Deficit státního rozpočtu se prohloubil

Čtěte více

• Deficit SR během září opět poklesl
  V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.
• Deficit státního rozpočtu činí 335 miliard
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.
• Deficit státního rozpočtu dál narůstá
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.
• Deficit státního rozpočtu letos dosáhne nejspíše 250 miliard korun, může však přesáhnout i 300 miliard. Schodek „jen“ 100 miliard je nyní už utopie
  Ministerstvo financí uvádí, že schodek státního rozpočtu ČR dosáhne za letošní rok úrovně přesahující 100 miliard korun. Už v tuto chvíli musí být zřejmé, že důležitou roli sehrává spíše slůvko „přesahující“ než cifra „100 miliard“. Ta je totiž uvedena jen proto, aby se skok z původního rozpočtovaného schodku, 40 miliard, nezdál až příliš velký. Sto miliard, to je prostě nyní již utopicky nízká suma, vzhledem k okolnostem.
• Deficit státního rozpočtu letos může kvůli koronaviru být až 315 miliard korun
  Letošní recese v ČR je den ode dne pravděpodobnější. Nynější stav nouze její pravděpodobnost rapidně zvyšuje. Pravděpodbnost nyní činí zhruba 75 procent. Česká ekonomika totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.
• Deficit státního rozpočtu letos zřejmě zamíří znatelně pod 300 mld. Kč
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát letos v lednu hospodařil s přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč. Oproti loňskému prvnímu měsíci jde o zlepšení o 35,4 mld. Kč. To je výsledkem jednak určitého omezení výdajů v důsledku aktuálního rozpočtového provizoria a v menší míře i vyšších daňových příjmů vlivem pokračujícího růstu ekonomiky. Na meziročním snížení výdajů o 30 mld. Kč se podílel především menší vynaložený objem prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.
• Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
  Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
• Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
  V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
  V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu prolomil 400 miliard
  Za prvních jedenáct měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 401,5 mld. Kč po říjnových 335,0 mld. Kč. Prohloubení deficitu je celkem vysoké, když jsme v prognóze počítali s tím, že deficit kumulovaně do konce roku nepřevýší 400 miliardovou hranici. Pro státní rozpočet je přítěží zhoršení epidemické situace, což se projevuje negativně jak na straně příjmů (přes utlumenější ekonomickou aktivitu), tak na straně výdajů (částečně přes znovu zapnutou covidovou pomoc, například Antivirus).
• Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil
  Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč.
• Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
  Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
• Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
• Deficit trhá rekordy
  Virová pandemie se během května již naplno projevila v bilanci českých veřejných financí, jejichž schodek dosáhl 157,4 mld. Kč. Zcela tak vymazal vzpomínky na krizový rok 2010, kdy za stejné období činil pouhých 95,4 mld. Kč. I po dvojité revizi, které český plán na letošní rok doznal, se zdá být krajně nepravděpodobné, že by se jej podařilo udržet. Na vině je pochopitelně dočasné uzavření velké části ekonomiky, které významně snižuje příjmy, a také podpůrná/záchranná/stabilizační opatření, která si vynucují růst výdajů. Ačkoliv se epidemiologická situace zřejmě výrazně zlepšuje, a květen tak snad na dlouhou dobu bude posledním karanténním měsícem, ani zbytek roku nevěstí pro rozpočet nic růžového. Mnoho nákladných podpůrných opatření zůstává v platnosti a po jejich odeznění se naopak zřejmě o slovo přihlásí rostoucí nezaměstnanost a pokles koupěschopnosti.
• Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
  Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
• Deficit veřejného sektoru se zhoršuje více než se očekávalo – libra dosáhla 1,3 dolaru
  Evropské trhy dnes odpoledne poklesly, když se indexy CAC40 a DAX potopily až dvojnásobně. FTSE100 byl tohoto ušetřen, avšak stále ještě trpěl masovým prodejem přes kanál.
• Deficity zámořských obchodních bilancí stoupají
  Obchodní bilance v USA negativně překvapila Deficit obchodní bilance (rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží a slu...
• Deficit zahraničního obchodu prohlubují auta a komodity
  Zářijová obchodní bilance skončila s deficitem 13,3 mld. CZK, tedy jen lehce pod naším odhadem. Na jejím vývoji se opět projevil meziroční pokles přebytku ochodu s motorovými vozidly, tentokrát o 20,6 mld. CZK. To vzhledem k tomu, že výroba automobilů v září propadla o masivních 53,1 %, není překvapivé. Růst cen na světových komoditních trzích pak vedl k prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 13,4 mld. CZK). Hlubší byl i v kategorii základních kovů (o 5,8 mld. CZK). V meziměsíčním srovnání poklesl vývoz i dovoz shodně o zhruba dvě procenta.
• Deficit zahraničního obchodu přiživují energie a zmírňují auta
  Bilance zahraničního obchodu v září dle očekávání mírně navýšila deficit z 21,5 na 28,2 mld. Kč. Hlavním důvodem byl opět meziročně vyšší deficit s ropou a zemním plynem, kde se projevily meziročně vyšší čerpané objemy plynu a vyšší ceny. Ke zmírnění deficitu pomohlo především kladné saldo obchodu s motorovými vozidly. Stejným směrem znovu působil i přebytek s obchodem elektřiny.