Po čem touží Bank of England?

Guvernér Bank of England Mark Carney se nejprve jako správný nezávislý centrální bankéř distancoval z diskuze ohledně možného vystoupení Británie z EU. Na začátku března však přišel s prohlášením, že tzv. Brexit představuje jedno z největších rizik pro světový finanční systém a de facto se postavil proti euroskeptikům. Z pohledu velkého globálního makroekonomického hráče jde samozřejmě o politicky korektní přístup, střednědobě by však z fundamentálního hlediska měli centrální bankéři z Bank of England fandit opačnému postoji.

Včerejší data ukázala, že domácí poptávka je na ostrovech stále silná a táhne růst HDP vzhůru, problémem je ale rekordní deficit na běžném účtu a nízká inflace. Pro nastolení „té správné“ rovnováhy proto britská ekonomika potřebuje slabší měnu, která by pomohla exportům a zrychlila růst cen, a nějaká rozumná míra nejistoty snižující domácí poptávku by jí příliš nevadila. A přesně takový scénář se čeká v případě Brexitu.

Vývoj deficitu běžného účtu ve Velké Británii (v mil. GBP):

Dá se říci, že deficit běžného účtu za poslední čtvrtletí byl důsledkem velice silného kurzu libry oproti euru během celého roku 2015 (viz graf), kdy se euro prodávalo i pod 70 pencí. Tato obchodní nevýhoda, která nahrávala německým a francouzským exportům do Velké Británie sice částečně pominula s růstem EUR/GBP až na dnešních 0,7930. Není ale tajemstvím, že Mark Carney by si za dnešní situace rád představil ještě výrazně slabší kurz.

Vývoj měnového páru EUR/GBP (denní graf – D1):

Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz

Čtěte více

• Plyn pro evropský trh zlevňuje kvůli slabé poptávce a růstu dodávek z Norska
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje v poklesu kvůli slabé poptávce a růstu dodávek z Norska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku krátce před polednem ztrácela sedm procent a nacházela se pod 37 eury (zhruba 900 Kč) za megawatthodinu (MWh).
• Plyn pro evropský trh zlevňuje po zprávě o konci stávek v Austrálii
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh zahájila dnešní obchodování poklesem po zprávě o konci stávek zaměstnanců australských závodů společnosti Chevron produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG). Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 8:45 SELČ ztrácela zhruba 2,5 procenta a nacházela se blízko 38 eur (zhruba 930 Kč) za megawatthodinu (MWh).
• Plyn pro evropský trh zlevňuje, také díky kratší odstávce v Norsku
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestupuje z letošního maxima, na které se dostala v pondělí. Dnes po poledni vykazovala asi tříprocentní pokles pod 35 eur (865 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ke zklidnění situace přispěly zprávy, že odstávka na platformě u Norska bude kratší, než se čekalo. Norsko je teď klíčovým dodavatelem plynu do Evropy.
• Plyn v Evropě kvůli obavám o dodávky silně zdražuje, cena přesáhla 40 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně zvyšuje a odpoledne překročila 40 eur (zhruba 970 Kč) za megawatthodinu (MWh). Panují obavy, že dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) by mohly narušit stávky v některých terminálech na LNG v Austrálii, uvedla agentura DPA.
• Plyn v Evropě po pátečním rekordním závěru dál prudce zdražuje
  Plyn pro evropský trh po pátečním rekordním závěru na začátku týdne znovu posiluje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ráno vzrostla o téměř 13 procent na bezmála 276 eur (zhruba 6800 Kč) za megawatthodinu. Na trhu se nový nárůst cen plynu vysvětluje opětovným přerušením dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.
• Pobrexitová jednání musí zrychlit, skončí letos, shodli se lídři
  Rozhovory Evropské unie a Británie musí zrychlit, aby co nejdříve dospělo ke kompromisům umožňujícím dohodu. Shodli se na tom dnes lídři unijních institucí s britským premiérem Borisem Johnsonem. Předseda Evropské rady Charles Michel, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu David Sassoli při videokonferenci s Johnsonem rovněž potvrdili, že přechodné vyjednávací období platné do konce roku se prodlužovat nebude.
• Pobrexitová vyjednávání budou pokračovat na dálku příští pondělí
  Rozhovory o budoucích vztazích Evropské unie a Británie budou na dálku pokračovat příští pondělí. Shodli se na tom dnes vedoucí vyjednávacích týmů Michel Barnier a David Frost, kteří do začátku června naplánovali celkem tři videokonference. Ve společném prohlášení uvedli, že další vyjednávací kola jsou nutná v zájmu "skutečného a hmatatelného pokroku" rozhovorů do června.
• Po brexitu bez dohody začne EU na britské zboží užívat cla WTO
  Evropská unie začne v případě britského odchodu z EU bez dohody uplatňovat na zboží z Británie standardní cla podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). V Bruselu to dnes novinářům řekl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v reakci na oznámení britské vlády o jejím vlastním postupu.
• Počasí nahrává růstu německé ekonomiky
  Mírné počasí poskytlo německé ekonomice v prvním čtvrtletí silnou vzpruhu, oživení tedy nabralo na rychlosti a silné by mělo být i tempo růstu. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Sdělení Bundesbanky lze podle agentury Reuters vnímat jako další potvrzení toho, že evropská ekonomika se dostává z recese.
• Počasí údajně stálo Británii miliardu denně
  Británie má za sebou týden extrémního počasí, které do značné míry zastavilo ekonomické a společenské aktivity v zemi, a podle analytiků činí škoda na hospodářství nejméně miliardu liber (přes 28 miliard Kč) za den. Píše to nedělník The Observer.
• Počet bankrotů firem v Japonsku byl za pololetí nejvyšší za pět let
  Počet firemních bankrotů v Japonsku za prvních šest měsíců letošního roku vzrostl o 32,1 procenta na 4042, což je nejvíce za pět let. Příčinou je vyšší zadlužení podniků v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Na podniky má negativní dopady také zvýšení nákladů na suroviny a pracovní sílu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila výzkumná společnost Tokyo Shoko Research.
• Počet bankrotů hospod a barů v Británii loni vzrostl o 83 procent
  Počet insolvencí hospod v Británii loni prudce vzrostl. Celkem podalo návrh na insolvenci 512 podniků, zatímco o rok dříve skončilo jen 280 hospod. Vyplývá to ze studie účetní firmy UHY Hacker Young.
• Počet bankrotů v Itálii byl v prvním čtvrtletí rekordní
  Počet bankrotů v Itálii dosáhl v prvním čtvrtletí nového rekordu. Podíl má na tom především nejdelší recese...
• Počet bankrotů v Německu byl v prvním pololetí nejvyšší od roku 2016
  Počet firemních bankrotů v Německu v letošním prvním pololetí meziročně vzrostl téměř o 30 procent zhruba na 11.000 případů. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od roku 2016. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform.
• Počet bankrotů v Německu klesl
  Počet firemních bankrotů v Německu v prvním pololetí klesl o téměř šest procent na 10.300 případů, a to díky příznivému vývoji ekonomiky a nízkým úrokovým sazbám. Vyplývá to podle agentury DPA z dnešních údajů společnosti Creditreform.
• Počet bankrotů v Německu letos klesne
  Počet firemních bankrotů v Německu by měl v letošním roce díky celkově příznivému vývoji ekonomiky klesnout na nejnižší úroveň za 14 let. Vyplývá to podle agentury DPA z odhadů, které dnes zveřejnila společnosti Creditreform.
• Počet bankrotů v Německu napřesrok klesne
  Počet podnikových bankrotů v Německu v příštím roce klesne na nejnižší úroveň za 19 let. Předpověděla to podle serveru Automobilwoche úvěrová pojišťovna Euler Hermes.
• Počet bankrotů v USA byl loni nejnižší za 35 let
  Počet žádostí o bankrot ve Spojených státech byl loni nejnižší od roku 1986, protože záplava vládních podpůrných programů pomohla alespoň dočasně zmírnit dopady pandemie nemoci covid-19 a souvisejícího ekonomického poklesu. Celkový počet žádostí, tedy osobních i firemních, činil 529.068, zatímco v posledních letech se pohyboval ročně kolem 800.000. Počet firemních bankrotů však vzrostl. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti Epiq AACER.
• Počet bankrotů v USA loni významně klesl
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v loňském roce klesl o 24 procent na 44.111 případů. Dostal se tak na nejnižší úroveň minimálně od roku 2006. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy amerického konkurzního institutu ABI.
• Počet Britů v platební neschopnosti je nejvyšší od roku 2010
  Počet Britů, kteří se ve čtvrtém čtvrtletí dostali do platební neschopnosti, vystoupil nejvýše od druhého čtvrtletí 2010. Celkem se v Anglii a Walesu uskutečnilo 34.108 insolvenčních řízení, což je o 35 procent více než ve stejném období předchozího roku. Uvedla to včera vládní insolvenční agentura Insolvency Service.