Zastropování cen elektřiny

01.03.2024 Na konci února vzrostl deficit SR na 102,5 mld. Kč, což je v kontextu posledních let relativně obvyklý vývoj a výjimku tvořil jen rok 2022, kdy stát hospodařil v tzv. rozpočtovém provizoriu. Proti loňskému únoru jde o mírné zlepšení, na kterém se podílí zejména výraznější nárůst příjmů a úspora na kompenzacích za vysoké ceny energií.

04.04.2023 Dnes ekonomický kalendář plní spíše méně významná data, v čele s únorovými cenami výrobců v eurozóně a továrními objednávkami v USA. Mimo to ze Spojených států dorazí ještě průzkum mezi zaměstnavateli ohledně volných pracovních míst (JOLTS), hlavní čísla z trhu práce ale přijdou až v pátek. Včera trhy rozhýbal především zveřejněný index ISM pro průmysl, který skončil pod mediánem analytiků. Navzdory negativnímu vyznění přijal trh zprávu relativně pozitivně, protože zapadá do představ o dřívějším snižování sazeb a dále kvůli tomu, že podindex cen sledující ceny vstupů znovu zamířil pod hodnotu 50 bodů, která značí pokles cen.

03.04.2023 Po čtvrtině letošního roku dosáhl deficit vládních financí 166,2 mld. Kč. Pro březen jde o historicky nejhorší výsledek, v loňském roce deficit dosahoval necelých 60 mld. Kč, v covidovém roce 2021 pak 125 mld. Kč. Nadále se v rozpočtu negativně projevují prohlubující se výdaje v sociální oblasti a zároveň výdaje vynakládané na zastropování cen elektřiny a plynu. Na druhé straně rozpočtu se čeká na připsání peněz z daně z neočekávaného zisku, kde Ministerstvo financí počítá s dodatečným příjmem ve výši 85 mld. Kč. K tomu v březnu ještě nedošlo, stát již ale vybral zhruba 8 miliard korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Zde zákon o státním rozpočtu předpokládá celkový výběr ve výši 15mld. Kč.

11.01.2023 Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména regulované ceny energií, bez započítání takzvaného úsporného tarifu by byla inflace 19,3 procenta, nikoli 15,8 procenta, jak dnes vykázal Český statistický úřad (ČSÚ), upozornil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Výrazně pomaleji, než centrální banka očekávala, rostly v prosinci ceny pohonných hmot. Rychlejší bylo naopak zdražování potravin.

01.01.2023 Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

16.12.2022 Akcie na pražské burze v uplynulém týdnu popáté v řadě oslabily. Index PX klesl o 0,6 procenta na 1166,5 bodu. Nejrychleji rostly akcie zbrojovky Colt CZ. Nejvýraznější pokles vykázaly akcie výrobce cigaret Philip Morris. Vyplývá to z internetových stránek burzy. V minulém týdnu pražská burza oslabila o 2,1 procenta.

16.12.2022 Všichni čekali na rozhodnutí Fedu a ECB o nastavení úrokových sazeb. V obou případech došlo podle očekávání ke zvýšení o 50 bb. Nicméně komentář vyzněl více jestřábím tónem, zvláště ten od ECB. Nepotěšily maloobchodní tržby a průmyslová výroba (drahé energie, problémy v dodavatelských řetězcích). Týden přitom nezačal špatně. Inflace za mořem dopadla lépe a ukázala další zpomalování. Potěšily také indexy PMI v Eurozóně a Německu (index nákupních manažerů) naznačující, že pokles ekonomické aktivity v průmyslu, ale hlavně ve službách výrazně zpomaluje.

12.12.2022 Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména vládní regulace cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly zejména ceny potravin. Naopak pomalejší bylo zdražování pohonných hmot. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace v listopadu vzrostla na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta.

09.12.2022 Tento týden nebyla zveřejněna žádná podstatnější makroekonomická data. Snad jen dnešní ceny průmyslových výrobců v USA za listopad, které skončili pouze mírně nad odhady trhu. Sentiment na trzích se nesl v nervózním očekávání vyššího růstu sazeb na měnovém zasedání Fedu, které se bude konat příští týden (níže).

02.12.2022 Naše očekávání ohledně říjnových dat z reálné ekonomiky jsou poměrně optimistická. Čekáme pokračující meziměsíční růst maloobchodních tržeb. Přispět by k němu měly vládní opatření na pomoc domácnostem a také pokračující růst mezd, když se řada podniků během podzimu rozhodla svým zaměstnancům kompenzovat část nákladů spojených s vysokou inflací. Nadále solidní mzdovou dynamiku by měla indikovat i data za třetí čtvrtletí, k výraznějšímu zrychlení mzdového růstu však patrně dojde až na přelomu roku. V průmyslu podle nás v říjnu pokračoval pokles produkce, avšak výrazně nižším tempem, než na jaké by ukazovaly pesimisticky vyhlížející předstihové indikátory.

17.10.2022 Indikátory nálady spotřebitelů v eurozóně i německých investorů v tomto týdnu zřejmě potvrdí, že pesimismus ohledně současné situace i nejbližšího vývoje je na starém kontinentu stále silný. Neoslní patrně ani zářijová průmyslová produkce v USA, od které čekáme meziměsíční stagnaci. Domácí ceny průmyslových výrobců sice pravděpodobně v září s přispěním snížení světových cen ropy meziměsíčně mírně poklesly, cenové tlaky v tuzemské výrobní sféře však mohou v následujících měsících opět zesílit. Kromě makroekonomických dat budou trhy sledovat i případný posun v evropské regulaci cen energií. Svůj dlouho očekávaný návrh má v úterý představit Evropská komise.

14.10.2022 Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné. Meziroční inflace v září dosáhla 8,2 %, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 %. Tržní úrokové sazby včera v reakci na tato data výrazně vzrostly, na krátkém konci výnosové křivky až o 15-20 bb. Dolar sice ve čtvrtek krátce po zveřejnění americké inflace v páru s eurem posílil až o 0,7 %, zisky ale neudržel a v pátek odpoledne se pohyboval poblíž 0,9700 EUR/USD, kde celý týden i otevíral.

12.10.2022 Ceny amerických průmyslových výrobců v září zřejmě opět mírně vzrostly. Zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky potvrdí její odhodlanost pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb i za cenu mírné recese. Evropský průmysl v srpnu pravděpodobně solidně rostl. Pomohla mu k tomu výroba aut, strojů a zařízení, která díky obnoveným dodávkám dílů dohání zmeškanou výrobu. To je příslibem i pro český autoprůmysl.

11.10.2022 Česká inflace v září překvapivě zrychlila na meziročních 18 %, když trh čekal její stagnaci na srpnové úrovni (17,2 % y/y). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Rostly především náklady související s bydlením, kam se promítly vyšší ceny energií (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %).

03.10.2022 V pravidelném měsíčním shrnutí dnes ministerstvo financí zveřejnilo hospodaření státu za měsíc září a odhalilo tak svou výchozí pozici pro zbývající čtvrtinu roku. Po 9 měsících stát hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Proti loňskému roku je sice deficit asi o 55 mld. Kč nižší, ve srovnání s rokem 2020 je ale deficit již o více jak 15 mld. vyšší.

26.09.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v září propadla na nejhorší úroveň v historii měření od roku 2003. Ukazatel vykázal hodnotu pouze 72,7 bodu. To znamená, že důvěra spotřebitelů odpovídá pouze 72,7 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2021.

25.09.2022 Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.

25.09.2022 Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.