Evropská komise představila strategii na posílení obrany EU

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie posílení obrany Evropské unie do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany dnes v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.

Materiál Evropské komise podle nich reaguje na naléhavé potřeby Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ruské agresi. Jeho cílem je ale také snaha řešit dlouhodobou potřebu posilování bezpečnosti a obrany Evropy. Bezpečnostní prostředí v Evropě se zhoršuje už více než deset let. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a také nástup nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa však evropské země nyní nutí k výrazně vyššímu soustředění se na bezpečnostní a obrannou problematiku, připomínají agentury.

"Finance, které investujeme do obrany, ukazují, jak si obrany ceníme. Za poslední desetiletí jsme toho nedělali dost. Mezinárodní řád se ale mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat," uvedla na tiskové konferenci Kallasová. "Bílá kniha o obraně je naším návrhem, jak můžeme spolupracovat. Naše spolupráce je naší výhodou oproti ostatním po celém světě," dodala.

Je třeba, aby evropské země dokázaly čelit hrozbám rozhodnějším způsobem, zdůraznila Kallasová. "Je třeba doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení a zajistit tok tohoto vybavení i na Ukrajinu," řekla. "Je rovněž potřeba vytvářet velké celoevropské projekty, EU má přidanou hodnotu v tom, že může podporovat státy tam, kde to samy nezvládnou, protože je to příliš nákladné či příliš složité," dodala s tím, že je rychlejší a levnější, když budou státy sedmadvacítky spolupracovat.

"Mírová dividenda je pryč. Bezpečnostní architekturu, na kterou jsme se spoléhali, již nelze považovat za samozřejmost. Evropa je připravena investovat do obrany, posílit své schopnosti a mít proaktivní přístup k bezpečnosti," okomentovala nové kroky šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Představujeme plán Readiness 2030 (Připravenost 2030), který znamená navýšení investic do obrany. Musíme nakupovat více evropsky. Protože tak posílíme evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu," dodala s tím, že je potřeba se zaměřit i na inovace a vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením.

"Bílá kniha představuje řešení, jak odstranit zásadní mezery ve schopnostech a vybudovat silnou obrannou průmyslovou základnu. Navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany, pořizovat obranné systémy a dlouhodobě budovat připravenost evropského obranného průmyslu. To je nezbytné pro bezpečnost Evropy," uvedla EK ve svém prohlášení.

Komise zveřejnila i podrobnosti o plánu na zvýšení obranyschopnosti Evropské unie nazvaném ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle komise pomoci nalézt až dalších 800 miliard eur (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur.

"Plán ReArm Europe/Readiness 2030 nastiňuje konkrétní právní a finanční prostředky na podporu investic členských států do obrany. Jde o ambiciózní obranný balíček poskytující finanční páky, které mají členské státy EU okamžitě k dispozici, k rychlému a výraznému zvýšení investic do obrany a obranných schopností," stojí v prohlášení EK. Unijní exekutiva navrhuje zejména uvolnit využívání veřejných financí v obraně na národní úrovni a vznikne rovněž specializovaný finanční nástroj nazvaný SAFE (Security Action for Europe).

"SAFE členským státům poskytne úvěry až do výše 150 miliard eur kryté rozpočtem EU. To pomůže členským státům posílit jejich obranné schopnosti prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek," uvedla komise. Společné nákupy zajistí interoperabilitu pro ozbrojené síly členských států a zároveň i předvídatelnost pro evropský obranný průmysl. Sníží rovněž náklady a povedou k posílení evropské obranné průmyslové základny.

Šéfka unijní diplomacie na dnešní tiskové konferenci zdůraznila, že ruská ekonomika jede plně ve válečném módu. "Dnes předkládáme plán, abychom se postavili hrozbám a abychom dlouhodobě vybudovali evropskou obranu. Musíme reagovat teď, pak už může být pozdě," uvedla Kallasová, bývalá estonská premiérka. Podobně hovořil i její kolega z EK, litevský eurokomisař Kubilius. Konkrétně citoval slova von der Leyenové, která nedávno prohlásila: "Pokud se chce Evropa vyhnout válce, musí se připravit na válku".

Aby se obranný průmysl mohl rozvíjet, je podle Kubiliuse potřeba rovněž zjednodušit nejrůznější předpisy a odbourat regulace. V červnu by tak komise měla zveřejnit takzvaný zjednodušující omnibus, který se tím bude zabývat. "Nyní sbíráme poznatky od jednotlivých členských států, abychom viděli, kterým problémům čelí," dodal eurokomisař.

Za zásadní považuje Kubilius provádění opatření uvedených v nové strategii. "Putina neodstrašíme, pokud mu přečteme Bílou knihu, ale pokud podnikneme konkrétní kroky, které jsou v ní uvedené," uvedl. Eurokomisař rovněž reagoval na výhrady některých zemí zejména z jihu Evropy, které nevidí důvod, proč výdaje na obranu zvyšovat. "Je jasné, že nynější hrozby vnímáme jinak na západě a jinak na východě Evropy," prohlásil Kubilius. "Když byla v roce 2015 a 2016 migrační krize, tenkrát jsme si také říkali: To není náš problém, to je jejich problém na jihu. Pak jsme ale v roce 2021 viděli, co podniká Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin na našich hranicích a poučili jsme se. Pokud jeden region zažívá problém, ostatní by neměli stát a koukat, obrana v Evropě je náš společný úkol," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Evropská komise nastínila cesty k posílení globální role eura
  Evropská komise dnes nastínila cesty k posílení globální role eura. Důvěryhodnost a atraktivitu jednotné evropské měny by podle komise mohlo posílit mimo jiné dokončení evropské hospodářské a měnové unie, bankovní unie a unie kapitálových trhů.
• Evropská komise navrhla rozpočet EU
  Evropská komise dnes zveřejnila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok. Jeho závazky se mají týkat především...
• Evropská komise navrhla rozpočet EU pro rok 2025 ve výši 199,7 miliard eur
  Evropská komise dnes navrhla roční rozpočet Evropské unie pro rok 2025 ve výši 199,7 miliard eur (pět bilionů Kč). Nejvíce financí, celkem 53,8 miliard eur (1,3 bilionu Kč) bude směřovat na společnou zemědělskou politiku, uvedla unijní exekutiva. Dalších 49,2 miliard eur (1,2 bilionu Kč) je podle Evropské komise určeno na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž "na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty unie".
• Evropská komise navrhla tři možné formy eurodluhopisů
  Evropská komise (EK) přišla se třemi návrhy na zavedení společného dluhopisu (eurobondů).
• Evropská komise navrhuje 800 mld. eur na obranu
  Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila plán "na přezbrojení Evropy", který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině. Von der Leyenová to oznámila v prohlášení pro média.
• Evropská komise očekává v EU mírný růst
  Mírný ekonomický růst v členských zemích EU očekává letos a v příštím roce Evropská komise. Ve své zimní...
• Evropská komise odloží plán na zavedení digitální daně
  Evropská komise (EK) odloží plán na zavedení digitální daně jako dalšího zdroje svých příjmů. Dnes to na tiskové konferenci v Bruselu uvedl její mluvčí. Komise návrh chtěla původně představit tento měsíc.
• Evropská komise Polsku odblokovala zadržované peníze
  Evropská komise Polsku formálně uvolnila zhruba 137 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun), které blokovala kvůli pochybnostem ohledně právního státu v zemi. Informovala o tom dnes EK. Komise v uplynulých letech, kdy ve Varšavě vládla národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), výplatu peněz z některých fondů pro Polsko zmrazila kvůli podkopávání nezávislosti justice.
• Evropská komise provedla kontroly v plynárenských společnostech v Německu
  Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v dnes zveřejněném prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila ČTK, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v České republice.
• Evropská komise představila možnosti dlouhodobého rozpočtu EU
  Evropská komise (EK) dnes představila různé možnosti dlouhodobého rozpočtu Evropské unie po roce 2020, včetně variant budoucího využívání peněz ze strukturálních a investičních fondů EU. Ty jsou nyní dostupné všem členským zemím, komise však nastínila možnost jejich omezení na méně rozvinuté země či regiony.
• Evropská komise představí návrhy na podporu zelené ekonomiky a soběstačnosti EU
  Evropská komise dnes představí sadu návrhů, jejichž cílem je podpořit zelenou ekonomiku a posílit evropskou soběstačnost v produkci strategických surovin a materiálů. Brusel jimi hodlá reagovat na masivní americkou podporu klimaticky čisté výroby a omezit vliv Číny na produkci důležitých technologií.
• Evropská komise představí plán konkurenceschopnosti EU
  Evropská komise (EK) v příštím týdnu představí kompas konkurenceschopnosti, kterým chce zvrátit zaostávání za USA a Čínou. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dnes poslancům Evropského parlamentu řekla, že zmíněný kompas přemění zprávu Maria Draghiho v činy. Zpráva, kterou bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) zveřejnil loni v září, uvádí, že unie potřebuje koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, chce-li udržet krok s ekonomickými rivaly.
• Evropská komise představí plán na obnovu Ukrajiny, výši pomoci zvažuje
  Evropská komise (EK) se chystá představit plán na obnovu Ukrajiny, jehož součástí má být i balík finanční pomoci včetně výhodných půjček. Komise chce také dál zkoumat možnost, zda by se dal na nápravu válečných škod využít majetek zabavený v rámci sankcí ruským a běloruským oligarchům. Napsaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian. Návrh EK představí ve středu, o konkrétní výši finanční pomoci zatím není jasno.
• Evropská komise představí pravidelnou makroekonomickou předpověď
  Evropská komise dnes představí svou pravidelnou podzimní předpověď. Tradičně nabídne nejen výhled vývoje hospodářství Evropské unie a eurozóny, ale i všech 27 členských zemí bloku a významných partnerů unie. Prognózu představí eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
• Evropská komise představí vizi bankovní unie
  Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence...
• Evropská komise schválila francouzský plán na obnovu ekonomiky
  Evropská komise dnes schválila francouzský plán na obnovu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Francie tak na financování plánu v celkové hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) získá téměř 40 miliard eur (jeden bilion Kč) z fondu obnovy Evropské unie. Informovala o tom agentura AFP.
• Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku
  Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.
• Evropská komise schválila italský plán obnovy po pandemii
  Evropská komise dnes schválila italský plán obnovy ekonomiky potýkající se s dopady pandemie covidu-19. Země s třetí největší ekonomikou v sedmadvacítce z unijního fondu o celkovém objemu 750 miliard eur dostane 191,5 miliardy eur (skoro 4,9 bilionu korun), tedy nejvíce ze všech zemí.
• Evropská komise schválila Německu pomoc bývalé dceřiné firmě ruského Gazpromu
  Evropská komise (EK) schválila německé vládě pomoc bývalé dceřiné společnosti ruského energetického koncernu Gazprom. Německý podnik dříve známý jako Gazprom Germania nyní pod názvem Securing Energy for Europe (Sefe) obdrží od Berlína přes šest miliard eur (145 miliard Kč). Komise to uvedla ve svém úterním sdělení. Firma se kvůli válce na Ukrajině a přerušení dodávek ruského plynu dostala do hluboké ztráty.
• Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně
  Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.