Putin: Pokles rublu vůči dolaru není důvodem k panice

Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.

Zotavení kurzu rublu přišlo poté, co ruská centrální banka intervenovala na devizovém trhu, aby měnu podpořila. Banka oznámila, že do konce roku přestane nakupovat devizy, aby stabilizovala trhy.

"Pokud jde o výkyvy kurzu rublu, souvisí to nejen s inflačními procesy, ale i s platbami do rozpočtu a s cenami ropy," řekl Putin po skončení bezpečnostního summitu v Kazachstánu. "Jde zde řada sezonních faktorů. Takže celkově je podle mého názoru situace pod kontrolou a není absolutně žádný důvod k panice," dodal.

Putin a další ruští představitelé se od pádu rublu snaží šířit klid na ruských finančních trzích. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov obvinil z poklesu rublu globální sílu dolaru.

Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank.

Finanční ředitel banky VTB Dmitrij Pjanov uvedl, že sankce vůči Gazprombank vyvolaly panické nákupy na měnovém trhu a způsobily pokles rublu. Gazprombank je důležitým hráčem ve vývozu ruského zemního plynu.

Obchodování s dolary a eury v Rusku se přesunulo na mimoburzovní trh, když západní státy zatížily ruskou burzu MOEX sankcemi. Banky obchodující s těmito měnami hlásí kotace centrální bance, která je používá ke stanovení oficiálního kurzu. Ten byl pro dnešek stanoven na 108,01 rublu za dolar.

Rusko se potýká s vysokou inflací a centrální banka už zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 21 procent. To vyvolalo kritiku od firem, které se musejí vypořádat s obrovskými náklady na půjčky.

"Existují nástroje, které umožňují bojovat s inflací," řekl Putin. "Ale konečné rozhodnutí by měli učinit odborníci z centrální banky," dodal.

Ruský ministr financí Anton Siluanov už dříve řekl, že slabý rubl je výhodný pro exportéry. Ceny ruského vývozu energií se totiž většinou stanovují v dolarech. Slabý rubl také pomáhá ruské vládě zvyšovat příjmy státního rozpočtu z daní z vývozu energetických surovin a z vývozních cel.

Ruské banky, na které byly uvaleny sankce, včetně největší banky Sberbank, nemohou obchodovat s dolary a eury, protože k tomu potřebují odpovídající účty u západních bank. Nejvíce obchodovanou zahraniční měnou v Rusku je tak nyní čínský jüan. Banky pod sankcemi nakupují dolary a eura v zahraničí a dovážejí hotovost letadlem ze zemí, které nezavedly omezení na obchod s Ruskem.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Putin kritizoval vliv ekonomiky USA
  Model mezinárodních hospodářských vztahů je v krizi, problémy jsou vážnější, než se dřív zdálo. Na mezinárodní hospodářské konferenci v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Důvěru ve světovou ekonomiku podle něj ohrožuje stávající model globalizace prosazovaný západními státy, který neodpovídá rychle se měnící hospodářské realitě.
• Putin na fóru v Petrohradu kritizoval USA a EU, hájil svou politiku
  Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.
• Putin nařídil zabavit podíly firem OMV a Wintershall Dea v ruských podnicích
  Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla dnes agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.
• Putin na summitu navrhl vznik obilné burzy
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení, informovala agentura Reuters.
• Putin na summitu zemí BRICS: Rusko chce ukončit válku, kterou rozpoutal Západ
  Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině "rozpoutal Západ a jeho satelitní země", řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Šéf Kremlu, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.
• Putin navrhl prodloužit mandát guvernérky ruské centrální banky
  Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová tuto instituci vedla i v dalším funkčním období. Uvádí se to v dokumentu, který byl zveřejněn na webových stránkách dolní komory ruského parlamentu. Osmapadesátiletá Nabiullinová je v čele centrální banky od června 2013 a nyní se musí zejména vypořádat s dopady, které má na ruské hospodářství invaze na Ukrajinu.
• Putin nečekaně připustil, že sankce by mohly dopadnout na ruskou ekonomiku
  Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že se sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně podepsat na ruské ekonomice, uvedl ruský deník Kommersant. Putin přitom v posledních měsících zdůrazňoval, že se Rusku daří sankcím odolávat, podotkla agentura AFP. Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.
• Putin: Nevylučuji, že za jiné americké administrativy mohl být na Ukrajině mír
  Ruský prezident nevyloučil, že v případě jiné americké administrativy k válce na Ukrajině vůbec nemuselo dojít. Podle agentury Reuters to Vladimir Putin prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu. Pokud jde o kontakty se Spojenými státy, podle Putina prakticky žádné neexistují. "Nebyli jsme to ale my, kdo je odmítl," uvedl ruský prezident.
• Putin podepsal rozpočet, který plánuje rekordní výdaje na obranu
  Ruský prezident Vladmir Putin podepsal státní rozpočet na příští rok. V době, kdy se Moskva snaží vyhrát válku na Ukrajině, počítá s rekordními výdaji na obranu. Vláda na ni v roce 2025 vydá 13,5 bilionu rublů (2,99 bilionu Kč), což je zhruba 32,5 procenta. Letos šlo na obranu 28,3 procenta rozpočtových výdajů. S odkazem na vládní dokument o tom informuje tisková agentura TASS. Členové obou komor ruského parlamentu, Státní dumy a Rady federace, už rozpočtový plán schválili v uplynulých deseti dnech.
• Putin pochválil Trumpa za jeho hospodářskou politiku
  Ruský prezident Vladimir Putin včera pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho hospodářskou politiku, která podporuje růst ekonomiky Spojených států. Informoval o tom server americké televize CNBC.
• Putin prý diskutuje o myšlence navázat rubl na zlato
  Ruský prezident Vladimir Putin diskutuje o myšlence navázat ruský rubl na zlato a další komodity. Uvedl to v pátek Kreml. Podle vlivného představitele ruských bezpečnostních složek by navázání rublu na zlato posílilo suverenitu ruského finančního systému, který se dostal pod tlak v důsledku západních sankcí uvalených na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Putin přijal čínského premiéra, pochvaloval si rozvoj vztahů
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu přijal čínského premiéra Li Čchianga, který předtím v ruské metropoli s předsedou ruské vlády Michailem Mišustinem podepsal plán investiční spolupráce a dalších 16 dokumentů. Putin podle ruských médií ocenil rozvoj vztahů s Čínou. Agentura AP poznamenala, že Moskva se stává čím dám více závislá na politické a ekonomické podpoře Pekingu.
• Putin přivítal Erdogana v Soči, očekává se jednání o obilné dohodě
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes přivítal v luxusním sanatoriu v letovisku Soči tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Očekává se, spolu budou jednat o obnově dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo o situaci na Ukrajině. Tu Rusko před rokem a půl vojensky napadlo.
• Putin: Ruská ekonomika a zaměstnanost se blíží úrovni před pandemií
  Ruská ekonomika a zaměstnanost se blíží úrovni před pandemií covidu-19, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (SPIEF). Za prodej ropy a plynu bude Rusko možná nuceno požadovat euro či národní měny, a ne dolar, který podle Putina Spojené státy používají jako prostředek ekonomické a politické války.
• Putin: Ruská ekonomika letos klesne jen asi o dvě procenta
  Ruská ekonomika v letošním roce klesne zhruba o dvě procenta, nebo o něco výrazněji. Předpověděl to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl také, že situace na ruských finančních trzích se stabilizovala, inflace klesá a míra nezaměstnanosti se nachází na historickém minimu pod čtyřmi procenty. Rusko podle něj letos také vykáže rozpočtový přebytek, který by měl činit asi půl bilionu rublů (zhruba 200 miliard Kč).
• Putin: Ruská ekonomika letos zřejmě poroste nejrychleji za 13 let
  Ruská ekonomika je na cestě k nejsilnějšímu růstu za posledních 13 let. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Hrubý domácí produkt (HDP) by se za celý rok měl podle něj zvýšit o 4,7 procenta. Je to optimističtější předpoklad než prognózy ruské centrální banky i ruské vlády.
• Putin: Ruská ekonomika odolala šokům ze sankcí a letos by měla vykázat růst
  Ruská ekonomika odolala šokům způsobeným západními sankcemi a v letošním roce by měla dosáhnout mírného růstu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, kterými západní země reagují na ruský útok na Ukrajinu.
• Putin: Ruská ekonomika se loni propadla méně, než jí mnozí prorokovali
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, ačkoliv mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o 20 procent. Na dnešní poradě o stavu hospodářství to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Rozpočtový deficit na úrovni 2,3 procenta HDP označil Putin za jeden z nejlepších ukazatelů ve skupině velkých ekonomik G20, uvedla agentura TASS.
• Putin: Ruská ekonomika se vyrovnala se sankcemi, Západ technologicky zaostává
  Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.
• Putin: Rusko by mělo zvážit omezení vývozu uranu, titanu a niklu
  Rusko by mělo jako odvetný krok vůči západním státům zvážit omezení vývozu některého zboží, například uranu, titanu a niklu. Na zasedání ruské vlády, které přenášela televize, to dnes řekl prezident Vladimir Putin.