Průmysl v červenci stahovaly celozávodní dovolené, i bez nich by ale jeho výkon byl matný. Škodí mu problémy Německa i nadále poměrně vysoké úrokové sazby

Čtěte více

• Průmyslu se konec roku nevydařil
  Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
• Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo
  Kurz koruny setrval v pondělí těsně nad úrovní závazku ČNB. Hodnotu české měny podpořila překvapivě příznivá říjnová data o průmyslu
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v Americe propadl
  Průmyslová výroba v září zpomalila na -1,3 % oproti revidovaným -0,1 %. Trhy očekávaly pokles na 0,2 %.
• Průmysl v Americe zpomalil
  Průmyslová výroba v červnu zpomalila o 0,5 % jako po revizi v květnu. Trhy očekávaly nula procent.
• Průmysl v Americe zpomaluje
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,3 % meziměsíčně oproti revidovanému poklesu o 0,5 % v září. Trhy očekávaly pokles o 0,4 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci zrychlila na +1 % meziměsíčně oproti revidovaným -0,8 % v červnu. Trhy očekávaly zrychlení na +0,3 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 0,4 % meziměsíčně oproti -0,2 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení na 0,1 % meziměsíčně.
• Průmysl v březnu za kamna vlezl
  Průmyslová výroba ČR v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad se tak prohloubil na 10,8 %. To bylo v souladu s naším očekáváním ale necelé 3 procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.
• Průmysl v červenci bojoval statečně
  I navzdory pokračujícímu nedostatku výrobních vstupů a chybějícím dvěma pracovním dnům dokázal český průmysl meziročně vykázat nárůst, konkrétně pak o 1,1 %. Po očištění právě o počet pracovních dnů se jednalo o růst o 7 %. Byť do meziročního výsledku nadále promlouvala mírně snížená srovnávací základna z loňska, meziměsíční růst na úrovni 2,1 % dokazuje, že se český průmysl skutečně držel na pozitivní trajektorii. Oproti loňsku výrazně narostly i tržby (12,1 %), přičemž větší měrou z tuzemska (14,5 %) nežli ze zahraničí (10,4 %). Podobně i celkový růst nových zakázek (18,9 % meziročně) byl tažen více těmi z Česka (20,2 %) než z ciziny (18,3 %). Nepatrně se ve srovnání s loňským červencem snížil evidenční počet zaměstnanců (-0,6 %), ovšem těm, kteří zůstali, narostla průměrná mzda o 5,3 %.
• Průmysl v Česku: Kousek nahoru, ale cesta je ještě dlouhá
  Co nám dneska řekli z Českého statistického úřadu? Průmyslová produkce v říjnu 2023 vzrostla o 1,9 % oproti minulému roku. Na první pohled dobré zprávy, ale když se podíváme blíž, vidíme, že to není úplně na hurá. Většina tohoto růstu vychází z faktu, že loni to v automobilovém průmyslu vypadalo docela bledě, takže srovnávací základna je nízká.
• Průmysl v Česku stále padá, tak zlá čísla nečekali ani největší pesimisté. Průmysl během koronakrize sjel výtahem do suterénu, nahoru teď musí šlapat po schodech po svých
  Propad průmyslové výroby v Česku byl v květnu hlubší, než čekali i největší pesimisté mezi odborníky. Největší pesimisté mezi analytiky oslovenými agenturou Bloomberg předpokládali meziroční propad čítající 25,4 procenta. Ve skutečnosti je zřícení průmyslové výroby ještě citelně závažnější, neboť propad činí 29,4 procenta. Na neblahá čísla za průmysl dokonce svým oslabením vůči euru reagovala i koruna.
• Průmysl v dubnu spadl na hluboké dno
  Zatímco maloobchodní tržby v dubnu překonaly všechny odhady, průmyslová výroba naopak skončila pod všemi odhady. Meziměsíční propad průmyslové výroby dosáhl 23,4 %, což znamená meziroční propad o 33,7 %.
• Průmysl v dubnu spíše zklamal, stále zaostává za úrovní roku 2019. Škodí mu nedostatek dílů v autoprůmyslu, teplé počasí, drahé energie, vysoké úroky a zadrhnuté Německo
  Průmyslová výroba v Česku letos v dubnu meziročně klesla o 0,4 procenta, takže mírně zklamala. Čekal se spíše nepatrný růst, v pásmu „černé nuly“. V neočištěné podobě sice průmyslová výroba meziročně přidala solidních devět procent, nejvíce od srpna 2022, avšak tento výsledek je dán tím, že z důvodu letošních brzkých Velikonoc měl duben 2024 o tři pracovní více než ten loňský.
• Průmysl v dubnu šlape brzdu
  Průmysl v dubnu šlápl na brzdu a poklesl meziměsíčně o 0,8%, což vedlo k reálnému propadu o 3,8%. Největší problémy opět hlásí výrobci dopravních prostředků, a to jak automotive (více než -15% meziročně), tak i výrobci ostatních dopravních prostředků (-28,2% meziročně). Nadále sice platí, že mezi odvětvími zůstávají výrazné rozdíly a řada z nich přispívá k průmyslové produkci výrazně pozitivně (výroba oděvů meziročně roste o více než 18%).
• Průmysl v eurozóně bez výraznějšího zlepšení
  Průmyslová výroba v únoru klesla o 6,4 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 6,6 % v lednu. Trhy očekávaly pokles o 5,5 % meziročně.
• Průmysl v eurozóně meziročně zpomalil
  Průmyslová výroba v listopadu meziročně zpomalila o 6,8 % oproti poklesu o 6,6 % v říjnu. Trhy očekávaly zlepšení na -6 % meziročně. Meziměsíčně průmysl klesl podle očekávání trhů o 0,3 % oproti poklesu o 0,7 % v říjnu.
• Průmysl v eurozóně oproti očekávání vzrostl
  Průmyslová výroba v září vzrostla na 5,2 % meziročně oproti revidovaným 4,9 % v srpnu. Trhy naopak očekávaly pokles na 4,1 % meziročně.
• Průmysl v eurozóně se oproti očekávání zlepšil
  Průmyslová výroba v květnu zpomalila o 2,9 % meziročně oproti revidovanému zpomalení o 3,1 % v dubnu. Trhy očekávaly pokles o 3,6 % meziročně.
• Průmysl v eurozóně snížil svůj pokles
  Průmyslová výroba v červenci klesla o 2,2 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly pokles o 2,3 % meziročně.