Analytici: Dolar oslabí, ať už volby dopadnou jakkoliv

Americký dolar bude v dlouhodobém výhledu slábnout, výsledek nynějších prezidentských voleb ve Spojených státech na tom příliš nezmění. Shodují se na tom investoři a analytici, které oslovila agentura Reuters. Navzdory nedávnému růstu hodnoty dolaru vůči jiným měnám je dolarový index pořád asi devět procent pod svým březnovým maximem a směřuje k nejhoršímu ročnímu výkonu od roku 2017. Dopad na něj má očekávání, že základní úrokové sazby v USA zůstanou ještě dlouho blízko rekordních minim.

Mnoho účastníků trhu se domnívá, že vítězství kandidáta Demokratické strany Joea Bidena, který nyní vede v průzkumech veřejného mínění, a případné jasné vítězství demokratů bude mít na americkou měnu větší dopad. Biden jako někdejší viceprezident by totiž mohl prosadit politiku, kterou investoři považují za negativní pro dolar. Jsou to například masivní fiskální stimuly.

Další čtyři roky s Donaldem Trumpem nabízejí méně jasný výhled. Pokračování Trumpova tvrdého přístupu k Číně by zřejmě zvýšilo zájem o dolar jako bezpečnou investici. Nad tímto přínosem ale mohou podle analytiků převážit faktory, jako jsou pokračující reálné negativní výnosy amerických dluhopisů.

Průzkum agentury Reuters v minulém měsíci ukázal, že střední prognóza analytiků počítá s růstem kurzu eura k dolaru za rok na 1,2100 EUR/USD. Proti současné hodnotě to pro euro představuje zisk asi o čtyři procenta.

Vysoké úrokové sazby v USA ve srovnání s dalšími rozvinutými zeměmi roky podporovaly právě dolar, jenž tak byl atraktivnější pro investory, kteří hledali vyšší výnosy. Tato výhoda se letos vytratila, protože americká centrální banka (Fed) v rámci boje s dopady koronavirové pandemie snížila úroky a naznačila, že je bude na rekordním minimu držet možná i mnoho let. "Největšími trendy na devizových trzích bude sbližování úrokových sazeb na nižších úrovních, což bude výsledek covidu," poznamenal analytik finančního ústavu Société Générale Kit Juckes. To je podle něj pro dolar jednoznačně negativní.

Reálné výnosy desetiletých státních dluhopisů americké vlády, tedy očištěné o inflaci, letos kvůli pandemii klesly pod nulu. To snížilo atraktivitu dolaru a podpořilo růst dalších aktiv - od akcií až po zlato. V nejbližším roce by měl reálný výnos zůstat negativní. "Nevidíme žádný scénář, který by vykolejil pokračování jasně klesajícího trendu (dolaru), protože reálné výnosy v USA pravděpodobně zůstanou negativní," myslí si analytici banky BNP Paribas.

Čisté sázky proti dolaru na termínovém trhu ukazují na negativní náladu vůči dolaru. Pokud by ale přišla změna, která by donutila investory tyto sázky zrušit, pomohlo by to dolaru k růstu. Jednou z takových událostí by mohla být nejistota kolem voleb.

Trump za svého funkčního období ostře kritizoval silný dolar. Stěžoval si, že dává jiným zemím nepoctivou konkurenční výhodu v zahraničním obchodě. I když vyšší fiskální výdaje v případě vítězství Joea Bidena by mohly mít na dolar dopady, část analytiků se domnívá, že méně konfrontační přístup demokratů k zahraniční politice může posílit přitažlivost dolaru jako rezervní měny.

Zdroj: Reuters, ČTK, Société Générale

Čtěte více

• Analytici ČSOB čekají zrychlení růstu ČR, riziko je USA a Německo
  Českou ekonomiku v příštím roce čeká oživení, když hrubý domácí produkt (HDP) poroste o 2,3 procenta po letošní jednoprocentním růstu, a celoroční inflace zůstane na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes novinářům představili analytici ČSOB. Rizikem pro zrychlení růstu podle nich zůstává politický vývoj ve Spojených státech po nástupu nového prezidenta Donalda Trumpa a rovněž dlouhodobé hospodářské potíže Německa.
• Analytici ČSOB: Inflace v ČR příští rok klesne, růst HDP bude slabý
  Inflace v Česku příští rok významně klesne, ale zůstane nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Za celý rok bude průměrně 2,9 procenta po letošních 10,7 procenta. Ekonomika se dočká oživení po letošním celoročním poklesu, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale bude slabý kolem 1,4 procenta, zejména kvůli problémům s exportem. Na setkání s novináři to dnes uvedli analytici ČSOB.
• Analytici ČSOB: Inflace v roce 2023 v ČR klesne k deseti procentům
  V roce 2023 v Česku inflace výrazně klesne, bude se pohybovat kolem deseti procent. Růst ekonomiky se sníží k nule. Uvedli to analytici skupiny ČSOB na dnešním setkání s novináři. V říjnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 15,1 procenta.
• Analytici: Další nárůst sazeb ČNB přijde v únoru, sazba bude začínat čtyřkou
  Další nárůst úrokových sazeb České národní banky přijde v únoru, kdy by základní sazba měla začínat čtyřkou. Zvyšování by mělo ve druhém čtvrtletí pomalu končit. Vyplývá to z odhadů analytiků. Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace. Základní úroková sazba je nejvyšší od roku 2008.
• Analytici: Data o výrobní inflaci jsou pro ČNB argumentem pro další růst sazeb
  Dnešní data o cenách průmyslových výrobců za říjen jsou podle analytiků oslovených ČTK argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb. Ti tak počítají se zvýšením základní úrokové sazby v prosinci již na více než tři procenta. Navíc vývoj cen energií podle ekonomů ukazuje na další růst průmyslových cen.
• Analytici: Dnešní rozhodnutí ČNB snížit základní sazbu není překvapení
  Dnešní rozhodnutí České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu bylo v souladu s tržním očekáváním a nepředstavuje tak velké překvapení. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Odpovídá tomu podle nich i nulová reakce finančního trhu. Základní úroková sazba 5,25 procenta se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
• Analytici: Dnešní snížení úrokových sazeb není překvapením
  Dnešní snížení úrokových sazeb České národní banky (ČNB) o půl procentního bodu není pro finanční trh překvapením. ČNB je obezřetná zejména kvůli vyššímu růstu cen služeb a slabšímu kurzu koruny. Vyplývá to z reakcí analytiků pro ČTK. Ti předpokládají, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních. Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta. Krok ČNB podle nich povede k poklesu úroků tuzemských bank u vkladů i úvěrů.
• Analytici: Dnešní zvýšení sazeb ČNB na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením
  Dnešní rozhodnutí České národní banky (ČNB) zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením, shodli se analytici oslovení ČTK. Zásadní otázkou je podle nich nyní to, zda úroky ČNB čeká ještě další viditelnější růst, nebo je repo sazba již blízko svého vrcholu. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
• Analytici: Dobrá data o trhu práce jsou dočasná, přijde zhoršení
  Příznivá březnová data o nezaměstnanosti jsou jen dočasná, v dubnu lze čekat kvůli dopadům pandemie výrazné zhoršení. V souvislosti s vývojem nezaměstnanosti v dalších zemích postižených koronavirem jde zatím o příznivý vývoj. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Ti přitom očekávali nárůst nezaměstnanosti již v březnu. Důvodem lepších čísel tak podle nich může být například administrativní zpoždění nebo vyčkávaní, jak dopadne nastavení podpory státu pro drobné podnikatele.
• Analytici: Dohoda o brexitu je dobrou zprávou pro ekonomiku ČR
  Dnešní dohoda mezi EU a Velkou Británií o podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu je dobrou zprávou pro českou ekonomiku. Shodla se na tom většina analytiků, které dnes oslovila ČTK. Dosavadní nejistota byla podle nich pro podnikatele problém. Uzavření dohody, kterou ještě musí schválit Evropský i britský parlament, dnes oznámili britský premiér Boris Johnson a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
• Analytici: Dopad pandemie na nezaměstnanost bude patrný na podzim
  Mírný červnový nárůst nezaměstnanosti podle analytiků neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost budou vidět až na podzim, ta postupně poroste, shodli se. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta.
• Analytici: Dřívější zveřejňování makrodat může znejistit trhy
  Dřívější zveřejňování ekonomických dat ze strany ministerstev mohou znejistit finanční trhy, pro něž jsou tyto údaje zásadní. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Tato praxe se podle nich v poslední době objevuje častěji. Naposled prozradila výsledky květnové nezaměstnanosti ve čtvrtek ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ačkoliv tyto údaje měl podle plánu zveřejnit Úřad práce ČR až v pátek dopoledne. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku naznačuje, že Česko už překonalo recesi
  Dubnové zlepšení důvěry v ekonomiku naznačuje, že Česko překonalo recesi a vrací se k hospodářskému růstu. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale varují před tím, že hospodářské oživení může signalizovat i posílení inflačních tlaků. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se důvěra v ekonomiku v dubnu zvýšila u podnikatelů i spotřebitelů, celkový index důvěry meziměsíčně vzrostl o 3,3 bodu na 97,2 bodu.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku neukazuje na razantní odraz ode dna
  Údaje o důvěře v českou ekonomiku, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), neukazují na razantní odraz ode dna. Problémy jsou patrné zejména v průmyslu, shodují se analytici oslovení ČTK. Za pozitivní signál naopak považují zlepšení nálad domácností proti loňskému prosinci. Podle nich to dává naději, že spotřeba domácností vzroste a potáhne letos české hospodářství.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku ukazuje na mírné oživení hospodářství
  Zlepšení důvěry v ekonomiku, které ukázal dnešní konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu (ČSÚ), naznačuje, že české hospodářství nadále umírněným tempem ožívá. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že důvěra v ekonomiku je nejvyšší od poloviny roku 2022. Nálady podnikatelů ale podle odborníků ukazují, že problematická zůstává situace v průmyslu.
• Analytici: ECB v září pravděpodobně sníží sazby
  Evropská centrální banka (ECB) v září s největší pravděpodobností začne nakupovat italské a španělské...
• Analytici: Ekonomika by mohla těžit z dřívějšího zavedení opatření
  Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, a zotavení ekonomiky by tak mohlo nastat dříve. Tím by měly firmy více času i možností se připravit na otevření okolních trhů. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane
  Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.
• Analytici: Ekonomika začala ožívat
  Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.
• Analytici: Ekonomiku ČR změní více než pandemie chystaná regulace
  Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export.