Pondělí 30. prosince 2024 19:38
reklama
Dukascopy new
reklama
Purple ebook obchodování ropy
reklama
Swissquote Bank
reklama
RebelsFunding

Nezaměstnanost je nízká, ale česká ekonomika strádá. Proč potřebujeme cizince a flexibilní pracovní podmínky?

21.08.2023 12:09  Sekce: Burzovní zpravodajství  Tisk

Nezaměstnanost v České republice několik měsíců v řadě klesala. V rámci EU máme tak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná. Situace, kdy HDP padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem. „Pro budoucnost českých firem a celé české ekonomiky je tedy zásadní, aby česká vláda umožnila firmám přijímat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, vytvořila podmínky, aby cizinci, včetně ukrajinských pracovníků, mohli dlouhodobě pracovat pro české firmy. Stejně nezbytná je podpora růstu pracovních pozic na částečné úvazky a vytvoření prostředí pro udržení zaměstnanců 55+. Pokud k tomu nedojde, budeme mít do budoucna velké problémy,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Hrozba demografie

Počet pracujících lidí v České republice je přibližně 5,4 mil. Relativní podíl pracujících cizinců se na českém pracovním trhu postupně zvyšuje. Každý šestý pracující je cizinec. Jejich největší zastoupení je ve zpracovatelském průmyslu, druhým nejvýznamnějším je segment administrativních a podpůrných činností (služby), který je i nejrychleji rostoucím segmentem posledních let z hlediska dynamiku nárůstu pracujících cizinců.

V České republice bylo k 31. 12. 2022 zaměstnáno nebo pracovalo na živnostenský list podle oficiálních státních statistik téměř 905.000 cizinců. K 31. 12. 2018 jich bylo cca 716.000. K 31. 12. 2014 cca 345.000. Za posledních 8 let se počet pracujících cizinců téměř ztrojnásobil. Ročně se tak v období posledních 8 let zvyšoval průměrně o 70.000 pracujících cizinců ročně.

„To se na první pohled zdá být hodně, ale je potřeba si uvědomit, že vlivem přirozeného demografického vývoje české populace se počet pracujících z pracovního trhu ČR ročně snižuje o přibližně 40 000 (saldo mezi nově vstupujícími na pracovní trh a odcházejícími do starobního důchodu). V 60. letech minulého století se ročně rodilo v průměru cca 140 tis. dětí. Ti v současné době odchází postupně do důchodu. Na pracovní trh vstupují populační ročníky mileniálů, kterých se ročně rodilo přibližně 100 tisíc,“ upozorňuje Radovan Hauk.

Přirozený roční úbytek pracujících se ještě v další dekádě vlivem demografie prohloubí (2030 až 2040). Do starobního důchodu budou odcházet silné populační ročníky narozené v 70. letech 20 století (průměrně 175 000 narozených ročně), oproti tomu na pracovní trh budou vstupovat ročníky narozené pro roce 2010 (cca 110 000 narozených). Roční úbytek pracujících tak bude až cca 65 000 ročně.

Nedostatek lidí, omezuje firmy v růstu a stát připravuje o peníze

Počet neobsazených pracovních míst se dlouhodobě podle oficiálních statistik Úřadu práce ČR pohybuje kolem 300 000. Byť je statistika úřadu práce pravděpodobně ze strany zaměstnavatelů účelově nadhodnocená a ve skutečnosti jsou požadavky zaměstnavatelů evidovaných úřadem práce odhadem o 30 až 40 % nižší, zaměstnavatelé poptávají obvykle obsazení volných pozic i jinými způsoby než prostřednictvím úřadu práce. Celkově je tedy možné reálnou potřebu zaměstnavatelů odhadnout na úrovni 280 až 300 tis. volných pracovních míst.

„Neobsazenými pracovními místy zaměstnavatelé nevyužívají plně svůj produkční potenciál, který by se projevil v jejich ekonomice v podobě vyšších tržeb a pravděpodobně i vyššího absolutního zisku. Z makroekonomického hlediska tím Česká republika přichází každý rok o část hrubého domácího produktu, resp. hrubé přidané hodnoty, kterou lze kvantifikovat v řádu 350 až 375 mld. Kč ročně, což je přibližně 5 až 5,5 % HDP,“ varuje Radovan Hauk z Moore Czech Republic.

Rovněž z hlediska veřejných rozpočtů Česká republika přichází o potenciální daňové příjmy a odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. Z hlediska daňových příjmů se jedná o částku 35 až 40 mld. Kč ročně. Z hlediska odvodů na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů se jedná od částku 60 až 65 mld. Kč ročně. Celkově lze tak přínos předpokládat v hodnotě okolo 95 až 105 mld. Kč ročně. Otevření české ekonomiky pracujícím cizincům tak může být výrazným přínosem pro konsolidaci veřejných financí.

Tlak na růst mezd

Nízká úroveň nezaměstnanosti, přehřátý pracovní trh vyvolává neúměrný tlak na zaměstnavatele na zvyšování mezd zaměstnancům. V roce 2022 dosáhla průměrná mzda 40 353 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 450 Kč (6,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 15,1 %, reálně se mzda snížila o 7,5 %. Růst mezd je v ČR oproti EU nadprůměrný.

Rychlý růst mezd kopíruje ty profese a odvětví, kde je nedostatek pracovníků, resp. jsou volná pracovní místa. V některých profesích a odvětvích je situace na pracovním trhu dlouhodobě špatná až zoufalá (zdravotnictví, IT, administrativní pozice, stavební dělníci, řemeslníci, operátoři ve výrobě atd.).

Stát by měl podpořit zaměstnávání cizinců

Nové trendy v podobě digitalizace, robotizace a automatizace v průběhu následujících let změní požadavky na potřebnost profesí a jejich dovednosti, kompetence. Lze předpokládat, že tento vliv se projeví typicky ve zpracovatelském průmyslu, kde to lze očekávat, ale zásadní změny lze očekávat i u pracovních profesí, tzv. bílých límečků. Pracovní trh se strukturálně změní a dotkne se stovek tisíc pracovních pozic.

„Stát by měl spolu se sociálními partnery vytvořit programy, pravidla a podmínky, které více zpřístupní možnosti a zvýší flexibilitu zaměstnávání cizinců. Stávající vládní programy zaměstnávání cizinců jsou z pohledu potřeb budoucnosti překonané, nevyhovující a musí být změněny. S ohledem na budoucí potřeby a cíle ČR zvyšovat svou konkurenceschopnost a orientovat se tak na segmenty s vyšší přidanou hodnotu, musí být programy zaměřeny na nalákání vysoce kvalifikovaných cizinců. Ve velké míře však bude ČR potřebovat i méně kvalifikované cizince v sektorech, kde nebudou mít Češi dlouhodobě zájem pracovat z důvodu celkového růstu kvalifikace populace. Dostaneme se tak do situace typicky rozvinuté země, kde méně kvalifikovanou práci budou více vykonávat cizinci. S ohledem na demografický vývoj ČR bychom měli mít zájem především o kvalifikované cizince ve věku do 35 let, kteří budou mít zájem v ČR dlouhodobě žít. Obdobný roční nárůst pracujících cizinců jako v minulých letech v řádu vyšších desítek tisíc lidi bude totiž ČR potřebovat i nadále,“ komentuje Radovan Hauk.

„Naším ʼvelkým konkurentemʼ je z pohledu pracovního trhu Německo, které trpí podobnými problémy, tj. má nízkou nezaměstnanost, velký počet volných pracovních míst a nízké tempo růstu HDP. Německo má přitom vyšší mzdovou úroveň a je tak atraktivní pro řadu pracujících Čechů, ale současně i pro stejné cizince, o které budeme usilovat my,“ upozorňuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Nezaměstnanost ČR 08/2022 – 3,4 %
    „V Česku je stále hodně volných pracovních míst a nezaměstnanost není zasažena ani vysokými cenami vstupních surovin, ani snižujícím se tempem vývoje hospodářství. Vysvětlit to lze tím, že náš trh práce byl už dlouhou dobu velmi přehřátý. Jinými slovy kdo chtěl pracovat, mohl, a kdo nechtěl, tak tvořil onu přirozenou míru nezaměstnanosti okolo tří procent. Obávám se ale, že ani nezaměstnanost není nedotknutelná. Spolu se zimními měsíci může přijít i ochlazení na trhu práce. První sklárny už propouštějí a omezují produkci. Následovat budou další odvětví silně závislá na energiích.“
  • Nezaměstnanost ČR 10/2022 – 3,5 %
    „Je až k neuvěření, jak je český pracovní trh stabilní a nenáchylný k otřesům zvenčí. Česká nezaměstnanost je stále jednou z nejnižších v Evropě a zatím ji tolik neovlivňují zvýšené ceny vstupních surovin pro zaměstnavatele. Nyní ale vstupujeme do náročné éry, kdy bude těžké udržet si všechny zaměstnance. Odhaduji, že řada firem začne propouštět na přelomu roku. V konečném důsledku by se počet lidí bez práce mohl příští rok vyšplhat přes 5 procent, což ale pro ekonomiku ani rozpočet není vůbec fatalní. Naopak to vytvoří zdravou konkurenci v boji o pracovní místo.“
  • Nezaměstnanost dále mírně poklesla
    Podíl nezaměstnaných osob v květnu poklesl v souladu s naším očekáváním o další desetinu na 3,2 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 235 468. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny, tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno přes 57 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v květnu zbývalo 337 331.
  • Nezaměstnanost dále mírně poklesla
    Podíl nezaměstnaných osob v červnu poklesl o další desetinu na 3,1 %. Po sezónním očištění nezaměstnanost stagnovala na 3,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 231 tisíc z květnových 235 tisíc. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno necelých 60 tisíc.
  • Nezaměstnanost dál klesá
    Česká registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v plíživém snižování, když v září poklesla o desetinu procentního bodu na hodnotu 3,5 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba šest tisíc, když dosáhl 262 142. Méně bylo ovšem evidováno i volných pracovních míst, kterých meziměsíčně ubylo 5 203 a k dispozici jich tak bylo 357 911. Ve srovnání se zářím loňského roku pak aktuálně hledá práci o 15 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 41 tisíc větší nabídky pozic. Aktuálně tak připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,7 uchazeče.
  • Nezaměstnanost dál klesla na 3,7 %
    Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v poklesu, snížila se již čtvrtý měsíc v řadě a v souladu s naším odhadem dosáhla v květnu 3,7 %, po květnových 3,9 %. Je tak ještě více vzdálena od maxima 4,3 %, kterého dosáhla letos v únoru. Uchazečů o zaměstnání Úřad práce eviduje 273 302 oproti 285 822 v květnu. Počet volných pracovních míst vzrostl meziměsíčně o 9 000, výrazněji než květnu, kdy nárůst činil 3 197. Stále tak platí, že nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a strukturou uchazečů přetrvává. Komplikace v hledání nových zaměstnanců hlásí dle průzkumu mezi nákupními manažery (PMI) například průmyslové firmy. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 0,8 uchazeče, tedy stejně jako v květnu. Situace je odlišná mezi absolventy, kde na jedno volné pracovní místo připadá 0,1 uchazeče.
  • Nezaměstnanost dle očekávání mírně vzrostla
    Podíl nezaměstnaných se zvýšil z listopadových 3,5 % na 3,7 % v prosinci v souladu s tržní prognózou. Za tímto nárůstem stojí především sezónní vlivy, kdy během zimních měsíců se redukují některé sezónní práce.
  • Nezaměstnanost dle očekávání vzrostla
    Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se zvýšil z červencových 3,5 % na 3,6 % v srpnu. Tento nárůst byl predikován napříč trhem a měl by být posledním do příchodu zimních měsíců.
  • Nezaměstnanost eurozóny neroste
    Míra nezaměstnanosti zůstala i v srpnu podle očekávání trhů na úrovni 6,6 %.
  • Nezaměstnanost jde nahoru jen velmi pomalu
    Podíl nezaměstnaných dosáhl v červenci 3,80 % a byl tak pouze o desetinu vyšší než v červnu. Měsíční nárůst nezaměstnanosti byl tentokrát zaznamenán v 66 okresech, v 11 okresech nezaměstnanost poklesla. Počet volných pracovních míst činil v červenci 334 283, což je ve srovnání s únorovými 351 tisíci stále vysoké číslo. Na jedno volné pracovní místo tak v červenci připadalo 0,8 uchazeče. Podíl nezaměstnaných byl zveřejněn již i k 3. srpnu, kdy jeho úroveň stoupla o další desetinu na 3,9 %. Z dosavadních šetření vyplývá, že statistika je vždy nejvyšší na začátku měsíce a poté má tendenci klesat. Podobný vývoj tak očekáváme i v srpnu. V následujících měsících se nezaměstnanost bude podle naší prognózy dále postupně zvyšovat. Na nízkých úrovních jí zatím drží mimo jiné i vládní program Antivirus. Ten by měl sice v srpnu skončit, s velkou pravděpodobností bude ale dále prodloužen. Svého vrcholu tak podle nás nezaměstnanost dosáhne až začátkem příštího roku, a to na úrovni mezi 5 a 6 %.
  • Nezaměstnanost je v Česku nadále nízká
    „Nezaměstnanost se v Česku už několik měsíců drží na podobných hodnotách. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů od ÚP. V říjnu nezaměstnanost činila 3,8 % a oproti předchozímu měsíci poklesla o 0,1 procentního bodu. Zatímco v červnu činila 3,6 %, v červenci a srpnu se zvýšila na 3,8 %, v září pak dokonce na 3,9 %. V meziročním srovnání byl v říjnu podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, konkrétně o 28 363 uchazečů. Očekávám, že nezaměstnanost v nadcházejících měsících mírně vzroste. Zatím se do ní totiž ještě zcela nepropsal efekt ukončení sezónních prací. V listopadu by tak počet živnostníků a pracovníků z oblasti zemědělství či stavebnictví nahlášených na ÚP mohl stoupnout,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
  • Nezaměstnanost již tři měsíce v řadě na úrovni 2,7 %
    Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 65 let v září zaznamenala hodnotu 2,7 % potřetí v řadě. Celkový počet nezaměstnaných činil 201 907, tj. o 2 882 méně než v předchozím měsíci. V letních měsících zaznamenala nezaměstnanost mírný sezónní nárůst spojený s příchodem nových absolventů na trh práce. S tím, jak se noví žadatelé o práci postupně budou zapojovat do pracovního procesu, může nezaměstnanost ještě dále klesat.
  • Nezaměstnanost klesá. Zaměstnavatelé ale hledají lidi bez vzdělání
    Úřad práce ČR dnes zveřejnil podíl nezaměstnaných osob v ČR. Nezaměstnanost poklesla z březnových 3,7 % na dubnových 3,6 %. Před rokem ale nezaměstnanost činila jen 3,3 %. Meziměsíčně se tedy situace zlepšila, zatímco z meziročního hlediska je horší.
  • Nezaměstnanost klesla
    Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla na 3,3 % oproti 3,4 % v březnu.
  • Nezaměstnanost klesla podle očekávání
    Míra nezaměstnanosti v květnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % meziměsíčně oproti 3,7 % v dubnu.
  • Nezaměstnanost klesla podle očekávání
    Míra nezaměstnanosti v červnu klesla podle očekávání trhů na 3,4 % oproti 3,5 % v květnu.
  • Nezaměstnanost klesla podle očekávání
    Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,6 % oproti 3,7 % v březnu.
  • Nezaměstnanost mírně poklesla
    Podíl nezaměstnaných osob se v březnu meziměsíčně snížil o jednu desetinu procentního bodu a dosáhl tak 4,2 %, což bylo v souladu s naším předpokladem. Oproti únoru se situace na trhu práce zlepšila, když počet uchazečů o zaměstnání klesl o téměř 5 tisíc, zatímco volných pracovních míst přibylo více než 8 tisíc. Rostoucí trend počtu volných pracovních míst, pozorovatelný nepřetržitě již od října loňského roku, se tak nejen nezastavil, nýbrž naopak zesílil. Ve srovnání s březnem loňského roku je ovšem naopak zřetelné zhoršení, když meziročně přibylo více než 80 tisíc nezaměstnaných, a naopak ubyly více než 3 tisíce volných pracovních míst. Samotná míra nezaměstnanosti pak meziročně narostla o 1,2 procentního bodu. V celém Česku aktuálně na jedno volné pracovní místo připadá 0,9 uchazeče.
  • Nezaměstnanost mírně poklesla
    V první dvou měsících letošního roku se nezaměstnanost držela na úrovni rovných 4 %. Březen přinesl nepatrné snížení na 3,9 %, kdy hlavní roli hrály sezónní vlivy. Ty by i v dalších měsících měly zapříčinit pokles nezaměstnanosti směrem k 3,5 %. Na celkové nezaměstnanosti se zatím příliš neprojevuje ani mírné propouštění v oblasti průmyslu vyplývající z reportu nákupních manažerů. Situace na českém trhu práce se tak příliš nemění. Firmy se i přes slabou poptávku neuchylují ve vyšší míře k propouštění, protože při obnovené poptávce by jim tito vyhození lidé mohli chybět.
  • Nezaměstnanost mírně stoupla
    Podíl nezaměstnaných osob v srpnu stoupl o jednu desetinu na 3,4 %, po sezónním očištění to bylo 3,5 %. Počet uchazečů o zaměstnání se po sezónním očistění zvýšil na 254 tisíc, což bylo o 11 tisíc více než v červenci. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku je však tento počet stále o 16 tisíc nižší. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku od února na trhu práce přibylo 39 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v srpnu zbývalo 312 tisíc. Tempo snižování jejich počtu se však zrychluje. Ve srovnání s loňským rokem byl jejich počet nižší o 50,8 tisíc, ve srovnání s červencem letošního roku o 18 tisíc. Po sezónním očištění byl počet volných pracovních míst nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno volné pracovní místo však stále připadá pouze 0,8 uchazeče.
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

Forex brokeři
reklama
InstaForex rijen 2024