Británie se s EU dohodla na rozvrhu rozhovorů o brexitu

V Bruselu včera v optimistickém duchu začalo bezprecedentní vyjednávání mezi Evropskou unií a Londýnem o britském odchodu z dosavadního osmadvacetičlenného bloku. Obě strany se dohodly na rozdělení nyní započaté první fáze rozhovorů na tři okruhy týkající se práv občanů, finančního vyrovnání a zbývajících záležitostí, jako je například režim na nové vnější hranici EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Šéfové vlád zemí Beneluxu a visegrádské čtyřky včera ve Varšavě vyjádřili zájem na tom, aby brexit co nejméně poškodil export a občany EU v Británii.

Brexitová jednání odstartovali vyjednavači Michel Barnier za unii a David Davis za britskou stranu téměř rok poté, co o odchodu své země z EU rozhodli Britové v referendu. Kromě tematických okruhů si také stanovili rozvržení jednání do zhruba čtyřtýdenních cyklů. Británie by se mimo EU měla ocitnout dva roky od oficiálního oznámení o odchodu, tedy na jaře 2019.

V nyní zahájené první fázi jednání je pro obě strany prioritou co největší snížení nejistot především pro zhruba 3,2 milionu občanů EU v Británii a pro Brity v EU a snaha zachovat jejich stávající práva. Druhou prioritou pro Barniera a unii je dosažení dohody na tom, aby Britové dodrželi své finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země EU.

Teprve po dostatečném pokroku v těchto záležitostech bude možné podle Bruselu jednat o nové podobě vzájemných vztahů, tedy také o odchodu Británie z unijního jednotného trhu. Londýn tento trh odmítá kvůli souvisejícím povinnostem, jako je především volný pohyb osob. Britové si místo toho chtějí s unií vyjednat novou dohodu o volném obchodu a novou celní dohodu.

Poněkud stranou včera byla z jednání vydělena třetí priorita EU pro první fázi rozhovorů, tedy situace kolem hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Komplikované problematice, která má důsledky pro irský mírový proces, se však včera v Londýně nevyhnuli britská premiérka Theresa Mayová a její nový irský protějšek Leo Varadkar, kteří na společné tiskové konferenci hovořili o tom, že budoucí hranice mezi EU a Spojeným královstvím musí být neznatelná.

"Zatímco mezi našimi dvěma zeměmi bude politická hranice, neměla by být hranice ekonomická, a jakákoli hranice, která bude existovat, by měla být neviditelná," prohlásil Varadkar.

Stejný přívlastek včera použil také Davis, podle něhož jsou obě strany odhodlány zajistit maximálně neviditelnou hranici, aby nebyl podkopán mírový proces.

Davis i Barnier byli před včerejší úvodní schůzkou i po ní optimističtí. Zdůraznili, že dohoda, která je jejich cílem, má být spravedlivá a výhodná pro obě strany. "Je toho víc, co nás spojuje, než toho, co nás rozděluje," řekl Davis na úvod včerejších rozhovorů.

O brexitu včera hovořili také šéfové vlád zemí Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko) a visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kteří se shodou okolností v den zahájení brexitových jednání sešli ve Varšavě. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky mají společný zájem na tom, aby brexit co nejméně poškodil export a občany EU žijící v Británii.

"Je docela příznačné, že naše setkání se konalo v den, kdy se začalo jednat o brexitu. Musíme se snažit si více porozumět," prohlásil Sobotka.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Británie přidala na sankční seznam 206 osob spojovaných s Kremlem
  Na britský sankční seznam přibude 206 osob spojovaných s Moskvou, včetně 178 podporovatelů samozvaných republik na východě Ukrajiny ovládaných separatisty. Je mezi nimi i prominentní ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, kterého kvůli podezření z vlastizrady zřejmě zadržely ukrajinské tajné služby, nebo šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov. Sankce spočívají v zákazu cestování do Británie a zmrazení majetku, který osoby na sankčním seznamu v Británii mají.
• Británie přišla kvůli brexitu o 29 miliard liber, řekl činitel centrální banky
  Brexit zastavil vlnu podnikatelských investic, Británie kvůli němu přišla o 29 miliard liber (779,4 miliardy Kč), což je zhruba 1,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Každá britská domácnost přišla tedy asi o 10000 liber. V rozhovoru, který dnes zveřejnil server The Overshoot, to řekl Jonathan Haskel z britské centrální banky. Její činitelé před dopady brexitu nevarují poprvé. Sílí přitom obavy, že Británie směřuje k vleklému ekonomickému poklesu.
• Británie rostla v 1Q nejrychleji za šest let
  Britská ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání o 3,1 procenta a zaznamenala nejrychlejší...
• Británie rozšířila ruský sankční seznam o 65 subjektů, včetně bank a železnice
  Británie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 65 subjektů napojených na ruský režim, část z nich je i z Běloruska. Je mezi nimi několik ruských bank, Wagnerova (v ruštině Vagnerova) skupina soukromých žoldnéřů, firmy z obranného průmyslu nebo ruské železnice. Spojené království tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala před měsícem. O nových sankcích informovala britská vláda.
• Británie se chystá na politické zemětřesení
  Británie se dnes probudila a zjistila, že se ve čtvrtek rozhodla odejít z Evropské unie. Výsledek referenda, který místní...
• Británie se i po brexitu může účastnit tendrů ve WTO
  Británie se dohodla se Světovou obchodní organizací (WTO) na podmínkách členství v Dohodě o vládních zakázkách (GPA), až opustí Evropskou unii. Uvedli to dnes členové britské mise při WTO. Británie je v rámci EU automaticky členem GPA, jejíž členové otevírají své trhy veřejných zakázek v celkové hodnotě 1,7 bilionu dolarů (38,4 bilionu Kč) svým partnerům.
• Británie se musí po koronavirové krizi změnit, řekl Johnson
  Krize způsobená pandemií koronaviru se musí pro Británii stát katalyzátorem významných změn, protože návrat do stavu před jejím vypuknutím už nebude možný. Během projevu na stranické konferenci vládní Konzervativní strany to dnes řekl premiér Boris Johnson. Jedním z hlavních úkolů je podle něj transformace energetického sektoru a větší využívání obnovitelných zdrojů. Produkce elektřiny z větru by se měla do deseti let zečtyřnásobit.
• Británie se může propadnout do recese
  Británie se může propadnout do recese a odchod země z Evropské unie bez dohody by mohl v příštím roce více než zdvojnásobit rozpočtový deficit. Ve své dnešní zprávě to uvedl britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), který má na starosti dohled nad veřejnými financemi.
• Británie se připravuje na brexit bez dohody
  Vláda britské premiérky Theresy Mayové se pátek shodla na tom, že bude usilovat o vytvoření zóny volného obchodu s Evropskou unií po opuštění tohoto společenství. Zároveň ale zintenzívnila přípravy pro případ, že brexit nastane bez dosažení dohody s Bruselem. Dá se totiž očekávat, že britský plán narazí na odpor EU, upozornila včera v komentáři na svém webu britská zpravodajská televize Sky News.
• Británie se připravuje na možný Grexit
  Británie se připravuje na možný odchod Řecka z eurozóny. Země se podle mluvčího britského premiéra...
• Británie se s Kanadou dohodla na budoucích obchodních vztazích
  Británie v sobotu podepsala prozatímní obchodní dohodu s Kanadou. Informovaly o tom tiskové agentury. Jde o druhou dohodu o pobrexitových vztazích, kterou Londýn podepsal s některou z významných ekonomik. V říjnu Británie podepsala obdobnou smlouvu s Japonskem, která do značné míry zachovává dosavadní obchodní vztahy mezi oběma zeměmi.
• Británie se ve třetím čtvrtletí dostala z recese
  Britská ekonomika se ve třetím čtvrtletí vymanila z recese a stoupla o 0,5 procenta.
• Británie se ve 2Q vrátila k výkonu před krizí
  Britská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání o 3,1 procenta. Bylo to nejrychlejší tempo...
• Británie se vrací na předkrizovou úroveň
  Ekonomická aktivita v Británii by se měla v nejbližší době dostat nad úroveň ze začátku roku 2008, tedy z období...
• Británie se vymanila z hospodářské recese
  Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí opustila recesi. Stoupla o procento, tedy nejprudším tempem za...
• Británie se zabývá obchodem s Čínou
  Britský ministr financí Philip Hammond začal jednat s Čínou o uzavření dohody o volném obchodu. Velkým...
• Británie s Francií chtějí poskytnout Kyjevu další podporu
  Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se včera shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, která už přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, ještě více podpořit. Johnson s Macronem se na tom domluvili na bilaterálním jednání na okraj třídenního summitu velkých světových ekonomik G7, který včera v Bavorsku začal.
• Británie si kvůli koronaviru dál půjčuje rekordní částky
  Britská vláda si v říjnu vypůjčila 22,3 miliardy liber (656,8 miliardy Kč), což je rekord za jakýkoliv dosavadní říjen. Země se dalším zadlužováním snaží získat peníze na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Částka za letošní říjen je o 94 procent vyšší než loni v říjnu, ukazují dnešní data britského statistického úřadu. Měsíčně se tyto údaje v Británii začaly zveřejňovat v roce 1993, uvedl server BBC.
• Británie si po brexitu vede nečekaně dobře
  Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z EU...
• Británie si rekordně půjčuje, dluh dosáhl 103,5 procenta HDP
  Britská vláda si v prvním fiskálním pololetí kvůli pandemii způsobené šířením nového koronaviru půjčila rekordních 208,5 miliardy liber (6,2 bilionu Kč). Veřejný dluh tak dosáhl 2,06 bilionu liber (61,3 bilionu Kč), což bylo 103,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To představuje nejvyšší podíl dluhu na výkonu ekonomiky od roku 1960, uvedla dnes agentura Reuters.