Státy eurozóny

06.03.2024 Forexový trh je zdaleka největším finančním trhem na světě - každý den se na něm uskuteční obchody v hodnotě více než 7,5 bilionu dolarů. V současné době je v oběhu 180 měn, ale pouze deset z nich tvoří více než 90 % všech obchodů. V tomto článku se zabýváme těmito deseti měnami a rozebíráme, proč jsou tak populární a co by potenciální obchodníci měli vědět o jejich vlivu.

22.01.2024 Před skoro 25 lety politici slibovali, že euro zajistí 200procentní nárůst obchodu v rámci eurozóny. Tento mýtický Roseův efekt se však nikdy nenaplnil. Pak politikům ekonomové spočetli, že nárůst bude jen 33procentní, pak, roku 2006, že bude 23procentní, posléze 15procentní a nakonec, v roce 2018 zjistili, že je nulový. Jde o jednu z velkých blamáží ekonomie.

19.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, resp. samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru.

06.01.2024 Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.

01.10.2023 Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.

18.07.2023 Pojišťovna Allianz Trade ve svém pravidelném ekonomickém výhledu nadále očekává oživení globální ekonomiky až v polovině příštího roku. Možnými riziky pro evropské státy by však mohla být chladná zima, která by opět vyhnala ceny energií nahoru, ale také například krachy dalších bank.

30.06.2023 Včera zveřejněná inflační čísla za jednotlivé členské státy eurozóny v zásadě potvrdila trend posledních měsíců. Zatímco celková inflace i v červnu povětšinou klesala, jádrové inflační tlaky zůstávají podstatně setrvačnější a v některých ekonomikách dokonce zesilují. V Itálii zvolnila celková meziroční míra inflace na 6,7 % (jádrová na 5,6 %), ve Španělsku až na 1,6 %, čímž se poprvé od března 2021 dostala pod inflační cíl ECB. Svižná normalizace španělské inflace je dána primárně rychlým průsakem levnějších energií do spotřebitelských cen – jádrová inflace však zůstává nadále vysoká na 5,9 %.

21.07.2022 Hlavní pozornost investorů se dnes upírala na rozhodnutí ECB o sazbách. Šlo o první zvýšení sazeb po 11 letech a hned o půl procentního bodu, tedy více, než ekonomové očekávali. Největší „hike“ od roku 2000 ukončuje éru záporných sazeb, která pomohla ekonomikám regionu překonat globální finanční krizi, zhroucení státních dluhopisů a nakonec pandemii v roce 2020. Obchodníci také zvýšili sázky na tempo zpřísňování a do konce roku nacenili dalších 137 bazických bodů ve srovnání s méně než 120 bazickými body předtím. Rozhodnutí ECB přichází však v době, kdy se schyluje k politické krizi v Itálii, což zvyšuje tlak na ECB, aby chránila nejzranitelnější členy eurozóny před spekulacemi na trhu, například prostřednictvím nového nástroje krizového řízení TPI.

21.07.2022 Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie.

21.07.2022 Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie.

21.07.2022 Rozhodnutí ECB o zvyšování úrokových sazeb ve 14:15 bude klíčovou událostí dne. Očekává se, že ECB přinese první zvýšení sazeb za posledních 11 let. Není však jisté, zda-li se centrální banka rozhodne pro zvýšení sazeb o 25 nebo 50 bp. Ekonomové jsou rozdělení na dva tábory a finanční trhy oceňují zvýšení sazeb na 26-27 bp, což znamená, že aktuální situace je 50/50. Znamená to tedy, že jakékoliv zvýšení bude překvapením. Očekává se, že kromě zvýšení bude banka zveřejňovat i měřítka "anti-fragmentace". Cílem tohoto opatření je zamezit nadměrnému rozšiřování rozpětí výnosů mezi různými státy eurozóny. Taková opatření mohou ohrozit účinek zvyšování sazeb, tudíž se klíčovou informací stanou podrobnosti o tomto nástroji. Více informací o nástroji "anti-fragmentace" se pravděpodobně dozvíme ve 14:45.

30.06.2022 Zatímco z eurozóny přicházejí první inflační čísla za červen (v Německu nečekané zpomalení meziroční dynamiky na 8,2 %, ve Španělsku zase překvapivé zrychlení na 10,2 %), výroční konference ECB přinesla další střípky k jejímu připravenému anti-fragmentačnímu nástroji. Připomeňme, že ten má centrální bance umožnit zvyšovat úrokové sazby, aniž by došlo k destabilizaci dluhopisových trhů, respektive k příliš prudkému růstu výnosů států jižního křídla eurozóny. Přestože detaily ohledně nového nástroje zůstávají nejasné, v podstatě by mělo jít o další program nákupu dluhopisů (QE).

30.06.2022 Zatímco z eurozóny přicházejí první inflační čísla za červen (v Německu nečekané zpomalení meziroční dynamiky na 8,2 %, ve Španělsku zase překvapivé zrychlení na 10,2 %), výroční konference ECB přinesla další střípky k jejímu připravenému anti-fragmentačnímu nástroji. Připomeňme, že ten má centrální bance umožnit zvyšovat úrokové sazby, aniž by došlo k destabilizaci dluhopisových trhů, respektive k příliš prudkému růstu výnosů států jižního křídla eurozóny.

11.03.2022 Dnes se dozvíme, jak si na začátku roku vedl český průmysl. Oproti prosinci se mělo dostavit zlepšení a v meziročním srovnání odhadujeme vyšší objem produkce o 4,2 %. K dobru měl ale letošní leden jeden pracovní den navíc, po očištění tak bude výsledek nižší. Z USA odpoledne dorazí index od University of Michigan, který by měl poukázat mírný pokles spotřebitelské důvěry a další navýšení inflačních očekávání.

30.12.2021 Základní fakta o evropské měně euro k 20. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU):

22.11.2021 V Německu i USA bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za 3. čtvrtletí společně s jeho detailní strukturou. Současně tento týden vyjde i řada indikátorů měřících důvěru v ekonomice v čele s PMI a Ifo průzkumem. Předstihové ukazatele poskytnou informace o tom, jak se ekonomice daří v závěrečném čtvrtletí, ve kterém se očekává podstatně horší výsledek. Ekonomiku zatěžují přetrvávající zádrhely na straně nabídky, vyšší výrobní i spotřebitelské ceny a nově i zhoršení epidemické situace.

24.09.2021 Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

02.03.2021 Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v únoru na lednové hodnotě 0,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Po pěti měsících stabilního poklesu tak ceny v zemích platících eurem pokračují druhý měsíc v řadě v růstu. Zpráva obsahuje pouze základní údaje o vývoji cen v eurozóně, nikoli v celé Evropské unii.

03.02.2021 Spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu po pěti měsících stabilního poklesu výrazně vzrostly. Roční míra inflace vystoupila na 0,9 procenta a byla nejvyšší od loňského února. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zpráva obsahuje pouze základní údaje o vývoji cen v eurozóně, nikoli v celé Evropské unii. V prosinci přitom ceny v eurozóně vykazovaly meziroční pokles o 0,3 procenta.

13.01.2021 Ministerstvo financí dnes získalo 13,1 mld. Kč, zatímco investoři poptávali více než dvojnásobek. Po prosinci, kdy nižší deficit státního rozpočtu znamenal i nižší nabídku dluhopisů, tak finanční trhy opět potvrdily hlad po českých státních dluhopisech. Ty ve srovnání se státy eurozóny nabízejí zajímavý výnos, zvláště ve světle jejich nedávného nárůstu. I nadále je vidět výrazná poptávka po dluhopisech s kratší splatností pět a devět let. Na druhou stranu dnes nejdelší nabízený dluhopis se splatností dvacet let byl jediný, který nenaplnil ambiciózní plán ministerstva (1,4 vs. 5,0 mld. Kč). Průměrný výnos dnes prodaných dluhopisů se pohyboval od 0,88 % pro nejkratší splatnost do 1,64 % pro již zmíněný dvacetiletý cenný papír.

07.01.2021 Spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci čtvrtý měsíc v řadě zaznamenaly stejný meziroční pokles, a to o 0,3 procenta. Inflace tak v době dopadů koronavirových omezení na ekonomiku zůstává na nejnižší hodnotě za více než čtyři roky. Vyplývá to z dnešního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat, který obsahuje pouze základní údaje o vývoji cen v zemích platících eurem.

14.12.2020 Rok 2020 se zcela jistě zapíše do historie. Byl to neuvěřitelný rok plný šílených událostí a v podstatě vše se točilo kolem koronaviru. A jelikož se blíží konec roku, tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice v tomto roce.

01.12.2020 Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.

24.07.2020 Ještě týden si musíme počkat na první inventuru druhého kvartálu, který byl zřejmě nejhorším v novodobé historii. Předběžný odhad HDP zřejmě odhalí dvouciferný propad ekonomiky, a to nejenom té české. V mezičase však ještě budeme moci alespoň trochu nahlédnout na to, co se děje v průmyslu a ve službách v letních měsících. Dnes jsou třeba na pořadu dne předběžné výsledky indexů nákupních manažerů ve Francii, Německu a v eurozóně. Už ty minulé dopadly docela dobře (zejména pokud šlo o Francii), avšak pořád bylo těžké zbavit se pocitu, že za celkovým relativně příznivým číslem chybí i zmínka o rostoucích zakázkách.

20.07.2020 Nárůst nových infekcí stále neubírá na intenzitě. Například Kalifornie zpomaluje rozvolňování restriktivních opatření. I některé evropské státy, například Španělsko, opět zavádí preventivní opatření. Obecně však lze říci, cílem všech států je zabránit plošným karanténám a výjimečným stavům. Proto trhy nevnímají druhou vlnu covid-19 jako extrémní hrozbu. Zvýšený výskyt nových infekcí však může zbrzdit probíhající ekonomické zotavení a ohrozit sektory, které jsou navázány na cestování ruch.

16.07.2020 Nalijme si čistého víno, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU, o němž se bude od zítřka jednat na summitu v Bruselu, je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie. I když německá kancléřka Angela Merkelová se už chystá do politického důchodu, ani tak si u sebe doma nemohla dovolit to veřejnosti říci naplno. Takže se fond lakuje na zeleno a vytrubuje se, že jde o obnovu celé EU. Přitom třeba Česko a mnoho dalších zemí EU by si s rozjetím své ekonomiky po koroně jistě dobře poradilo i bez tohoto fondu. Když se to ale jmenuje „fond obnovy EU“, německá média a němečtí opinion makeři – a v důsledku tedy i německá veřejnost – to vše skousnou mnohem spíše než zase další záchranu zase další země jižního křídla.

09.07.2020 Tzv. Zlatý index, který vyjadřuje poměr mezi aktuálním množstvím zlata v devizových rezervách České národní banky (ČNB) a 70 tunami, které mělo Česko ke dni svého vzniku, zůstal v květnu na hodnotě 11,2 %, tedy zhruba na devítině počátečního stavu. Centrální banka měla ke konci května zahrnuto v devizových rezervách 252 tisíc troyských uncí zlata, tedy 7,8 tuny. Vyplývá to z údajů zveřejněných ČNB a z výpočtů analytiků akciové společnosti Zlato, která patří k předním tuzemským prodejcům „žlutého kovu“.

08.07.2020 Úvěrová pojišťovna Atradius očekává nejhorší celosvětovou hospodářskou recesi od roku 1980. Její závažnost umocňuje její celosvětový rozsah, neboť téměř ve všech zemích světa je v roce 2020 předpovídán hospodářský pokles. Závažnost recese ovlivní rychlost přípravy vakcíny i tempo uvolňování restriktivních opatření, informovala dnes ČTK pojišťovna v tiskové zprávě. Atradius patří mezi světové lídry v pojištění pohledávek, poskytování záruk a vymáhání pohledávek. Působí v 54 zemích po celém světě.

11.06.2020 Země platící eurem uvolní pro Řecko dalších 748 milionů eur (přes 20 miliard Kč) v rámci programu snížení dluhu po ukončení záchranných programů. Shodli se na tom dnes ministři financí eurozóny, podle nichž jihoevropská země uspokojivě plní plán zavádění reforem. Řecko opustilo poslední ze tří záchranných programů téměř před dvěma lety a poté se emisemi dluhopisů úspěšně vrátilo na finanční trhy. Od svých evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu (MMF) země od roku 2010 obdržela celkem přes 250 miliard eur.

01.06.2020 Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou. Na rozdíl od balíku, jenž měl sloužit výhradně státům s eurem, z něj však budou moci těžit i země používající vlastní měnu. Podle šéfa euroskupiny Mária Centena by však měly mít významné slovo v rozhodování o penězích z fondu instituce eurozóny.

08.05.2020 Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).

27.03.2020 Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.

30.01.2012 Vrcholní představitelé států sedmadvacítky dnes míří do Bruselu na další mimořádný summit EU.