Míra nezaměstnanosti roste, volných pracovních je v Česku nejméně od dubna 2018. Počet volných pracovních míst na poměry posledních let nezvykle zaostává za počtem uchazečů

Čtěte více

• Míra inflace ve Spojených státech dosáhla 40letého maxima
  Míra inflace je v USA stále vyšší, ale obchodníci, kteří investovali do Bitcoinu po mírném poklesu cen, si nestěžují.
• Míra nezaměstnanosti je nejvýše za více než tři roky. Pandemie drtí ženy spíše než muže
  Míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla v prosinci 2020 úrovně rovných čtyř procent. Ocitla se tak nejvýše za více než tři roky, protože od září 2017 až do listopadu 2020 setrvávala soustavně pod úrovní čtyř procent. Této úrovně, úrovně čtyř procent, naposledy dosahovala v srpnu 2017.
• Míra nezaměstnanosti je v Česku nadále nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dále snižovala své úrokové sazby
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v únoru vykázala úroveň rovných čtyř procent, a to souladu s většinou očekávání. Stejnou úroveň vykázala rovněž v lednu. Lednová a únorová čtyřprocentní míra nezaměstnanosti představuje její nejvyšší úroveň od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky nástupu teplejšího počasí. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce
  Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci května 3,5 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského listopadu, klesla v souladu s očekáváním z dubnové hodnoty 3,6 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 32 tisíc. To je nejvyšší údaj od loňského listopadu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí s nástupem teplejšího počasí, kdy každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví apod. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
• Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky sezónním vlivům. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce
  Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci června 3,4 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského srpna, klesla v souladu s očekáváním z květnové hodnoty 3,5 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 37 tisíc, což je o zhruba pět tisíc vyšší údaj než v květnu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí se sezónními vlivy, kdy na jaře s nástupem teplejšího počasí a pak dále před létem a o prázdninách každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví, ale třeba i v oblasti rekrace. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
• Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo, trh práce je přehřátý, firmy „nemají, kde brát“. Takže vláda může začít propouštět státní zaměstnance ve velkém, nejen ty z pošt či finančních úřadů
  Míra nezaměstnanosti v Česku v březnu 2023 mírně překonala očekávání a klesla z únorových 3,9 na 3,7 procenta. Obecně se čekal pokles spíše jen na úroveň 3,8 procenta. I tak byla v březnu míra nezaměstnanosti vyšší než loni v březnu, a to o 0,3 procentního bodu. Rychlejšímu než předpokládanému poklesu míry nezaměstnanosti nahrála letošní mimořádně teplá zima, včetně její závěrečné fáze. Příznivé povětrnostní podmínky urychlují zahajování sezónních prací a prací vykonávaných v exteriéru, třeba v zemědělství, stavebnictví lesnictví nebo povrchové těžbě.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla podle očekávání trhů na 3,9 % meziměsíčně oproti 4 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 3,4 % oproti 3,5 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,7 % meziměsíčně oproti 3,9 % v březnu.
• Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům
  Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD.
• Míra nezaměstnanosti rostla v dubnu hlavně v příhraničí, kvůli pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v dubnu stoupla na 3,4 procenta. Úřad práce tak dnes potvrdil dřívější informaci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká, a to i vzhledem k dnešním nepříznivým číslům za průmysl a zejména zahraniční obchod. Tato čísla se sice týkají ještě měsíce března, ale je z nich zřejmé, že dubnový propad průmyslové výroby a zahraničního obchodu bude pravděpodobně ještě citelnější.
• Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.
• Míra nezaměstnanosti se držela na úrovni 2,1 procenta
  „Pnutí na trhu práce vede k růstu mezd a posléze i k růstu inflace. Firmy zdražují zboží a služby, aby mohly hradit vyšší mzdové náklady. Stále více firem zaměstnává cizince nebo investuje do nového strojního vybavení, které šetří lidskou práci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra nezaměstnanosti se ještě drží na 3,8 %
  Míra nezaměstnanosti v ČR zůstala v září beze změny na 3,8 %. To je v souladu s naším i tržním očekáváním. Loni v září dosahovala 2,7 %. Řady nezaměstnaných poklesly o 2 063 osob na celkových 277 015, v případě dosažitelných nezaměstnaných na 257 355. V porovnání s loňským zářím je počet registrovaných nezaměstnaných vyšší o 75 108 osob. Hodnoty jsou srovnatelné s vývojem v letních měsících, kdy počet nezaměstnaných přesahoval 279 tisíc.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v červenci snížila na 3,5 % oproti 3,6 % v červnu. Trhy očekávaly stagnaci na červnové úrovni.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v březnu snížila na 3,7 % oproti 3,9 % únoru. Trhy očekávaly snížení na 3,8 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti v dubnu zůstala podle očekávání trhů na 5,6 % jako v březnu.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.