Průmysl se zotavuje. Stavebnictví hlásí problémy

Čtěte více

• Průmysl se dál utápí v problémech
  Zhoršování podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu nebere konce. Index nákupních manažerů (PMI) nejen, že zůstává hluboce pod klíčovou hranicí 50 bodů, ale dokonce opět poklesl z 45,3 bodů v červnu na červencových 43,8 bodů. Tento výsledek je výrazně pod naším i tržním odhadem.
• Průmysl se loni propadl nejvíce od roku 2009, letos však poroste o desetinu. Hlubšímu propadu loni zabránila mírnější druhá vlna pandemie i oslabení koruny
  Tuzemská průmyslová výroba se loni propadla o osm procent, nejvýrazněji od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize (tehdy se průmysl propadl o 13,6 procenta). K propadu nejvíce přispěl pokles výroby aut a strojů. Některá odvětví naopak vykázala mírný růst objemu průmyslové výroby, a to navzdory pandemii. Jednalo se zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
• Průmysl se propadá nejvíce od první vlny covidu. Může za to hlavně kolísavost výroby aut
  Průmyslová produkce České republiky v březnu výrazně klesla, a to citelně více než se čekalo. Pokles činí meziročně 11,1 procenta, což je nejvýraznější meziroční pokles od května 2020, tedy od první vlny covidové pandemie. Tehdy ovšem docházelo k rozsáhlým omezením průmyslové výroby, ať už spontánním či administrativně nařízeným, která měla zamezit šíření nákazy. Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní.
• Průmysl se propadá rychleji, než se čekalo, propouštění hrozí stále akutněji
  Listopadový propad tuzemského průmyslu byl ještě výraznější, než trh předpokládal. Není divu. Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se koncem loňského roku zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Zhoršování podmínek probíhalo v posledních měsících roku 2019 prudčeji než po zbylou většinu roku. Česko zkrátka přestalo být „imunní“ vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek. Prudčeji než loni v listopadu se provozní podmínky v tuzemském průmyslu zhoršovaly naposledy v krizovém roce 2009.
• Průmysl se propadl o třetinu. Stavebnictví jen o 5 procent
  „Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl se s novým školním rokem nezlepšil
  Po velmi nepříznivých srpnových statistikách tuzemské průmyslové produkce, kdy během druhého prázdninového měsíce výroba spadla o 3,2 %, jsme předpokládali, že září bude přeci jenom lepší. Srpen je tradičně poznamenán celozávodními dovolenými, které si tentokráte zejména firmy v automobilovém průmyslu protáhly. Důvodem ale nebyl nezájem o auta, naopak. Ta by se prodávala, kdyby byla. Zejména absence čipů plní odstavné plochy automobilek nedokončenými vozy. A bohužel září na tom nic zásadního nezměnilo. Meziměsíční pokles průmyslové produkce byl dokonce o desetinu procenta hlubší, když dosáhl -3,3 %.
• Průmysl se topí dál
  Zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu v listopadu opět zesílilo, když index nákupních manažerů (PMI) klesl ze 47,2 na 46,0 bodů. Naše i tržní prognóza počítala s mírnějším poklesem. Tento výsledek tak podtrhuje klesající trend v průmyslu, který trvá již dva a půl roku a bod obratu se nezdá, že by byl na obzoru.
• Průmysl se v listopadu 2020 vrátil k propadu. Nečekaně ochabuje hlavně poptávka ze zahraničí
  Průmyslová výroba loni v listopadu zaostala za očekáváním. Poprvé od srpna 2020 tempo jejího meziročního růstu zvolnilo. Meziročně přidala pouze 0,4 procenta, zatímco v říjnu 1,3 procenta. Meziměsíční dynamika se po růstu v září i říjnu vrátila poměrně nečekaně k poklesu.
• Průmysl se v únoru lehce zadrhl
  Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).
• Průmysl se zase zadrhává, škodí mu slabé objednávky v Německa, stále vysoké ceny vstupů i to, že „nejsou lidi“
  Průmyslová výroba v dubnu zklamala, zaostala za očekáváními. Meziročně přidala reálně jen 1,2 procenta, meziměsíčně poklesla o 1,9 procenta. Meziroční výkon je slabší než ten březnový i únorový. Důvodem je nyní zejména zadrhávání zahraniční poptávky, které dále oslabuje již tak oslab oslabenou výrobu. Německé tovární zakázky jsou obecně poměrně slabé, což se v dubnu odrazilo i v meziročním poklesu zahraničních objednávek českému průmyslu.
• Průmysl silně trápí nedostatek komponent
  Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především ve výrobě automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.
• Průmysl si v červenci připsal další dvě procenta
  Navzdory problémům, s nimiž se musí tuzemské průmyslové podniky potýkat, se výroba tohoto největšího tuzemského odvětví v červenci zvýšila meziměsíčně o 2,1 %. V meziročním srovnání byla vyšší o 7,3 %, částečně „díky“ nižšímu srovnávacímu základu.
• Průmysl si vedl dobře, deficit zahraničního obchodu se zvýšil
  Český průmysl si v březnu nakonec nevedl vůbec špatně. Obavy trhu (-2,6 % r/r) se nakonec nedostavily a průmyslová produkce oproti březnu 2021 víceméně stagnovala (+0,3 % r/r). Zahraniční obchod se naopak dostal do mírně vyššího deficitu (-13,8 mld. Kč) oproti mediánu odhadu (-5,5 mld. Kč). Pracovních dní měl letošní březen stejně jako ten loňský, takže očištění o kalendářní vlivy nehraje roli.
• Průmysl si v září udržel meziroční růst
  „Český průmysl si v září udržel meziroční růst. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Průmyslová produkce v září meziročně reálně vzrostla o 0,8 % a navázala tak na pozitivní obrat ve svém vývoji, ke kterému došlo v srpnu. Tehdy po několika měsících poklesu (v květnu poklesla o 3,2 %, v červnu o 3,4 %, v červenci pak „jen“ o 1,9 %) reálně vzrostla o 1,5 %, i když zde významnou roli sehrálo čerpání celozávodních dovolených největších firem v oblasti automobilového průmyslu. Očekávám nicméně, že se průmyslová produkce v černých číslech dlouho neudrží. Její dlouhodobý vývoj tomu nenasvědčuje a proti mluví i vývoj německé ekonomiky, která má na tu českou velký vliv,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl slábne a v druhé polovině roku ekonomice příliš nepomůže
  Průmysl v dubnu lehce přišlápl brzdový pedál. Meziroční dynamika zvolnila z 2,9 % na 1,2 %. Meziročně zůstává průmysl dál v plusu zejména díky sektoru automotive - i když meziměsíčně šla produkce dolů, meziročně je díky nižší srovnávací základně stále sektor automotive ve výrazném plusu (+30 %). Meziročně se stále v pozitivních vodách nachází i další páteřní část českého průmyslu strojírenství (0,7 %).
• Průmysl slibně roste, letos by to mohlo být až o deset procent. Nebýt "čipového hladomoru", zdražování materiálů a dalších potíží mohlo to být ale ještě výrazně lepší
  Průmyslová výroba v ČR v červnu překonala očekávání analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů meziroční růst průmyslové produkce o 8,3 procenta, ta místo toho poskočila o 11,4 procenta. Z velké části je razantní nárůst výsledkem ponížené základny loňského června. I tak však lze označit výsledek za příznivý. Český průmysl se totiž v červnu nad očekávání dobře dokázal vypořádat s potížemi, jimž čelí. Přesto, nebýt těchto potíží, byl by jeho růst ještě razantnější.
• Průmysl srazil americké delší úrokové sazby
  Nečekaný a výrazný propad amerického průmyslu způsobený výpadkem výroby automobilů, srazil americké delší úrokové sazby a pomohl eurodolaru dostat se výše. Dnešní kalendář makro-událostí je téměř prázdný, a tak pozornost bude věnována centrálním bankéřům a pokračující výsledkové sezóně.
• Průmysl stále v šedi
  Výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) za měsíc září podle očekávání přinesl mírnou korekci nečekaného srpnového nárůstu. Index ve zpracovatelském průmyslu poklesl z 46,7 na 46,0 bodů zcela v souladu s mediánem trhu. Naše prognóza předpokládala nepatrně lepší hodnotu (46,2 bodů).
• Průmysl šlape na plyn
  Po únorovém klopýtnutí se průmysl v březnu vrátil v plné síle, když si meziročně připsal závratných 18,2 %. Byť jsme v rámci trhu (tržní odhad činil 12,1 %) patřili mezi největší optimisty, konečný výsledek příjemně překvapil i nás. Na druhou stranu nelze nedodat, že do meziročního srovnání významně promlouvá efekt srovnávací základny, jelikož právě loňský březen byl prvním měsícem pandemických uzavírek, které tehdy průmyslu uštědřily tvrdý zásah. Letos měl březen navíc jeden pracovní den k dobru, nicméně i po očištění o tento efekt došlo k růstu o pěkných 14,9 %. Meziměsíčně si pak objem výroby připsal 3,2 %. Celý první kvartál letošního roku tak již překonal ten loňský, a to o 4,1 %. Na aktuálních datech zaujme raketový růst nových objednávek, kterých v březnu přibylo meziročně 23 %, přičemž ze zahraničí dokonce 30,4 %. V plusu je i hodnota zakázek za celé čtvrtletí (+7,9 %).
• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.