponechat beze změny poprvé od loňského března.
• Švýcarská centrální banka překvapivě snížila úrokovou sazbu
  Švýcarská centrální banka dnes nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. Oznámila to v tiskové zprávě. Stala se tak první velkou centrální bankou, která zmírnila zpřísněnou měnovou politiku zavedenou ve snaze omezit inflaci. Švýcarský frank na rozhodnutí banky zareagoval výrazným poklesem, vůči euru sestoupil na osmiměsíční minimum.