Okénko trhu - německá ekonomika ve čtvrtém kvartále stagnovala

Čtěte více

• Okénko trhu - Ministerstvo svůj ekonomický výhled příliš nezměnilo
  Ministerstvo financí České republiky dnes zveřejnilo další vydání své makroekonomické prognózy. Jeho výhled na rok 2020 se změnil jen nepatrně, když nadále počítá s růstem tuzemské ekonomiky o 2 %. Ministerstvo nicméně mírně přehodnotilo odhad příspěvků jednotlivých složek HDP, když nově očekává větší podíl vládní spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu, zatímco méně si slibuje od zahraničního obchodu. Korekce doznala i predikce průměrné inflace za rok 2020, která má nově činit 2,8 namísto původních 2,6 %, a ministerstvo zároveň o desetník snížilo odhad na kurz české měny, jež tak podle něj dosáhne v průměru hladiny EUR/CZK 25,40. Pro rok 2021 pak úředníci očekávají zrychlení růstu na tempo 2,2 %, které se nadále bude opírat primárně o spotřebu domácností i vládního sektoru. Koruna by podle nich měla posílit až k EUR/CZK 25,10 a oživení si slibují i od eurozóny, jež by měla vykázat růst na úrovni 1,4 %. Ve srovnání s naší vlastní prognózou je tak ministerský odhad výkonu české ekonomiky téměř totožný. Lišíme se ovšem v názoru na kurz české měny, která podle nás tak svižně posilovat nebude. Zároveň jsme o něco méně optimističtí ve výhledu na růst eurozóny, které predikujeme pro rok 2021 pouze 1,2 %. Není též bez zajímavosti, že ministerstvo nadále věří, že naplní plánovaný deficit rozpočtu na úrovni 40 mld. Kč a to přesto, že daňové příjmy již v minulém roce významně zaostávaly za jeho očekáváními. Včerejší zpráva o plnění státní pokladny pak potvrdila, že stejná situace ve výběru daní trvá i v roce letošním. Vzhledem ke zpomalování ekonomiky tak předpokládáme, že tento problém povede k překročení plánovaného deficitu do blízkosti 58 mld. Kč.
• Okénko trhu - míra zisku i investic podniků mírně vzrostly, výrazněji si polepšily domácnosti
  Český průmysl v listopadu odepsal 5,7 %, tedy znatelně více, než činila očekávání (-4,0 %). Na aktuálním výsledku se částečně projevil nižší počet pracovních dní ve srovnání s loňským rokem, nicméně i po zohlednění tohoto vlivu jsme byli svědky propadu o citelných 3,2 %. V meziměsíčním srovnání pak došlo k úbytku produkce o 1,1 %. Český průmysl v listopadu již nepodržel tahoun posledních měsíců, tedy výroba motorových vozidel, který zaznamenal pokles o 3 %. Produkce se snížila v celé řadě odvětví, výjimkou byla například výroba elektrických zařízení, pryžových a plastových výrobků a farmacie. Je zřejmé, že do Česka se zpožděním dorazilo očekáváné ochlazení přicházející z exportních trhů, především pak Německa. Ani výhled do blízké budoucnosti není zcela růžový, když nové zakázky v listopadu poklesly o téměř 3 %. Nejnovější data z Německa, našeho klíčového obchodního partnera, zatím poskytují rozporuplný obrázek. Nejsilnější evropská ekonomika se potácí na hraně recese a ani na počátku letošního roku nelze počítat s výraznějším oživením. Tyto skutečnosti samozřejmě ovlivňují i vyhlídky tuzemského průmyslu. Pro letošek tak předpokládáme jen slabý nárůst produkce o 0,4 %.
• Okénko trhu - MMF snížil odhad globálního růstu
  Ceny průmyslových výrobců se v září meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika ovšem dále zvolnila na 1,9 %. K růstu nejvýrazněji přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které se meziročně zvedly o 7,7 %. I přes určité zvolnění pak stále trvá rychlý růst cen v potravinářství (o 3,6 %). Na druhé straně klesaly ceny koksu, rafinovaných ropných výrobků a chemických látek, tedy produktů ovlivněných nižší cenou ropy. V následujících měsících očekáváme postupné slábnutí cenových tlaků u producentů, ať už vlivem pomaleji rostoucích cen agrárních komodit, tak i v důsledku slábnoucí poptávky. Výrobní ceny v eurozóně v srpnu přešly do meziročního poklesu, což se bude s určitým zpožděním promítat i do tuzemské průmyslové inflace. Průměrný růst cen výrobců by měl v letošním roce dosáhnout hodnoty mírně pod 3 %, vlivem vysoké dynamiky v H1.
• Okénko trhu - Na co dát pozor v dnešním zápisu z jednání americké centrální banky?
  Eurostat dnes dopoledne zveřejnil finální údaje o dynamice spotřebitelských cen v eurozóně. Překvapení se nedostavilo: v souladu s tržním očekáváním ceny vzrostly o 0,4 % oproti červenci minulého roku. V meziměsíčním srovnání byl zaznamenán mírně vyšší pokles (-0,4 %), než bylo očekáváno (-0,3 %). Jádrová inflace očištěna od volatilnějších složek cen potravin a energií vzrostla meziročně o 1,2 % a poklesla oproti červnu o 0,3 %.
• Okénko trhu - naděje na brzké oživení v Německu dále slábne
  Německý ZEW index za měsíc únor znovu přidusil naděje na brzké ekonomické oživení u našeho západního souseda. Po nadějném několikaměsíčním zlepšování, které započalo v září loňského roku, přišel poměrně strmý propad zpět, když se index očekávání meziměsíčně snížil o plných 18 bodů a zakotvil na hladině 8,7. Trhy přitom počítaly s jen mírnou korekcí do blízkosti 21,5 bodu a realitě se tak nepřiblížily ani ty nejpesimističtější odhady. Tato složka ZEW indexu má přitom poměrně dobrou schopnost predikce německého HDP a pro dynamiku tamní ekonomiky v příštích měsících tak aktuální propad nevěstí mnoho dobrého. Zhoršení doznala i druhá složka indexu, tedy hodnocení současné situace, jež klesla z lednových -9,5 až na -15,7, namísto očekávaných -10 bodů. Největší pesimisty v Německu aktuálně najdeme v odvětví výroby automobilů, oceli či v bankovnictví. Naopak v oboru informačních technologií či stavebnictví nadále panuje dobrá nálada. Lze předpokládat, že únorové zhoršení sentimentu padá na vrub obavám z šíření koronaviru, jelikož právě Čína, epicentrum této epidemie, patří mezi důležité obchodní partnery Německa. Chmurná nálada se podle průzkumu rozšířila i například ve Francii či Itálii a za celou eurozónu pak index očekávání vykázal pokles z lednových 25,6 na současných 10,4 bodu.
• Okénko trhu - Nálada v eurozóně navázala na trend optimismu
  Nálada v eurozóně se v srpnu zotavovala svižněji, než ekonomové očekávali. Výsledky průzkumů mezi podnikateli a spotřebiteli prováděné Evropskou komisí zaznamenaly zlepšení prakticky ve všech složkách. Celkově důvěra v ekonomiku eurozóny poskočila z červencových 82,4 na 87,7 bodů a prodloužila tak jízdu pozitivního trendu na čtvrtý měsíc. Z historického pohledu se však stále jedná o slabý výsledek relativně k předkrizovým hodnotám i dlouhodobému průměru.
• Okénko trhu - Nálada v evropském průmyslu opět klesla
  Dnes zveřejněné výsledky prosincového průzkumu indexu nákupních manažerů (PMI) za eurozónu a Německo mírně korigovaly optimismus z listopadu. Německý PMI z průmyslu zaznamenal pokles o 0,7 bodu na hodnotu 43,4 bodů. Podobně si vedla celá eurozóna, která v prosinci klesla o jeden bod a vrátila se na svou říjnovou hodnotu 45,9 bodů. Objem nových objednávek v Německu podle průzkumu dále klesá a to jak domácích, tak zahraničních. Dobrou zprávou může být, že v prosinci zakázky klesaly nejpomaleji od července letošního roku. Očekávání ohledně vývoje výroby v následujícím roce se mírně zlepšila. Naopak výsledné PMI ze sektoru služeb částečně vyrovnává zklamání, které přinesl výrobní sektor. V sektoru služeb se v porovnání s listopadem nálada nepatrně zlepšila. V případě Německa jde o zvýšení o 0,3 na 52 bodů, v eurozóně pak o půl bodu na 52,4. Sektor služeb se na rozdíl od výrobního sektoru drží v pásmu expanze od roku 2013. Poté, co se výrobní sektor v průběhu tohoto roku propadl hlouběji do pásma kontrakce, se čekalo, zda se znovu indexy obou sektorů potkají zpět v pásmu expanze (nad 50 body), nebo naopak se pesimismus z výrobního sektoru přelije i do sektoru služeb. Nyní se zdá, že sektor služeb vykazuje značnou míru odolnosti vůči ochlazení. Výrobní sektor by se tak od něj mohl nakazit optimizmem a začít postupně vykazovat zlepšení.
• Okénko trhu - Nálada v Německu se opět zhoršila
  Dva členové bankovní rady České národní banky, Vojtěch Benda a Tomáš Holub, se dnes nechali slyšet, že podle jejich názoru se bude debata na příštím zasedání rady točit kolem možnosti zvýšení sazeb či jejich stabilitou. Ve stejném duchu se podle oficiálního zápisu neslo i poslední zasedání, kde poměrně přesvědčivě zvítězilo zachování stávajících sazeb. I vzhledem k tomu, že od té doby nepřišly žádné nečekané zprávy, které by naváděly k nutnosti zpřísnění měnové politiky, věříme, že ČNB sazby i nadále ponechá beze změny.
• Okénko trhu - Na trhy se vrací opatrná nálada
  Ve Spojených státech bylo v týdnu do 6. června zaevidováno 1,5 milionu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což je téměř přesně v souladu s tržními předpoklady. Počty nových žádostí tak navázaly na klesající trend, který trvá již od konce března, kdy naopak vyletěly do nevídaných hodnot těsně pod sedmi miliony. Z historického pohledu jsou ovšem aktuální turbulence na americkém trhu práce nadále nevídané, když se statistika nových nezaměstnaných teprve během koronavirové krize začala uvádět v milionech namísto tradičních statisíců. Ačkoliv se významná část tamní ekonomiky již navrací k normálu, žádostí o podporu stále přichází více než dvojnásobek ve srovnání s krizí z let 2008/09. Podobně neslavně je na tom i ukazatel pokračujících žádostí o podporu, kterých je téměř 21 milionů.
• Okénko trhu - Německá členka rady ECB rezignovala
  Prezident D. Trump oznámil, že dosažení obchodní dohody s Čínou se přiblížilo a podle jeho názoru je šance na uzavření dohody velká. To se však stalo ještě před tím, než USA zveřejnily uvalení sankcí na některé čínské firmy za to, že pomáhaly Íránu prodávat ropu. Pro získání vyšší popularity pak prezident zmínil pokrok, kterého bylo podle něho dosaženo v obchodním jednání s Japonskem. Podepsaný dodatek by měl umožnit snadnější přístup amerických zemědělských produktů v hodnotě 7,2 mld. dolarů na japonský trh. Japonský premiér zároveň oznámil, že D. Trump neuvalí další cla na dovážené japonské automobily.
• Okénko trhu - Německá inflace zaostala za očekáváními
  Index ekonomické důvěry v eurozóně oproti očekávání v srpnu mírně vzrostl na hodnotu 103,1 bodu z předchozích 102,7. Ačkoliv se po nějaké době jedná o jedno z prvních pozitivních evropských překvapení, na oslavy je stále brzy. Stabilní pokles indexu, který trvá od začátku roku 2018, byl již několikrát krátce přerušen podobnými výkyvy, které ovšem k obratu v trendu nevedly. Aktuální data naznačují, že nálada se zlepšila ve zpracovatelském a maloobchodním sektoru, které se ovšem budou v blízké době muset nadále vyrovnávat s hrozbou divokého brexitu a obchodními válkami. Varovná jsou ovšem čísla ze služeb, kde došlo k již třetímu zhoršení nálady v řadě. Právě služby poháněné dobrou situací na trhu práce přitom doposud táhly evropskou ekonomiku. Nezbývá než doufat, že nejsme svědky obávané nákazy sektoru služeb zpomalením ze zbytku ekonomiky.
• Okénko trhu - Německá nezaměstnanost pomalu stoupá
  Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červnu polepšil o dalších 5,3 bodu na hodnotu 44,9 a naznačil postupující zlepšování podmínek v průmyslu. Zveřejněná skutečnost byla v souladu s naším i tržním odhadem. Z průzkumu nicméně vyplývá, že obchodní podmínky zůstávají i nadále náročné. Výrobní objemy pokračovaly v poklesu, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. K tomu přispěla skutečnost, že řada firem rozjela výrobu a začala zpracovávat nedodělky. Nových zakázek se však stále nedostávalo.
• Okénko trhu - Německá průmyslová výroba překvapivě vzrostla
  Britská libra dnes proti euru oslabila o 0,85 % k hranici EUR/GBP 0,90 v reakci na zprávy o telefonickém rozhovoru mezi německou kancléřkou Merkelovou a britským premiérem Johnsonem. Z britské strany v něm mělo zaznít, že jakákoliv brexitová dohoda je prakticky vyloučena v případě, že bude EU trvat na zachování Severního Irska v celní unii. Podle neoficiálních informací se tak jednání blíží k definitnímu kolapsu.
• Okénko trhu - Německé ceny výrobců stagnují
  Německé ceny výrobců v červnu mírně zaostaly za očekáváními, když vykázaly meziměsíční stagnaci a meziroční pokles o 1,8 %. Oproti květnu ovšem cenová dynamika přece jen o něco zrychlila. V meziměsíčním srovnání se na celkovém výsledku kladně podílely hlavně ceny navázané na ropu, tedy pohonné hmoty a topné oleje. Ty samé kategorie ovšem nadále stahují dolů meziroční dynamiku. Odrážejí tak skutečnost, že ropa vlivem pandemie před pár měsíci spadla do dlouho neviděných hlubin, ovšem s tím, jak se ekonomiky opět otevírají, nabírá na síle.
• Okénko trhu - Německé průmyslové objednávky výrazně poklesly
  České maloobchodní tržby v červenci meziměsíčně vzrostly o 7 %, při započtení motoristického segmentu pak o 6,2 %. V obou případech se jednalo o lepší výsledek, než trh očekával a z historického pohledu jde o nadále velmi solidní tempo. Oproti předchozímu měsíci se výrazně zvýšil příspěvek z prodeje a oprav automobilů, které si připsaly 4,2 %. Tradičně se dařilo také internetovým obchodům a zásilkovým službám (růst o 21,7 %). Lidé více utráceli i za výrobky pro sport, kulturu a rekreaci (růst o 11,1 %) a vysokou dynamiku na úrovni 15 % zaznamenaly tržby z prodejů počítačových a komunikačních zařízení. I pro zbytek roku předpokládáme, že si maloobchodní tržby udrží solidní tempo. Spotřebitelská důvěra se drží na vysokých úrovních, současně nízká míra nezaměstnanosti a nedostatek pracovníků urychlují mzdový růst. V souhrnu tak odhadujeme, že celkové maloobchodní tržby by v letošním roce měly v průměru vzrůst o 2,2 %, bez prodejů a oprav aut by se jejich dynamika měla udržet nad 4 %. Česká koruna na tento výsledek téměř nereagovala a drží se tak v blízkosti hranice EUR/CZK 25,85.
• Okénko trhu - Německé tovární objednávky zchladily naděje
  Po několika nadějných náznacích, které z německé ekonomiky dorazily v uplynulých týdnech, přišla studená sprcha. Tovární objednávky, od kterých se po předchozích poklesech čekalo alespoň zmírnění sestupné tendence, se propadly ještě hlouběji. Po očištění o počet pracovních dní v říjnu meziročně odepsaly 5,5 %, tedy o 0,8 procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně pak pokles dosáhl -0,4 %, zatímco trhy věřily ve stejně vysoký nárůst. Za bídným výsledkem stály hlavně tlumené objednávky ze samotného Německa a také ze zemí mimo eurozónu. Již více než rok trvající mizérie německého průmyslu tak zřejmě ještě nekončí. Alespoň částečnou útěchou mu může být to, že již příští týden by se mohla vyjasnit podoba brexitu a podle dostupných dat začínají i samotní Němci do budoucnosti hledět s o něco větším optimismem.
• Okénko trhu - Německo v recesi, zpomalí i hospodářský růst v tuzemsku
  Spotřebitelské ceny se v říjnu meziměsíčně zvedly o 0,5 %, v meziročním srovnání se inflace nezměnila a zůstala na 2,7 %. Největší měrou se na meziročním cenovém růstu podílejí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a vyšší ceny služeb, i když v říjnu jejich dynamika mírně poklesla na 3,8 %. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, podle předběžného odhadu dosáhl cenový růst v eurozóně v říjnu jen 0,7 %. Očekáváme, že inflace by měla na konci roku ještě zrychlit vlivem avizovaného zdražení elektřiny od listopadu. V průměru za celý letošní rok by tak měla dosáhnout 2,8 %. Od ledna by se mělo zvýšit DPH na alkohol a tabák, od května naopak klesá zdanění některých služeb. Odhadujeme dopad těchto změn na cca 0,5 pb, což by mělo pomoci udržet inflaci i nadále nad dvěma procenty. ČNB však tyto administrativní dopady při svém rozhodování výjimkuje. Takto očištěná inflace by se měla nacházet pod dvěma procenty, což spolu s předpokládaným slabým cenovým a hospodářským růstem v zahraničí povede k poklesu domácích úrokových sazeb. Říjnová inflace byla v souladu s tržním očekáváním, koruna tedy nijak výrazně nereagovala.
• Okénko trhu - německý export se pozvolna zvedá
  Německý statistický úřad dnes zveřejnil data o květnovém zahraničním obchodu. Podle údajů klesl vývoz z Německa meziročně o 29,7 %, oproti předchozímu měsíci však došlo ke zlepšení o 9 %. Toto číslo však přesto zaostalo za poměrně optimistickým očekáváním analytiků, kteří předpokládali meziměsíční růst na úrovni 14 %. Květnový růst ani zdaleka nedokázal kompenzovat hluboké ztráty z dubna a března. Objem vyváženého zboží se tak stále nachází o 26,8 % pod předkrizovou hodnotou z letošního února. Nejvýraznější poklesy vývozů byly zaznamenány u zemí nejvíce zasažených epidemií Covid-19. Export do USA se tak propadl o 36,5 %, do Británie pak téměř o celou polovinu. Na druhé straně export do Číny odepsal „jen“ zhruba desetinu. Na straně importů nebyl meziroční pokles tak hluboký a dosáhl 21,7 %. I vlivem této skutečnosti skončila obchodní bilance v přebytku 7,1 mld. EUR. Na exportní výkonnosti je přitom německé hospodářství velmi závislé, zprostředkovaně pak dynamika tamního exportu ovlivňuje i celou řadu tuzemských dodavatelů. Pokud tedy dojde v letošním roce k poklesu německého vývozu o 15 %, jak odhaduje německý svaz průmyslu, rozhodně to pocítíme i u nás.
• Okénko trhu - Německý ifo index nepotěšil
  Finální odhad německého ifo indexu vykázal za březen ještě výraznější propad sentimentu. Hodnocení podnikatelského prostředí se propadlo nejrychleji za posledních třicet let a to o téměř 15 bodů na 86,1 bodu. Tak rychlé zhoršení sentimentu tedy nenastalo ani během finanční krize v roce 2008. Navíc, na rozdíl od minulého roku, kdy jsme mohli pozorovat zhoršení sentimentu zejména v průmyslu způsobené ochabující poptávkou, nyní je zasažen v první řadě sektor služeb a obchodu. Ten je výrazně ovlivněn mimořádnými opatřeními, která byla německá vláda, podobně jako ta česká, nucena přijmout ve snaze zabránit šíření koronaviru. Zároveň institut ifo zveřejnil svůj odhad růstu německé ekonomiky pro tento rok. Stejně jako všechny, i jejich odhad je zatížen velkou mírou nejistoty. V základním scénáři očekávají pokles německé ekonomiky o 1,5 %. Největší propad očekávají ve druhém čtvrtletí stejně jako tým RBI. Následovat by mělo oživení. Pokud se ovšem nenaplní základní očekávání vývoje nákazy a bude trvat déle dostat situaci pod kontrolu, odhadují propad německé ekonomiky až o 6 %, což už je blíže odhadům Raiffeisen Research, které jsou pro Německo na úrovni -4 %.
• Okénko trhu - Německý ifo index vykázal značný pokles
  Od pondělního mimořádného zasedání České národní banky se několik členů rady vyjádřilo k tomuto rozhodnutí i k aktuální situaci. Tomáš Holub zhodnotil, že koruna, která v posledních týdnech významně oslabila, v současné situaci tuzemské ekonomice pomáhá. Spolu s pondělním snížením sazeb tak tyto dva faktory značně uvolňují tuzemskou měnovou politiku. Zároveň však upozornil, že pokud by ČNB dále výrazně snižovala sazby, mohlo by to způsobit další oslabení koruny, až do nežádoucích úrovní. Trhy na agresivní snižování sazeb sází, Holub tuto variantu však nepotvrzuje. Na rozdíl od Fedu si česká ekonomika nulové sazby nežádá. Podobný názor zastáváme také my. Podle našeho očekávání se rada již na dalším regulérním zasedání příští čtvrtek přikloní k dalšímu snížení sazeb o 50 bazických bodů a pak ještě k jednomu dodatečnému v druhém čtvrtletí o 25 bazických bodů. Následovat by měla stabilita se základní úrokovou sazbou na úrovni 1 %. Tento scénář nevyloučil guvernér J. Rusnok, který potvrdil, že pondělní snížení sazeb nemuselo být poslední. Situace se podle něj mění každým dnem a již příští čtvrtek mohou bankéři na nejnovější vývoj reagovat dalším upravením měnové politiky.