Ochlazení zahraniční poptávky

07.06.2018 Třetí největší ekonomika eurozóny si v prvním čtvrtletí udržela podprůměrnou růstovou dynamiku z posledního čtvrtletí loňského roku. Italský HDP vzrostl o 0,3 % mezikvartálně, v meziročním srovnání pak o 1,4 %. Pozitivně se na dynamice italského hospodářství podílela domácí poptávka, naopak dynamika čistého exportu přispěla k růstu HDP negativně.

24.10.2019 Nacházíme se v období, kdy veřejné i privátní instituce revidují své prognózy a nejinak jsme na tom my. Z pohledu finančních trhů bude samozřejmě nejdůležitější ta, kterou představí ČNB na jednání bankovní rady 7. listopadu a na jejímž podkladě bude na stole opět diskuse o možném zvýšení úrokových sazeb.

31.10.2023 Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

04.06.2019 Průměrná mzda zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku nad očekávání silný nárůst, když meziročně stoupla o 7,4 %. Výrazný růst mezd byl zaznamenán v odvětví kultury či v oblasti vzdělávání. Významnou roli sehrálo zvýšení minimální mzdy, ke kterému došlo se začátkem roku. Zároveň výrazně narostly platy státních zaměstnanců. Dalšími důvody vyššího než očekávaného růstu mezd je výplata bonusů v bankovním sektoru či také zvyšování mezd v maloobchodě, kde nadále bojují s nedostatkem pracovní síly a snaží se zaujmout právě atraktivním mzdovým ohodnocením. Podobného nebo dokonce vyššího výsledku dosáhly také okolní státy v regionu, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko. Naopak v Německu rostou mzdy méně než polovičním tempem.

14.08.2019 Český hrubý domácí produkt vzrostl ve druhém čtvrtletí o 0,6 % mezikvartálně a o 2,7 % meziročně. Tuzemská ekonomika tak stále vykazuje solidní tempo, a to i přes slabý růst v eurozóně a hrozbu recese u našeho hlavního obchodního partnera Německa. Podle informací statistického úřadu byly hlavními přispěvateli k růstu produktu spotřeba domácností a zahraniční poptávka, naproti tomu se však dále snížila dynamika investic. Spotřebitelé tak evidentně nadále těží z dobré situace na trhu práce a zahraniční obchod stále vzdoruje mezinárodnímu ochlazení. Oproti tomu podniky již pod tlakem mzdových nákladů a zvolna klesající poptávky omezují výdaje na další rozvoj.

02.12.2022 Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně překonal očekávání České národní banky (ČNB). Přispěl k tomu především vyšší čistý export, naopak spotřeba domácností a spotřeba vládních institucí zůstaly za prognózou centrální banky. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,7 procenta, ČNB v listopadové prognóze čekala růst 1,5 procenta.

16.01.2023 Tuzemské ceny průmyslových výrobců v prosinci meziměsíčně klesly o 1,1 %. Druhý meziměsíční pokles v řadě znamenal, že meziroční dynamika zpomalila z listopadových 21,3 % na 20,1 % v prosinci. V roce 2022 v průměru tak růst cen tuzemských průmyslníků činil rekordních 24,3 %. Polevující tlaky ve výrobní sféře navazují na výrazné poklesy cen komodit na světových trzích. K nižší dynamice výrobních cen by v nadcházejícím období mělo výrazně přispět i pokračující ochlazení poptávky.

29.07.2014 Po dosažení 40- měsíčního vrcholu v červnu se důvěra v domácí ekonomiku mírně snížila, uvedl v měsíčním...

30.12.2024 Česká ekonomika vstupuje do nového roku s očekáváním rychlejšího růstu, ovšem v značně nevyrovnané kondici. To ostatně potvrdila i poslední letošní čísla - konjunkturální šetření Českého statistického úřadu. Obrázek posledních několika měsíců je jednoznačný. Na jedné straně máme segment služeb, který těží z obnoveného růstu reálných mezd i útrat domácností.

04.08.2022 To co před dvěma lety začalo v USA jako přátelská výměna názorů mezi akademiky na téma dočasná vs. permanentní inflace se pomalu mění v ostrou řežbu, kde padají tvrdá slova o zavádějících závěrech a faktických chybách. Hlavní protagonisté velmi aktuálního sporu, o to jakou podobu bude mít přistání americké ekonomiky, jsou na jedné straně “tým skeptiků” vedený Larry Summersem a Olivierem Blanchardem a na straně druhé “tým optimistů” v němž jsou prakticky všichni současní centrální bankéři z Fedu (viz např. včerejší vyjádření jestřába-optimisty J. Bullarda).