Národní rozpočtová rada
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek
08.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
Červnová mimořádná valorizace penzí bude nečekaně masivní, průměrný důchod vyskočí o skoro 1800 korun, citelně nadinflačně. Ministerstvo i proto urgentně hledá způsob, jak valorizace ponížit
15.02.2023 Důchodci se v červnu dočkají znatelně větší valorizace, než vláda předpokládala. I proto už usilovně pracuje na tom, jak valorizace ponížit.
MMF radí Česku: zvyšte sazby a daně
24.01.2023 Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci minulého týdne publikoval své pravidelné hodnocení tuzemské ekonomiky. Doporučení je znovu celá řada a jak jsme již v případě Fondu zvyklí, důraz je kladen na strukturální politiky – nejen ve vztahu k trhu práce (v našem případě již tradičně), ale v čím dál větší míře také digitální a zelené tranzici. Z pohledu bezprostředního makroekonomického vývoje jsou však nejdůležitější doporučení směřována k ČNB – zvýšit sazby, resp. k vládě – zvýšit daně.
Dluh české vlády vystoupal nejvýše v historii, a to i ten v poměru k HDP. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách
10.01.2023 Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.
ČNB by mohla zvýšit sazby v případě velkého lednového zdražení
06.01.2023 Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila. Základní úroková sazba je od června na sedmi procentech, bankovní rada ji ani v prosinci nezměnila.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022
30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.
Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
04.11.2022 Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Sektorová daň Česko obrací k populismu a socialismu, Klement Gottwald by jí tleskal
27.06.2022 V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Inflace stoupla v květnu na 16 pct. a ještě poroste, je devátá nejvyšší v Evropě
10.06.2022 Meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Z analýzy společnosti Portu vyplývá, že inflace v ČR je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší ve světě. Podle Hospodářské komory bude mít vysoká inflace za následek, že více podniků letos utlumí své investice. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent. Podle některých ekonomů se tak zvyšuje pravděpodobnost, že se ekonomika dostane do recese.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Prezident Zeman si v kritice rozpočtu sem tam notuje s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. Rušení daňových výjimek má ekonomické opodstatnění, není průchozí sociálně a politicky
18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021
31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.
Schodek 390 miliard korun, který navrhuje ministerstvo financí, je noční můrou, která ruší sen o udržitelnost veřejných financí. Vláda by měla co nejrychleji předložit plán konsolidace veřejných financí, který jediný noční můru postupně zažene
31.05.2021 Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Informovala o tom dnes Česká televize. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po dnešním jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
Záznam ČNB: Podle většiny členů rady se přiblížilo jednání o růstu sazeb
14.05.2021 Většina členů bankovní rady České národní banky (ČNB) se na jednání minulý týden shodla, že se výrazně přiblížilo rozhodování rady o zvýšení úrokových sazeb. V této souvislosti viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Tomáš Holub upozornili, že nové prognóze centrální banky odpovídá zvýšení sazeb již na dalším jednání rady na konci června. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 6. května. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. S novou prognózou ČNB je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.
Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2020 v ČR
14.12.2020 Oznámeno, že novým majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady bude od roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost ČEZ, majitel elektrárny, nevyužila do konce roku 2019 opci, aby prodej odvolala. V říjnu společnosti uvedly, že Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy převezme Počerady už 31. prosince 2020. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.
Schodek rozpočtu je třeba zvýšit z 320 na 380 miliard, kvůli zrušení superhrubé mzdy. Města i kvůli tomu zvýší daň z nemovitostí
11.11.2020 Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, které v říjnu Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Podle Národní rozpočtové rady dokonce o 88 miliard.
Rusnok: Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší
14.10.2020 Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Kritika půlbilionového schodku ze strany Národní rozpočtové rady je pochopitelná, celková vládní pomoc ekonomice je totiž o řád níže než uvažovaný schodek rozpočtu
11.06.2020 Národní rozpočtová rada považuje zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun za předčasné, nadměrné a neopodstatněné. Podle ní by bylo lepší vyčkat na předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a další ukazatele. Tato data přitom budou k dispozici již na přelomu července a srpna.
Výběr hlavních ekonomických událostí v ČR v roce 2019
16.12.2019 V tomto velmi rozsáhlém článku najdete kompletní výběr nejdůležitějších hospodářských událostí v České republice v roce 2019 (řazeno chronologicky po měsících a dnech):
Související klíčová slova:
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Růst | Cena | Graf | EUR/USD