Zbyněk Stanjura

26.04.2024 Cynik by mohl poznamenat, že nebývalý mraz, který v dramatické míře ničí úrodu ovocnářům a vinařům, seslalo těm druhým samo nebe. Zrovna včera mladí vinaři v Mikulově protestovali proti zavedení spotřební daně z tichého vína. A dnes se mediálním prostorem naplno rozjela vlna nářku nad katastrofální škodou, kterou vinařům – či, obecněji, ovocnářům – noční mrazy způsobují.

17.04.2024 Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministerstva financí zákon pomůže k ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Zákon nyní posoudí Parlament.

10.04.2024 1) NVIDIA, která vyrábí grafické procesorové jednotky neboli GPU, je klíčovým hráčem v boomu umělé inteligence díky poptávce po jejích čipech. Akcie společnosti klesly přes 10 procent z jejich posledního historického maxima, které činilo více než 950 USD za kus. Cenné papíry v úterý uzavřely na ceně 853,54 USD, což znamenalo pokles o 2 procenta za seanci.

10.04.2024 Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Uvádí to nová makroekonomická predikce, kterou dnes představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V lednové predikci ministerstvo očekávalo hospodářský růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.

10.04.2024 Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.

26.03.2024 Investování do akcií energetických společností představuje i letos nadále riziko. Kvůli politickým tlakům v čase stále poměrně vysokých cen energií, byť o dost nižších v porovnání s uplynulými léty, a také kvůli právě klesajícím cenám cen burzovních cen plynu či elektřiny a také ovšem emisních povolenek.

21.03.2024 ČEZ loni vykázal druhý nejlepší výsledek hospodaření za posledních deset let. Čistý zisk meziročně sice klesl o výrazných 63 procent, na 29,6 miliardy korun, ale to proto, že předloňský rok byl zkrátka zcela mimořádný a zejména z toho důvodu, že stát v důsledku právě mimořádného roku 2022 a mimořádných zisků ČEZ v tom roce uvalil na podnik mimořádnou daň a mimořádné odvody. Na nich podnik za loňský rok odvedl čtyřicet miliard korun.

03.03.2024 Stát letos hodlá pokračovat v mimořádném zdanění, i když jeho loňské mimořádné výdaje zaplatily mimořádné příjmy inkasované opět již loni. Možná však chce pokračujícím mimořádným zdaněním uměle zlevňovat akcie ČEZ, aby je snáze vykoupil v rámci postátnění energetického podniku.

29.02.2024 Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?

14.02.2024 1) Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

14.02.2024 Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

13.02.2024 Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).

25.01.2024 1) Hackeři připravili loni investory do kryptoměn o 1,7 miliardy USD (38,7 miliardy Kč), což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 54,3 procenta. Ukázala to analýza poradenské společnosti Chainalysis. Počet ukradených prostředků se sice snížil o více než polovinu, počet jednotlivých hackerských incidentů ale loni stoupl na 231 z 219 v roce 2022.

25.01.2024 Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.

21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.

16.01.2024 O využití ruských zmrazených aktiv v Evropě na pomoc Ukrajině je potřeba rozhodnout co nejrychleji, nejlépe do konce února. Při příchodu na dnešní jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedla litevská ministryně Gintaré Skaistéová. Stejně tak je podle ní potřeba dosáhnout schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč), kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko. Jestliže se na mimořádném summitu EU 1. února nedohodne celá sedmadvacítka, měla by Evropská komise podle litevské ministryně připravit plán B.

04.01.2024 Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem oslabila k euru o čtyři haléře. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 24,69 EUR/CZK. Vůči dolaru česká měna naopak zpevnila o šest haléřů na 22,54 USD/CZK.

04.01.2024 Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

27.11.2023 Vládní debata o zavedení eura se pomalu mění v komedii, ve které máme jasně rozdělené role: čtyři malé strany jako zastánci eura a ODS, která se snaží hrát na opozici uvnitř vlády. Ale jak může největší politická strana hrát umírněnou opozici? Hlavní strana by přece měla vládu vést. Tak tomu ale evidentně není. ODS je zahnána do rohu a jen pokřikuje zpoza úkrytu. Chybí jí silný předseda, který tlačí své. Místo toho máme pána, který usiluje o smír za jakoukoli cenu.

13.11.2023 Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.

13.11.2023 Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to večer potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom loni ministerstvo odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.

10.11.2023 Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.

10.11.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.

26.10.2023 Do okruhu investičních nástrojů, které podléhají regulaci, budou nově se spadat i technologie související s kryptoměnami, které fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru (DLT). Jednou z možností využití této technologie ve financích jsou kryptoaktiva. Počítá s tím novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou prezident Petr Pavel podepsal. ČTK o tom dnes informoval Hrad.

17.10.2023 Ministři financí Evropské unie dnes na jednání v Lucemburku od rána debatují o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou loni navrhla Evropská komise (EK). Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat.

17.10.2023 Ministři financí Evropské unie budou dnes v Lucemburku jednat o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou už loni navrhla Evropská komise. Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat. Česko bude na jednání zastupovat ministr financí Zbyněk Stanjura.

12.09.2023 V případě, že by se příští rok snížila daň z bydlení, klesla by podle developerů cena nabízených bytů. Návrh na snížení daně ze současných 15 procent na 12 procent je součástí probíraného vládního konsolidačního balíčku, který pokud bude schválený, by měl začít platit od začátku roku 2024. Snížená daň by se měla týkat bytů o méně než 120 metrech čtverečních, průměrně by pak podle developerů oslovených ČTK byty zlevnily přibližně o 250.000 korun. Někteří developeři začali se změnou ceníku již nyní, nižší daň by se ale do cen měla promítnout až po Novém roce.

18.08.2023 Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax.

18.08.2023 1) Americký dolar včera mírně oslabuje ke koši měn. Podle investorů se dolar po výstupu na dvouměsíční maximum snaží najít další směr. Zápis z posledního zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed) nechal otevřené dveře pro další zvyšování úroků v USA a údaje z tohoto týdne naznačily, že americká ekonomika je odolná.

18.08.2023 Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.

26.06.2023 Vyšší dividenda energetické společnosti ČEZ by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

08.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.

02.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

01.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.

11.05.2023 Začátek letošního roku znamenal pro energetickou firmu ČEZ výrazný propad zisků, z loňského zisku však zřejmě letos akcionáři dostanou rekordní dividendu. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 26 procent na 32,5 miliardy Kč. Hlavně provozní zisk podle analytiků zaostal za očekáváními. Akcionáři ČEZ se letos pravděpodobně mohou těšit na rekordní dividendu, vedení firmy navrhlo vyplatit z loňského vysokého zisku 117 korun na akcii. Akcionáři by při schválení návrhu dividendy dostali asi 63 miliard korun, z toho stát 44 miliard. Ministerstvo financí, hlavní akcionář ČEZ, už oznámilo, že nebude navrhovat vyšší dividendu.

17.04.2023 Ve světě je pouze pět význačnějších měn, které od předvečera ruské invaze na Ukrajinu (tedy od 23. 2. 2022) až do závěru minulého týdne posílily jak vůči dolaru, tak euru. Jen dvě z těchto měn jsou měny evropských zemí: česká koruna a švýcarský frank.

12.04.2023 Ministerstvo financí dnes v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává letos růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o 0,5 procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

12.04.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

11.04.2023 Ministr financí Zbyněk Stanjura zběsile hledá nové příjmy do státního rozpočtu. Už před delší dobou avizoval, že zruší stávající tři sazby daně z přidané hodnoty (DPH) a místo nich zavede sazby jen dvě. Původně tvrdil, že důvodem je zjednodušení systému daní, nikoli vyšší inkaso.

06.04.2023 V Německu nyní poprvé od roku 2009 ceny rezidenčních nemovitostí klesají. Ve Švédsku dochází ke splasknutí pandemické realitní bubliny, neboť předlužené domácnosti jsou lapeny v pasti náhle zvýšených úroků. Centrální banky na celém Západě se samy lapily do pasti své závadné měnové politiky posledních více než deseti let. Vyťukávaly do klávesnic svých počítačů miliardy a biliony dolarů, eur i korun, za něž v zajetí pomýlených teorií skupovaly devizy, vládní dluh či další cenné papíry. Pumpovaly tím do mezibankovního systému nové peníze, které umožnily stlačit úrok třeba i na hypotékách.

03.04.2023 S počátkem měsíce byla zveřejněna data o hospodaření státu. Za první tři měsíce roku dokázal stát vygenerovat deficit neuvěřitelných 166,2 mld. Kč. To je ohromné číslo. Kdyby stát takto hospodařil i v dalších kvartálech, skončil by rok s deficitem ve výši 664,8 mld. Kč. Stát má přitom naplánováno, že za celý rok bude hospodařit s deficitem ve výši „jen“ 295 mld. Kč.

26.02.2023 Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová odmítla, že by kroky centrální banky v měnové politice vedly k vyšší inflaci a vyšším inflačním očekáváním společnosti. Dodala, že nevěří názorům ekonomů, podle kterých lze dlouhodobě kumulované inflační tlaky srazit jednou rychlou akcí, po níž se trajektorie inflace rychle vrátí dolů. Někteří ekonomové tvrdí, že by ČNB měla při rostoucí inflaci sazby dále zvedat.

19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.

06.02.2023 Už od příštího roku se v Česku podle všeho zvedne daň z nemovitosti. S myšlenkou jejího zvýšení si vážně pohrává ministerstvo financí. Někteří politici vládní pětikoalice pak přibližují, že by se mohla zvýšit na dvojnásobek stávající úrovně. Česko by i tak patřilo mezi ty země OECD, které nemovitosti zdaňují vůbec nejméně.

05.02.2023 Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření.

02.02.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je od loňského června. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Analytici ale další růst sazeb neočekávají. ČNB dnes také zveřejnila hospodářskou prognózu, v níž očekává letos pokles hrubého domácího produktu o 0,3 procenta a průměrnou inflaci 10,8 procenta. V listopadu čekala pro letošek pokles HDP o 0,7 procenta a průměrnou inflaci 9,1 procenta.

31.01.2023 1) Zahraniční investoři drží 26,75 procenta českých státních dluhopisů. Proti konci roku 2021 se tento podíl zvýšil o 0,22 procentního bodu, je ale nižší než po většinu loňského roku. V absolutním vyjádření drží zahraniční investoři české dluhopisy za 698,3 miliardy korun. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů je 2,6 bilionu korun. Vyplývá to z údajů ke konci prosince, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

31.01.2023 Sedm zemí Evropské unie varovalo Evropskou komisi (EK) před závodem v subvencích se Spojenými státy. Ministři financí se proto dopisem obrátili na místopředsedu EK Valdise Dombrovskise, aby mu vyjádřili své obavy. Za Českou republiku se podepsal ministr Zbyněk Stanjura. ČTK má dopis k dispozici.

26.01.2023 Německé ministerstvo financí dnes důrazně odmítlo návrhy na nový společný dluh Evropské unie. Krok, který podporuje Francie, jihoevropské země či předseda Evropské rady Charles Michel, není podle Berlína potřebný a vyslal by trhům špatný signál. Informovala o tom agentura Reuters.

26.01.2023 Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes setkal s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem. Jednali o společné snaze snížit inflaci, uvedli oba na twitteru. Tempo růstu cen loni dosáhlo 15,1 procenta, inflace tak byla druhá nejvyšší od roku 1993. V letošním roce se očekává postupné snížení inflace, podle dnes zveřejněné prognózy ministerstva financí by měla celoročně činit 10,4 procenta.

26.01.2023 Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo dnes ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta.

25.01.2023 Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.

17.01.2023 Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.

03.01.2023 Poslední prosincový report ohledně plnění státního rozpočtu dává možnost uzavřít i celkový účet za rok 2022. Stát hospodařil s třetím nejhlubším schodkem v historii ČR. Paradoxně ale s nejnižším schodkem za poslední 3 roky po -367mld. Kč v roce 2020 a -420mld. Kč v roce 2021. V příštím roce plánuje český stát hospodařit s deficitem ve výši 295 mld. Kč.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

06.12.2022 O možném zablokování fondů pro Maďarsko kvůli nedostatečnému fungování právního státu budou dnes jednat ministři financí zemí Evropské unie. Zároveň je čeká debata o finanční pomoci Ukrajině a globální firemní dani, jejichž schválení Budapešť během vyjednávání o unijních penězích blokuje. Podle diplomatů zatím není jisté, zda má některý z bodů šanci na schválení, nebo zda je české předsednictví EU v případě bezvýsledné debaty posune na další ministerské zasedání.

11.11.2022 Česká ekonomika se v příštím roce bude pohybovat na hraně recese a její růst zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Počítá s tím dnešní makroekonomická prognóza Evropské komise (EK), podle níž se na zhoršení odhadů podepíše zejména pokračující válka na Ukrajině a související energetická krize. Letos naopak české hospodářství díky relativně příznivé první polovině roku proti dřívějšímu odhadu růst mírně zvýší, a to na 2,5 procenta.

09.11.2022 1) Míra inflace v Maďarsku v říjnu vzrostla na 21,1 procenta, a je tak nejvyšší v zemích Visegrádské skupiny (V4), kam patří ještě Česká republika, Slovensko a Polsko. Maďarský statistický úřad ve své dnešní zprávě uvedl, že v říjnu se nadále zvyšovaly zejména ceny energií a potravin.

09.11.2022 Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

25.10.2022 Evropské akciové indexy uzavřely dnešní seanci převážně pozitivně. Zatímco index Euro Stoxx 50 (EU50) získal 1,36 %, německý blue chip benchmark DAX (DE30) uzavřel s 0,36% ziskem nad úrovní 13 000 bodů. Britský index FTSE 100 (UK100) se i navzdory zvolení Rishi Sunakem premiérem propadl o 0,25 %. Index pražské burzy PX (CZKCASH) dnes ztratil 0,5 % a seanci zakončil na 1 165,50 bodech.

24.10.2022 Vývoj hlavních českých akcií, tedy společnosti ČEZ a bank, bude ve zbytku letošního roku záviset zejména na parametrech nastavení daně z mimořádných zisků (windfall tax), shodli se analytici, které dnes oslovila ČTK. Nejasnosti ohledně její finální podoby můžou podle nich způsobit odchod zahraničních investorů z burzy. Letos index pražské burzy PX ztratil přes 18 procent.

23.10.2022 Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Zvažují, že podají příslušný pozměňovací návrh k projednávané sněmovní legislativě. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat.

21.10.2022 Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat.

19.10.2022 Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

19.10.2022 Pražská burza po dnešních informacích o možném zavedení daně z neočekávaných zisků i pro letošek značně oslabila. Index PX klesl o 2,54 procenta na 1138,26 bodu. Výrazně ztrácely akcie energetické firmy ČEZ a bank, což jsou sektory na které daň míří. Cenné papíry ČEZ se dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

04.10.2022 Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek. Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.

04.10.2022 Ministři financí zemí Evropské unie se dnes pokusí shodnout na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) z balíku, který má státům pomoci odbourat závislost na energiích z Ruska. Část zvláště jihoevropských zemí však není spokojena s klíčem pro přidělování peněz a české předsednictví se do poslední chvíle pokouší najít kompromis přijatelný pro většinu států. Podle diplomatů zatím není jisté, zda se to podaří.

03.10.2022 Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to včera řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

25.09.2022 Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.

22.09.2022 Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.

19.09.2022 Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu více než na konci roku.

17.09.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco tedy ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.

16.09.2022 Evropské akcie uzavřely týdenní seanci se ztrátami. Mezi nejméně výkonné indexy se zařadil německý DAX (DE30), který zaznamenal 2,65% ztrátu a skončil na úrovni 12 741 bodů. Podobnou výkonnost vykázal i francouzský CAC40 (FRA40), jež týden uzavřel o 2,17 % níže.

16.09.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco tedy ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.

16.09.2022 Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.

13.09.2022 Akcie energetické společnosti ČEZ vzrostly o čtyři procenta poté, co vláda v pondělí večer oznámila rozhodnutí o stanovení maximálních cen energií. Nyní se akcie obchodují za 976 korun za jednu, vyplývá z informací Burzy cenných papírů Praha. Podle některých oslovených odborníků odráží zvýšení fakt, že stanovený strop je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie může být podle některých zavedení mimořádné daně.

13.09.2022 Vláda včera večer oznámila záměr zastropovat cenu elektřiny pro domácnosti a živnostníky na úrovni šesti korun za jednu kilowatthodinu, včetně DPH. Plyn pak zastropuje na úrovni tří korun za kilowatthodinu, včetně DPH. Vliv na výši záloh by tato zastropování měla mít již v listopadu.

12.09.2022 Evropská unie má plán, jak bojovat s drahými energiemi. Shoda ovšem panuje jen v obecné rovině, v detailech zatím evropský plán hodně “drhne”. Ministři pro energetiku se shodli na tom, že omezí spotřebu elektřiny ve spotřebních špičkách, uvalí mimořádné daně na ne-plynové výrobce energie, zavede strop na ceny plynu a zajistí dostatek likvidity producentům energií, pro které je při vysoké volatilitě velmi obtížné uzavírat obchody na burze. Nejvíce otazníků visí nad zastropováním cen plynu a nad mimořádným zdaněním energetických společností.

12.09.2022 Evropská unie má plán, jak bojovat s drahými energiemi. Shoda ovšem panuje jen v obecné rovině, v detailech zatím evropský plán hodně “drhne”. Ministři pro energetiku se shodli na tom, že omezí spotřebu elektřiny ve spotřebních špičkách, uvalí mimořádné daně na ne-plynové výrobce energie, zavede strop na ceny plynu a zajistí dostatek likvidity producentům energií, pro které je při vysoké volatilitě velmi obtížné uzavírat obchody na burze. Nejvíce otazníků visí nad zastropováním cen plynu a nad mimořádným zdaněním energetických společností.

12.09.2022 Inflace v USA v důsledku nižších cen na čerpacích stanicích zpomalí. Levnější pohonné hmoty se pak promítnou v mírném poklesu srpnových maloobchodních tržeb. Ze stejných důvodů jako v USA dojde ke zmírnění meziměsíčního růstu i u českých spotřebitelských cen. Zvolnit by měl i růst cen průmyslových výrobců. Kolem cen energií se bude i nadále točit jednání Evropské komise i české vlády. Ta o dalších krocích bude jednat dnes. Z dat stojí ještě za zmínku evropská průmyslová produkce. Ta v důsledku vysokých cen plynu a elektřiny vykáže pokles. Tento vývoj se pak odrazí i na dalším zhoršení německého ZEW indexu.

11.09.2022 Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.

23.08.2022 Národní ekonomická rada vláda dnes na jednání s premiérem Fialou a zástupci ekonomických resortů bude kromě jiného řešit snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Ministr financí Zbyněk Stanjura už koncem předminulého týdne naznačil, že vláda zrušení podpory „stavebka“ zvažuje.

19.08.2022 Pražská burza dále prohlubovala ztráty z předchozích dní. Index PX dnes klesl o 0,71 procenta na 1221,54 bodu. Nedařilo se většině hlavních obchodovaných titulů včetně energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z údajů na burzovním webu. Podle analytiků se na poklesu podepsaly mimo jiné obavy z mimořádného zdanění a za celý týden burza ztratila přes tři procenta. Dnes se nedařilo ani české koruně.

10.08.2022 Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.

09.08.2022 Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je ekonomický nesmysl, shodli se analytici oslovení ČTK. Diskuse se podle nich vede spíše o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.

07.08.2022 Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

04.08.2022 Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Analytiky rozhodnutí nepřekvapilo, další mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Meziroční růst spotřebitelských cen očekává ČNB na podzim kolem 20 procent, průměrnou inflaci za letošní rok 16,5 procenta.

04.08.2022 Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

04.08.2022 1) Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 %. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Banka zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci.

04.08.2022 Bankovní rada České národní banky dnes bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Podle odhadů ekonomů, které oslovila ČTK, bankovní rada zřejmě úrokové sazby ponechá na sedmi procentech. Důvodem má být podle nich nové složení bankovní rady v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb. Úroková sazba by tak nadále zůstala nejvýše od roku 1999. Rozhodnutí je ale podle ekonomů neznámou, někteří z nich totiž nevylučují ani mírné zvýšení sazeb. Zasedání bankovní rady se zúčastní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

04.08.2022 O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září, řekl včera večer ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v České televizi (ČT). Příjmy z daně, která by se mohla týkat bank nebo energetických firem, by mohl jít třeba na kompenzace vysokých cen energií, dodal.

02.08.2022 Za současným poklesem ceny akcií energetické společnosti ČEZ stojí vládní úvahy o tom, že zvýšené zisky firmy by mohly být dodatečně zdaněny. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Tento možný krok vlády většina expertů považuje za chybu. Od začátku roku na vrchol, který byl 9. června, přidaly akcie ČEZ na pražské burze 47 procent, od té doby ale odepsaly 18 procent, vyplývá z dat burzy.

01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.

31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.

27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.

14.07.2022 Vláda by měla do poloviny příštího roku připravit plán restrukturalizace státní energetické společnosti ČEZ. Agentuře Reuters to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti ale neuvedl. V červnu ve svém televizním projevu sdělil, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.