Rusko střílelo na jadernou elektrárnu, požár se podařilo uhasit

Požár, který v noci na dnešek během ruského útoku vypukl v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny, se podařilo uhasit, oznámila v ranních hodinách podle agentury Reuters ukrajinská záchranná služba. Elektrárenský komplex napadly ruské síly kolem půlnoci a požár vypukl v pětipodlažním výcvikovém zařízení. Ředitel elektrárny televizi Ukrajina 24 řekl, že radiační bezpečnost je zajištěna. Americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová podle Reuters uvedla, že v záporožské elektrárně nejsou žádné známky zvýšené radiace. Británie bude kvůli ruskému útoku žádat svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.

O ostřelování jaderného zařízení informoval po půlnoci mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který vyzval k okamžitému zastavení palby. Ukrajinské ministerstvo energetiky oznámilo, že byl zasažen jeden ze šesti jaderných bloků.

Během noci pak přicházely často rozporné informace a dlouho nebylo jasné, zda se k ohni mohou dostat hasiči, kterým v tom bránila střelba. Rovněž o radiaci se objevovaly rozdílné zprávy: agentura AP v jednom okamžiku s odvoláním na anonymní vládní zdroj napsala, že úroveň radiace stoupá, mluvčí elektrárny to však později popřel.

K ukončení bojů u jaderné elektrárny vyzvala mimo jiné Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) .

Starosta nedalekého města Enerhodar Dmytro Orlov na sociálních sítích napsal, že po prudkých bojích mezi ukrajinskou armádou a ruskými jednotkami u elektrárny jsou na místě oběti, ale jejich počet nelze za daných okolností upřesnit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dění kolem záporožské elektrárny v mimořádném projevu prohlásil, že pokud v objektu dojde k výbuchu, "bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy". "Ruská vojska může zastavit pouze okamžitá evropská akce (...) Žádná země na světě nikdy neostřelovala jaderné bloky," dodal podle webu RBK Ukrajina.

Kvůli situaci v záporožské elektrárně ukrajinský prezident telefonoval se svým americkým protějškem a Joe Biden podle agentury Reuters podpořil Zelenského požadavek, aby v oblasti okamžitě přestaly boje.

Také úřad britského premiéra oznámil, že Boris Johnson v ranních hodinách telefonicky hovořil s prezidentem Zelenským a souhlasil, že Rusko musí ihned zastavit útok. “Premiér prohlásil, že bezohledné kroky ruského prezidenta Vladimira Putina mohou nyní přímo ohrozit bezpečnost celé Evropy," uvedl Johnsonův úřad. "Velká Británie udělá cokoli, co může, aby zajistila, že se situace ještě více nezhorší." Londýn oznámil, že bude požadovat mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN.

S ukrajinským prezidentem hovořil i kanadský premiér Justin Trudeau. “Nepřijatelné ruské útoky musí okamžitě přestat," napsal na twitteru.

Ruská vojska se přiblížila k Enerhodaru ve středu, civilisté je ale podle agentury Unian do města nepustili. Ve čtvrtek starosta Orlov sdělil, že se blíží kolona více než 100 těžkých vozidel. Ruské síly podle něj ostřelovaly barikádu, použily zbraně proti civilistům, načež konvoj vyrazil k jaderné elektrárně.

Záporožská jaderná elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW (šest energobloků po 1000 MW), což je zhruba trojnásobek ve srovnání s českým Temelínem. Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 MW) je pátá největší na světě a zajišťuje zhruba pětinu ukrajinské produkce elektřiny.

Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentovala na twitteru ruský útok stručně: "Zešíleli. Ale elektrárna zatím drží." "Jsou porušeny ženevské konvence, které obsahují i ustanovení o ochraně nebezpečných objektů nebo objektů, které by se mohly stát nebezpečnými, kdyby se ocitly pod vojenským útokem," řekla pak v Českém rozhlasu (ČRo).

Ruští vojáci už dříve ovládli odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která leží zhruba 100 kilometrů severně od ukrajinského hlavního města Kyjeva a v níž se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rusko se potýká s rekordním odlivem zahraničního kapitálu
  Rusko přišlo kvůli odlivu zahraničního kapitálu za poslední čtyři měsíce o více než 1,6 miliardy dolarů (zhruba 37 miliard Kč). Je to nejvíce od roku 2013, informoval dnes ruský list Kommersant s odkazem na informace firmy Emerging Portfolio Fund Research (EPFR), která sleduje globální toky investic. Příčinou odchodu zahraničních investorů je podle listu mimo jiné i neustále ochlazování vztahů mezi Moskvou a Západem v čele s USA.
• Rusko se připojí k omezení těžby ropy
  Rusko se připojí k omezení těžby ropy, na němž se zatím bez konkrétních kvót dohodla minulý měsíc...
• Rusko se údajně bude potýkat s nedostatkem IT odborníků
  Rusko se bude potýkat s rostoucím nedostatkem odborníků na informační technologie (IT), do roku 2030 jich bude chybět zhruba milion. Předpověděl to dnes šéf největší ruské bankovní společnosti Sberbank German Gref. Míra nezaměstnanosti v Rusku je teď na rekordních minimech v důsledku nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Rusko se vrací na trh státních dluhopisů, zajistilo si téměř miliardu dolarů
  Rusko se po dvoutýdenní pauze vrátilo na trh státních dluhopisů a jejich prodejem si v aukci zajistilo téměř miliardu dolarů (zhruba 22 miliard Kč). Pauzu si vynutil rozsáhlý výprodej způsobený zvýšeným geopolitickým rizikem. To se ale zmírnilo a trh Moskvu teď vnímá příznivěji, uvedla dnes agentura Reuters.
• Rusko slibuje další kroky ke stabilizaci trhů
  Ruská centrální banka je připravena zavést další opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů...
• Rusko směřuje k vynucené platební neschopnosti, Západ mu blokuje platby
  Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti, do nedělního večera má totiž zaplatit zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze na zaplacení sice má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Informuje o tom server britského listu Financial Times (FT).
• Rusko snížilo odhad ceny ropy na letošní rok
  Ruská centrální banka snížila odhad průměrné ceny ropy na letošní rok na 35 dolarů za barel, zatímco dosud...
• Rusko snížilo poprvé za rok úrokovou sazbu
  Ruská centrální banka dnes poprvé za téměř rok snížila svou základní úrokovou sazbu. Signalizovala tím...
• Rusko sníží podíl dolarů ve svém státním fondu bohatství
  Rusko sníží podíl amerických dolarů ve svém státním fondu bohatství a zvažuje investice do dalších zahraničních měn, včetně čínského jüanu. Uvedl to náměstek ministra financí Vladimir Kolyčev.
• Rusko sníží těžbu ropy
  Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu západními zeměmi snížit těžbu ropy o pět až sedm procent, tedy 500 000 až 700 000 barelů denně. Uvedl to v pátek podle agentury Reuters ruský vicepremiér Alexandr Novak.
• Rusko uhradilo další dolarové eurobondy opět v rublech
  Ruská federace dnes odeslala úroky z další emise dolarových eurobondů. Stejně jako ve čtvrtek je zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 8,5 miliardy rublů, což odpovídá částce 159 milionů USD (3,7 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
• Rusko uhradilo splátky u svých dolarových dluhopisů v rublech
  Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. Zahraniční banka totiž odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu USD (zhruba 14,5 miliardy Kč) v dolarech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude Rusko dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi.
• Rusko uhradilo úroky v dolarech, aby se vyhnulo vyhlášení bankrotu
  Rusko v pátek uhradilo v dolarech úroky ze svých dluhopisů, aby se pokusilo vyhnout vyhlášení platební neschopnosti. Moskva však musela využít prostředky, které nemá zmražené v západních zemích. Platbu v dolarech potvrdily i americké úřady, uvedla agentura Reuters.
• Rusko uhradilo závazky dolarových eurobondů v rublech, věc má za vyřízenou
  Ruská federace odeslala úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 12,51 miliardy rublů, což odpovídá částce 234,5 milionu USD (5,5 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
• Rusko-ukrajinské napětí ráno oslabilo korunu i pražskou burzu
  Pražská burza dnes po otevření klesla o víc než dvě procenta, část ztrát už ale smazala. Oslabuje také česká měna k euru i dolaru. Vyplývá to z informací na internetových stránkách pražské burzy a údajů na serveru Patria Online. Pražský akciový trh a koruna zřejmě reagují na další nárůst napětí ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou.
• Rusko umožňuje volný pohyb rublu na trzích
  Ruská centrální banka odstranila stanovené obchodní pásmo pro ruský rubl. Oslabující domácí měně to...
• Rusko útok na Ukrajinu nechystá, řekl ruský velvyslanec při EU Čižov
  Rusko nechystá útok na Ukrajinu nyní ani v blízké budoucnosti. Německému listu Die Welt to řekl ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Varování Spojených států, že ruské jednotky podniknou invazi na Ukrajinu možná už dnes, diplomat odmítl. "Války v Evropě jen málokdy začínají ve středu," citovala z jeho vyjádření agentura DPA.
• Rusko utrácí za válku čím dál více, ukazuje srovnání rozpočtových údajů
  Rusko jen v lednu a únoru poskytlo na vojenské výdaje více než dva biliony rublů (asi 545 miliard Kč), což je o 282 procent více než ve stejném období před rokem, uvedla dnes agentura Reuters. Dodala, že tyto údaje ruského ministerstva financí ilustrují spirálovitě rostoucí náklady Moskvy na válku proti Ukrajině. Rostoucí zbrojní výroba a obrovské státní výdaje udržují ruský průmysl v chodu a pomáhají zmírnit ekonomický dopad západních sankcí, uvalených na Rusko po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února.
• Ruskou zástupkyní v MMF se stane Judajevová
  Novou výkonnou ředitelkou Ruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) se stane poradkyně guvernérky Ruské centrální banky Ksenia Judajevová. Funkce se ujme 1. listopadu. Oznámil to podle ruské agentury RIA současný zástupce Moskvy v MMF Alexej Možin. Na Judajevovou uvalily Spojené státy sankce.
• Rusko varuje, že kvůli sankcím bude nuceno splácet zahraniční dluh v rublech
  Ruské ministerstvo financí schválilo dočasný postup pro splácení dluhu v cizí měně, ale varovalo, že platby budou prováděné v rublech, pokud sankce zabrání bankám hradit dluhy v jejich původní měně. Ministr financí Anton Siluanov současně popřel, že by Rusko nebylo schopno plnit své dluhové závazky.