Příspěvek se nahlašuje...
Zajímavé čtení. Budu mít pár postřehů.
Jak jsi správně napsal, tak multitasking pro lidský mozek neexistuje (on v podstatě neexistuje ani pro počítače). Takže je úsměvné, když Cambridge Dictionary přisuzuje ženám v této neexistující disciplíně vyšší úspěšnost, než mají muži. Divím se, že si to některé feministky nechají líbit a již dávno autory nežalovaly 
Bohužel (podle mě) neexistuje ani v pravém slova smyslu monotasking. Pokud někdo není opravdový budhistický velmistr, tak se vždy při plnění jednoho úkolu nechá rušit spoustou jiných úkolů, z nichž některé si ani neuvědomuje, že řeší. Dám příklad z programátorského života. Primární úkol je při psaní programu vytvořit algoritmus a ten pak převést do konkrétního programovacího jazyku. Sekundární úkoly jsou:
- Trefit se prsty na správnou sekvenci kláves
- Kontrolovat vizuálně překlepy
- Pokud se v místnosti nedej bože objeví moucha nebo jiný otravný hmyz, tak její odhánění (lépe terminace)
- Podrbat se ve vlasech (pokud ještě nějaké zbyly)
- Změnit polohu na židli (zadek vysílá SOS)
- apod.
Ohledně oddychové času s Tebou souhlasím jen částečně. Nezpochybňuji nutnost oddychového času, ale troufnu si říci, že každý člověk, a hlavně každá činnost má jinou potřebu oddychového času. A to jak v délce, tak ve frekvenci. Dám opět příklad z mého programátorského života. Pokud dělám na nějakém složitém projektu, tak je pro mě mnohem efektivnější pracovat na něm třeba 16 hodin denně a dokončit ho např. za tři dny, než kdybych si tuto zátěž rozdělil po osmi hodinách denně. Ten projekt bych v takovém případě nedodělal za šest dní (nebo dokonce méně), ale trvalo by mi to možná osm, možná deset dní. Takže ve výsledku je to třeba 48 hodin oproti 80 hodinám, a to už je sakra rozdíl. Je to podle mě dáno právě tím, že čím déle jsem ponořen do daného hlavního problému, tak se tím méně (já osobně) nechám rušit nějakými externími vjemy, čímž se přibližuji Tvojí definici monotaskingu.
Pokud daný problém vztáhneme pouze na trading, tak máš pravdu, že automatické obchodování má v této oblasti výhodu, protože frekvence přepínání „pozornosti“ počítače je o několik řádů vyšší, než kterou je člověk schopen zvládnout. Zároveň počítač netrpí únavou z rychlého přepínání ani ztrátou koncentrace (tím pádem snížení efektivity). Všechny tyto výhody ale mohou být naprosto k ničemu, když ten rychlý a neúnavný počítač „neví“, co má dělat. Takže pokud Ti diskreční obchodování vyhovuje a přináší zisk, tak si nenech od žádných andělů (nebo démonů) do toho kecat 
Ďakujem za príspevok „Andílek“,
s tvojím pohľadom, že v pravom slova zmysle neexistuje ani monotasking, sa dá na základe tých príkladoch, ktoré uvádzaš súhlasiť. Zhodu okolností, v Košiciach pred cca 4 rokmi sme „riešili“, čo môže mucha, tým, že vlietne do pracovného priestoru narobiť s duševným prostredím obchodníka“. Kolega mal konkrétny príklad.
Možno mi ale dáš za pravdu, že pokiaľ by som išiel v jednom článku až do takýchto detailov, tak by bol neúmerne dlhý a pravdepodobne až nečitateľný. Chcel som len priblížiť hlavný rozdiel medzi Multitaskingom a Monotaskingom. Koniec-koncov, aj tam bol dosť dlhý.
Súhlasím aj s pripomienkou, že lepšie je ostať v pracovnom tempe a vyriešiť problém/úlohu a pod., z dôvodu efektivity. Máš informácie „natiahnuté“ v hlave a nemusíš ich opäť načítavať a pod. Je to ale veľmi individuálna, nakoľko záleží od jednotlivca koľko vydrží efektívne pracovať bez prestávky, akú má motiváciu a pod. V podstate som to vo všeobecnosti aj napísal: „Monotasking (ďalej Mono), je založený na zameranie sa len na jednu činnosť a minimalizovanie potenciálneho prerušenia. Vykonávanie konkrétnej činnosti bez prerušenia, kým činnosť nebude ukončená, alebo kým neuplynie určité obdobie“.
Čo sa týka, že máš za to, že každý človek a každá činnosť vyžaduje inú dĺžku oddychu. Myslím, že som nepísal, že je potrebný rovnaký čas pre každého v presne určených časoch. Písal so len o potrebe oddychu vo všeobecnosti čo predpokladám, že nespochybňuješ. Skôr som písal o tom, že je optimálne si nájsť svoju sekvenciu času počas dňa, kedy sme najvýkonnejší.
Záverom – jedným anjelom si predsa len dám občas poradiť, nakoľko doposiaľ bol pre mňa jednoznačne prínosom 😉
Úspešné dni prajem
Vladimír
„Aj keď si nemôžem vybrať čo sa stane, môžem sa rozhodnúť, ako zareagujem“.
