Japonsko už se bez migrantů neobejde
Japonská společnost kvůli nízké porodnosti rychle stárne a politici sázejí na pracovní sílu ze zahraničí. Do země v příštích letech hodlají pozvat stovky tisíc cizinců. V Japonsku, které se dosud přistěhovalectví bránilo, představuje takový krok revoluci, píše německý týdeník Die Zeit.
"Můj kabinet nemá v úmyslu zavádět takzvanou imigrační politiku," uvedl před rokem japonský premiér Šinzó Abe. Podle něj to budou jen pracovníci, kteří v zemi pár let zůstanou a pak odejdou. "Stanovíme horní hranici délky pobytu a v žádném případě je nebudou moci doprovázet rodinní příslušníci," dodal. Nový přistěhovalecký zákon nakonec po tvrdých bojích prosadil.
V Japonsku je to senzace. Díky novým vízovým pravidlům mohou v zemi od nynějška až pět let pracovat cizinci ovládající základy japonštiny, kteří mají kvalifikaci v jednom ze 14 schválených odvětví od stavebnictví přes péči o staré lidi, zemědělství, gastronomii či hotelnictví až po práci na pokladně v supermarketu. Vláda chce v prvním roce udělit vízum 47.000 žadatelů, v průběhu pěti let by jich mohlo být až 345.000.
Nahlíženo čistě ekonomicky měl takový zákon přijít už dávno. Počet obyvatel Japonska se od roku 2015 každoročně snižuje, v poslední době o nejméně 300.000 lidí. Kvůli malému počtu dětí se ročně zavírá na 300 škol. Podle údajů japonské obchodní komory trpí dvě třetiny firem nedostatkem pracovních sil. Už dlouho se nedostává pečovatelů, kteří by se postarali o nyní již více než 35 milionů seniorů.
Kroky, které by umožnily se s těmito výzvami vyrovnat bez imigrace, už vláda podnikla. Postupně zvedla věk nástupu do důchodu z 60 na 65 let. Lepší nabídkou zařízení péče o děti se snaží dostat na trh práce více žen. Také finančně podporuje výzkum, který zkoumá možnosti automatizace pracovních procesů.
Už nyní je ale jasné, že otevření pracovního trhu cizincům stávající demografický trend nezastaví. Stát odhaduje, že by jich bylo potřeba třikrát více.
Zákon, který vstoupil v platnost 1. dubna, se přitom jeví být nejzazší hranicí možného. Podle průzkumů se ke zmírnění imigrační politiky staví skepticky asi polovina Japonců. Hlasití odpůrci Abeho přistěhovalecké politiky, kteří již zorganizovali několik demonstrací, brojí i proti vyhlídce, že od roku 2021 by se nyní zavedená pravidla měla dále zmírnit. Na menší množství obzvláště úspěšných zahraničních pracovníků už by se nevztahovala povinnost odchodu po pěti letech a za určitých podmínek by se za nimi mohli přistěhovat rodinní příslušníci.
To vadí těm, kteří zdůrazňují, že téměř dvouprocentní podíl obyvatelstva nejaponského původu je již nyní historicky vysoký. Před třiceti lety byl ještě na polovině. V mezinárodním měřítku ale zůstává velmi nízký - v Německu nemá od uprchlické krize v roce 2015 německý pas devět procent obyvatel, v USA je cizinec každý pátý a ve Švýcarsku dokonce každý čtvrtý.
Japonská vláda se pokusila vyřešit stárnutí obyvatelstva imigrací již jednou. Na přelomu tisíciletí začala na práce, které již nechtěl vykonávat žádný Japonec, najímat osoby japonského původu z Brazílie a Peru. V rámci programu přišlo do země do roku 2004 téměř 300.000 pracovníků. Ale chyběly integrační programy, sousedé si stěžovali na hlasitou latinskoamerickou muziku, proticizineckou náladu šířila média. Od roku 2009 začala tedy vláda nabízet polovičním Japoncům jednosměrný lístek na cestu ze země s podmínkou, že si v Japonsku v budoucnu už práci hledat nebudou.
Výhrady proti příliš velké různorodosti jsou převážně kulturního rázu. Mnoho především starších Japonců a Japonek se obává ohrožení svého způsobu života. Ale od podzimu 2013, kdy Tokio získalo pořadatelství olympijských her, se společnost pokouší být k cizincům vstřícnější. Více podpory se dostává výuce angličtiny na školách a mnoho Japonců se zajímá o okolní svět. Nikdy nebylo na ulicích k vidění tolik názvů ulic, jídelních lístků a reklamních nápisů v angličtině jako dnes. I když se tyto pokusy o internacionalizaci zatím zaměřují na rostoucí počty turistů, pomoct by mohly i těm, kteří do země přijdou za prací, uzavírá list Die Zeit.
Zdroj: Reuters, ČTK, Die Zeit
Čtěte více
-
Japonsko sníží sazbu daně firemních příjmů
Japonská vládnoucí Liberálnědemokratická strana (LDP) dnes schválila plán snižování daně z firemních... -
Japonsko splní plánované snížení deficitu
Plánovaného snížení rozpočtového deficitu na polovinu do fiskálního roku 2015/2016 bude schopno... -
Japonsko spustilo intervence, USD/JPY se extrémně propadl
Japonská centrální banka (Bank of Japan) spustila dnešním dnem velmi silné intervence na japonském jenu. Není se čemu divit, jelikož tento krok se mezi tradery a investory už pár týdnů a měsíců očekával, protože extrémní oslabení japonského jenu o 30 % je velký problém pro ekonomiku. -
Japonsko stále drží základní úrokovou sazbu beze změn
Japonská centrální banka (Bank of Japan) dnes ráno podle všeobecného očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny na hodnotě 0.10% -
Japonsko svou ekonomiku podpoří kvůli pandemii rekordní částkou
Japonská vláda dnes schválila rekordních 55,7 bilionu jenů (10,9 bilionu Kč) na pomoc ekonomice zasažené pandemií. Informují o tom japonská média. Kabinet premiéra Fumia Kišidy počítá i se zapojením soukromého sektoru, s jehož penězi celkový objem pomoci dosáhne 78,9 bilionu jenů (15,4 bilionu Kč). -
Japonskou ekonomiku stále ohrožuje růst JPY
Japonská vláda varovala, že ekonomiku vysoce závislou na vývozu ohrožují růst japonského jenu (JPY) a zpomalení globálního... -
Japonsko usnadní obchody s kryptoměnami
Japonský Úřad pro finanční služby (FSA) dnes vydal prvních 11 licencí pro obchodování s kryptoměnami a o dalších 17 žádostech rozhoduje. Novými pravidly chce Tokio vyvážit potřebu chránit investory s nezbytnou podporou finančně-technických inovací. Naopak Jižní Korea se připojila k Číně a dalším zemím, které proti bitcoinu a dalším kryptoměnám v poslední době tvrdě zasáhly, napsal server listu The Wall Street Journal. -
Japonsko uvolnilo měnovou politiku
Japonská centrální banka (Bank of Japan) dnes uvolnila měnovou politiku rozšířením programu pro nákup dluhopisů. -
Japonsko uvolnilo měnovou politiku, USD/JPY posiluje
Japonská centrální banka (Bank of Japan) dnes uvolnila měnovou politiku rozšířením programu pro nákup dluhopisů. -
Japonsko uvolní měnovou politiku a zvýší inflační cíl
Japonská centrální banka už tento týden uvolní měnovou politiku a zváží i zdvojnásobení inflačního cíle... -
Japonsko ve 3. čtvrtletí zrychlilo růst na 2,2 procenta
Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí díky vývozu citelně zrychlila růst. Hrubý domácí produkt (HDP) třetí... -
Japonsko ve 4. čtvrtletí vystoupilo z recese
Japonská ekonomika vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí v celoročním přepočtu o 1,5 procenta. Dnešní konečné... -
Japonsko vloni opět vykázalo obchodní deficit
Japonsko druhý rok v řadě zaznamenalo obchodní deficit, který loni dosáhl 1,6 bilionu jenů (331 miliard Kč). Export se totiž potýká se slabší poptávkou v Číně, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. -
Japonsko vydá rekordní objem dluhopisů
Japonsko plánuje v novém fiskálním roce, který začne v dubnu, prodat v regulárních aukcích státní dluhopisy... -
Japonsko vyhlásí zřejmě již v úterý stav nouze kvůli viru
Japonská vláda vyhlásí zřejmě již v úterý v Tokiu, Ósace a dalších pěti prefekturách kvůli koronaviru nouzový stav. Měl by trvat zhruba měsíc. Oznámil to dnes premiér Šinzó Abe v projevu, který živě přenášela japonská televize. Vláda podle premiéra připravuje stimulační balíček ve výši 108 bilionů jenů (25 bilionů Kč), který by měl zmírnit dopady opatření na ekonomiku. -
Japonsko vykázalo za leden rekordní obchodní schodek
Japonský obchodní deficit se v lednu vyšplhal na rekordních 1,63 bilionu jenů. Nárůst nákladů na dovoz... -
Japonsko základní úroková sazba na 0.0% - 0.1%
BoJ nastavila své úrokové sazby do rozmezí 0.0% - 0.1% -
Japonsko zhoršilo hodnocení ekonomiky
Japonská vláda dnes poprvé za rok a půl zhoršila hodnocení celkového stavu domácí ekonomiky. Nevidí však... -
Japonsko zhoršilo výhled ekonomiky
Japonská centrální banka na svém dnešním zasedání zhoršila výhled ekonomiky, měnovou politiku ale... -
Japonsko zhoršilo výhled osmi z devíti regionů
Japonská centrální banka (Bank of Japan) zhoršila ekonomické hodnocení osmi z devíti tamních regionů.