Ekonomika brzdí, ale struktura je příznivá

Čtěte více

• Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ. Domácnosti si na energie musí vyčlenit až čtyřnásobek letošních výdajů
  V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze. Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci.
• Ekonomicky nejohroženější jsou domácnosti samoživitelů. Více než polovina z nich nepokryje nečekané výdaje, 7 % jich bojuje s nedoplatky
  Četná opatření v uplynulých týdnech v souvislosti s nákazou Covid-19 a jejich dopad na chod domácností řeší drtivá většina domácností v Čechách, ale i u našich východních sousedů na Slovensku. Aktuální analýza společnosti Wood & Company se proto podívala na schopnost domácností vypořádat se s poklesem příjmů, platbami účtů či splácením dluhů. Výsledky ukázaly, že ekonomicky nejohroženější jsou domácnosti samoživitelů, tedy jednoho rodiče s dětmi, a také osamělých seniorů.
• Ekonomický potenciál metaverza dosáhne v roce 2035 v Česku až 9 miliard eur, odhaduje zpráva
  Metaverse je sice stále v počátečních fázích vývoje, již nyní je však možné vidět jeho potenciál v oblastech, jako je vzdělávání, zábava a průmysl. Podle reportu The metaverse and the opportunity for the European Union je Česká republika a její průmysl připraven úspěšně adaptovat možnosti virtuální a rozšířené reality. Odhady naznačují, že potenciální ekonomický dopad metaverza by mohl v České republice do roku 2035 dosáhnout 5 až 9 miliard eur.
• Ekonomický přínos Karla Gotta - Po Gottovi „mezeru na trhu“ zaplnit nelze
  Po podstatnou část 20. století nepůsobil v tuzemsku jedinec, jenž by sám o sobě, jako „produkt“, představoval úspěšnější vývozní artikl, než jakým byl Karel Gott. Například v Německu v letech 1967 až 2010 Gott prodal 23 milionů kusů desek, jak plyne ze statistiky společnost Universal. Tím se zařadil mezi pět nejprodávanějších interpretů německé hudby všech dob.
• Ekonomický růst EU
  Ekonomika eurozóny silně rostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017, v průměru by v roce 2018 měla růst o 2,5%.   Ekon...
• Ekonomický růst v USA byl na konci roku 2022 silný
  Klíčovým poznatkem ze včerejší zprávy o HDP za 4. čtvrtletí bylo, že ekonomický růst v USA byl na konci roku 2022 silný díky silnému trhu práce a nižším inflačním tlakům.
• Ekonomický výhled na rok 2023: Hlavně zachovat klid
  Přestože energetická krize a s ní spojený růst inflace budou ovlivňovat světovou ekonomiku i v letošním roce, v příštím roce by zpomalení hospodářského růstu mohl vystřídat mírný růst spolu s poklesem inflace. Vyplývá to z výhledu pojišťovny Allianz Trade na další dva roky.
• Ekonomický výhled Q2 2013: Konec jízdy na černo
  Globální růst se snižuje a odhady rozpočtových deficitů rostou. Jistě, akciové burzy šplhají nahoru, ale to je jen...
• Ekonomický výhled 2017
  ...
• Ekonomický vývoj 2017
  Očekává se, že světová ekonomika na konci letošního roku poroste o 3,6 procenta, a to díky zlepšení hospodářství Číny a Evropy. Silnější celosvětové objemy obchodů se zbožím byly v letošním roce přínosem jak pro tradiční (G10), tak pro rozvíjející se ekonomiky. Zatímco některé centrální banky zvýší úrokové sazby v příštím roce, celkový postoj měnové politiky pravděpodobně zůstane akomodační, vzhledem k trvale nízké inflaci, uvedla Bank of Canada ve svém nejnovějším výzkumu.
• Ekonomika dopadla na své dno. Nyní se odrazí k růstu
  „Za dobu trvání pandemie se naše hospodářství dokázalo částečně adaptovat na restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Díky tomu negativní účinky restrikcí slábnou. Přesto stále trpí některá odvětví ekonomiky, která se zaměřují například na poptávku zahraničních turistů či pořádání hromadných akcí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ekonomika EU bude dál zpomalovat a úrokové sazby začnou klesat
  První dny nového týdne se euru příliš nevydařily. Pro nás ale byly dobré, protože jsem už dlouho říkal, že instrument začal formovat impulzivní klesající vlnu 3 neboli C s cíli pod číslem 5. Proto očekáváme, že euro klesne ještě alespoň o 400–500 bazických bodů. Takový pokles ale nepřichází jen tak – potřebuje konkrétní příčiny a důvody.
• Ekonomika EU loni vzrostla o 1,4 procenta
  „Spojené státy vykázaly v loňském roce nejpomalejší růst ekonomiky od roku 2016. Přesto americká ekonomika rostla výrazně rychleji než ekonomika Evropské unie, která i přes uvolněnou měnovou politiku není schopna šlápnout na plyn,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně rostla
  Anualizované HDP v 1. čtvrtletí vzrostlo o 0,1 % mezikvartálně a o 1,3 % meziročně. Trhy očekávaly růst o 0,2 % q/q a o 1,4 % y/y.
• Ekonomika eurozóny na začátku roku solidně rostla
  Ekonomika v eurozóně by už měla být z nejhoršího venku. Dnes zveřejněný předběžný údaj jejího růstu by měl ukázat, že na začátku letošního roku solidně přidala. Přesto je sentiment v eurozóně nejpesimističtější od roku 2016. V regionu zasedá maďarská centrální banka, změnu sazeb ale nečekáme.
• Ekonomika eurozóny ožívá
  Eurozóna má našlápnuto na rychlé ekonomické oživení, jak nasvědčují úžasná makroekonomická data zveřejněná během minulého týdne. Index průzkumu manažerů výrobního sektoru eurozóny (výrobní PMI index) vykázal historické hodnoty, CPI inflace dosáhla cílové hodnoty nastavené ECB a PMI index služeb také vykazuje postupné oživení.
• Ekonomika eurozóny poklesla
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů klesl na 0,1 % mezikvartálně a 1,9 % meziročně oproti 0,3 % q/q a 2,3 % y/y. Trhy očekávaly pokles -0,1 % q/q a 1,7 % y/y.
• Ekonomika eurozóny roste, inflace klesá
  Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku zrychlila svůj růst nad očekávání analytiků, avšak spotřebitelské ceny klesly více, než se čekalo.
• Ekonomika eurozóny roste nerovnoměrně
  Dnešní finální výsledek indexů nákupních manažerů (PMI) ze sektoru výroby v eurozóně ukázal na ekonomickou nesourodost mezi členskými zeměmi eurozóny. Zatímco expanze výroby a zaměstnanosti do značné míry táhne silný růst v Německu, v Itálii i Španělsku se růst téměř zastavil a Francie a Řecko zaznamenaly dokonce smrštění výrobní produkce. Nevyvážený ekonomický růst může začít dělat starosti Evropské centrální bance. Navíc páteční data HDP za druhé čtvrtletí ukázala, že ekonomika eurozóny rostla polovičním tempem než v prvním kvartálu.
• Ekonomika eurozóny rostla
  HDP eurozóny vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,3 % mezikvartálně a o 5,1 % meziročně. Trhy očekávaly růst 0,2 % q/q a 5 % y/y.