Ve světě algoritmického obchodování je efektivní řízení rizik a určování velikosti pozic klíčové. Umožňují obchodníkům určit optimální alokaci kapitálu pro každý obchod s ohledem na související rizika. Pojďme se ponořit do klíčových principů a reálných příkladů řízení rizik a dimenzování pozic v algoritmickém obchodování:
Zásada č. 1: Stanovení parametrů rizika
Aby byla zajištěna dobře definovaná obchodní strategie, měli by obchodníci stanovit jasné parametry rizika. Tyto parametry slouží jako vodítko pro stanovení maximální přijatelné ztráty pro každý obchod nebo portfolio. Obvykle se vyjadřují v procentech obchodního kapitálu.
Například maximální ztráta 2 % na obchod, jak uvádí Dr. Alexander Elder ve své knize Tradingem k bohatství, případně 5 % dle Larryho R. Williamse a jeho knihy Jak jsem vydělal milion dolarů za rok obchodováním komodit.
Zásada č. 2: Stanovení velikosti pozice
Velikost pozice se týká počtu akcií nebo kontraktů, které mají být obchodovány, na základě předem definovaných rizikových parametrů a charakteristik obchodu. Obchodníci běžně vypočítávají velikost pozice vydělením maximální přijatelné ztráty rizikem na akcii/kontrakt. Uvažujme příklad: Předpokládejme, že obchodník disponuje obchodním kapitálem ve výši 100 000 USD a stanoví si maximální přijatelnou ztrátu ve výši 2 % (2 000 USD). Pokud je riziko na akcii v obchodu 10 USD, velikost pozice by činila 2 000 USD děleno 10 USD, což by znamenalo 200 akcií.
Algoritmické obchodování má tu výhodu, že velikost pozice lze nastavit jako parametr a na historických datech otestovat nejvhodnější typ money managementu. Tak například v softwaru StrategyQuant X (SQX), který ke stavbě automatických obchodních strategií používám, mohu za money management metodu zvolit jednu z následujících variant: fixní velikost, riskovat dané procento zůstatku účtu, riskovat fixní procento účtu, fixní suma, počet akcií podle ceny, jednoduchý martingale, crypto velikost podle ceny.
Zásada č. 3: Přijímání příkazů Stop Loss
Příkazy Stop Loss hrají důležitou roli při omezování potenciálních ztrát tím, že automaticky ukončují obchod, když cena dosáhne předem stanovené úrovně. Obchodníci určují vhodné umístění stop loss příkazů pomocí technické analýzy, úrovní podpory/odporu nebo ukazatelů volatility. Například obchodník nakoupí akcie za 50 USD a nastaví stop loss příkaz na 48 USD. Pokud cena klesne na 48 USD, obchod je automaticky ukončen, čímž je ztráta efektivně omezena na 2 USD za akcii.
V algo tradingu platí pro Stop Loss stejné možnosti jako u stanovení velikosti pozic, přičemž v SQX si mohu vybrat rozpětí pevných pipů či hodnoty ATR.
Zásada č. 4: Vyhodnocování poměru rizika a výnosu
Poměr rizika a výnosu umožňuje obchodníkům posoudit potenciální odměnu ve vztahu k riziku spojenému s obchodem. Porovnáním cílového zisku s úrovní stop loss mohou obchodníci určit, zda obchod nabízí příznivý profil rizika a výnosu. Ilustrujme si to na příkladu: Obchodník vstoupí do obchodu se stop lossem na úrovni 50 USD a cílem zisku na úrovni 60 USD. V tomto případě je poměr rizika a výnosu 1:5, protože potenciální zisk je pětkrát vyšší než potenciální ztráta.
Vzpomínám si, že právě tato zásada mi při diskrečním obchodování dělala největší problém. Při ručním testování všech těch nefunkčních systémů, kterými je internet zaplavený, mi příznivý poměr nikdy nevycházel. Smekám tedy před všemi, kteří „ručním“ obchodováním umí vydělávat peníze a blahořečím technologickému pokroku za to, že si strategie mohu „nechat postavit“ v builderu, aniž bych uměl programovat.
Zásada č. 5: Implementace algoritmů pro stanovení velikosti pozice
Sofistikované algoritmy a modely mohou dynamicky upravovat velikost pozic na základě různých faktorů, jako je volatilita trhu, vlastní kapitál účtu nebo výkonnost obchodování. Cílem těchto algoritmů je optimalizovat výnosy očištěné o riziko a podle toho přizpůsobit velikosti pozic. Algoritmický obchodní systém může například přizpůsobit velikosti pozic na základě historických úrovní volatility. V obdobích vyšší volatility sníží velikost pozice, aby zohlednil zvýšené riziko, jak jsem se již zmínil v zásadách č. 2 a 3.
Zásada č. 6: Diverzifikace a řízení rizik
Pro snížení rizika by obchodníci měli diverzifikovat svá portfolia alokací kapitálu mezi různé nástroje, sektory nebo strategie. Je nezbytné zvážit korelace mezi obchody nebo aktivy, aby se zabránilo nadměrné koncentraci a efektivně se řídilo celkové riziko portfolia. Obchodník může například alokovat kapitál do kombinace akcií z různých sektorů a futures kontraktů v různých třídách aktiv, čímž rozloží riziko na různé trhy a minimalizuje expozici vůči konkrétním událostem.
To samozřejmě platí hlavně pro ty, co mají opravdu velký obchodní účet. Ale i s malým účtem se dá diverzifikovat. Pro tento rok mi na trzích Dow Jones Industrial a S&P 500 obchoduje 13 strategií s korelací menší než 3.
Nezapomeňte, že strategie řízení rizik a stanovování pozic se mohou lišit v závislosti na individuálních obchodních stylech, cílech a toleranci k riziku. Před zavedením těchto strategií do reálného obchodování je nezbytné je důkladně otestovat a ověřit.
Děkuji, že jste věnovali čas přečtení tohoto článku. Pokud byl pro vás cenný, vyjádřete mi prosím podporu tím, že tento příspěvek ohodnotíte.
Šťastné obchodování!
Martin Malý
