Zlato před PPI zpět u hlavních rezistencí

Zlato stagnuje d/d na 1273 blízko dlouhodobých rezistencí. Trh uplynulý týden zkonsolidoval poklesy z konce května, silná úroveň podpor s uvolněním trhu po čtvrtečním zasedání ECB monetární politiky pak vedla trh růstu na multitýdenní maximum. Trh dnes bude sledovat květnový index PPI/PPI bez cen potravin a energií (14.30 SEČ). Předpokládá se potvrzení jarního nadprůměrného meziměsíčního růstu produkčních cen, což se už projevuje zrychlením meziročního růstu cen nad 2,0% a návratem k normálu inflace z dlouhodobě nízkých hodnot. Příznivý vývoj pro ekonomiku a Fed, který má další důvod pokračovat v redukci ultraexpanzivní monetární politiky.

Pokud by trh přece chtěl vymyslet kloudný obrat – málo preferovaná varianta – musel by překonat hlavní rezistenční oblast 1274 – 1287 a případně další rezistenční systém 1296 – 1316 pokrývající dlouhodobý klesající trendový kanál a zřejmě soustředící množství prodejních objednávek. Teprve překonání této úrovně by teoreticky mohlo znamenat  střednědobou stabilizaci zlata a přesunu trhu k hladinám 1400.

Zlato zůstává – ve střednědobém a dlouhodobém pohledu - pod tlakem. Zlato dosud zásadněji neporušilo dlouhodobé technické medvědí tendence, citelnější konsolidace ztráty roku 2013 tak zůstává v nedohlednu.  Naopak, dlouhodobý klesající trend trvá. Poslední jarní propady, budou-li potvrzeny týdenními grafy, velmi naznačují další pád na dlouhodobá, více než 3letá minima 1180. Na cestě trh zkusí zastavit podpora 1262 a letos prověřená silná podpůrná oblast  1232 - 1239.

Fundamentální analýza: Jádro ekonomické reality je pro zlato nepříznivé. Centrální banka USA, zejména kvůli dlouhodobým nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika a stability finančních trhů s podporou současného solidního vývoje ekonomiky včetně trhu práce, začala plnit svůj dlouhodobý cíl - vracet monetární politiku k normálu v podobě redukce ultraexpanzivní monetární politiky. Centrální banka navíc dlouhodobě potvrzuje pokračování této tendence. Směr dlouhodobé tendence redukce nových peněz v ekonomice je tedy jasný. Fed také naznačuje, že mu nebude vadit nebo bude dokonce spokojen s určitým dalším růstem tržních úroků. Navíc nízká míra nezaměstnanosti už znamená nepříliš vzdálenou hrozbu výraznějšího přitvrzení monetární politiky. Proto Fed v březnu naznačil, že nezaměstnanost (a inflace) jsou již blízko jeho dlouhodobých cílů a že ekonomika již nepotřebuje pomoc. Navíc v březnu Fed naznačil rychlejší redukci monetární expanze a přechod ke zvýšení hlavní úr. sazby již příští rok.

To zřejmě je jeden z hlavních důvodů značně omezeného potenciálu pro růst dluhopisů či zlata, resp. očekávání jejich poklesu. To bude zlato trvale dostávat pod tlak. Na tom mnoho nezmění ani snaha Fedu uklidňovat trhy, že monetární politika bude stále expanzivní ještě delší čas (a tím limitovat jejich případnou přehnanou reakci a dopad na ekonomiku): spíše k umírněnosti může Fed vést fakt, že další sílení ekonomiky třeba přitom není jisté (obavy vzbuzuje i po zimě slabší informace trhu domů), rovněž stále doutná nebezpečí dlouhodobě nízké inflace.

Josef Kvarda