ESM vznikl loni na podzim, zatím pomáhá Španělsku

Základní údaje o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), jenž je předmětem doplňku lisabonské smlouvy, který dnes podepíše prezident Miloš Zeman:

• ESM je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček či jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010.
  

• Funguje od 8. října 2012 (ustavující zasedání) na základě dodatku k lisabonské smlouvě, který vstoupil v platnost 27. září 2012, kdy ratifikaci dokončilo Německo; podmínkou byla ratifikace státy reprezentujícími 90 procent vloženého kapitálu. ČR je poslední z 27 zemí EU, která dosud ratifikaci dodatku nedokončila. Jako zatím poslední dodatek ratifikovala loni 12. listopadu Velká Británie.
  

• ESM je mezivládní organizací zřízenou podle mezinárodního práva se sídlem v Lucemburku. Má asi 80 zaměstnanců, podílníky je 17 zemí eurozóny. Ředitelem je Němec Klaus Regling (62), jenž je zároveň výkonným ředitelem Evropského fondu finanční stability (EFSF, předchůdce ESM). Předsedou Rady guvernérů ESM je od letošního 11. února nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
  

• Státy eurozóny přispějí do pokladny ESM 80 miliardami eur v pěti splátkách po 16 miliónech eur (poslední musí být splacena v první polovině roku 2014). Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur.
  

• První pomoc (39,5 miliardy eur) poskytl ESM loni 11. prosince Španělsku na rekapitalizaci jeho bankovnictví. Druhou částku (1,865 miliardy eur) dostalo Španělsko letos 5. února; celkem má země slíbeno až 100 miliard eur.
  

• Vedle ESM bude do konce letošního června fungovat EFSF, který poté již nebude vstupovat do nových operací. Přestane ale existovat až tehdy, když budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty. EFSF, jenž funguje od srpna 2010, poskytl půjčky Irsku, Portugalsku a Řecku.
  

• ESM může zemi v krizi pomáhat například poskytnutím půjčky, nakupováním dluhopisů na primárním i sekundárním trhu, poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky či financováním rekapitalizace finančních institucí půjčkami vládám. ESM získává prostředky mimo jiné vydáváním dluhopisů, a to nejen v eurech.
  

• Rozhodování v ESM probíhá na základě váhy jednotlivých přispěvatelů. Nejvíce (27 procent) přispěje Německo a dále Francie (20 procent) a Itálie (18 procent).
  

• ESM úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Požaduje-li člen eurozóny pomoc od ESM, očekává se, že s žádostí osloví i MMF. Na analýze, jaký druh pomoci bude zemi poskytnut, se podílí Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF.
  

• Podmínkou udělení finanční pomoci je od letošního 1. března, aby žadatelská země ratifikovala fiskální pakt, podle něhož mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů.
  

Zdroj: ČTK, Šárka Nobilisová

Čtěte více

• ESM může být Evropským měnovým fondem
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová nemá žádné námitky vůči plánům na přeměnu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) v Evropský měnový fond, tedy jakousi evropskou verzi MMF. Lagardeová to řekla v rozhovoru se švýcarským listem Tages-Anzeiger.
• ESM prý vydá dluhopisy v jiných měnách
  Záchranný fond eurozóny ESM by mohl v příštím roce vydat dluhopisy v jiných měnách než v euru. Chce tak přilákat...
• ESM: Řecký dluh je dlouhodobě zvládnutelný
  Řecký veřejný dluh bude díky mimořádně vstřícným úvěrovým podmínkám a nedávno přijatým úlevám pro zemi dlouhodobě zvládnutelný. Uvedl to evropský záchranný fond ESM v reakci na výpočty Mezinárodního měnového fondu (MMF), podle nichž bude řecký dluh ve velmi vzdálené budoucnosti neudržitelný. ESM označil odhady MMF za "panikářské".
• ESM: Řecký dluh je udržitelný
  Řecký státní dluh je i přes svou zdánlivě vysokou úroveň udržitelný, protože eurozóna už zemi jeho značnou...
• ESM schválil vyplacení části pomoci Řecku
  Vedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) dnes schválilo vyplacení 2,8 miliardy eur (téměř...
• ESM schválil vyplacení další pomoci Řecku
  Vedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) definitivně schválilo vyplacení dalších 7,5 miliardy...
• ESM teď na pomoc Španělsku nemá dost peněz
  Stálý záchranný fond eurozóny (ESM) v tuto chvíli nemá dost peněz, aby v případě potřeby poskytl finanční...
• ESM uvolnil Řecku další miliardu eur úvěru
  Evropský stabilizační mechanismus (ESM) včera schválil uvolnění další jedné miliardy eur ze záchranného...
• ESM uvolnil Řecku dlouho odkládanou část úvěru
  Představitelé Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) dnes Řecku schválili uvolnění třetí tranše záchranného úvěru v objemu 8,5 miliardy eur (221,7 miliardy Kč). Prvních 7,7 miliardy eur odejde už v pondělí, uvedla agentura Reuters. ESM, který funguje jako záchranný fond eurozóny, vyplacení peněz odkládal, dokud Řecko neplní stanovené požadavky.
• ESM uzavřel svůj program na pomoc španělským bankám
  Evropský stabilizační mechanismus (ESM) uzavřel svůj program na pomoc španělskému bankovnímu...
• ESM žádnou finanční pomoc Itálii nechystá
  Evropský záchranný fond ESM žádnou finanční pomoc Itálii nepřipravuje, ačkoli některé italské banky mají problémy a potřebují nový kapitál. Řekl to dnes šéf fondu Klaus Regling. Obavy o italský bankovní sektor zesílily po neúspěšném referendu o ústavních změnách, které se v Itálii konalo minulý týden a jehož výsledek přiměl premiéra Mattea Renziho k podání demise.
• Estonsko zvažuje zavedení vlastní kryptoměny
  Estonsko jako první země v Evropě zvažuje, že zavede vlastní kryptoměnu. Takzvaný estcoin by byl určen hlavně cizincům, kteří mají zájem v této pobaltské zemi prostřednictvím internetu založit firmu. S nápadem přišel vedoucí vládního programu e-Residency Kaspar Korjus. V rámci programu mohou cizinci za tímto účelem získávat od roku 2014 digitální identitu.
• ETF navázané na kryptoměnu ether mají povolení vstoupit na burzu
  Americká Komise pro cenné papíry (SEC) v pondělí definitivně schválila žádost umožnit vstup na burzu fondům ETF navázaným na cenu druhé největší kryptoměny ether. Informoval o tom specializovaný server Coindesk. Všech osm fondů tak dnes může vstoupit na tři různé americké burzy, uvedla agentura Reuters. Ether dnes před polednem vykazoval růst asi o 2,5 procenta a pohyboval se kolem 3525 USD (zhruba 82.300 Kč). Od začátku roku si tato kryptoměna připisuje téměř 50 procent.
• Ethereum - Intradenní výhled 26.12.2022
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 1190 s cílem na 1266 a dále pak až na 1289.
• EU a arabské státy se na summitu dohodli na potřebě prohloubit obchod
  Lídři členských států EU a šesti zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v závěrečném prohlášení ke svému prvnímu summitu, který se dnes koná v Bruselu, uvedli, že plánují prohloubit vzájemný obchod a spolupráci v oblastech energetiky, digitální transformace či podpory udržitelné dopravy a diverzifikace ekonomik. Dokument se zároveň vyjadřuje k válce na Ukrajině a Pásmu Gazy, eskalaci bojů v Libanonu či jaderným ambicím Íránu. Podle zdrojů ČTK shodě na finálním znění dokumentu předcházela náročná jednání.
• EU a Berlín se domluvily stran záchranného balíčku pro Lufthansu
  Německá vláda se dohodla s Evropskou unií ohledně záchranného balíčku devět miliard eur (přes 242 miliard Kč) pro leteckou společnost Lufthansa. Po intenzivním vyjednávání s Evropskou komisí Berlín souhlasil s tím, že Lufthansa sníží počet svých letadel ve Frankfurtu a Mnichově. Letecká společnost v prohlášení uvedla, že se na obou z letišť vzdá 24 slotů, tedy přidělených časů pro vzlety a přistání, čímž vznikne prostor novým konkurentům. Balíček musí ještě schválit dozorčí rada a akcionáři společnosti.
• EU a Británie dokončují politickou deklaraci o vztazích
  Británie a Evropská unie nadále vyjednávají o podobě politického prohlášení, které se stane základem budoucích vztahů mezi Bruselem a Londýnem. Britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker sice učinili ve středu v této věci pokrok, dokument ale stále není hotový. S Mayovou se dnes setká rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož země unii do konce roku předsedá.
• EU a Británie zahájily další kolo rozhovorů, spory přetrvávají
  Po více než měsíční přestávce vynucené šířením koronaviru se dnes opět rozběhly rozhovory o budoucích vztazích Evropské unie a Británie. Vyjednávací týmy v čele s Michelem Barnierem a Davidem Frostem se na dálku prostřednicvím videokonferencí pokoušejí sblížit v mnoha ohledech stále velmi rozdílné postoje obou stran. Šéf unijních vyjednavačů Barnier seznámí veřejnost s výsledkem nového kola v pátek po jeho skončení, uvedl dnes mluvčí Evropské komise.
• EU a Čína budou dále jednat o alternativách ke clům na elektromobily
  Evropská unie a Čína se dohodly, že budou pokračovat v technických jednáních o možných alternativách ke clům na dovoz elektromobilů vyráběných v Číně. Stále je zde ale řada rozdílných názorů. V tiskové zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Peking také podle zdrojů vyzval čínské automobilky, aby s další expanzí v EU zatím posečkaly.
• EU a Čína dojednaly úvodní dohodu o investicích
  Evropská unie a Čína dnes dojednaly úvodní dohodu o investicích, která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Oznámila to předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Obě strany o dohodě jednaly téměř sedm let.