Česká inflační vítězství

• Česko patřilo v nedávné inflační vlně mezi nejhůře zasažené země EU

• Inflačními premianty ovšem nebyly často diskutované potraviny, zemní plyn či pohonné hmoty 

• Evropským inflačním statistikám Česko dominovalo spíše v kategoriích, jako jsou oděvy, bytový textil, audiovizuální technika či ubytovací služby

Ačkoliv českou inflaci stále nelze považovat za definitivně zkrocenou, zdá se, že šílené období zcela nekontrolovaného růstu cen je již za námi, a lze tedy začít bilancovat.

V období mezi před-pandemickým lednem 2020 a stejným měsícem roku 2025 narostla tuzemská cenová hladina celkem o úctyhodných 39,8 % (měřeno indexem HICP), což nás v rámci zemí Evropské unie řadí na pátou příčku. Nechtěným vítězem se stává Maďarsko (53,5 %), evropský průměr pak činil 24,6 %.

Jedná se o nebývale extrémní hodnoty a není tedy divu, že inflační bouře vyvolala nelibé reakce dotčených spotřebitelů. Adresáty jejich hněvu se stávali střídavě politici, centrální bankéři, antimonopolní úřad, výrobci, dodavatelé či prodejci v závislosti na tom, co konkrétně v danou chvíli zrovna zdražovalo nejvýrazněji. Ačkoliv nelze vyloučit, že někteří z těchto aktérů (nebo dokonce všichni) měli máslo na hlavě, z mezinárodního srovnání vyplývá, že tato kritika nebyla vždy zcela na místě.

Mnoho pozornosti bylo například věnováno zdražování tuzemských potravin, které se přitom evropskému normálu ve skutečnosti nijak nevymykalo. České ceny potravin ve sledovaném období vzrostly o 33,6 %, tedy méně, než činil evropský průměr (34,2 %). Před námi v tomto ohledu bylo hlavně Maďarsko (77,8 %) ale také sousední Polsko (46,6 %), Slovensko (47,9 %) nebo Německo (36,1 %). V evropské sedmadvacítce tak české potravinové zdražování stačí až na čtrnáctou příčku.

Mezi „vítěze“ jsme se nevešli ani u často diskutovaného zemního plynu, který u nás zdražil o 86,8 %, což sice převyšuje evropský průměr (69,5 %), ale do kapsy nás hravě strčí například Rakousko (142,6 %) či Lotyšsko (137,3 %). Celkem nám inflace zemního plynu vynesla v rámci EU šestou pozici.

Poněkud mimo terč pak zřejmě mířilo i obviňování českých pumpařů ze šponování cen pohonných hmot. Benzín v Česku zdražil o 13,4 %, zatímco průměr EU činil 21,7 %. V evropském žebříčku zdražovačů benzínu tak patříme až na bídnou 23. příčku.

Na zlatou medaili Češi dosáhli ve zcela jiných kategoriích. Zbytku Evropy jsme to natřeli například v inflaci oděvů (viz Graf 1), která u nás dosáhla 49,3 %, čímž jsme daleko za sebou nechali druhé Rumunsko (33,0 %) i evropský průměr (11,4 %).

Podobně dopadla i soutěž v růstu cen bytového textilu (graf 2). Na českých 48,5 % nestačilo druhé Maďarsko (34,2 %) či třetí Polsko (25,7 %). Evropský průměr pak činil mrzkých 13,8 %.

Další prvenství Češi ukořistili v kategorii nazvané zařízení a vybavení audiovizuální, fotografická a pro zpracování dat (graf 3). Tentokrát to ovšem bylo těsné, když českých 20,1 % ohrožovalo Rumunsko (19,5 %). Vynikáme ale ve srovnání s evropským průměrem, který vykázal naopak zlevnění o 5,3 %.

A konečně do čtveřice Česko zvítězilo i v disciplíně zdražování ubytovacích služeb (graf 4). Ty u nás ve sledovaném období na ceně přidaly o silných 58,3 % a nechaly tak za sebou i turisty vyhledávané Chorvatsko (53,5 %), natož pak evropský průměr (29,5 %).

Vít Hradil, hlavní ekonom

Čtěte více

• Česká inflace: tentokrát je to jiné
  Léta vypadala inflace dokonale mrtvá. Abyste si jakožto Američan pamatovali takovou jádrovou inflaci, jakou mají Spojené státy nyní, musí vám být 50 let; abyste si pamatovali takovou, jakou máme nyní v ČR, musí vám být aspoň 30. Všichni na inflaci zapomněli, a to z dobrých důvodů. Nejen že od počátku 90. let minulého století ve vyspělém světě jen klesala, nevzrostla ale ani poté, co se západní centrální banky vydaly v šlépějích japonské centrální banky a začaly po Velké finanční krizi v letech 2008-9 provádět psí kusy v podobě kvantitativního uvolňování. Strukturální faktory (globalizace, internet, zapojení Číny do světové ekonomiky) a inertnost inflace vůči bezprecedentní politice centrálních bank přesvědčily všechny - centrální banky, politiky i obyvatelstvo - že inflace je mrtvá a pohřbená. Připočtěme k tomu reálnou konvergenci české ekonomiky, která přinesla konvergenci nominální, ergo posilování koruny a tudíž tlumení už beztak slabých inflačních tlaků zvenčí, a je jasné, proč jsme i v ČR nabyli dojmu, že inflace je prostě věcí minulosti.
• Česká inflace už ČNB neznervózňuje
  Česká měna strávila celý uplynulý týden ve vleku globálního sentimentu. Ten zpočátku měnám našeho regionu přál a korunu tak vytlačil i pod EUR/CZK 26,10, v závěru týdne se ovšem otočil a korunu vyhnal zpět na startovní pozici poblíž EUR/CZK 26,30. Navzdory slušné várce tuzemských ekonomických událostí se jimi koruna nenechala nijak ovlivnit a pohybovala se v těsném tandemu například s polským zlotým. Překvapit ji pak nemohlo ani čtvrteční zasedání České národní banky, která přesně v souladu s očekáváními nechala měnovou politiku nezměněnu. Jediným mírným překvapením tak bylo nadále poměrně pesimistické vyznění ekonomické prognózy ČNB, která ovšem podle nás nestihla do výpočtů zakomponovat některé pozitivně se vyvíjející ukazatele, jelikož vyšly po její uzávěrce.
• Česká inflace v březnu poklesla na 15 %
  Česká inflace v březnu poklesla přibližně v souladu s našimi očekáváními ze 16,7 % na 15 % (náš odhad 14,8 %). Meziměsíčně ceny jen nepatrně vzrostly, a to o 0,1 %. I když celkové číslo bylo blízko našeho odhadu, při pohledu do detailu jsme v řadě oblastí byli překvapeni. A to zejména při pohledu na potraviny, které namísto předpokládaného poklesu pokračovaly v růstu.
• Česká inflace v souladu s očekáváním
  Inflace se v únoru podle předběžných odhadů snížila dle očekávání trhů na 0,2 % meziměsíčně a na 2,7 % meziročně oproti 1,3 % m/m a 2,8 % y/y v lednu.
• Česká inflace v únoru podle očekávání zpomalila
  České spotřebitelské ceny vzrostly v únoru tak, jak jsme očekávali o 0,6 % meziměsíčně, což vedlo k poklesu meziroční inflace ze 17,5 % na 16,7 % (ČNB a trh shodně předpokládaly lehce výraznější pokles na 16,5 %). V únoru dál zdražovaly zejména některé potraviny v čele se zeleninou (+12,7 %) a ovocem. I tak byl ovšem příspěvek potravin o něco nižší, než jsme předpokládali - některé dříve rychle zdražující potraviny jako máslo a vepřové maso začaly zlevňovat.
• Česká inflace výrazně klesla
  Inflace v lednu meziročně klesla na 2,3 % oproti 6,9 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 2,9 % meziročně. Meziměsíčně vzrostla o 1,5 %, přičemž trhy očekávaly růst o 2 % meziměsíčně. Koruna v souvislosti s poklesem inflace oslabuje.
• Česká inflace vzrostla
  Inflace v lednu vzrostla o 17,5 % oproti 15,8 % v prosinci. Trhy očekávaly růst o 17,1 %.
• Česká inflace vzrostla na 3 %, koruna zůstala bez větší reakce
  Inflace v Česku vyskočila nad očekávání trhu. Index CPI se meziročně dostal na 3 % (oček. + 2,9 %) a předvedl tak nejvyšší růst od roku 2012. Na měsíční bázi inflace povyrostla o 0,2 %. Česká koruna předvedla v reakci na data lehce zvýšenou volatilitu, ta se ovšem stále pohybovala pouze v rámci několika haléřů. Hodinu po zveřejnění statistik se pár EURCZK obchodoval v blízkosti úrovně 25,60. Na páru s dolarem se koruna obchoduje v blízkosti 22,72 USDCZK.
• Česká inflace zkrocena: Optimistický výhled pro trhy na konci roku
  S blížícím se závěrem roku přichází pro Českou republiku pozitivní zprávy. Podle dat ČSÚ zůstala inflace v listopadu na 2,8 %, což odpovídá hodnotám ze října. Očekávání ekonomů, že sezónní vlivy zvýší inflaci až na 3,1 %, se nenaplnila. Růst cen pro české domácnosti tak zůstává v tolerančním pásmu České národní banky (1–3 %).
• Česká inflace zvolnila
  Index spotřebitelských cen v únoru klesl na 16,7 % meziročně oproti 17,5 % v lednu. Trhy očekávaly zvolnění na 16,6 % meziročně.
• Česká kina přijdou kvůli zákazu hromadných akcí o 100 milionů měsíčně, celá ekonomika bude počítat ztráty v miliardách. V ohrožení je třeba koncert Avril Lavigne, akcie pořadatele prudce padají
  Celosvětové tržby v oblasti pořádání hromadných akcí přesahují jeden bilion amerických dolarů. Odpovídají tak zhruba 23 bilionům korun. To je hodnota všeho zboží a služeb, které se v Česku vyprodukují za přibližně čtyři roky. Mezi časté hromadné akce patří konference, veletrhy, festivaly nebo sportovní klání.
• Česká koruna a švýcarský frank jsou dvě nejvýkonnější evropské měny uplynulých čtyř tak pohnutých let, překonávají euro. Koruna v těžkých časech obstála, ukazují tvrdá data
  Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurs, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kursu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku.
• Česká koruna a švýcarský frank jsou vítězi tohoto tolik chaotického a turbulentního týdne na světových trzích. Poraženým je dolar a americké dluhopisy, což je nečekaně tvrdá rána pro Trumpa i Ameriku
  „Dolar je obětí Trumpova celního chaosu tohoto týdne“, píše dnes agentura Bloomberg. A kdopak je jeho vítězem? Švýcarský frank a česká koruna.
• Česká koruna i bitcoin stoupají k maximům vůči dolaru. Kvůli včerejší kardinální chybě šéfa americké centrální banky
  Česká koruna včera večer středoevropského času během obchodování zpevnila vůči dolaru na úroveň, které naposledy dosáhla před invazí Ruska na Ukrajinu loni v únoru. Zpevnila až na 21,62 koruny za dolar. Dnes ráno pak kurs k dolaru ještě vylepšila, na 21,56. Na silnějších úrovních, než jsou tyto dvě, byla naposledy loni 23. února, tedy v předvečer invaze.
• Česká koruna je vůči švédské měně nejsilnější v dějinách. Dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako dosud nikdy, vláda ve Stockholmu přesto euro přijímat nehodlá
  Česká koruna včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči koruně švédské v celé historii. Posílila až na úroveň 2,0815 české koruny za jednotku švédské měny (viz graf níže). Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž včera klesla nejníže za takřka čtrnáct let.
• Česká koruna k euru je nejsilnější za 7 let. Rušení cel se možná zdrží, světové trhy jsou opatrné
  Dnešek má přinést podpis první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou. Jde o záležitost, která už od posledního loňského kvartálu výrazně zvedá náladu investorů, čímž vyhnala západní akcie na nová historická maxima. Nyní přijde formální potvrzení už za situace, kdy byl možný pozitivní efekt dohody už hodně započten do cen. Maxim za 7 let dnes dosáhla česká koruna k euru.
• Česká koruna může být zajímavou investicí i v roce 2018
  Banky po celé Evropě predikují české koruně v roce 2018 výrazné posílení, budou mít pravdu? Prognózy dalšího zhodnocování koruny vycházejí z očekávaného růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky a předpokládanou expanzí tuzemské ekonomiky. Česká koruna by i navzdory zlepšování situace v eurozóně měla oproti euru posilovat. Podle konzervativního odhadu společnosti eTrader se kurz dostane pod 25 CZK/EUR ke konci roku 2018, může ale nastoupit i smělou cestu až ke 23 CZK/EUR a konkurovat tak rekordu z léta roku 2008. Mohla by být tak stejně jako loni jednou z nejúspěšnějších měn na světě v apreciaci a zajímavým aktivem pro zahraniční investory.
• Česká koruna na začátku čtvrtého čtvrtletí nepatrně silnější
  Česká koruna si první říjnový den připisovala zisky, když posílila z ranních úrovní okolo 25,70 CZK/EUR na 25,65...
• Česká koruna na začátku týdne beze změny
  Obchodování na trhu s korunou vůči euru včera příliš vzruchu nepřineslo. Kurz CZK/EUR se pohyboval v pásmu 27,57-27,66 a dnes ráno se koruna vůči euru obchoduje poblíž pondělních ranních úrovní okolo 27,60 CZK/EUR. Mírné zisky si připisoval polský zlotý (+0,15 %), maďarský forint stejně jako koruna byl pak téměř beze změny.
• Česká koruna na začátku týdne beze změny
  Obchodování na trhu s korunou vůči euru bylo na začátku týdne poklidné. Koruna začínala týden na úrovni lehce nad 27,50 CZK/EUR, zde se obchoduje i v odpoledních hodinách. Okolním regionálním měnám se však nedařilo, když polský zlotý si připisoval ztráty okolo 0,2 % a maďarský forint dokonce 0,6 %.