Zrušení superhrubé mzdy

08.05.2024 Česká národní banka zbrzdí tempo snižování svých úrokových sazeb, výrazné zlevnění hypoték už proto letos nečekejme. I tak lze vystihnout vzkaz, jejž o minulém týdnu vyslala tuzemská centrální banka veřejnosti. I přesto se běžným spotřebitelům vrací dobrá nálada. Ulevuje se však také vládě. Pokles úroků totiž znamená snížení nákladů obsluhy státního dluhu, který v uplynulých letech znatelně nabobtnal.

23.04.2024 Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.

29.03.2024 Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru 3020 korun, což je o 176 korun více než loni. Vyplývá to z průzkumu online supermarketu Košík.cz. Oproti loňsku, kdy za Velikonoce dali průměrně 2844 korun na domácnost, to značí navýšení výdajů o 6,2 procenta. Takové navýšení překonává aktuální, únorovou meziroční inflaci, čítající rovná dvě procenta, o 4,2 procentního bodu. To znamená, že z vetší části stojí za nárůstem objemu velikonočních nákupů vyšší nakupované množství a jen z menší části pak meziročně vyšší cena.

22.03.2024 Češi se letos mohou těšit na druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii země. „Velikonoční košík“ potravin, hojně konzumovaných právě o velikonočních svátcích, ať už přímo či coby ingredience, totiž oproti loňsku dramaticky zlevnil. A to o bezmála třináct procent (viz tabulka níže). Přitom o loňských Velikonocích se Češi naopak potýkali s dramatickým zdražením „velikonočního košíku“, a sice o více než třicet procent.

10.07.2023 Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.

06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.

05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.

30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.

29.05.2023 Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.

23.05.2023 Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.

11.04.2023 Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

28.03.2023 Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.

17.03.2023 Na počátku roku 2020, kdy se rodičovský příspěvek zvedal naposledy, se za 300 tisíc korun, což je jeho nynější celková nominální částka na jedno dítě, dalo koupit to, nač teď člověk potřebuje zhruba 380 tisíc korun. Z důvodu tohoto inflačního znehodnocení kupní síly rodičovského příspěvku by bylo namístě jej zvýšit. Určitým kompromisem může být vzestup na 350 tisíc od příštího roku. Takový nárůst by i tak citelně zaostával za inflací nasčítanou od výchozího roku 2020.

19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.

14.02.2023 Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.

29.01.2023 Česko je jediná země EU, které v uplynulém roce narostlo veřejné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. To se snad nikdy v historii nestalo. Po včerejším zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno příležitosti k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují.

15.11.2022 Kraje a obce v loňském roce výrazně, možná ovšem až kontraproduktivním způsobem zlepšily své hospodaření a rychle se jim tak podařilo překonat důsledky pandemického roku 2020. Ten byl zejména z hlediska hospodaření krajů kritický. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů ministerstva financí k hospodaření právě krajů a obcí.

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

20.09.2022 Téměř většina Čechů se obává negativních dopadů inflace na své úspory. Čtvrtina populace kvůli tomu přehodnotila v předchozím půlroce způsob jejich ochrany. Češi dále využívají ke spoření nejčastěji spořicí a běžné účty, v jedné třetině případů ukládají naspořené finance do investičních/podílových fondů. Markantní většina všech také pociťuje vlnu zdražování, a to nejčastěji u spotřebního zboží, pohonných hmot či ceny za elektřinu. Padesát procent populace ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezilo své výdaje, větší třetina obyvatel se ještě chystá k dalšímu seškrtání domácích nákladů.

02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.

24.08.2022 Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl. Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů.

16.08.2022 Výrobní ceny v zemědělství dramaticky rostou. V červenci přidaly ceny zemědělských producentů bezmála 40 procent. Zemědělci se potýkají s dramaticky zdražujícími cenami energií. Ty se promítají do citelného růstu cen paliv, hnojiv či krmiv, což dále umocňuje inflační tlaky. Slabou náplastí na inflační bolístku je fakt, že třeba úroda obilovin by letos mohla být nejlepší od roku 2004. Inflace drtí jak zemědělce, tak návazně i potravináře. Z byznysu už odcházejí například někteří pekaři. Nejsou schopni se popasovat například se zdražením plynu tak, aby zůstali ziskoví.

22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.

07.06.2022 Hned od rána budou z Česka proudit další ekonomická data. Za několik málo minut dorazí čísla z maloobchodu, které ukážou nakolik vysoká inflace brzdí domácí poptávku. Ve stejný čas bude zveřejněna i dynamika mezd v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy nominální růst nepokryje inflaci a mzdy tak budou reálně klesat. O hodinu později přijde statistika devizových rezerv za květen, která by prozradila, pokud by ČNB v dubnu byla aktivní na devizovém trhu.

17.04.2022 Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.

19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.

18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.

15.02.2022 Dnešní odvolání dosavadního generálního ředitele Českých drah Ivana Bednárika je zčásti politicky motivovaným krokem, jakožto přetnutí Babišovy éry. Zčásti ovšem může jít o krok motivovaný ekonomicky. Alespoň někteří členové současné vlády se totiž netají přáním České dráhy alespoň částečně privatizovat. Nic proti by evidentně neměl ani sám premiér Petr Fiala.

06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.

01.02.2022 Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.

30.01.2022 Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.

23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.

01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.

31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.

28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.

12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.

06.12.2021 Vývoj maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut v říjnu pozitivně překvapil. Růst tržeb zrychlil na 5,6 procenta, takže znatelně překonal průměrné očekávání trhu.

06.12.2021 Podle dnes zveřejněných údajů se ve třetím čtvrtletí zvýšila průměrná i mediánová mzda shodně o 5,7 %. V důsledku vyšší inflace se však reálná mzda tentokrát navýšila jen o 1,5 %. I tak jsou výsledky lepší, než předpokládala ČNB. Nejrychlejší růst v tomto období zaznamenaly mzdy pracovníků pohybujících se na realitním trhu (+11,8 %).

30.11.2021 Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.

02.11.2021 Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky.

02.11.2021 Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky. Vedle toho se průmyslové firmy dál musejí vypořádávat s vysokými cenami komodit (včetně energií) a dopravy, které stále více promítají do svých prodejních cen.

29.10.2021 Celková suma aktiv bankovního sektoru se v září snížila o 1,2 % meziměsíčně na konečných 9 002,7 mld. Kč. Pokles zaznamenaly v podstatě všechny hlavní položky – „Vklady a úvěry u centrálních bank“ -59,0 mld. Kč, „Úvěry a ostatní pohledávky za klienty“ -38,5 mld. Kč a „Dluhové cenné papíry v držení bank“ -37,9 mld. Kč. Od počátku roku je však bilanční suma vyšší o 12,3 % (+984,7 mld. Kč), v meziročním srovnání pak o 5,3 % (+452,5 mld. Kč)

29.10.2021 Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela „pohořela“. Podle prvního předběžného odhadu, jejž dnes zveřejnil ČSÚ, přidala meziročně 2,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta.

27.09.2021 Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Včera to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.

07.09.2021 Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.

02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

31.08.2021 Tuzemští statistici dnes zpřesnili odhad výkonu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Příliš nenadchnul. Ač totiž někteří experti vyhlíželi až desetiprocentní růst, realita je méně růžová. I když se jedná o stále nejvýraznější meziroční růst ekonomiky v celé české historii, skákat radostí z něj nelze. Vydatnému růstu totiž nahrává znatelně ponížená srovnávací základna loňského druhého čtvrtletí. Právě proto, že byla ponížená extrémně, čekal se extrémní růst – extrémnější, než jaký přinesla realita.

02.08.2021 Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.

21.07.2021 Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.

06.07.2021 V Česku zůstává ještě jedna banka, která hypotéku s pětiletou fixací poskytne za méně než dvě procenta. Za začátku letošního roku ovšem bylo takových bank hned osm. I to ilustruje probíhající postupné zdražování hypoték v ČR. Nejlepší doba pro pořízení hypotéky již minula. Stále však není pozdě pro to, pořídit si hypotéku za stále ještě docela příznivých podmínek, neboť úroky půjdou dále nahoru.

01.07.2021 Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč.

24.06.2021  V únoru 2021 se průměrná sazba hypoték dostala na své pandemické dno, 1,93 procenta. V březnu už nepatrně vzrostla na 1,94 procent – růst pak pokračoval i nadále, v květnu dokonce nad úroveň dvou procent. Mnohaleté dno je tedy již za námi. Hypotéky jsou ale z dlouhodobého hlediska stále levné. Jejich cena půjde už jen nahoru, bankám totiž citelně zdražují zdroje, jimiž poskytované hypotéky kryjí. Češi se proto snaží vzít si hypotéku právě nyní, když je stále velmi levná, a nechtějí tak propásnout příležitost. Mezinárodní investoři nyní očekávají, že Česká národní banka kvůli inflační hrozbě zvýší v příštích dvanácti měsících svou základní úrokovou sazbu hned čtyřikrát, ze současné úrovně 0,25 až na 1,25 procenta. V rámci skupiny 37 zemí organizace OECD očekávají mezinárodní investoři agresivnější zvyšování základní sazby než v ČR už jen ve třech zemích, a to v Kolumbii, Chile a Mexiku. Dramaticky vyšší sazby ČNB jsou příznakem nového makroekonomického prostředí v ČR, v němž citelně půjdou nahoru – budou muset – také sazby hypoték.

20.06.2021 Rodící se Národní plán obnovy ČR za více než 170 miliard korun financují takzvané evropské peníze, resp. evropský dluh. Splácet se bude tedy také celoevropsky. Řadu desetiletí. A na mnoho způsobů. Jedním z nich budou i dražší letenky.

17.06.2021 Česká národní banka (ČNB) podle našeho názoru přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb již na zasedání příští středu. Ukazují na to poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady. Z těch vyplývá, že pro vyšší sazby by v červnu mohlo hlasovat pět ze sedmi centrálních bankéřů. Důvodem pro takto brzké zpřísnění měnové politiky je podle nich zejména inflace, která se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem. To by spolu s proinflačními riziky současného ekonomického vývoje mohlo vést k ukotvení inflačních očekávání na vyšší úrovni, než je pro banku žádoucí. Červnové zvýšení sazeb, které čekáme v rozsahu 25 bb, by tak mělo sehrát zejména signalizační roli indikující odhodlanost ČNB s vyšší inflací bojovat. Repo sazba by však do konce roku neměla přesáhnout 1 %.

08.06.2021 Maloobchodní tržby v ČR v dubnu zaostaly za očekáváním. Bez zahrnutí prodeje aut stouply meziročně reálně o 7,5 procenta. To je zpomalení růstového tempa v porovnání s březnem, kdy podle revidovaného výsledku stouply meziročně o 9,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů dubnový růst tržeb bez aut meziročně o 10,4 procenta.

04.06.2021 Růst průměrné mzdy v ČR v meziročním vyjádření zpomalil v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 % na 3,2 %. Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru. Proti tomu pak jen z části působil předem ohlášený růst tarifních platů od začátku roku v sektoru veřejném, především pak ve zdravotnictví a školství. V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 % po předchozích 2,6 %.

01.06.2021 Prvních pět měsíců roku stačilo na to, aby schodek českého státního rozpočtu dosáhl 255 mld. Kč. Srovnání s jakýmkoliv předchozím rokem v historii státu pozbývá smyslu, jelikož se deficity v těchto řádech nikdy ani zdaleka nepohybovaly. Nejblíže se dostal ten loňský, ovšem i ten se svými 157 miliardami poněkud bledne. Oproti loňsku se za stejné období letošního roku dosud vybralo o téměř 19 mld. Kč méně na straně příjmů, zatímco výdaje meziročně narostly o téměř 79 mld. Kč.

01.06.2021 Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.

01.06.2021 Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.

24.05.2021 V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.

19.05.2021 Češi doslova šílí po hypotékách. V dubnu proto banky v ČR sjednaly hypotéky za více než 39 miliard korun, což je druhý nejvyšší objem v historii ČR, po letošním březnu.

18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.

12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.

06.05.2021 Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.

03.05.2021 Jak bylo předem víceméně i jasné, duben opět suverénně překonal dosavadní rekord, když přinesl kumulovaný schodek státního rozpočtu na úrovni závratných 192 mld. Kč. Ve srovnání s tím tak blednou nejen „tradiční“ české deficity poblíž nuly, ale i ten loňský pandemický, který činil z dnešního pohledu umírněných 93,8 mld. Kč. Meziročně tak ve státní pokladně ubylo přes 26 mld. Kč příjmů, zatímco výdajová strana narostla o 72 mld. Kč.

22.04.2021 Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry EU podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.

21.04.2021 Češi doslova šílí po hypotékách. V březnu proto banky v ČR poskytly hypotéky za naprosto rekordních 44,7 miliardy korun. To je o skoro 50 procent více, než kolik činil dosavadní rekord. Ten z letošního února, kdy banky „udaly“ hypotéky za 29,9 miliardy korun.

14.04.2021 Ministerstvo financí zlepšilo výhled vývoje tuzemské ekonomiky v letošním a příštím roce. Letos české hospodářství vzroste podle nové, dnes zveřejněné prognózy o 3,1 procenta, stejně jako podle prognózy lednové. Ovšem v roce příštím by si mělo polepšit o 3,7 procenta, zatímco podle lednové prognózy to mělo být jen o 3,4 procenta.

12.04.2021 Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.

09.04.2021 Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky.

01.04.2021 Že nebude březnový výsledek hospodaření státu veselé čtení pochyboval málokdo a konečný výsledek, tedy deficit na úrovni 125,2 mld. Kč, skutečně důvod k oslavě nezavdává. Srovnávání s jakýmkoliv předchozím rokem pozbývá smyslu, jelikož se liší o řád – například vloni se po březnu jednalo „jen“ o schodek 44,7 mld. Kč. Zatímco příjmy státní pokladny se meziročně o zhruba deset procent snížily, výdaje naopak zaznamenaly desetiprocentní nárůst. Čistě aritmeticky tak je trajektorie deficitu momentálně nastavena na plánovaných 500 mld. Kč za celý letošní rok, byť snad nelze předpokládat, že ekonomika zůstane uzavřená po celou dobu.

01.04.2021 Dnešní výsledky státního rozpočtu za březen potvrzují, že je Česko na cestě k nejhlubšímu schodku veřejných financí v historii – až 500 miliard korun. Na jedné straně čelíme výrazným výpadkům příjmů, které jsou jednak důsledkem pandemie, ale také současně daňových změn – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vedou zatím k poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob skoro o 30 %. Na druhé straně samozřejmě také rostou rychle výdaje, a to zejména kvůli proti-pandemickým opatřením jako jsou kompenzační bonusy nebo programy COVID-gastro.

21.03.2021 Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.

17.03.2021 Tuzemské banky se ocitají pod dosud nikdy nezaznamenaným náporem Čechů dychtících po hypotéce. Těží i z toho, že Češi se „cítí bohatší“ díky zrušené superhrubé mzdy a kvůli nemožnosti realizovat své výdaje v době pandmie jinde. V únoru tak banky poskytly největší měsíční objem hypoték v historii, a to za 29,9 miliardy korun. Letošní únor je tak první v historii ČR, kdy průměrný denní objem poskytnutých hypoték překročil jednu miliardu korun.

15.03.2021 Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.

14.03.2021 Češi už rok, od propuknutí pandemie a uzavření ekonomiky, hromadí na svých účtech velké peníze. Střední třída v ČR má podle odhadu České národní banky nyní v úsporách o zhruba o 120 miliard korun více, než by měla za situace bez covidové pandemie.

01.03.2021 Únorové plnění státního rozpočtu vykazuje schodek 86,1 miliardy korun a je tedy ještě horší, než se čekalo. Jedná se o nejhorší únorový výsledek v historii ČR. Dosud byl nejhorším únorovým výsledkem ten loňský, ještě předpandemický, kdy schodek činil 27,4 miliardy korun. Třetím nejhorším únorovým výsledkem je ten z roku 2011, kdy deficit po dvou měsících roku činil 22,8 miliardy korun. Tehdy se tuzemské veřejné financi ovšem stále potýkaly s dopady globální finanční krize, resp. probíhající evropské dluhové krize.

01.03.2021 Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.

24.02.2021 Nálada v tuzemském průmyslu se letos v února dostala na nejlepší úroveň od dubna 2019, tedy za takřka dva roky. Za dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020 zaostává pouze o 2,9 procenta.

19.02.2021 Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.

15.02.2021 Ministerstvo financí navrhuje zvýšit schodek letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Návrh v pondělí projedná vláda. Ministryně financí Alena Schillerová a její spolupracovníci tedy konečně sundali růžové brýle.

12.02.2021 Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.

05.02.2021 Obyvatelé ČR v prosinci 2020 navýšili své spotřebitelské výdaje nejvýrazněji od propuknutí pandemie. Naposledy totiž v meziročním pohledu rostly maloobchodní tržby (bez zahrnutí motorových vozidel) v únoru 2020, tedy ještě před úderem pandemie.

02.02.2021 V Česku citelně zrychluje inflace. I když zatím docela nepozorovaně. Jedná se totiž o inflaci nikoli cen spotřebitelských, ale cen vstupů. Ovšem vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží. Znatelný nárůst cen vstupů se tak v nadcházejících měsících může projevit výraznějším než nyní předpokládaným nárůstem spotřebitelských cen. To vše v době, kdy statisíce domácností v ČR budou tak jako tak čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.

01.02.2021 Státní kasa pokračuje i v roce 2021 na loňské trajektorii, a zatímco v předchozích letech vykazovala po prvním měsíci roku zpravidla spíše přebytky, nyní je tomu naopak. Nepoměr mezi výdaji a příjmy dosáhl 31,5 mld. Kč. Oproti loňskému lednu je tak deficit hlubší o 23,5 mld. Kč, byť Ministerstvo financí upozorňuje, že letos již došlo k převodu 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, což se před rokem událo až v únoru.

31.01.2021 Česká regionální letiště za sebou mají nejhorší rok historie. Tak o loňsku otevřeně hovoří například představitelé brněnského letiště, kteří za loňský rok počítají se ztrátou až 75 milionů korun. Letiště fatálně poškozuje covidová situace, nepomáhá jim ani loňský daňový balíček, zejména zrušení superhrubé mzdy, které ochuzuje kraje a města. Některá z letišť se proto přeorientovávají na nákladní přepravu, jiná se potácejí na pokraji krachu, resp. ukončení provozu.

29.01.2021 Na pražské burze se včera začalo obchodovat s novým titulem, největším zprostředkovatelem směny deviz v Česku, společností SAB Finance. Jde o nejnovější důkaz toho, že pandemie zájem o tuzemský kapitálový trh nesnižuje. Loni to byly emise Zbrojovky nebo on-line lékárny Pilulka, letos se na burzu chystá například řetězec italských restaurací Coloseum.

25.01.2021 Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

18.01.2021 Zhruba před rokem začaly agentury přinášet první případy šíření nového typu koronaviru mezi obyvateli čínské provincie Wu-chan. Globální ekonomika žila tématy jako byly brexit či obchodní války rozpoutané americkým prezidentem D. Trumpem. Po necelých pár týdnech ale již začaly finanční trhy bystřit nebezpečí vyplývající z šíření viru, které nakonec dosáhlo velikosti pandemie a mělo opravdu devastující účinky na globální ekonomiku. Rok 2020 tak bude z hospodářského pohledu jednoznačně spojen s globální recesí způsobenou primárně neekonomickým faktorem.

15.01.2021 Včera byly zveřejněny jedny z posledních čísel za třetí kvartál loňského roku, kdy ekonomika krátce nabrala dech po prodělaném brutálním pádu, a sice indexy cen bytů. Jde o sadu dat publikovanou v režii Eurostatu, která má docela dlouhou historii a umožňuje jako jedna z mála v této oblasti i mezinárodní srovnání. Nová sada čísel potvrdila, že napětí na (nejenom) českém realitním trhu nepolevilo ani v době pandemie. Ceny bytů totiž ve třetím čtvrtletí dál rostly, tentokrát o 8,4 %, přičemž ty nové zdražily v meziročním srovnání dokonce o deset procent. Jestli někdo čekal, že pandemie a s ní spojená recese přinese zlevnění bytů v ČR, tak se zatím rozhodně nedočkal. To ostatně ukázaly mezikvartální tempa cen, která dále zrychlila.

10.01.2021 Rok 2021 se ponese ve znamení plošného snížení mezd a platů v řadě firem a podniků, a to i těch ve vlastnictví státu. Signálů je více. Jeden z nich vysílá nový generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik v podnikovém časopise Železničář.

27.12.2020 Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě propuštění z práce, a to zejména ty, jejichž členové jsou zaměstnáním či podnikáním tak či onak navázáni na turistický ruch, gastronomii, sektor kultury či ubytování a obecně sektor služeb.

23.12.2020 Evropský ekonomický kalendář je pro dnešek prázdný a budeme odtud tak sledovat hlavně další dějství nekonečných vyjednávání o brexitové dohodě. Navzdory tomu, že již byl několikrát překročen „nejzazší možný termín“, jednání pokračují, a oficiálně nepotvrzené informace naznačují možný posun.

22.12.2020 Akciové trhy v Evropě po včerejším poklesu dnes mírně rostou a v „zeleném“ se nacházejí i americké akciové futures. Ačkoliv se to čekalo, přece jen bylo dnes příznivou zprávou v zádech včerejší rychlé přijetí záchranného balíku Kongresem USA. Co naopak akciím nepomáhá, jsou přetrvávající obavy z opětovného uzavírání ekonomik a v Evropě pak stále nekončící brexit. Vyjednavači na straně EU údajně odmítli poslední návrh brexitu ze strany Velké Británie ve věci rybolovu. HDP za třetí čtvrtletí v USA byl mírně revidován vzhůru na 33,4 % (mezikvartální anualizované tempo) díky silnější spotřebě domácností, která rostla o 41,0 %. Jde sice o analyticky zajímavé údaje, ale z pohledu finančního trhu jsou to „včerejší“ zprávy na které trh nereaguje. EUR/USD se dnes nachází bez větších změn poblíž 1,2230 EUR/USD.

15.12.2020 V posledních dnech dominují stránkám novin daně, resp. zmatek kolem schválení rozsáhlých daňových změn koncem listopadu. Zrušení superhrubé mzdy, zvýšení slevy na poplatníka apod. jsou dobře známé návrhy zasekávající dodatečnou stotřicetimiliardovou sekeru do našeho rozpočtu. V celém chaosu trochu zanikl nápad pirátských poslanců Ferjenčíka a Lipavského danit přijetí příjmu z prodeje cenných papírů přesahující 20 mil. korun. Ještě že aspoň Senát na svém posledním zasedání schválil pozměňovací návrh, jímž mj. tuto novou úpravu zdanění navrhuje odsranit.

14.12.2020 Oznámeno, že novým majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady bude od roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost ČEZ, majitel elektrárny, nevyužila do konce roku 2019 opci, aby prodej odvolala. V říjnu společnosti uvedly, že Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy převezme Počerady už 31. prosince 2020. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.

11.12.2020 Dnes je druhý den jednání Evropské rady v Bruselu. Z Německa dorazil finální údaj o listopadovém vývoji spotřebitelských cen, který potvrdil, že tamní inflace nadále zůstává v negativním teritoriu (-0,3 % y/y). Odpoledne bude v USA zveřejněn prosincový (předběžný) výsledek indexu spotřebitelské důvěry od University of Michigan.

10.12.2020 Listopadová inflace potvrdila podle analytiků oslovených ČTK dřívější očekávání, že inflace bude klesat i v dalších měsících. Zároveň ale někteří upozorňují, že kvůli daňovým změnám, rozpočtové politice vlády a lepšímu výhledu na příští rok díky vakcíně proti koronaviru by tlaky na růst inflace mohly opět zesílit.

10.12.2020 Dnešní zasedání ECB bude opět patřit k těm napínavějším. Centrální bankéři jsou pod tlakem - ekonomika eurozóny totiž pravděpodobně ve čtvrtém kvartále kvůli druhé vlně pandemie opět poklesne, současně vykazuje zápornou inflaci, inflační očekávání zůstávají relativně nízká a euro atakuje více než dvou a půl letá maxima. I proto již na posledním zasedání Christine Lagardová oznámila, že v prosinci představí novou sadu opatření na podporu ekonomiky a inflace. To je z českého pohledu nakonec něco těžko pochopitelného. Čeští centrální bankéři přes historicky nejhlubší hospodářskou krizi žijí v prostředí, kde se jádrová inflace pohybuje poblíž historických maxim (na úrovni 3,7 %) a situace na trhu práce se zatím nezhoršila tak výrazně, aby inflační tlaky v nejbližších měsících výrazněji zchladila. I proto guvernér Rusnok a jeho kolegové spíše odrážejí otázky týkající se možného růstu sazeb v příštím roce.

09.12.2020 Hitem sociálních sítí těchto hodin je vánočně laděné video, ve kterém ministryně financí v takřka teleshoppingovém duchu nabízí Dluhopis Republiky jako vhodný dárek pod stromeček.