Fiskální politika

16.05.2024 Po prvním atentátu na hlavu státu v historii EU by jeden čekal propad ceny dluhopisů... Jenže slovenské dluhopisy dnes zdražují nejvíce ze všech zemí EU (graf 1 níže) a slovenské vládě dnes klesají relativní náklady půjčování nejvýrazněji ze všech zemí EU (graf 2); výnos slovenských dluhopisů klesá vůči výnosu německých dluhopisů nejvýrazněji v EU.

14.05.2024 Vyšší reálné výnosy v některých oblastech rozvíjejících se trhů nabízejí atraktivnější příležitosti u nástrojů s fixním příjmem než trhy rozvinutých zemí – i když úrokové sazby v USA zůstávají po delší dobu na vyšší úrovni.

13.05.2024 Článek se zaměřuje na makroekonomické faktory a jejich vliv na akciové trhy. Čtenář se dozví o klíčových ukazatelích, jako je HDP, inflace, úrokové sazby a nezaměstnanost, a jaký mají vliv na trhy. Také se diskutuje o vlivu měnové politiky, fiskální politiky, cykličnosti ekonomiky, důvěře spotřebitelů a globálních ekonomických trendech na akciové trhy. Celkově článek poskytuje ucelený pohled na to, jak makroekonomické faktory ovlivňují investiční rozhodnutí a chování trhů.

18.04.2024 Pokud Bulharsko v červnu nesplní inflační cíle Evropské centrální banky (ECB), může se vstup země do eurozóny naplánovaný na 1. ledna 2025 o několik měsíců zpozdit. Řekl to bulharské tiskové agentuře BTA guvernér centrální banky Dimitar Radev. "Pokud Bulharsko nesplní kritérium inflace v červnu, a stane se tak později v roce 2024, je v této fázi pravděpodobnějším scénářem připojení spíše později v roce 2025 než 1. ledna," uvedl Radev.

16.04.2024 Co je dovoleno Jupiterovi, není dovoleno býkovi. V aktualizovaných prognózách odborníků z Wall Street Journal se hovoří o hodnotě amerického HDP v roce 2024 na úrovni 2,2 %. Dotazovaní odborníci Evropské centrální banky se domnívají, že ekonomika eurozóny letos vzroste o 0,5 %. Americká domácí poptávka je mnohem silnější než evropská, což vytváří podmínky pro zrychlování inflace a nutí Fed udržovat sazby po dlouhou dobu na stejné úrovni. O to lépe se daří medvědům na měnovém páru EUR/USD.

15.04.2024 Burzy během minulého týdne korigovaly, S&P 500 odepsal 1,5 %. Hlavní americký akciový benchmark se stále nachází nad hladinou 5 100 bodů. Stoxx Europe 600 ztratil 0,3 %. Během minulého týdne dorazila na trhy série negativních faktorů. Vyšší inflace přistřihla sázky investorů na snižování sazeb. Do toho banky nezahájily výsledkovou sezónu nejlépe a na sklonku týdne dorazilo na burzy i geopolitické riziko. Stále platí, že valuace zůstávají našponované a rizika tak zůstávají nakloněna směrem dolů.

10.04.2024 Futures na čínský akciový index Hang Seng (CHN.cash) dnes po velmi silné seanci v Číně rostou nad 6000 bodů. Agentura Fitch Ratings revidovala výhled čínské ekonomiky na negativní, přičemž potvrdila rating A+. Další agentura, Moody's, v prosinci uvalila na čínský úvěrový rating varování o jeho snížení. Moody's se odvolávala na náklady na záchranu místních vlád a státních firem a zároveň na zvládnutí krize v oblasti nemovitostí. Agentura Fitch však neočekává další deflaci v zemi, což lze i přes snížený celkový výhled považovat za poměrně býčí.

25.03.2024 Eurodolar se už více než 15 měsíců obchoduje v relativně úzkém koridoru 1,04 – 1,13. Tradeři se nemohou opřít o žádný trend, rozdíl v úrocích mezi eurem a americkým dolarem je také minimální. Nejobchodovanější měnový pár světa tak už delší dobu nedává příliš příležitostí pro poziční obchodníky, pohyby jsou v rámci měsíců tak malé, že poplatky tvoří vyšší procento z případného zisku, než tomu bylo dříve.

22.03.2024 V tomto článku si představíme ekonomické modely a jejich vlastnosti. Poté přejdeme k ekonomickým prognózám a jejich důležitosti. Nakonec, jak je zvykem, se budeme zabývat tím, jaké faktory ovlivňují ekonomické modely a prognózy.

17.03.2024 V dnešním článku se podíváme na analýzu hospodářské politiky. Nastíníme její vliv na makroekonomické ukazatele a na závěr se budeme zabývat faktory, které hospodářskou politiku ovlivňují.

11.03.2024 Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Peter Kazimir zdůraznil, že před zavedením snížení sazeb je třeba být obezřetný a navrhl, aby ECB s prvním snížením počkala do června. Kažimír zdůraznil, že stále existují proinflační rizika, která jsou „živá a nastartovaná“, a zdůraznil, že je důležité shromáždit další přesvědčivé důkazy o inflačním výhledu. Věří, že do června bude mít ECB dostatek důvěry a zásadních údajů, aby mohla učinit informované rozhodnutí. Upřednostňuje „hladký a stabilní“ přístup k uvolňování politiky, což naznačuje, že diskuse o uvolňování již začaly a budou pokračovat v příštích týdnech.

03.03.2024 Americká ratingová agentura S&P Global Ratings v pátek zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Portugalska o jeden stupeň na A-, což znamená střední vyšší kvalitu dluhu. Je to poprvé od roku 2011, kdy se rating zvýšil na známku začínající písmenem A. Své rozhodnutí S&P zdůvodnila snížením míry zadlužení země. Výhled ratingu je pozitivní, což znamená, že by jej agentura mohla ve střednědobém výhledu opět zvýšit.

25.02.2024 V dnešním článku se zaměříme především na vysvětlení rozpočtových deficitů a přebytků. Dále se budeme zabývat dopady rozpočtových deficitů a přebytků na různé oblasti ekonomiky a také si rozebereme některé faktory, které je ovlivňují. Nakonec uvedeme příklad z Ameriky pro lepší pochopení jejich podstaty v ekonomice.

19.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat hospodářským cyklem. Povíme si, co to je, jak se měří a jaké jsou jeho fáze. Poté se podrobněji podíváme na hospodářský cyklus a na to, jak můžeme jednotlivé cykly rozlišovat.

14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.

11.02.2024 V dnešním článku se zaměříme na měnovou politiku. Povíme si, jaké faktory ovlivňují měnovou politiku a jaké jsou její cíle. Projdeme si nástroje amerického Federálního rezervního systému (Fed) a na závěr se budeme věnovat nedávné situaci na trzích.

08.02.2024 V 15:45 začala tisková konference guvernéra ČNB Aleše Michla poté, co ČNB rozhodla o snížení sazeb o 50 bazických bodů. Měnový pár EUR/CZK po zveřejnění rozhodnutí vzrostl o přibližně 0,6 % na úroveň 25,10, přičemž část zisků již odepsal.

05.01.2024 Ve druhém článku pokračuji ve zkoumání světa fundamentální analýzy (FA) a prohlubuji naše chápání jeho klíčových aspektů. V předchozím článku jsme se seznámili se základy této důležité metody analýzy trhů a pochopili, proč hraje v investování nezastupitelnou roli. Nyní však přejdeme k hlavním pilířům FA, které nám umožňují lépe pochopit a předvídat pohyb trhů.

04.01.2024 „Investoři budou měnit svá portfolia proporčně tomu, jak moc věří, v jaké téma v daném okamžiku. Kdo dokáže správně předvídat přeměny těchto tržních sentimentů může předvídat i pohyby cen aktiv,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

27.12.2023 Postrach všech analytiků, který na trzích nenechává kámen na kameni. To jsou černé labutě - nepředvídatelné scénáře mnohdy až katastrofických rozměrů, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. V dnešním článku si zkusíme zavěštit a předpovědět si hned několik podobných událostí.

21.12.2023 ČNB dnes snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů a hlavní úroková sazba dosahuje 6,75 %, přesto ČNB vyslala trhům relativně jestřábí signál.

14.12.2023 Evropská centrální banka dnes na svém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Nový soubor prognóz ukázal na pomalejší celkovou i jádrovou inflaci v letech 2023 a 2024 a také na nižší růst HDP. V horizontu prognózy (až do roku 2026) se neočekává pokles jádrové inflace na 2% cíl. Očekává se, že reinvestice PEPP zpomalí ve druhé polovině roku 2024 a zastaví se do konce příštího roku.

16.11.2023 Bleskové odhady růstu reálného HDP ve střední a východní Evropě znovu potvrdily, že volatilita těchto důležitých konjunkturálních dat zůstává v postcovidové době značná, což vede k překvapivými výsledkům. To platilo zejména o polských číslech, kde se zveřejněním HDP tentokrát došlo i k tomu, že časová řada byla výrazně revidována a to až do začátku roku 2021. Revidovaná trajektorie polského růstu nejenže nyní vypadá napřímeně, ale navíc z ní plyne i to, že Polsko má již pravděpodobně to nejhorší za sebou.

13.11.2023 ČNB ponechala na svém posledním zasedání sazby bez změny. Při vzpomínce na odpor členů Bankovní rady k vyšším sazbám a při pohledu na makroekonomické fundamenty posledních měsíců to mohlo pro leckoho být překvapivé rozhodnutí. Vždyť růst ekonomiky zůstal ve třetím čtvrtletí záporný, poptávka domácností je nadále pod předpandemickou úrovní roku 2019 a nijak rychle neroste, jádrová inflace za třetí čtvrtletí byla stejná (0,5 %) jako v roce 2020, nová prognóza čeká v prvním čtvrtletí sazby o 1,5 p.b. nižší, než jsou teď... Argumentů pro snížení sazeb by nebyl nedostatek.

17.10.2023 V minulém týdnu v rozhovoru pro CNBC investor a miliardář Paul Tudor Jones varoval, že dnešní doba není ideální pro investice do akcií. Cena akcií je vzhledem k aktuálním rizikům vysoká. Upozornil na dva klíčové důvody: geopolitickou situaci ve světě a fiskální situaci Spojených států.

26.09.2023 „Krátkodobá úleva za cenu budoucích potíží. To je způsob, kterým americká vláda neutralizuje snahy Fedu,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

04.09.2023 „Tažení centrálních bank v utahování monetárních politik se míjí požadovaným účinkem a ekonomiky jsou příliš rozpálené. Inflace se může vrátit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

13.07.2023 Dnešní svět žije v naprosté záplavě informací. Některá témata mizí a objevují se podle toho, jak je na ně zaměřen mediální fokus. Následně, když daná událost není na prvních stránkách novin a webů, zdá se, že problém byl vyřešen. Avšak to není pravda. Americký dluhový strop byl navýšen, ale problém dluhu zůstává. Po několika měsících škrcení státních výdajů začal americký dluh znovu růst.

10.07.2023 Z pohledu koruny byla nejdůležitější zprávou minulého zkráceného týdne stav plnění státního rozpočtu za první polovinu roku 2023. Ministerstvo financí zveřejnilo, že deficit státního rozpočtu byl ve srovnání s květnem o 56 mld. Kč nižší, a to především z důvodu příchozích peněz z Evropské unie a finančních mechanismů. To lze hodnotit jako pozitivní signál, navíc v průběhu roku pomůžou státnímu rozpočtu další finanční prostředky z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a ve dvou etapách také z tzv. windfall tax. Na druhé straně z naplánovaného rozpočtu 295 mld. Kč bylo vyčerpáno již 215,4 mld. Kč a pro vládu nebude vůbec snadné schválený rozpočet dodržet. Ve spojitosti s představeným konsolidačním balíčkem je výsledek letošního roku velmi podstatný, jelikož nastolí „startovací bod“, od kterého by měl být strukturální deficit postupně snižován. Fiskální politika by tak již neměla být tak proaktivní a chrlit do ekonomiky další peníze.

03.07.2023 Koruna začíná první prázdninový týden na dohled hranice 23,70 EUR/CZK. Víkendový rozhovor Aleše Michla pro deník Právo dnes na trhu příliš vzruchu nevyvolá. Guvernér zopakoval obligátní argument, že tuzemská měnová politika je nejpřísnější za posledních pětadvacet let. Za zmínku stojí, že hlavním proinflačním rizikem zůstává z jeho pohledu uvolněná fiskální politika, zatímco inflační očekávání vnímá jako adaptivní a jejich odkotvení jako podstatně menší riziko.

30.06.2023 Dnes zveřejněný zápis ze zasedání ČNB se opět nese v duchu zdůrazňování rizik ve směru vyšších sazeb. Mezi zmíněná proinflační rizika se z pohledu bankovní rady stále řadí fiskální politika, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Směrem k vyšším sazbám by podle centrální banky mohlo působit také případné výraznější zvyšování zahraničních úrokových sazeb, které by mohlo vyvolávat tlaky na oslabení koruny.

27.06.2023 Banka pro mezinárodní platby (BIS) varuje před dalším finančním napětím, protože centrální banky pokračují ve zvyšování sazeb v boji proti inflaci. Zpráva uvedla, že čím více centrální banky zvedají sazby, tím vyšší je riziko finančního stresu a selhání bank. Poslední příležitost bojovat s inflací a obnovit cenovou stabilitu bude pro centrální banky nejnáročnější.

21.06.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je už rok. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady řekl, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu a že se nenaplní spekulace trhu o jejich brzkém poklesu. Upozornil také, že proinflační riziko do budoucna vytváří fiskální politika. Vládní konsolidační balíček je ale podle Michla krok správným směrem.

19.06.2023 Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a uvedl, že silný růst spotřebitelských cen vyžaduje trvalou snahu o zpřísnění. Přestože nedávná data ukazují zmírnění inflace v eurozóně a zpomalení růstu jádrového ukazatele, který vylučuje volatilní kategorie zboží, ceny zůstávají výrazně vyšší, než je cíl ECB.

09.06.2023 V době, kdy poptávka po americkém dolaru kvůli očekávanému zvýšení sazeb Federálního rezervního systému dál klesá, prohlásil bývalý americký kongresman Ron Paul, že nový zákon o finanční odpovědnosti, který nedávno podepsal prezident Joe Biden, posílí vládní výdaje, státní dluh a rozpočtový deficit země. V této souvislosti dolaru hrozí, že o status rezervní měny přijde spíš dřív než později.

08.06.2023 Kolekci dat z tuzemské ekonomiky zveřejněných tento týden dnes doplní podíl nezaměstnaných osob, který by měl potvrdit přetrvávající napětí na trhu práce. V regionu bude dále zveřejněn květnový vývoj spotřebitelských cen v Maďarsku. Finální odhad HDP eurozóny za Q1 23 by podle nás měl být v návaznosti na údaje z jednotlivých členských zemí revidován o 0,2 pb dolů na -0,1 % q/q.

29.05.2023 Nedávno uzavřená dohoda o dluhovém stropu zatěžuje americkou ekonomiku, která je již zatížena nejvyššími úrokovými sazbami za poslední desetiletí.

22.05.2023 Důvěra v další vývoj ekonomik v květnu podle našeho odhadu zaznamenala jen nepatrný nárůst. V případě podnikatelského sektoru by tuto informaci měly tento týden potvrdit PMI indikátory a IFO index, v tom spotřebitelském pak hlavně ukazatel od Evropské komise. Měsíční indikátory z reálné ekonomiky za březen ukázaly na překvapivé oslabení výkonu evropské ekonomiky, v USA pak dochází k postupnému chladnutí růstové dynamiky. Zveřejněny tento týden budou zpřesněné odhady HDP za Q1 23 pro Německo a USA. Z globálního úhlu pohledu ale budou finanční trhy sledovat zejména pokračující vývoj kolem zvýšení amerického dluhového stropu a zápis z posledního zasedání Fedu.

16.05.2023 Ten fenomén známe všichni velmi dobře – když na světových trzích roste cena ropy, tuzemští pumpaři na nic nečekají a rychle zdražují, zvláště v časech prudkých cenových výkyvů. Opačným směrem je však cenová korekce o poznání zdrženlivější a levnější ropa se na totemech čerpacích stanic projeví s viditelným zpožděním. V posledním roce však tuto cenovou asymetrii pozorujeme nejen v případě pohonných hmot, ale napříč mnoha dalšími sektory české ekonomiky.

16.05.2023 Koruna začala týden v poklidném duchu a stráží pozice okolo 23,60 EUR/CZK. Dnes může česká měna profitovat ze včerejších komentářů centrálních bankéřů. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro ČT uvedl, že ČNB „bude držet úrokové sazby vyšší, než si kdokoli myslí“ vzhledem k převažujícím proinflačním rizikům (fiskální politika a mzdová dynamika). Zároveň zopakoval důležitost silné koruny pro aktuální měnovou politiku, přičemž silnou měnu by chtěl vidět po celé své funkční období (ideálně konstantní posilování o 2-3 % ročně). V podobném duchu včera hovořila také viceguvernérka Eva Zamrazilová, dle které odpovídá silná koruna situaci, kdy by byla základní úroková sazba minimálně o jeden procentní bod výše.

12.05.2023 Česká národní banka na svém posledním zasedání v minulém týdnu ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny, překvapivý byl však těsný poměr hlasů. Stabilitu úrokových sazeb podpořili pouze čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu. Dnes zveřejněný zápis z tohoto zasedání ukazuje, že pro stabilitu úrokových sazeb hlasovali guvernér A. Michl, viceguvernéři E. Zamrazilová a J. Frait a člen bankovní rady J. Kubíček. Zvýšení o čtvrt procentního bodu nadále prosazoval T. Holub a nově také K. Kubelková a J. Procházka.

04.05.2023 Čekáme, že maloobchodní tržby v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,5 % (SA) po únorovém poklesu o 0,4 %. V průběhu roku by podle nás mělo docházet k postupnému oživení spotřebitelské poptávky, což by se mělo pozitivně odrazit i v maloobchodních tržbách. K výraznému oživení průmyslové výroby v březnu přispěla produkce automobilů, když podle nás meziměsíčně průmyslová produkce vzrostla o 2,2 %. Meziroční inflace vlivem vyšší srovnávací základny pravděpodobně nadále rychle zpomalovala. Odhadujeme, že klesla z březnových 15,0 % na 13,1 % v dubnu. Meziměsíčně podle nás klesly ceny pohonných hmot a energií. Zmírnit by se měla i dynamika cen potravin. Jádrová inflace by na druhou stranu měla zůstat vysoko.

03.05.2023 ČNB svým rozhodnutím nepřekvapila a podle očekávání rozhodla posedmé v řadě o stabilitě sazeb. Základní úroková sazba tak setrvává na 7 %, kam se po sérii zvýšení dostala v červnu 2022. Překvapil ovšem poměr hlasování, kdy tři členové bankovní rady zvedli ruku pro 25bb hike, na předchozím zasedání hlasoval pro zvýšení pouze jeden ze sedmi členů. Součástí rozhodnutí i nadále zůstává ochota České národní banky bránit nadměrným výkyvům koruny, byť od loňského podzimu intervence ve prospěch koruny nebyly třeba. Nová prognóza otevírá prostor pro snižování sazeb od druhé poloviny letošního roku, guvernér Michl ovšem její vyznění na tiskové konferenci mírnil, a i na příštím zasedání se podle něj bude rozhodovat o stabilitě nebo zvýšení sazeb.

03.05.2023 Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na 7 procentech bylo sice pravděpodobné, ale zdaleka ne tak očekávané jako to březnové. Poslední data z české ekonomiky totiž ukazují, že inflační očekávání zůstávají velmi vysoká a že tato očekávání se minimálně v průmyslových odvětvích promítají i do vysokého růstu mezd. Inflační tlaky jsou navíc stále podporovány velmi uvolněnou fiskální politikou a životem na dluh.

25.04.2023 Ekonomiky šesti západobalkánských států zůstávají odolné. A to navzdory pokračujícímu růstu cen a zpomalení hospodářskému růstu, který by tam v letošním roce měl podle odhadů činit 2,6 procenta. Ve své pravidelné pololetní zprávě to dnes uvedla Světová banka (SB).

21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.

19.04.2023 „Opak k obecnému mínění – obnova čínské ekonomiky podle Morgan Stanley pravděpodobně nepovede k výraznému stimulu západních ekonomik, “ říká analytik BHS Timur Barotov.

23.02.2023 Loňský vývoj mnoha globálně důležitých ekonomik, ale i těch v regionu střední Evropy, bylo možné popsat jako stagflační. Byli jsme svědky nezvykle vysoké inflace. V případě Spojených států, Německa či eurozóny jako celku nejvyšší za zhruba čtyři dekády, v našem regionu od rozpadu Východního bloku. V mnoha zemích byl inflační vzestup kombinací nákladových a poptávkových faktorů.

02.02.2023 EUR/USD během konference Lagardeové prohloubil pokles. Hlavní měnový pár v současnosti testuje zónu krátkodobé podpory v oblasti 1,0930.

16.01.2023 Do roku 2023 vstoupily finanční trhy na optimistické vlně. Akcie i ostatní riziková aktiva si v prvních lednových dnech připisují slušné zisky, vydrží však býčí sentiment i v následujících 12 měsících? Rizikových faktorů a proměnných do celé skládačky ve fundamentální analýze je více než dost. Pokud ale nepřiletí nějaká černá labuť (např. environmentálního nebo politického rázu), budou mezi dominantní témata patřit vývoj inflace, válka na Ukrajině i znovuotevření Číny.

21.12.2022 Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nadále také přetrvává závazek centrální banky bránit případnému oslabení koruny. Podle naší prognózy zůstane základní repo sazba na současných 7 % do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Rizika naší prognózy stále hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb. Poslední vývoj ekonomiky ukazuje, že další změnou v úrokových sazbách bude spíše jejich pokles.

21.12.2022 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazeb na úrovni, která platí od června, hlasovalo pět členů bankovní rady, dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Stabilita sazeb je v souladu s očekáváním analytiků. Guvernér ČNB Aleš Michl ale zdůraznil, že rada je připravena sazby zvýšit, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. O snížení sazeb se podle něj vůbec nehovořilo.

21.12.2022 Česká národní banka pokračuje ve své politice stabilních úrokových sazeb, když ani prosincové zasedání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Základní repo sazba tudíž zůstává na 7 %. Bankovní rada dává prostřednictvím svých vyjádření nadále najevo, že je se současnou úrovní úrokových sazeb spokojena a ta by podle ní měla přispět ke snížení inflace zpět k inflačnímu cíli. Výsledek dnešního rozhodnutí tak byl široce očekáván.

21.12.2022 Bankovní rada ČNB již po páté v řadě ponechala základní úrokové sazby na 7 procentech, čímž potvrdila svou dlouhodobou strategii udržování stability sazeb. Toto rozhodnutí bylo vzhledem k dlouhodobé rétorice členů bankovní rady a vzhledem k vážným známkám zpomalení české ekonomiky široce očekávané. Mohlo by se tak zdát, že sazby v Česku už jsou na svém vrcholu. Stále však existuje reálná šance, že ČNB bude muset své sazby na některém z příštích zasedání zvýšit.

21.12.2022 Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.

18.12.2022 Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém posledním letošním zasedání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila před středečním měnověpolitickým jednáním bankovní rady, a naznačují to i výroky některých členů rady v posledním týdnu. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od 22. června, je na nejvyšší úrovni od roku 1999.

14.12.2022 Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.

08.12.2022 K dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB pravděpodobně již nedojde. Jejich první snížení čekáme oproti finančnímu trhu později, konkrétně až ve druhé polovině příštího roku. Tržní úrokové sazby tak podle nás budou nejprve korigovat předchozí hluboký propad, který byl částečně ovlivněn i překvapivě nízkou domácí říjnovou inflací.

02.12.2022 Naše očekávání ohledně říjnových dat z reálné ekonomiky jsou poměrně optimistická. Čekáme pokračující meziměsíční růst maloobchodních tržeb. Přispět by k němu měly vládní opatření na pomoc domácnostem a také pokračující růst mezd, když se řada podniků během podzimu rozhodla svým zaměstnancům kompenzovat část nákladů spojených s vysokou inflací. Nadále solidní mzdovou dynamiku by měla indikovat i data za třetí čtvrtletí, k výraznějšímu zrychlení mzdového růstu však patrně dojde až na přelomu roku. V průmyslu podle nás v říjnu pokračoval pokles produkce, avšak výrazně nižším tempem, než na jaké by ukazovaly pesimisticky vyhlížející předstihové indikátory.

23.11.2022 Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to dnes řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

11.11.2022 Tuzemská centrální banka dnes zveřejní zápis z posledního měnověpolitického jednání, na kterém podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Jmenovité rozdělení jednotlivých členů bankovní rady mezi tábory odpůrců a příznivců dalšího růstu sazeb se s největší pravděpodobností nezměnilo. Zajímavé však bude sledovat případné podrobnější vysvětlení toho, proč se bankovní rada většinově odchýlila od prognózy ČNB, ve které průměrná repo sazba v 4Q22-1Q23 dosahuje zhruba 8 %. V USA bude zveřejněna listopadová důvěra v ekonomiku podle Michiganské univerzity. Negativně přitom američtí spotřebitelé hledí zejména do budoucna.

04.11.2022 Česká národní banka dnes podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Zatímco nová prognóza ČNB ukazuje na potřebu jejich dalšího výrazného zvýšení, většina bankovní rady preferuje pokračující stabilitu. Na dalším zasedání podle guvernéra Michla úrokové sazby buď vzrostou nebo zůstanou beze změny, vše bude záviset na nově zveřejněných datech. Guvernér zároveň připustil, že sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu. Oproti prognóze ČNB neočekáváme, že by bankovní rada sazby dále zvyšovala. To se projeví ve vyšší inflaci a slabší koruně. Tu ČNB bude i nadále bránit proti nadměrným výkyvům.

03.11.2022 Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech. Nová bankovní rada vedená guvernérem Michlem pokračuje ve vyčkávací holubičí politice, když opakovaně uvádí, že dosavadní úroveň úrokových sazeb je již dostatečná ke zkrocení vysoké inflace. Častými argumenty jsou snižující se úvěrová aktivita, nižší růst peněžní zásoby či slábnoucí ekonomika. Inflace byla navíc ve třetím čtvrtletí v průměru o zhruba dva procentní body nižší, než ČNB čekala.

03.11.2022 Po včerejším zvýšení sazeb Fedu o očekávaných 75 bb a jestřábím vyznění tiskové konference bude i dnešní den na finančních trzích v režii centrálních bank. K navýšení sazeb o 75 bb podle nás sáhne Bank of England. Od ČNB čekáme stejně jako finanční trh ponechání dvoutýdenní repo sazby na současných 7 %, kde bude podle nás muset zůstat alespoň do poloviny příštího roku. Bilanci rizik naší prognózy však stále vnímáme jako vychýlenou ve směru vyšších úrokových sazeb. Předpokládáme také, že ČNB bude i nadále pokračovat v intervencích proti oslabení koruny na devizovém trhu.

31.10.2022 Hned začátkem týdne bude zveřejněná celková kondice ekonomiky v eurozóně, která by měla mezičtvrtletně růst, byť značně nižším tempem v porovnání s H122. Růstem překvapila především německá ekonomika, jejíž HDP byl zveřejněn minulý pátek. Česká ekonomika podle nás v Q3 již stagnovala a recese ji čeká na přelomu roku.

11.10.2022 Investoři mají stále dost důvodů k nervozitě a podle toho to také na trzích vypadá. Důležitou roli hrají události, které jsou na programu tento týden, a to americká inflace za září a start výsledkové sezóny. Podmínky nedovolující Fedu ustoupit z protiinflační politiky i pravděpodobné zhoršení výhledů pro zisky firem jsou jasným problémem na obzoru.

29.09.2022 ČNB na svém zářijovém zasedání rozhodla o ponechání základní repo sazby na 7 %. To bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Na příštím zasedání by sazby měly dle vyjádření guvernéra buď opět zůstat nezměněny, nebo vzrůst. Bez dalších podrobností ČNB také potvrdila, že je připravena i nadále bránit „nadměrným výkyvům kurzu koruny“. Vzhledem k nepřekvapivému vyznění dnešního zasedání nadále očekáváme, že na současné úrovni sazby setrvají déle, než naznačuje poslední prognóza ČNB, konkrétně až do poloviny příštího roku. Tomu bude nahrávat kromě pozvolného a déletrvajícího průsaku cen energií do inflace i aktuálně nedostatečné utažení měnové politiky. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd.

28.09.2022 Britská centrální banka zahajuje neomezené nákupy státních dluhopisů. V dnešním oznámení uvedla, že nakoupí tolik dlouhodobých státních dluhopisů, kolik bude potřeba, aby stabilizovala finanční trhy. S nákupy dluhopisů začne okamžitě a ukončí je 14. října. Současně odloží zahájení prodeje státních dluhopisů, který měl začít příští týden. Centrální banka se k tomuto kroku odhodlala poté, co plán vládních daňových škrtů vyděsil trhy a způsobil pád britské libry.

28.08.2022 Centrálním bankám se nepodaří zkrotit inflaci a mohly by dokonce podpořit růst cen, pokud se do boje nezapojí i vlády obezřetnější rozpočtovou politikou. Vyplývá to ze studie zveřejněné na sympoziu centrálních bankéřů v USA.

27.07.2022 Kyjev má v plánu uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) do konce roku dohodu o úvěrovém programu. Na podporu ekonomiky zničené válkou si Ukrajina chce půjčit 15 až 20 miliard dolarů (až zhruba 486 miliard Kč), řekl včera agentuře Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

21.07.2022 V několika bodech od společnosti Invesco naleznete aktuální informace o rovnováze mezi přechodem na nízkoemisní hospodářství a potřebou energetické bezpečnosti v kontextu geopolitických, implementačních a právních výzev.

22.06.2022 Bankovní rada ČNB na svém posledním zasedání ve starém složení již po několikáté v řadě zvýšila sazby, tentokráte o 1,25% na 7%. Od konce 90. let sazby výš nebyly.

22.06.2022 Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o dalším prudkém zvýšení sazeb o 125 bazických bodů. Základní sazba se tak dostala z 5,75 % na rovných 7 %. Trh před zasedáním začal sázet na možný hike i o 150bb a ve výsledku tak centrální banka oznámením nezaskočila. Koruna po rozhodnutí mírně oslabila, dále se ale drží v úzkém pásmu okolo 24,70 EUR/CZK.

21.06.2022 Na začátku roku 2022 jsme jako základní scénář předpokládali stagflaci, která potrvá přibližně 6 měsíců, než přenechá otěže buď mírnějšímu reflačnímu scénáři, nebo vážnějšímu poklesu. Po invazi na Ukrajinu jsme tuto krátkodobou pravděpodobnost stagflace zvýšili na 80 %, neboť jsme si uvědomili hluboce inflační povahu tohoto šoku, zejména pro Evropu.

09.06.2022 Je spravedlivé říci, že ECB je transparentní, jak jen může být. Máme zmapovanou jasný scénář růstu sazeb. Je nepravděpodobné, že od Lagardeové přijdou další důležité informace. Nicméně otázky a odpovědi začínají

10.05.2022 Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

02.05.2022 Za první čtyři měsíce letošního roku hospodařila vláda se schodkem mírně přesahujícím 100 miliard korun. Jedná se o jedno z nejhorších dubnových plnění historie novodobé České republiky, přesto je po katastrofálním loňském roce patrné citelné meziroční snížení schodku, o více než 90 miliard korun. Na relativním zlepšení hospodaření státního rozpočtu má největší podíl popandemické nastartování ekonomiky. Loňské první čtyři měsíce roku vážně poznamenaly covidové uzavírky ekonomiky, které snížily daňové inkaso vlády, zatímco si vynutily dodatečné výdaje, například na programy podpory zaměstnanosti.

21.04.2022 Vlády by měly daňově podpořit ty nejzranitelnější, kterých se kvůli válce na Ukrajině nejvíce dotkne růst cen energií a potravin a kteří čelí narůstající potravinové nejistotě. Ve své nejnovější zprávě o fiskálním vývoji to včera uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).

06.04.2022 Včerejší jestřábí komentář od jedné důležité holubice z Fedu připomněl, že boj s inflací bude intenzivnější záležitost a že ze strany centrální banky se tentokrát trhy podpory nedočkají. S rostoucími sazbami trh už dlouho počítá a svá očekávání postupně zvedá, teď se do hry ovšem naplno vkládá i prvek redukce rekordně nafouknuté bilance Fedu.

06.04.2022 Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to včera šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.

05.04.2022 Rozmohl se nám tu takový nešvar: nápad na stropování cen, tentokráte u pohonných hmot. Navrhuje to (s třešničkou na dortu v podobě odpuštění DPH po vzoru Polska) kupř. bývalá ministryně financí Schillerová, podporuje ji v tom ale i několik dalších ekonomických pozorovatelů. Zatímco od ministryně je to vcelku očekávatelný nápad, u ekonomů to zamrzí. Jedná se totiž o naprostý nesmysl.

18.03.2022 Válka na Ukrajině ovlivnila vývoj globální ekonomiky. Obavy ohledně možného přerušení dodávek energií z Ruska vyhnaly ceny komodit směrem vzhůru, což jen přiživí již tak silné inflační tlaky. Nedostatek energií z Ruska by navíc mohl negativně dopadnout na reálný výkon ekonomik, především těch evropských, které jsou na těchto dovozech vysoce závislé.

03.03.2022 Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu. Odhaduje, že by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5-1,0 % (a zároveň zvýšit inflaci), avšak politická podpora to může utlumit. Pro obyvatele Ukrajiny je to velká tragédie. Musí se cítit osamoceni v boji proti velkému, tyranskému útočníkovi. Ještě horší je, že světové finanční trhy, které se při zprávě o invazi dostaly do dočasného útlumu, minulý pátek zřejmě čerpaly útěchu z počátečního rychlého postupu ruských sil (pravděpodobně v domnění, že konflikt bude krátkodobý) a z omezené povahy sankcí uvalených Západem. Situace se však o víkendu zkomplikovala zprávami o úporném odporu ukrajinských sil a smysluplnějších sankcích.

01.03.2022 Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.

21.02.2022 Výpadky, se kterými se potýkají globální řetězce, zůstanou do značné míry aktuální až do druhého pololetí letošního roku. Až následně dojde ke zlepšení. Důvody pro setrvání nepříznivého stavu v prvním pololetí budou opětovný výskyt ohnisek nákazy covidu-19, pokračující politika nulového výskytu covidu-19 v Číně a omezení logistiky v období okolo čínského Nového roku.

09.02.2022 Investoři by měli mít s akciovým trhem trpělivost. Podle Richarda Bechníka, hlavního analytika Fincentrum & Swiss Life Select, není ještě zdaleka jednoznačně rozhodnuto, zda si sáhl na své dno. „Na potvrzení odrazového trendu si ještě budeme muset počkat. Do budoucna tak můžeme očekávat zvýšenou volatilitu s postupně převažujícím růstovým trendem. Bude to ale vyžadovat trpělivost. Zvlášť důležité je dodržování staré známé pravdy, že by investor měl v době proměnlivého prostředí zvolit spíše pravidelnou investici. Pro tento rok bychom měli volit alespoň pět měsíců,“ doporučuje ve svém komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

03.02.2022 V souladu s očekáváními zvýšila ČNB na svém dnešním zasedání hlavní úrokovou sazbu o 75bb na 4,50 %.

20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

06.12.2021 České měně i zbytku středoevropského regionu v závěru uplynulého týdne pomohlo snížení averze k riziku, kdy se ohledně mutace Omicron zatím nepotvrdily obavy, že by se jednalo o výrazněji nebezpečnější variantu COVID-19. Koruna oproti euru posílila lehce přes 1 %, forint o 1,2 % a zlotý o 1,9 %.

06.12.2021 Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.

30.11.2021 Zpřesněný odhad tuzemského HDP za třetí čtvrtletí přinesl nepatrnou revizi ve směru rychlejšího růstu ekonomiky. Ta tedy nakonec oproti druhému čtvrtletí vzrostla o 1,5 %, zatímco předchozí odhad hovořil o 1,4 %. Mezičtvrtletní tempo tak odpovídalo tomu, které jsme viděli o čtvrtletí dříve (1,3 %). S ohledem na problémy v průmyslu to lze považovat za velmi dobrý výsledek.

30.11.2021 Zpřesněný odhad tuzemského HDP za třetí čtvrtletí přinesl nepatrnou revizi ve směru rychlejšího růstu ekonomiky. Ta tedy nakonec oproti druhému čtvrtletí vzrostla o 1,5 %, zatímco předchozí odhad hovořil o 1,4 %. Mezičtvrtletní tempo tak odpovídalo tomu, které jsme viděli o čtvrtletí dříve (1,3 %).

24.11.2021 Americká centrální banka je „za křivkou“ a bude v příštím roce honit inflaci. Připravte se na růst amerických (a tudíž globálních) výnosů, silný dolar, výprask rozvíjejících se trhů a „technologických“ firem (a firem) bez zisku. Proč?

12.11.2021 Ceny ropy se v závěru týdne kvůli pevnějšímu dolaru snižují. Směřují i k týdennímu poklesu, který by byl třetí po sobě.

05.11.2021 Včerejší skokové zvýšení základní úrokové sazby z 1,50 % na 2,75 % zdá se překvapilo i centrální bankéře samotné. Koruna si oproti euru připsala zhruba 15 haléřů, což vzhledem k silně jestřábímu vyznění zasedání bylo ještě docela málo. Další zisky korunu proto mohou čekat.

04.11.2021 Na dnešním zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu – dvoutýdenní repo – na úroveň 2,75 %. Tato sazba se tak dostává na nejvyšší úroveň od konce roku 2008. Současně jde o nejprudší navýšení této sazby od útoku na korunu na jaře 1997. Aktuální rozhodnutí podpořilo (stejně jako minule) 5 ze sedmi členů bankovní rady. Jde nepochybně o velké překvapení pro finanční trhy. A jak to vypadá, překvapením ještě nebude konec.

08.10.2021 Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 30. září její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila.

07.10.2021 Léta vypadala inflace dokonale mrtvá. Abyste si jakožto Američan pamatovali takovou jádrovou inflaci, jakou mají Spojené státy nyní, musí vám být 50 let; abyste si pamatovali takovou, jakou máme nyní v ČR, musí vám být aspoň 30. Všichni na inflaci zapomněli, a to z dobrých důvodů. Nejen že od počátku 90. let minulého století ve vyspělém světě jen klesala, nevzrostla ale ani poté, co se západní centrální banky vydaly v šlépějích japonské centrální banky a začaly po Velké finanční krizi v letech 2008-9 provádět psí kusy v podobě kvantitativního uvolňování. Strukturální faktory (globalizace, internet, zapojení Číny do světové ekonomiky) a inertnost inflace vůči bezprecedentní politice centrálních bank přesvědčily všechny - centrální banky, politiky i obyvatelstvo - že inflace je mrtvá a pohřbená. Připočtěme k tomu reálnou konvergenci české ekonomiky, která přinesla konvergenci nominální, ergo posilování koruny a tudíž tlumení už beztak slabých inflačních tlaků zvenčí, a je jasné, proč jsme i v ČR nabyli dojmu, že inflace je prostě věcí minulosti.

30.09.2021 Kdyby nebyla rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Vyplývá to z dnešního vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Rada dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.