ČNB prý měla korunu oslabit dříve

Česká národní banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. Dnešním Hospodářským novinám to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer, podobně se vyjádřil i v rozhovoru pro týdeník Euro. Oslabením měny, kterou se ČNB rozhodla bránit v posílení přes 27 Kč/EUR, chtěla banka dostat českou ekonomiku z nejdelší recese v historii a ubránit ji před deflací. V intervencích chce podle listu pokračovat i pravděpodobný Singerův nástupce Jiří Rusnok.

"Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji. To znamená se slabší úrovní kurzu," řekl Singer HN. Slabší koruna pomáhá exportérům a zrychluje růst cen. V Evropě, která je klíčovým obchodním partnerem Česka, se však už tři roky nedaří poptávku a inflaci zvýšit.

Ukončení režimu intervencí bankovní rada již několikrát odložila, naposledy na konci března, kdy uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení "blíže polovině roku 2017". Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Důvodem je inflace, která se nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017.

Podle Singera není české hospodářství stále v takové kondici, aby ho uvolnění kurzu nepoškodilo. Pokud by centrální banka pustila korunu už nyní, podle guvernéra by to zvýšilo nezaměstnanost, výkon ekonomiky by znovu začal klesat a stát by přišel o daňové příjmy. "My tady zatím nemáme žádnou úžasnou situaci, ve které by se ekonomika přehřívala," prohlásil Singer.

Podle HN je v politice slabé koruny připraven pokračovat i Rusnok, kterého prezident Miloš Zeman označuje za Singerova nástupce v křesle guvernéra. Deníku Rusnok řekl, že si umí představit i další prodloužení až za polovinu roku 2017. "Pokud to bude situace a zájem české ekonomiky vyžadovat," dodal. Podle něj je to dokonce pravděpodobnější varianta, než že banka kurz uvolní do července 2017. "Odhadl bych to zhruba na 60 : 40," podotkl Rusnok, který je dnes členem bankovní rady ČNB, v jejím čele by mohl stanout v červnu.

Bránit posílení měny stálo ČNB za dva a půl roku už kolem 520 miliard korun. Banka nakupuje eura, která zvyšují její devizové rezervy. Když koruna v budoucnosti posílí, hodnota rezerv v korunovém vyjádření se sníží a způsobí účetní ztrátu. Na to se ale centrální bankéři - s odkazem na nezávislost svého rozhodování - neohlížejí, říká guvernér.

Zdroj: Reuters, ČTK, Hospodářské noviny

Čtěte více

• ČNB projedná nastavení úrokových sazeb, analytici jsou v očekávání rozděleni
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení úrokových sazeb. Analytici jsou rozděleni v názoru na to, zda základní úrokovou sazbu ponechá na sedmi procentech, nebo zahájí proces jejího snižování prvním poklesem o 0,25 procentního bodu. Ve prospěch snížení sazby podle nich mluví i nejnovější data o slabém výkonu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí.
• ČNB projedná nastavení úrokových sazeb, analytici očekávají stabilitu
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení úrokových sazeb. Analytici předpokládají, že rada základní úrokovou sazbu nezmění a ponechá ji na sedmi procentech. Pokles základní sazby opakovaně vyloučil guvernér ČNB Aleš Michl, proti zvýšení hovoří podle analytiků poslední údaje o vývoji ekonomiky. Základní úroková sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji centrální banka zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň.
• ČNB projedná nastavení úrokových sazeb, analytici změnu nečekají
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení úrokových sazeb. Analytici očekávají, že stejně jako na předchozích zasedáních rada ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na této úrovni je od loňského června. Podle analytiků se sice inflační statistiky vyvíjejí příznivě, členové bankovní rady ale ve svých vyjádřeních varovali před proinflačními riziky v případě předčasného uvolnění měnové politiky.
• ČNB projedná nastavení úrokových sazeb, představí ekonomickou prognózu
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude dnes jednat o nastavení úrokových sazeb. Mezi analytiky panuje konsenzus, že základní sazba zůstane na sedmi procentech. Na této úrovni jsou od 22. června. Bankovní rada také představí novou makroekonomickou prognózu.
• ČNB projedná pravidla pro hypotéky a ochranu úvěrového trhu
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení pravidel pro poskytování hypoték a posoudí odolnost českého finančního sektoru. Rozhodne také o stanovení sazby takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Rezerva má zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky, od října činí dvě procenta.
• ČNB pro letošní rok odhad růstu ekonomiky zhoršila, pro příští rok jej zlepšila
  Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta.
• ČNB: Proměnlivý kurz koruny není neobvyklý
  Kurz české měny je na začátku letoška trochu proměnlivější, než byl třeba loni, nejsou to ale neobvyklé...
• ČNB: Pro přijetí eura hovoří napojení ČR na eurozónu, proti rozdíly u cen a mezd
  Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
• ČNB proti koruně intervenovala za 58 mld.
  Česká národní banka v lednu na forexovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu přesahujícím...
• ČNB prověřuje oznámení MF o návrhu na výplatu vyšší dividendy za akcie ČEZ
  Česká národní banka (ČNB) prověřuje okolnosti, za kterých ministerstvo financí (MF) v pondělí zveřejnilo návrh, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. ČTK o tom informovala mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Vedení ČEZ chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun. MF zveřejnilo protinávrh po poledni, někteří odborníci tento krok kritizovali, šlo podle nich o kurzotvornou informaci, která se má ohlašovat před otevřením trhů. Vyjádření ministerstva ČTK shání.
• ČNB prý může intervenovat déle
  Česká národní banka může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim forexových intervencí, déle...
• ČNB prý může oddálit konec intervencí
  Bankovní rada České národní banky může ve čtvrtek podle analytiků prodloužit režim forexových intervencí...
• ČNB prý sazby nezmění ani nezahájí intervence
  Bankovní rada České národní banky ponechá podle analytiků na svém zasedání ve čtvrtek 1. srpna úrokové sazby na rekordním minimu. Nejdříve by mohla centrální banka podle odhadů hýbat se sazbami na konci příštího roku. Většina ekonomů se rovněž domnívá, že díky aktuálně slabší koruně nejsou na pořadu dne ani forexové intervence proti posílení koruny.
• ČNB prý ve čtvrtek nechá sazby beze změny
  Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především vývoj inflace, která totiž v posledních měsících byla pod odhady ČNB. Růst sazeb je podle ekonomů možné očekávat až ve druhé polovině roku. Centrální banka zveřejní ve čtvrtek také novou prognózu vývoje ekonomiky.
• ČNB prý zasáhne proti silné koruně
  Bankovní rada ČNB podle analytiků oslovených ČTK nechá na svém čtvrtečním zasedání závazek udržovat korunu nad hranicí 27 korun za euro beze změny. Zároveň ekonomové očekávají slovní reakci centrální banky na posilující korunu, která se v posledních dnech uvedené hranici přiblížila. Posilující kurz koruny komentovali členové bankovní rady již v uplynulých dnech. V pátek koruna uzavírala na 27,47 Kč za euro.
• ČNB prý zřejmě ve čtvrtek sazby nezvýší
  Bankovní rada České národní banky na svém prvním zasedání po ukončení kurzového závazku zvyšovat úrokové sazby nebude. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zvyšování sazeb ekonomové očekávají nejdříve ve druhé polovině roku, spíše na přelomu letošního a příštího roku. Kroky ČNB budou podle nich ovšem záviset na vývoji kurzu koruny. Pokud totiž neposílí, zvyšování sazeb může zahájit ČNB dříve, upozornili analytici.
• ČNB představí zprávu o finanční stabilitě
  Zástupci České národní banky včetně guvernéra Miroslava Singera dnes budou na tiskové konferenci informovat...
• ČNB představí zprávu o finanční stabilitě a zátěžové testy bank
  Česká národní banka dnes zveřejní Zprávu o finanční stabilitě 2015/2016. Závěry zprávy představí na tiskové...
• ČNB při jednání o sazbách měla obavy o úpravy cen kvůli zdražení energií
  Bankovní rada ČNB při jednání o nastavení úrokových sazeb minulý týden vyjadřovala obavy z lednových změn ceníků i s ohledem na očekávané zdražení energií. Podle ní by to mohlo zvýšit inflaci pro nadcházející období. Členové rady také diskutovali o alternativním scénáři prognózy, který počítá se stabilitou sazeb do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to ze záznamu, který dnes centrální banka zveřejnila. Bankovní rada minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, přestože část trhu očekávala první snížení sazeb.
• ČNB: Přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČR a eurozóny
  Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.