Firmy podnikatelů Křetínského, Tkáče, Havrlanta a PPF kupují Planeo Elektro

Čtěte více

• Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
  Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace.
• Firma ze skupiny Volkswagen pracuje na průlomové baterii pro elektromobily
  Společnost PowerCo, která je bateriovou divizí automobilky Volkswagen, zaznamenala slibné výsledky v testech prototypu tzv. solid-state baterie pro elektromobily amerického partnera QuantumScape. Tato technologie slibuje vyšší energetickou hustotu, než jakou mají současné baterie, menší riziko požáru díky eliminaci hořlavých elektrolytů a větší odolnost vůči cyklickému nabíjení, což by zajistilo bateriím delší životnost, upozornil server The Autopian. Solid-state baterie mají pevný elektrolyt.
• Firmě Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert stoupl zisk o 165 %
  Firmě Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert vzrostl loni meziročně zisk po zdanění o 165 procent na 240,8 milionu Kč. Zisk před zdaněním stoupl podobně na téměř 300 milionů. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží vzrostly o pětinu na 6,94 miliardy Kč, z toho 6,1 miliardy byly tržby v ČR. Společnost loni prodala 96.890 tun výrobků. V Modřicích na jižní Moravě rozšiřuje porcovnu, na střeše nově postavené haly ve Vodňanech vybudovala fotovoltaickou elektrárnu. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné dnes ve Sbírce listin.
• Firmě Wienerberger stoupl zisk po zdanění o 68,9 pct na 1,32 miliardy Kč
  Firma Wienerberger, největší výrobce pálených cihel a střešních tašek v ČR, měla loni tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží 4,87 miliardy Kč. Meziročně stouply o 20,5 procenta. Zisk po zdanění stoupl o 68,9 procenta na 1,32 miliardy Kč. Výsledkově to byl pro firmu jeden z nejlepších roků. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma má kolem 900 zaměstnanců.
• Firmy, data i Čína pomohly vylepšit tržní sentiment. Koruna vyhlíží vyšší sazby
  Na finančních trzích jsou dopoledne stále znát obavy z rychlejšího stahování peněz centrálními bankami. Podepsaly se na tom spekulace o možném utahování Bank of Japan, tedy banky, která se po útlumu evropského QE stává klíčovým dodavatelem volné likvidity. Dluhopisové výnosy, včetně japonských, se po včerejším nárůstu zklidnily, ale žádná korekce se zatím nekoná.
• Firmy, které chtějí ukázat, že BTC je možné těžit
  Společnosti v čele se třemi významnými osobnostmi světa Bitcoinu – Blockstream Adama Backa, Block Jacka Dorseyho a Tesla Elona Muska spojují své síly k těžení BTC zeleným způsobem.
• Firmy, které letos vstoupí na burzu, čeká raketový růst. Na IPO se chystají sociální sítě, digitální banky i veganské potraviny
  Investoři se shodují, že rok 2022 bude pro nováčky na poli IPO velmi příznivý. Raketový růst čeká na zkušené hráče, ale i mladší start-upy, které vyzývají trh. Na svůj burzovní debut se připravuje Starlink pod vedením Elona Muska a sociální platformy jako TikTok, Reddit, či Discord. Emisi akcií dále chystá americká online služba pro doručování potravin Instacart, platební aplikace Stripe, digitální banky Klarna a Chime, úložiště dat Databricks a výrobci veganských produktů Impossible Foods. Investiční experti z Freedom Finance vytipovali 10 nejočekávanějších IPO, které by neměly uniknout pozornosti investorů, s celkovým oceněním přesahujícím 360 miliard dolarů.
• Firmy nepotěšily, rizikem zůstává Trump. Koruna za zhoršené nálady další zisky nepřidala
  Dnešek koruně nové zisky nepřinesl, její kurz k euru se naopak stahuje zpět na 25,70. Tentokrát jde pouze o drobný pohyb. Dozvuky jestřábích komentářů z ČNB bránily korunu proti vlivu zhoršení situace na hlavních trzích. Později odpoledne však v regionu lehce převážily prodejci.
• Firmy obchodující se zahraničím se nechávají zajistit o 70 % více. Vyšší částky na delší dobu
  Aktuální geopolitická situace rapidně zvýšila zájem firem obchodujících se zahraničím o kurzové zajištění. Jak uvádí Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury: "Aby si firmy zachovaly svou konkurenceschopnost, zajišťují si kurz. Klienti mají zájem o vyšší částky než obvykle a značná část z nich se zajišťuje i na období 3 let, což je v rámci našich služeb možné. V našem portfoliu zákazníků hovoříme o zhruba 70% nárůstu zájmu o tuto službu." Nejčastěji jde přitom podle Kudly o zajištění zejména měnového páru EUR/CZK.
• Firmy očekávají pro příští rok lepší tržby, inflace ale bude dusit podnikání i nadále. Zisky navíc může ohrozit další strašák - horší platební morálka odběratelů
  Firmy z východní Evropy včetně Česka se pro příští rok nejvíce bojí ohrožení svojí ziskovosti. Ačkoli počítají se zvýšením tržeb, nejsou si jisté, zda jim inflace umožní promítnout tento nárůst také do výsledků hospodaření. Průzkum pojišťovny pohledávek Atradius také ukázal, že na trhu panuje obava ze zhoršení platební morálky odběratelů. V jejím důsledku by pak části podniků hrozily problémy s nedostatkem hotovosti.
• Firmy raději dováží pracovníky ze zahraničí. Přitom na trhu práce zůstává nevyužitý potenciál místních lidí
  Český pracovní trh se potýká s dlouhodobým paradoxem. Na jedné straně firmy hlásí nedostatek pracovníků a stále častěji hledají posily v zahraničí. Na straně druhé zůstává v evidenci Úřadu práce více než 230 tisíc uchazečů o zaměstnání. Nabízí se otázka – opravdu v Česku chybí lidé, nebo jen zaměstnavatelé nedokážou nabídnout podmínky, které by místní pracovníky přilákaly?
• Firmy: Rekordní cena povolenek zvýší náklady, nahoru ji tlačí spekulanti
  Rekordní cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, zvýší náklady těchto provozů. Cenu nahoru tlačí spekulanti. Vyplývá to z vyjádření vybraných firem a sdružení, které oslovila ČTK. Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes dosáhla rekordu a poprvé přesáhla hranici 50 eur (1292 korun) za tunu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů.
• Firmy se předhánějí v odkupu akcií. Nakupují ale výhodně?
  Americké společnosti odkupují své vlastní akcie rekordním tempem. Dosud byly oznámeny odkupy v hodnotě téměř 1 bilionu dolarů. Rok 2025 by tak mohl být rekordním. Tahounem jsou technologičtí giganti: Apple (100 mld. USD), Google (70 mld. USD) a Nvidia (60 mld. USD) představily během výsledkové sezóny masivní plány odkupů. Velké banky jako JPM (50 mld. USD), GS (40 mld. USD), WFC (40 mld. USD) a BAC (40 mld. USD) se rovněž zavázaly reinvestovat desítky miliard. Když ale trh každých pár dní překonává historická maxima, existuje důvod k obavám z přílišného optimismu.
• Firmy se zbavují počítačových expertů. Vlna propouštění je teprve na začátku
  Český pracovní trh v informačních technologiích by podle odhadů mohl pojmout kolem tří set tisíc lidí. Poptávka po počítačových odbornících stále převyšuje nabídku, přesto některé firmy „ajťáky“ propouštějí. Proč a kdo by se měl o svou práci nejvíce obávat?
• Firmy si už můžou nechat změřit index připravenosti na AI
  V Česku byl spuštěný Index připravenosti na AI neboli AI Readiness Index (AIRI). Jde o první celonárodní hodnotící systém připravenosti na umělou inteligenci zaměřený na podniky a průmysl, který vyvinula organizace AI Singapore (AISG) a v tuzemsku jej zavádí Česká asociace umělé inteligence.
• Firmy s nízkým ESG skóre nejsou pro investory atraktivní. Umělá inteligence pomáhá odhalovat rizika a pravdivost informací
  Trendem současnosti jsou investice do firem, které se chovají společensky a ekologicky zodpovědně. ESG skóre ovlivňuje celá řada faktorů a je proměnlivé v čase. Bohužel řada společností se snaží svůj obraz uměle vylepšovat, mluvíme pak o tzv. greenwashingu. Právě greenwashing umí automatizovaně kontrolovat umělá inteligence.
• Firmy s obchodovanými akciemi budou muset mít zásady odměňování
  Společnosti, jejichž akcie se veřejně obchodují na regulovaném trhu, pravděpodobně budou muset vypracovat zásady odměňování členů volených orgánů firmy a zveřejňovat zprávy obsahující výši odměn členů orgánu společnosti. Počítá s tím zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů a který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
• Firmy těžící ropu v Severním moři kritizují pokračující nejistotu ohledně daní a povolení
  Přední britské ropné a plynárenské společnosti vyjádřily nespokojenost s přetrvávající nejistotou ohledně plánů vlády týkajících se daní a povolení k těžbě v Severním moři. Tato nejistota komplikuje investiční rozhodnutí firem.
• Firmy v eurozóne zvýšili svoj dlh vo forme dlhopisov za Q2 o 46 mld. EUR. Predovšetkým kvôli ECB
  Minulý piatok zverejnil eurostat finančné účty krajín EÚ za druhý kvartál. Jedná sa o bilanciu finančných aktív a pasív jednotlivých ekonomických subjektov. Tento kvartál bol z môjho pohľadu obzvlášť zaujímavý, a to kvôli tomu, že ECB v júni (8.6.) odštartovala v rámci QE nákupy korporátnych dlhopisov. Vychádza to zhruba na 10 mld. eur mesačne. Ohlásila to pritom už v marci, na čo mali podľa viacerých správ spoločnosti, ktorých dlh má rating v investičnom pásme, reagovať zvýšenou emisiou dlhopisov, a to ešte pred začiatkom nákupov. Ukazuje to napríklad aj tento graf od MSCI:
• Firmy ve velkém refinancují a současně hledají zdroje pro nové akvizice, ukazuje průzkum CBRE
  Podle celoevropského průzkumu CBRE, světového lídra v oblasti komerčních realitních služeb, dojde letos k výraznému nárůstu úvěrové aktivity u firem, které využívají dluhové financování k rozvoji svých realitních portfolií. Meziroční zlepšení nálady na trhu, a to napříč sektory komerčních realit, potvrdilo 40 % dotázaných. Téměř 80 % firem plánuje posílit své úvěrové aktivity, přičemž hlavním důvodem je refinancování stávajících úvěrů (56 %), následované zajištěním finančních prostředků pro realizaci nových projektů (21 %) a také akvizice (15 %). Jejich podíl dokonce meziročně vzrostl o 9 procentních bodů. Zdrojem financování mají být především nebankovní věřitelé, mezi které patří dluhové fondy, pojišťovny a investiční banky. Ty jsou v otázce růstu úvěrové činnosti optimističtější než tradiční bankovní sektor.