Veřejné finance

08.05.2024 Česká národní banka zbrzdí tempo snižování svých úrokových sazeb, výrazné zlevnění hypoték už proto letos nečekejme. I tak lze vystihnout vzkaz, jejž o minulém týdnu vyslala tuzemská centrální banka veřejnosti. I přesto se běžným spotřebitelům vrací dobrá nálada. Ulevuje se však také vládě. Pokles úroků totiž znamená snížení nákladů obsluhy státního dluhu, který v uplynulých letech znatelně nabobtnal.

08.05.2024 Celosvětové zadlužení v letošním prvním čtvrtletí vzrostlo o zhruba 1,3 bilionu dolarů na rekordních 315 bilionů dolarů (asi 7,3 biliardy Kč). Uvedl to podle agentury Reuters ve včerejší zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) se zvýšil na 333 procent. Zaznamenal tak první nárůst po třech čtvrtletních poklesech za sebou.

24.04.2024 První měsíce letošního roku potvrzují oživování domácí poptávky. Na spotřebitelském sentimentu se pozitivně podepsal návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli centrální banky, což společně s nadále napjatým trhem práce pomohlo k obnovení růstu reálných mezd. V solidní dynamice pokračuje investiční aktivita a čisté exporty profitují z hladšího fungování globálních dodavatelských a výrobních řetězců, což je vidět zejména na produkci automobilového průmyslu. ČNB bude pokračovat v opatrném snižování úrokových sazeb. Reálné úrokové sazby zůstávají restriktivní, inflace se tak letos bude pohybovat kolem dvou procent, příští rok může být ale v průměru pod touto hodnotou.

23.04.2024 Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.

19.04.2024 Migrační dohoda EU, k níž se Česko loni připojilo a nyní opět plní média, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR.

15.04.2024 Slovensko dnes pořádalo první aukci dluhopisu po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem. Od mezinárodních investorů si napůjčovalo celkem 681,5 milionu eur (zhruba 17,3 miliardy korun). Přitom celková poptávka investorů byla ještě o více než 500 milionů eur vyšší.

12.04.2024 Vývoz z Číny se v březnu meziročně snížil o 7,5 procenta, nejvíce od loňského srpna, a dovoz nečekaně klesl o 1,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil čínský celní úřad. Oba údaje výrazně zaostaly za očekáváním analytiků a poukazují na to, jak těžký úkol čeká čínskou vládu, která se snaží podpořit slabé hospodářské oživení země.

11.04.2024 Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová dnes varovala, že světovou ekonomiku by mohlo čekat desetiletí slabého ekonomického růstu. Před zahájením jarního zasedání organizace, v jejímž čele stojí, podle zahraničních agentur volala po přijetí opatření na podporu růst produktivity a snížení dluhu a centrální banky vyzvala, aby nesnižovaly úrokové sazby příliš brzy, protože tím podle ní riskují návrat inflace.

10.04.2024 1) NVIDIA, která vyrábí grafické procesorové jednotky neboli GPU, je klíčovým hráčem v boomu umělé inteligence díky poptávce po jejích čipech. Akcie společnosti klesly přes 10 procent z jejich posledního historického maxima, které činilo více než 950 USD za kus. Cenné papíry v úterý uzavřely na ceně 853,54 USD, což znamenalo pokles o 2 procenta za seanci.

10.04.2024 Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na negativní ze stabilního. To znamená, že by mohla současný rating země ve střednědobém horizontu snížit. Ekonomika země čelí rostoucí nejistotě při přechodu na nové modely růstu, což představuje rizika pro veřejné finance, odůvodnil Fitch své rozhodnutí. Čína má u agentury Fitch známku A+, což znamená střední vyšší kvalitu dluhu.

10.04.2024 Futures na čínský akciový index Hang Seng (CHN.cash) dnes po velmi silné seanci v Číně rostou nad 6000 bodů. Agentura Fitch Ratings revidovala výhled čínské ekonomiky na negativní, přičemž potvrdila rating A+. Další agentura, Moody's, v prosinci uvalila na čínský úvěrový rating varování o jeho snížení. Moody's se odvolávala na náklady na záchranu místních vlád a státních firem a zároveň na zvládnutí krize v oblasti nemovitostí. Agentura Fitch však neočekává další deflaci v zemi, což lze i přes snížený celkový výhled považovat za poměrně býčí.

02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.

26.03.2024 Investování do akcií energetických společností představuje i letos nadále riziko. Kvůli politickým tlakům v čase stále poměrně vysokých cen energií, byť o dost nižších v porovnání s uplynulými léty, a také kvůli právě klesajícím cenám cen burzovních cen plynu či elektřiny a také ovšem emisních povolenek.

21.03.2024 ČEZ loni vykázal druhý nejlepší výsledek hospodaření za posledních deset let. Čistý zisk meziročně sice klesl o výrazných 63 procent, na 29,6 miliardy korun, ale to proto, že předloňský rok byl zkrátka zcela mimořádný a zejména z toho důvodu, že stát v důsledku právě mimořádného roku 2022 a mimořádných zisků ČEZ v tom roce uvalil na podnik mimořádnou daň a mimořádné odvody. Na nich podnik za loňský rok odvedl čtyřicet miliard korun.

14.03.2024 Slovenská ekonomika letos zůstane odolná a její růst podle nás mírně zrychlí na 1,6 % oproti růstu o 1,1 % zaznamenaném za rok 2023. K tomu přispěje spotřeba domácností podpořená rostoucími reálnými příjmy a také fixní investice tažené prostředky z fondů EU. Čistý vývoz by měl naopak po velmi silném roce 2023 přispět záporně.

05.03.2024 Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP). Letos to má být zhruba kolem 250 mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld. Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za jakých podmínek.

29.02.2024 Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?

25.02.2024 V dnešním článku se zaměříme především na vysvětlení rozpočtových deficitů a přebytků. Dále se budeme zabývat dopady rozpočtových deficitů a přebytků na různé oblasti ekonomiky a také si rozebereme některé faktory, které je ovlivňují. Nakonec uvedeme příklad z Ameriky pro lepší pochopení jejich podstaty v ekonomice.

25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.

28.01.2024 Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.

24.01.2024 Ústavní soud dnes zamítl stížnost poslanců opozičního hnutí ANO ohledně ponížení loňské mimořádné valorizace důchodů. Tím pádem definitivně stvrdil, že důchodci si loni z hlediska vývoje svých reálných příjmů pohoršili nejvýrazněji za posledních více než deset let. Ponížení mimořádné valorizace totiž znamená, že loňský růst průměrné penze zaostal za růstem hladiny spotřebitelských cen, jemuž čelí průměrný starobní důchodce. Navýšení penzí přitom zaostalo za růstem cen, jemuž důchodci čelí, nejvýrazněji od roku 2012.

23.01.2024 Několikamiliardové úspory i ozdravení státního rozpočtu – to jsou hlavní cíle nového konsolidačního balíčku, který na začátku nového roku vstupuje v platnost. Nová pravidla daňového zvýhodnění či odvodů značně ovlivní život řady Čechů, kteří budou muset prioritizovat své potřeby. Jak by měli lidé v roce 2024 přistupovat k pojištění? Co všechno se mění pro zaměstnance, dohodáře či živnostníky? A jak obstojí životní pojištění na žebříčku jejich potřeb? Na tyto otázky odpovídá následující článek.

23.01.2024 Začátek tohoto týdne se z ekonomického pohledu rozjíždí pomaleji, když po pondělku ani v úterý nedorazí větší množství ekonomických dat. Patrně nejzajímavějším údajem bude index spotřebitelské důvěry v eurozóně, který by ale patrně neměl ovlivnit čtvrteční zasedání bankovní rady Evropské centrální banky. I nadále by měl mezi spotřebiteli přetrvávat pesimismus, ač jeho míra se v posledních měsících velice pozvolně snižuje. To souvisí s postupným poklesem inflace a vyhlídkami na uvolňování měnové politiky ze strany ECB, což by se mimo jiné projevilo ve vyšší dostupnosti úvěrů.

05.01.2024 Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka v prosinci snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta, byla to první změna sazeb od června 2022.

04.01.2024 Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem oslabila k euru o čtyři haléře. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 24,69 EUR/CZK. Vůči dolaru česká měna naopak zpevnila o šest haléřů na 22,54 USD/CZK.

04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.

04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.

04.01.2024 Dnes odpoledne zveřejní Ministerstvo financí výsledek hospodaření české vlády za rok 2023. Naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč se s vysokou pravděpodobností podaří dodržet, jelikož ke konci listopadu schodek činil 269,1 mld. Kč. Ale jásat není možné, protože veřejné finance se počátkem roku 2020 vymkly kontrole. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jedná se pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí. Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a je tak zcela zřejmé, že další kroky budou muset následovat.

01.01.2024 Koruna je v éře covidu a války druhou nejvýkonnější evropskou měnou, po švýcarském franku. Česko si současně drží svůj rating, na rozdíl od „eurového“ Slovenska, jemuž rating padá, podobně jako řadě jiných zemí eurozóny.

27.12.2023 Ve svém dnešním vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.

20.12.2023 Vstupujeme do roku 2024, který bude rokem řady daňových změn. Od zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob až po omezení daňových výhod pro rodiny a zaměstnance - tyto a další změny budou mít rozsáhlý dopad na ekonomický život v České republice. Jaké jsou podle odborníků poradenské skupiny Moore Czech Republic ty nejzásadnější změny a jaký bude jejich dopad?

15.12.2023 Jednotná měna euro přispívá ke zhoršení rozpočtové kázně většiny zemí, které jej přijaly. Nejnověji to dokládá nedávné zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejslabší úroveň za osmnáct let. Česko má nyní oproti Slovensku nejlepší rating dokonce od roku 2002.

10.12.2023 Ratingová agentura Fitch Ratings včera večer zhoršila rating Slovensku, a to ze stupně A na A-. Hodnotí tak slovenskou úvěruschopnost nejhůře za celé období od října 2005. Právě v říjnu 2005, kdy mělo Slovensko zhruba měsíc před vstupem do „předpokoje eura“, systému ERM II, mu Fitch Ratings zlepšila rating ze stupně A- na A.

25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.

24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.

18.11.2023 Spojeným státům hrozí zhoršení ratingu, který jim přisuzuje agentura Moody’s. Ta v pátek minulý týden zhoršila výhled úvěruschopnosti země z dosavadního „stabilního“ na „negativní“. Povážlivě tak stoupá pravděpodobnost, že přikročí také k vlastnímu snížení ratingu – poprvé po více než sto letech, od úsvitu moderních finančních dějin.

17.11.2023 Německo je příliš malým emitentem, aby mohlo globální klima ovlivnit, takže soud budoucí generace Němců rozumně chrání před sobeckým zadlužováním generací současnou.

13.11.2023 Ministerstvo financí vydalo minulý týden svou novou makroekonomickou predikci. Tento dokument je důležitý, protože by na jeho základě měly státní orgány rozhodovat o budoucnosti. Myslím si však, že to platí jen v teorii, a v realitě se často rozhoduje tak, aby to vyhovovalo politickým zadáním.

11.11.2023 Spojeným státům hrozí zhoršení ratingu, který jim přisuzuje agentura Moody’s. Ta včera večer, po zavření burz, zhoršila výhled úvěruschopnosti země z dosavadního „stabilního“ na „negativní“. Povážlivě tak stoupá pravděpodobnost, že přikročí také k vlastnímu snížení ratingu – poprvé po více než sto letech, od úsvitu moderních finančních dějin.

06.11.2023 Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent, které energetický úřad navrhuje, je nebývalé. Ale jde – při pohledu do nadcházející doby – stále jen o začátek. Dosud meziročně zpravidla docházelo ke změnám regulované složky v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek.

03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.

01.11.2023 Po čtyřech měsících, kdy deficit státního rozpočtu klesal, tentokrát ke konci října vzrostl na 210,7 mld. Kč. Přesto je o 76,0 mld. Kč nižší než za deset měsíců předchozího roku, zejména díky příchozím finančním prostředkům z Evropské unie a z Národního plánu obnovy. Výrazně také pomohly výplata z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ, vyšší příjmy z daní právnických osob a mimořádné zdanění energetických firem.

01.11.2023 V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky. Tak znova: cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení „špinavých“ energií, kterých je většina. Takové, jež podnítí přechod na zelené energie, které ale potřebují vyšší míru flexibility elektrizační soustavy, a zejména fosilní, případně jadernou zálohu, pročež jsou celkově výrazně dražší. To teď právě mají Češi začít pociťovat na vlastní peněžence.

30.10.2023 Evropská unie a Británie budou prosazovat, aby bohaté země ukončily dotace na těžbu fosilních paliv v zahraničí. Zákaz podpory těžby ropy a plynu a také těžby uhlí chtějí projednat příští měsíc na zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT). Očekává se, že návrh na odříznutí největšího zahraničního zdroje veřejných financí pro fosilní paliva vyvolá v pařížském sídle OECD bouřlivá jednání.

27.10.2023 Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.

24.10.2023 Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.

24.10.2023 Německo se chystá v příštích čtyřech letech podpořit své průmyslové a další firmy částkou zhruba 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura Reuters, podle které s tím počítá nová průmyslová strategie. Návrh ministerstva hospodářství mimo jiné počítá i s daňovými úlevami. Z pomoci by měly mít prospěch hlavně malé a střední podniky.

23.10.2023 Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.

23.10.2023 Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Ratingová agentura Standard & Poor’s mu přitom současně potvrzuje hodnocení úvěruschopnosti, a dokonce i příslušný výhled. Fialova vláda tak získává mezinárodně přijímaný „štempl“, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance. To může být jeden z klíčových „trumfů“ předvolební kampaně.

21.10.2023 Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.

20.10.2023 Konflikt v Gaze je další nejistou proměnnou, která může negativně dopadnout na Česko. Předpokládané oživení by pak v nejbližších kvartálech mohlo být pomalejší, než v tuto chvíli očekáváme (-0,1 % q/q v Q3 2023 a +0,3 % q/q v Q4 2023). Toto jsou tři základní kanály, kterými se nakonec nákaza může šířit z Blízkého východu až do české ekonomiky. Na prvním místě jde o vyšší ceny ropy a možná také zemního plynu. Jak jsme v tomto týdnu upozorňovali, napětí na trhu s ropou přiživil zejména strach z další eskalace konfliktu směr Írán. Pokud by byly ve hře sankce USA vůči Íránu, ropa by mohla zdražit výrazněji a propsalo by se to se zpožděním do vyšších cen u českých čerpacích stanic. I tak by to s vysokou pravděpodobností nezabránilo výraznému poklesu inflace v Česku na začátku příštího roku.

19.10.2023 Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.

17.10.2023 Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je Vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná Vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií. Nejen to se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?

14.10.2023 Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.

14.10.2023 Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s dnes večer potvrdila Česku hodnocení bonity jeho úvěruschopnosti na stupni „AA-“. Agentura dokonce ponechává beze změny i ratingový výhled, který tudíž nadále zůstává „stabilní“. Celkové hodnocení Českého veřejného dluhu v podání Standard & Poor’s tedy zůstává neměnné už od srpna 2011.

30.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde. Jenže slovenský stát zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici před volbami kolem škrtání našlapují jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.

28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.

27.09.2023 Vlády zemí eurozóny se v příštím roce pokusí zlepšit své veřejné finance zrušením drahých dotací na ceny energií. Výraznějšímu zpřísnění fiskální politiky ale brání pomalejší hospodářský růst a obavy z rozhořčení voličů. S odkazem na úředníky z eurozóny to dnes uvedla agentura Reuters.

27.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde.

17.09.2023 Rusko letos upevňuje svoji pozici největšího světového vývozce pšenice. Pomáhá mu, že překonalo dopady západních sankcí, a také to, že blokací a bombardováním ukrajinských přístavů zásadně podvazuje zemědělský export svého klíčového konkurenta.

01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?

30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.

30.08.2023 1) Společnosti po celém světě by mohly za letošní rok vyplatit na dividendách rekordních 1,64 bilionu USD (36,3 bilionu Kč), když v samotném druhém čtvrtletí objem vyplacených dividend stoupl o více než šest procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu investiční firmy Janus Henderson, podle které ve druhém čtvrtletí 88 procent firem buď zvýšilo dividendu, nebo ji ponechalo na stejné úrovni.

27.08.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale dál zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje nárůst veřejného dluhu, výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí a snížení daní, vyplývá z páteční tiskové zprávy.

27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.

03.08.2023 Nafta v Česku prudce zdražuje. Za uplynulé dva dny zdražila o takřka 1,70 koruny na litr. Důvodem je zvýšení spotřební daně z ní o 1,50 koruny na litr, k němuž došlo předevčírem. Čerpací stanice a dodavatelé pohonných hmot nyní promítají vyšší daň do svých cen. Navíc zdražují velkoobchodně prodávaná paliva na surovinové burze v Rotterdamu, což zdražování nafty v Česku jen umocňuje. Za poslední měsíc zdražila nafta v Rotterdamu o více než 23 procenta. V Česku nyní zdražuje také benzín, kvůli růstu cen ropy na světových trzích – jeho zdražování však není zdaleka tak výrazné jako u nafty, protože spotřební daň z benzínu zůstává letos beze změny.

01.08.2023 Dnešní zvýšení spotřební daně z nafty přišlo z letošního hlediska v takřka nejhorší možný okamžik. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu totiž v posledním necelém měsíci vylétla o skoro 30 procent, je na svém více než půlročním maximu a nadále nezadržitelně stoupá (viz graf Bloombergu níže).

31.07.2023 Vláda se ocitá v tísni kvůli hlubšímu schodku rozpočtu, než jaký sama předpokládala. Na dani z mimořádných zisků, například bank, vybere o řád méně, než s čím počítala. Proto pospíchá a hledá miliardy doslova, kde se dá. Navýšení spotřební daně z nafty, které minulý týden posvětil Senát a pak v pátek podepsal prezident, tak začne platit už zítra, tedy nezvykle rychle. Řidiči „dieselů“ se tak musí v tomto týdnu připravit na skokové zdražení motorové nafty, až o dvě koruny na litr. Kdo chce ušetřit, může se dnes ještě naftou předzásobit.

28.07.2023 Vláda se ocitá v tísni kvůli hlubšímu schodku rozpočtu, než jaký sama předpokládala. Na dani z mimořádných zisků, například bank, vybere o řád méně, než s čím počítala. Proto pospíchá a hledá miliardy doslova, kde se dá. Navýšení spotřební daně z nafty, které včera posvětil Senát, tak podle všeho začne platit už příští týden v úterý, tedy nezvykle rychle. Řidiči „dieselů“ se tak musí v příštím týdnu připravit na skokové zdražení motorové nafty, až o dvě koruny na litr. Kdo chce ušetřit, může se naftou předzásobit.

27.07.2023 Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos září. Příslušný návrh vlády dnes prošel Senátem. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase více než tři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až o bezmála 20 korun na litr.

26.07.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

17.07.2023 Ministerstvo životního prostředí spustí od září dotační program „Oprav dům po babičce“. Všichni ekonomicky aktivní občané budou v jeho rámci moci získat až milion korun na opravu staršího domu. To, že vláda tento dotační program vyhlašuje právě nyní, je nešťastné. Na jednu stranu vyzývá veřejnost k „utažení opasků“, na stranu druhou hodlá vydat peníze daňových poplatníků na evidentně zbytné věci.

12.07.2023 Summit NATO ve Vilniusu má zásadní dopad i na české veřejné finance. Alianční spojenci se totiž zavázali vynakládat na armádu každoročně částku odpovídající minimálně dvěma procentům hrubého domácího produktu.

11.07.2023 Cena českých vládních dluhopisů znatelně stoupá, což znamená, že úrok na nich klesá. To je příznivá zpráva pro Fialovu vládu, která si tak na mezinárodních trzích může půjčovat levněji, zaplatí méně za obsluhu státního dluhu a tím pádem ji zbude více peněz k umoření stávajícího dluhu, případně k uskutečnění dodatečných výdajů investičního nebo sociálního rázu.

10.07.2023 Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.

28.06.2023 Spotřebitelské ceny v Itálii se v červnu zvýšily meziročně o 6,7 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z květnových osmi procent a bylo nejnižší za 14 měsíců díky slabšímu růstu cen energií a levnějším nákladům na dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil italský statistický úřad.

26.06.2023 Česká vláda nedávno představila návrh opatření, jejichž cílem je přispět ke zmírnění deficitu veřejných financí. Změny by se měly dotknout i daňového systému. Součástí úsporného balíčku je redukce počtu a úprava výše sazeb DPH. To se pravděpodobně alespoň z části odrazí v cenách dotčeného zboží a služeb, a tedy ve výsledku také v inflaci.

22.06.2023 Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu vzrostly, přestože cena ropy se i v přepočtu do korun – a tedy po zohlednění kursu české měny k dolaru – drží už od začátku května na poměrně stabilizované úrovni. V uplynulých sedmi dnech ovšem nastal vzestup cen velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, například v případě nafty a v korunovém vyjádření zhruba pětiprocentní.

20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.

19.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, přijme buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.

18.06.2023 Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos v srpnu, zopakoval dnes v televizi ministr dopravy Martin Kupka. Ministr tak potvrzuje dřívější záměr vlády. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až takřka o 20 korun na litr.

15.06.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.

10.06.2023 Druhý antibyrokratický balíček, který nyní vláda chystá, odstraňuje řadu věcí, které skutečně ekonomiku zatěžují, aniž by měly výraznější pozitivní efekt. Třeba vstupní lékařské prohlídky nebo potravinářské průkazy. Také ruší koncesionářské poplatky při průmyslovém využití televizní obrazovky; je vskutku absurdní, že má podnik platit koncesionářský poplatek, pokud na dané televizi sleduje pouze a výhradně vlastní výrobu, natočenou vlastní kamerou, třeba za účelem odstranění potenciálních chyb ve výrobním procesu.

09.06.2023 1) Platební a bankovní partneři kryptoměnové burzy Binance.US mají v úmyslu přerušit vztahy s touto burzou. V praxi to znamená, že její zákazníci nebudou moci od 13. června používat dolary k nákupu kryptoměn na platformě ani je vybírat. To omezí schopnost burzy podnikat ve Spojených státech. Binance o tom informovala na svém účtu na twitteru a dodala, že preventivně pozastavuje veškeré vklady amerických dolarů.

09.06.2023 Argentina dokončila největší výměnu svého domácího dluhu, čímž snížila krátkodobé závazky splatné v příštích třech měsících o více než 30 miliard USD (659,1 miliardy Kč) a posunula splátky na dobu po volbách, které se uskuteční koncem letošního roku. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo hospodářství. Výměna dluhu se uskutečnila v době, kdy jsou veřejné finance stále napjatější a situaci zhoršuje trojciferná inflace.

08.06.2023 Benzín i nafta v Česku v uplynulém týdnu zdražily v rozsahu kolem 20 haléřů na litr a v podobném rozsahu zdraží také v týdnu následujícím. S nastupující vrcholnou motoristickou sezónou se tradičně zvyšuje poptávka po palivech, takže čerpací stanice mohou s cenami nahoru snáze než v jiných obdobích roku, případně mohou výrazněji navyšovat své marže. Zároveň ovšem nelze očekávat jakkoli dramatický růst cen pohonných hmot. Zatím totiž selhává záměr Saúdské Arábie škrtnutím své těžby vyhnat výše jak cenu samotné ropy, tak produktů z ní, tedy i pohonných hmot prodávaných v Česku.

04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.

02.06.2023 Státní rozpočet skončil v květnu naprostým fiaskem. Zatímco za první čtyři měsíce činil deficit 200 mld. Kč, za pět měsíců to je už 271 mld. Kč. Za jediný měsíc tak stát vykázal deficit, jaký jsme tak byli zvyklí vídat za celý rok. Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 mld. Kč.

02.06.2023 Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil na 271, 4 mld. korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně schválený rozpočet s deficitem 295 mld. CZK).

01.06.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií tuzemské veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí. Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procent HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.

31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.

29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.

29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

26.05.2023 Vyčíslené náklady na nahrazení rodných čísel identifikátory – odpovídající 56 miliardám korun – berme s rezervou. A to přesto, že jde o náklady celé ekonomiky, ne pouze veřejného sektoru. Daňový poplatník by přímo platil pouze zhruba 15 miliard korun, což je část nákladu připadající na veřejný sektor. Zbytek představuje břímě sektoru soukromého.

22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.

21.05.2023 Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, která by jinak politikům neprošlo.

15.05.2023 Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.