Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku

Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.

Nové sankce mají "zasadit další ránu režimu (Vladimira) Putina a těm, kteří nadále podporují jeho nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině," uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Opatření jsou podle ní navržena tak, aby se zaměřila na důležitá odvětví ruské ekonomiky, jako je energetika, finance a obchod. Rovněž se snaží zajistit, aby bylo stále obtížnější unijní sankce obcházet.

Schválení nových sankcí se původně očekávalo již na začátku června, před summitem o míru na Ukrajině, který se uskutečnil ve Švýcarsku. Zástupci členských států EU ovšem o nových sankcích vůči Rusku mnohokrát dlouze diskutovali a některé země měly proti některým navrhovaným omezením výhrady. Nejdříve se balík nelíbil Maďarsku či pobaltským zemím, nakonec mělo výhrady proti jeho části Německo. Praha měla námitky, že v něm opět není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.

Evropská komise nenavrhla úplný zákaz dovozu ruského LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhovala ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech, což členské státy podpořily. "Aby se zajistilo, že zařízení EU nebudou využívána k překládce ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí, a tím se významně snížily příjmy Ruska z prodeje a přepravy LNG, zakáže EU překládku ruského LNG na území EU," uvádí se v prohlášení Rady EU. Zahrnuje to jak překládku z lodi na loď, tak i z lodi na břeh, neovlivňuje to ale dovoz do Evropské unie. "Evropská komise bude plnění tohoto rozhodnutí detailně sledovat a v případě potřeby může navrhnout zmírňující opatření," dodala Rada EU.

Opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů v EU a dále do zbytku světa. Nové sankce rovněž znemožňují unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. Ve výstavbě jsou například projekty Arctic LNG 2 či Murmansk LNG, stojí v prohlášení Rady EU.

Přestože ruský LNG tvořil v roce 2023 pouhých pět procent spotřeby plynu v EU, stále to znamenalo pro Kreml zisk kolem osmi miliard eur (199 miliard Kč), poznamenal bruselský server Politico. Nové sankce pravděpodobně zasáhnout asi čtvrtinu těchto zisků, protože nezakazují přímý dovoz do EU.

Předchozí, třináctý balík sankcí byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u balíku předchozího, tedy dvanáctého, který se týkal zákazu dovozu diamantů. Obsahoval ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám. Šlo o subjekty především z vojenského a obranného sektoru, ale i o další osoby, které se podílejí na dodávkách severokorejských zbraní do Ruska. Na seznamu byli také lidé z ruské justice, místní politici či jiné osoby zodpovědné za deportace ukrajinských dětí.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Člen Fedu pochybuje o kvantitativním uvolňování
  Současná uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed) podpořila ceny akcií a pomohla bohatým...
• Člen Fedu: Velká recese nebyla výjimečná
  Poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska...
• Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
  Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová.
• Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
  Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je...
• Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
  Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností.
• Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
  Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku...
• Členové Fedu chtějí opatrný tapering
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce...
• Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
  Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb...
• Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout.
• Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
  Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje.
• Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv
  Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.
• Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
  Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla...
• Členské země EU se dohodly na obchodních jednáních s USA
  Členské země Evropské unie se předběžně dohodly na zahájení oficiálních obchodních rozhovorů se Spojenými státy s cílem urovnat problémy ve vzájemných obchodních vztazích. Agentuře Reuters to dnes sdělily zdroje z EU.
• Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
  Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let.
• Členství země v eurozóně je neodvolatelné
  Členství v eurozóně je podle smluv Evropské unie neodvolatelné, připomněla dnes mluvčí Evropské...
• Člen vedení ECB vyzval k rychlé pomoci Kypru
  Německý člen užšího vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen vyzval eurozónu k rychlé finanční pomoci Kypru. Záchranný balík pro středomořský ostrov by měl být hotov do konce příštího měsíce, řekl Asmussen v dnešním vydání německého listu Handelsblatt.
• Člen vedení Fedu varuje před riziky taperingu
  Americká centrální banka (Fed) by měla při zpřísňování své měnové politiky postupovat opatrně, protože...
• ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 procent
  Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají.
• ČNB a bankovní asociace varují před dezinformacemi o stabilitě českých bank
  Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem Sberbank CZ. Jsou podle nich zcela nepodložené a mohou být vyhodnoceny jako šíření poplašené zprávy, tedy jako trestný čin. ČNB a ČBA o tom informovaly v tiskové zprávě. V posledních dnech čelily některé banky dezinformační kampani na sociálních sítích a formou SMS zpráv. Cílem kampaně je způsobit bankám potíže například tím, že lidé začnou hromadně vybírat vklady.
• ČNB a ČBA se vymezují vůči dezinformacím
  Česká národní banka se společně s Českou bankovní asociací vymezuje vůči šířícím se dezinformacím, které zpochybňují stabilitu českého bankovního sektoru. Tyto dezinformace jsou zcela nepodložené a účelově zneužívají specifické situace Sberbank ke snahám o podlomení důvěry ve stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Upozorňujeme, že šíření takových dezinformací může být vyhodnoceno jako šíření poplašné zprávy se všemi trestněprávními důsledky, které z toho vyplývají.