SPD

22.04.2024 Němečtí vládní liberální svobodní demokraté (FDP) dnes představili dvanáctibodový plán k povzbuzení hospodářství, který požaduje mimo jiné zpřísnění podmínek podpory v nezaměstnanosti nebo zrušení možnosti odchodu do důchodu v 63 letech. Požadavky FDP označují německá média za nový zdroj sporů ve vládní koalici, neboť odporují postojům sociálních demokratů (SPD) kancléře Olafa Scholze.

13.03.2024 Rekordní neoblíbenost vlády kancléře Olafa Scholze zmítané vnitřními spory, vysoké preference pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a neustálé vlny demonstrací a stávek, tak vypadá každodenní realita v Německu. Rozpolcený obraz země doplňují hospodářské potíže, které Německo prozatím nedokázalo překonat.

18.02.2024 Kryptopodnikatelé možná získají ze zákona právo zakládat si v bankách platební účty. Zakotvit by je měla novela skupiny poslanců ze šestice koaličních a opozičních klubů. Bankovní ústavy nyní mohou podle nich žádosti o zřízení konta těmto podnikatelům plošně odmítat. Kryptopodnikatelé se v Česku zaměřují podle zdůvodnění novely o platebním styku především na směnu, úschovu a převody virtuálních aktiv a na zprostředkování investic do nich.

15.02.2024 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.

12.02.2024 Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.

06.02.2024 1) Vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II by podle lídra kandidátky SPD a Trikolory pro letošní volby do Evropského parlamentu Petra Macha znamenal vysokou inflaci. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny. Opoziční hnutí podle předsedy Tomia Okamury zásadně odmítá přijetí eura, protože to pro Česko není výhodné.

06.02.2024 Vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II by podle lídra kandidátky SPD a Trikolory pro letošní volby do Evropského parlamentu Petra Macha znamenal vysokou inflaci. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny. Opoziční hnutí podle předsedy Tomia Okamury zásadně odmítá přijetí eura, protože to pro Česko není výhodné.

21.01.2024 Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky dnes zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.

08.01.2024 Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to včera řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

04.01.2024 1) Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

04.01.2024 Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

18.12.2023 V Německu počínaje dneškem skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku. Od roku 2016, kdy s bonusem Německo začalo, vyplatilo na dotacích asi deset miliard eur (245 miliard Kč).

27.11.2023 Bavorský premiér Markus Söder vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb v Německu, jako možný termín navrhnul 9. červen 2024 souběžně s volbami do Evropského parlamentu. Podle Södera se země nachází v krizi, kterou stávající vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nedokáže a nechce řešit. Scholzova vláda je nyní pod tlakem kvůli rozpočtové krizi, která má dopady na německé hospodářství.

27.11.2023 Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul. Německu po verdiktu ústavního soudu chybí v klimatickém fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu.

23.11.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.

21.11.2023 Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu dolehne nejvíce na východ země, ohrožena je mimo jiné budoucnost dotací pro velké továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. V rozhovoru s mediálním domem RND to prohlásil parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje ministra hospodářství Roberta Habecka. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze nyní vyhodnocuje, jaké dopady na rozpočet bude rozsudek mít a jak chybějící peníze nahradit.

15.09.2023 Ekonomickou situaci Česka vnímá jako špatnou 57 procent lidí, jako dobrou naopak 16 procent dotázaných. Výrazně lépe Češi hodnotí životní úroveň své domácnosti. Téměř tři pětiny lidí ji označují za dobrou. V obou případech se hodnocení od posledního průzkumu, který se uskutečnil letos na jaře, významně nezměnilo. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

06.09.2023 Německý kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu vyzval k urychlení tempa modernizace Německa. Ve všeobecné rozpravě k návrhu rozpočtu na příští rok vybídl koalici, opozici, spolkové země a obce k navržení příslušných opatření. Sociálnědemokratický kancléř (SPD) podle agentur DPA hovořil například o zjednodušení byrokratických povolovacích řízení či posílení digitalizace státní správy. Lídr konzervativní opozice (CDU/CSU) Friedrich Merz však vládě vytkl, že i návrh státního rozpočtu na příští rok je vzhledem k přelomové době málo ambiciózní.

29.08.2023 Nastartovat německé hospodářství bude hlavním tématem dvoudenního výjezdního zasedání vlády spolkového kancléře Olafa Scholze, které dnes začalo na braniborském zámku Meseberg. Scholz novinářům na úvod setkání řekl, že je potřeba pokročit v digitalizaci a odbourávání byrokracie. Ministři budou mít na zámku také příležitost k urovnání vzájemných sporů, které se k nelibosti kancléře dostávají s podrobnostmi na veřejnost. Scholz k tomu dnes řekl, že komunikační strategii je rovněž třeba zlepšit.

03.08.2023 Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.

11.04.2023 Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

28.03.2023 Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.

21.02.2023 Čínští investoři nakoupili loni v Evropě méně firem nebo firemních podílů. Celkem jich bylo 139, o 16 méně než rok předtím. Podle agentury DPA to vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Hodnotu provedených obchodů autoři analýzy odhadují na 4,3 miliardy dolarů (skoro 96 miliard Kč), což je meziroční pokles o téměř dvě třetiny. Výše uzavřených transakcí se nezveřejňuje.

05.02.2023 Německá vláda chce těsně spolupracovat i s novým italským vedením v čele s pravicovou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Obě země mají politicky, hospodářsky i kulturně úzké vazby, uvedl sociálnědemokratický (SPD) německý kancléř Olaf Scholz po pátečním jednání s šéfkou italské vlády v Berlíně. V centru rozhovorů mezi oběma šéfy vlád byly migrace a energetická krize, oba vyzdvihli jednotu v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi. Meloniová oznámila, že Kyjev navštíví ještě před prvním výročím zahájení ruské invaze, které připadá na 24. února.

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

27.09.2022 Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.

25.09.2022 Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.

10.08.2022 Němci by v nadcházejícím roce mohli na daních ušetřit asi 10 miliard euro (244,3 miliardy Kč), z čehož by těžilo na 48 milionů lidí. Dnes to oznámil německý ministr financí Christian Lindner, který představil své plány na vyrovnání dopadů vysoké inflace. Další výhody budou mít rodiče s dětmi, neboť Lindner chce navýšit plošné příspěvky na děti.

12.07.2022 Okamžitě v Německu rozšířit plochu pro pěstování ovoce a obilí, snížit energetickou daň, více využívat biomasu pro vytápění nebo prozatím udržet v chodu atomové elektrárny - to navrhuje šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz jako recept na překonání současné inflační a energetické krize. Své plány představil v dnešním příspěvku v nejprodávanějším německém deníku Bild, ve kterém kritizoval postup vlády kancléře Olafa Scholze.

04.07.2022 Německý kancléř Olaf Scholz spolu s dalšími členy vlády, zástupci centrální banky, zaměstnavateli, odbory a ekonomy ustavili grémium, ve kterém hledají řešení rychle rostoucí inflace. Jednání, která začala dnes, by měla do podzimu nabídnout konkrétní řešení, uvedl na tiskové konferenci kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. To odpoledne zmínil i Scholz, podle kterého bude úkolem příštích týdnů najít nástroje a cesty, jak na nynější dramatickou situaci reagovat.

23.06.2022 Šéf německé opozice Friedrich Merz nevylučuje, že Německu kvůli následkům ruské invaze na Ukrajině hrozí recese. Doporučuje také zvážit prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren, které letos země plánuje definitivně odstavit. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU, to řekl v rozhovoru se zahraničními novináři.

13.06.2022 Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.

18.05.2022 Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):

16.05.2022 Indexy z Ázie a Tichomoria odštartovali nový týždeň zmiešane. Nikkei si pripísal 0,5 %, S&P/ASX 200 sa posunul o 0,3 % vyššie, Kospi skončil na rovnakej úrovni a indexy z Číny sa obchodovali o niečo nižšie.

11.05.2022 Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.

11.05.2022 Premiér Petr Fiala (ODS) by si v zájmu českých občanů přál, aby dnešní jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Sdělil to ČTK. Předseda vlády věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. Další politici vládních stran upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

22.04.2022 Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.

24.03.2022 Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se na nočním jednání dohodla na souboru kompenzací vysokých cen energií. Podrobnosti úlev oznámí vedení stran na tiskové konferenci v 11:00. Místopředseda poslanecké frakce SPD Matthias Miersch v ranním magazínu stanice ZDF řekl, že opatření ulehčí obyvatelům nejen s rostoucími náklady na dopravu, ale také s energiemi.

02.03.2022 V Německu vzrůstá tlak na bývalého kancléře Gerharda Schrödera, aby se důrazně distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina a odešel z pozic ve firmách napojených na jeho režim. Schröder se k tomu ale zatím nemá, a není tak vyloučeno, že ho jeho mateřská sociální demokracie (SPD) potrestá.

11.01.2022 Německo v plnění klimatických cílů značně zaostává, do roku 2030 proto musí oproti současnému stavu ztrojnásobit roční tempo snižování škodlivých emisí. Na tiskové konferenci to dnes prohlásil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že v letošním roce koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) představí dva soubory opatření na podporu ochrany klimatu a že bez zemního plynu se Německo v přechodu k čistým zdrojům energie neobejde.

22.12.2021 Německá vláda schválila Joachima Nagela (55) jako nového šéfa centrální banky. Oznámil to dnes vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Nagel od 1. ledna nahradí Jense Weidmanna (53), který se rozhodl funkci opustit ještě před skončením svého mandátu.

20.12.2021 Novým šéfem německé centrální banky se od příštího roku stane ekonom Joachim Nagel (55), který tak ve funkci nahradí Jense Weidmanna (53). Nagela do funkce navrhují nový spolkový kancléř Olaf Scholz a ministr financí Christian Lindner. Ministr to dnes napsal na twitteru, a potvrdil tak dřívější zprávu německého deníku Handelsblatt.

25.11.2021 Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) včera představili koaliční smlouvu o vytvoření nové vlády. Přinášíme výběr nejdůležitějších programových bodů:

24.11.2021 Nedávno sa objavili informácie, že vládna koalícia v Nemecku (SPD, Zelení a FDP) odmietla Merkelovej návrh na zavedenie lockdownu v krajine. Za zmienku stojí, že Merkelová rezignuje na svoju funkciu.

16.11.2021 Proces schvalování německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 je dočasně pozastaven, německý regulační úřad projektu nyní povolení k provozu nedá. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva. Oznámila to dnes německá Spolková agentura pro sítě, která certifikaci provádí. Provozovatel zatím plánuje založit ke správě plynovodního potrubí v Německu dceřinou společnost, což podle úřadu nestačí.

28.10.2021 Německá kancléřka Angela Merkelová hodlá absolvovat bilaterální schůzky během nadcházejícího víkendového summitu vyspělých ekonomik G20 společně se svým pravděpodobným nástupcem Olafem Scholzem. Agentura Reuters dnes s odvoláním na nejmenovaného činitele německé vlády napsala, že končící kancléřka tím chce partnery ujistit o kontinuitě německých postojů.

28.10.2021 Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.

11.10.2021 Dnes se dočkáme zářijové statistiky české inflace, která by podle nás měla vykázat meziroční dynamiku na úrovni 4,7 %, což by oproti srpnu znamenalo pokles cenové hladiny o 0,1 %. Trh to vidí podobně, když čeká 4,6 %.

11.10.2021 Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.

11.10.2021 Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.

11.10.2021 Dlouhá a komplikovaná jednání o sestavení nové vlády mohou ohrozit ekonomickou stabilitu země a její křehký hospodářský růst. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ředitel centra IDEA Jan Švejnar. Nyní je správná doba na restart ekonomiky, ČR se musí vrátit k reformám, doplnil člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček.

08.10.2021 Největší český exportér Škoda Auto včera přišel s prohlášením, že až do konce letošního roku částečně nebo plně uzavře provoz všech tří tuzemských závodů. Jaká bude reakce České národní banky a kurzu koruny?

28.09.2021 Akcie v Evropě včera oslabily, ty německé ale v reakci na výsledek parlamentních voleb zamířily vzhůru a jejich hlavní index vystoupil na desetidenní maximum. Volby totiž vyloučily možnost, že se v Německu zformuje čistě levicová koalice. Hlavní index frankfurtské burzy DAX vystoupil až na 15.704,05 bodu. Později ale o většinu zisků přišel a obchodování uzavřel růstem o 0,27 procenta na 15.573,88 bodu. Euro na výsledek voleb v největší evropské ekonomice příliš nereagovalo.

27.09.2021 Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů. Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.

27.09.2021 Minulý víkend sa konali nemecké voľby a výsledky poukazujú na posun síl v najväčšej európskej ekonomike. Výsledky ukázali, že SPD na čele s Olafom Scholzom vyhrala voľby s podporou 25,7%. CDU/CSU - politická strana dlhoročnej nemeckej kancelárky Angely Merkelovej - získala podporu 24,1%. Líder SPD Olaf Scholz si už pripísal víťazstvo vo voľbách a uviedol, že jeho strana má mandát na zostavenie vlády. Scholz spresnil, že je možné uzavrieť koaličnú zmluvu so Zelenými a Slobodnými demokratmi, ktorí vo voľbách získali tretie a štvrté miesto so 14,8%, respektíve 11,5%. Čo je ešte dôležitejšie, Scholz naznačil, že chce, aby CDU/CSU, predchádzajúca nemecká vládna strana a jej predchádzajúci koaličný partner, zostali v opozícii. Reakcia trhu na výsledky bola však pomerne malá, pretože to bol výsledok, ktorý sa viac -menej očakával.

27.09.2021 Německé akcie dnes po zahájení obchodování vystoupaly na desetidenní maximum. Výsledek německých parlamentních voleb vyloučil možnost, že se zformuje čistě levicová koalice. Obecně evropské trhy těží z růstu ceny ropy, který tlačí vzhůru i akcie ropných společností. Euro na výsledek voleb v největší evropské ekonomice příliš nereagovalo.

27.09.2021 Německý volič vyslal v neděli rozporuplný signál: nechal sice zvítězit sociálně-demokratickou stranu (SPD), ale na druhou stranu nedal šanci na vznik „melounové“ či rudo-zelené koalici. Němečtí Zelení totiž nakonec nezískali, to co by si ještě před pár měsíci přáli (14,8 %) a postkomunistická levice lavírovala na (5 %) hraně volitelnosti.

27.09.2021 Akcie v Asii zahajují týden smíšeně. ASX a Kospi rostou, zatímco Nikkei a indexy v Číně se drží na dosah pátečního close.

27.09.2021 Německý volič vyslal v neděli rozporuplný signál: nechal sice zvítězit sociálně-demokratickou stranu (SPD), ale na druhou stranu nedal šanci na vznik „melounové“ či rudo-zelené koalici. Němečtí Zelení totiž nakonec nezískali, to co by si ještě před pár měsíci přáli (14,8 %) a postkomunistická levice lavírovala na (5 %) hraně volitelnosti.

27.09.2021 ČNB ve světle aktuální vysoké inflace a hrozbě jejího přelití do inflačních očekávání zvýší ve čtvrtek svou klíčovou sazbu o výrazných 50 bb. Takovýto vzestup byl naposledy zaznamenán v roce 1998. Další akceleraci inflace zřejmě uvidíme v zářijových datech z eurozóny. Z hlediska sentiment indikátorů předpokládáme jejich zářijové zlepšení. Z globálního kalendáře bude ve světle zpomalování tamního hospodářského růstu a zhoršování pandemické situace sledován čínský PMI, který bude publikován ve čtvrtek.

26.09.2021 Podle prvotních odhadů na základě šetření prováděných přímo ve volebních místnostech zaostali v dnešních německých volbách za očekáváním jak Zelení, tak Levice. První ze stran jen mírně, druhá výrazně. To snižuje, případně vylučuje možnost uzavření levicově orientované vlády SPD, Zelených a právě Levice. Rovněž utvoření vlády SPD a Zelených může být obtížnější. To je pro českou ekonomiku spíše příznivá zpráva. Levicová německá vláda by totiž zřejmě kladla větší důraz na ozeleňování jak ekonomiky německé, tak eurounijní. Tento důraz není v souladu s hospodářskými zájmy ČR, které kvůli silné závislosti na průmyslu, často těžebním či těžkém, vyhovuje pomalejší tempo zelené tranzice.

24.09.2021 Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou. Zdá se, že v posledních dnech se zastavil propad preferencí pravicově-středové CDU/CSU i strany Zelených a již dál nenarůstají preference sociálně-demokratické SPD. Rozdíly mezi dvěma velkými stranami jsou relativně malé a o vítězi může na poslední chvíli rozhodnout velké množství nerozhodnutých voličů. Ať už jím bude Olaf Scholz z SPD nebo Armin Lachet z dnes nejsilnější CDU/CSU, velmi pravděpodobně budou pracovat z daleko fragmentovanějším parlamentem. Takovým, ve kterém nebude vůbec jednoduché sestavit novou koalici. Zvlášť proto, že oba nejpravděpodobnější partneři - pravicová FDP a strana Zelených jsou si ideologicky velmi vzdálené.

24.09.2021 Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou. Zdá se, že v posledních dnech se zastavil propad preferencí pravicově-středové CDU/CSU i strany Zelených a již dál nenarůstají preference sociálně-demokratické SPD.

22.09.2021 Budoucí německou vládu, ať už ji povedou sociální demokraté (SPD), nebo opět konzervativci z unie CDU/CSU, čeká řada úkolů, jejichž vyřešení nebude snadné a ani levné. Země musí pokročit v energetické transformaci, aby dosáhla svých emisních cílů, musí zajistit obnovu ekonomiky po pandemii nemoci covid-19, musí dát do pořádku rozpočtové hospodaření a musí učinit dlouho odkládaný pokrok v digitalizaci,

20.09.2021 Začíná velice zajímavý týden, kdy v centru pozornosti budou zejména německé volby, ale nejprve logicky zasedání amerického Fedu.

20.09.2021 Začíná velice zajímavý týden, kdy v centru pozornosti budou zejména německé volby, ale nejprve logicky zasedání amerického Fedu. Věříme, že šéf Fedu si ponechá ještě určitou flexibilitu v útlumu měnové expanze a vyhne se konkrétním otázkám týkajícím se načasování.

20.09.2021 Americká centrální banka bude jen opatrně naznačovat blížící se začátek utažení měnové politiky. Předstihové indikátory v eurozóně ukážou na zpomalující expanzi výroby i služeb. Volby do Spolkového sněmu Německa mohou přinést větší volatilitu na evropský trh. V Číně se bedlivě sleduje vývoj potíží společnosti Evergrande. Maďarská centrální banka pravděpodobně tento týden opět zvýší úrokové sazby. Čeští centrální bankéři by opět mohli verbálně signalizovat ochotu urychlit tempo zvyšování úrokových sazeb.

17.09.2021 O vítězství v německých volbách bojuje vládnoucí CDU/CSU se sociálními demokraty SPD. Preference SPD rostou a poprvé po patnácti letech již dokonce předstihují CDU/CSU. Zatím za nejpravděpodobnější považujeme koalici CDU/CSU, SPD a FDP. Velkou šanci na účast ve vládě mají ale i Zelení. V každém případě účast FDP či CDU/CSU ve vládnoucí koalici by měla zajistit, že veřejné finance zůstanou pod kontrolou a směřování německé politiky se od té současné dramaticky neodchýlí. Rizikem pro investory je vznik levicové koalice SPD, Levice a Zelení. Pokud tato varianta nenastane, bude dopad německých voleb na finanční trhy minimální.

13.09.2021 Po zasedání ECB se pozornost trhů bude v druhé polovině září stáčet ke dvěma stěžejním událostem - zasedání amerického Fedu a v Evropě pak zejména na německé volby.

13.09.2021 Po zasedání ECB se pozornost trhů bude v druhé polovině září stáčet ke dvěma stěžejním událostem - zasedání amerického Fedu a v Evropě pak zejména na německé volby. V německých volbách se hraje o dvě zásadní věci. Za prvé, která z dvou velkých stran (pravicová CDU/CSU nebo levicová SPD) bude s koncem Angely Merkelové sestavovat novou vládu (obsadí křeslo kancléře).

03.09.2021 Nadcházející parlamentní volby v Německu budou klíčové nejen pro samotnou zemi, ale i pro stabilitu Evropské unie. Myslí si to ekonomové, které na fóru The European House - Ambrosetti oslovila televize CNBC. Někteří se také domnívají, že podle toho, jak volby dopadnou, je ve hře i možnost, že sedmadvacítka unijních zemí už zůstane u společných dluhopisů. Ty přitom výjimečně zavedla kvůli koronavirové krizi.

20.08.2021 Z globálních trhů se v tomto týdnu pomalu ale jistě vytrácí zbytky předešlého letního optimismu. A je to cítit i na české koruně, která se postupně vrátila zpět nad 25,50 EUR/CZK.

01.06.2021 Zářijové parlamentní volby v Německu výrazný obrat ve směřování země nepřinesou, protože všichni tři hlavní kandidáti z řad konzervativců, sociální demokracie i Zelených respektují kurz posledních desetiletí. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Řekl také, že vedle politické budoucnosti země je optimistický i v otázce hospodářství, protože v Německu po pandemii nemoci covid-19 čeká v nadcházejících letech ekonomický růst.

23.04.2021 Letošní rozpočet Německa skončí rekordním schodkem 240,2 miliardy eur (6,2 bilionu Kč). Dnes s tím souhlasil Spolkový sněm, který schválil dodatečné zvýšení dluhu o 60,4 miliardy eur (1,6 bilionu Kč). O zvýšení schodku požádal ministr financí Olaf Scholz kvůli zvýšeným výdajům na zvládání následků pandemie nemoci covid-19.

04.02.2021 Německá velká koalice schválila jednorázovou pomoc rodinám a také další podporu podnikům postiženým pandemií covidu-19. Vyplatí například bonus k přídavkům na dítě ve výši 150 eur (zhruba 3880 korun). Stejnou částku dostanou i lidé, kteří pobírají sociální podporu, informovala v noci na dnešek agentura DPA.

28.12.2020 V tomto článku se společně podíváme na výběr hlavních dosud známých ekonomických očekávaných událostí ve světě v roce 2021, abyste si je mohli vyznačit ve svém obchodním kalendáři. Jde o důležité ekonomické události, které budou mít velký vliv na finanční trhy v nadcházejícím roce, a proto jim věnujte pozornost ve svém trading plánu. Vše je přehledně shrnuto do jednotlivých měsíců a dnů.

03.11.2020 „V letošním roce se vybere na daních z tabákových výrobků méně peněz, než se očekávalo. Jasně se ukazuje, že vyšší zdanění tabákových výrobků nemusí automaticky vést k vyšším příjmům státní pokladny,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

26.08.2020 Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

24.08.2020 Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit. Zjistil to dnes zveřejněný průzkum zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.

08.07.2020  Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit. Pro návrh občanského demokrata Vojtěcha Munzara hlasovali i dva sociální demokraté Václav Votava a Roman Sklenák a také část poslanců KSČM.

29.06.2020 Německo od 1. července na půl roku sníží daň z přidané hodnoty (DPH), aby podpořilo ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí. Vyšší sazba klesne z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Rozhodl o tom dnes Spolkový sněm, který schválil část souboru opatření na podporu ekonomiky. Odpoledne by ho měla podpořit i Spolková rada.

16.06.2020 Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v dnešním druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.

02.06.2020 V režimu kurzarbeit pracovalo v Německu v květnu rekordních 7,3 milionu lidí a koronavirová krize zasáhla téměř všechna odvětví ekonomiky. Dnes to uvedl hospodářský institut Ifo. V období finanční krize v květnu 2009 jich bylo jen necelých 1,5 milionu. "To číslo ještě nikdy nebylo tak vysoké," řekl Sebastian Link, který se v Ifo zaměřuje na pracovní trh.

29.05.2020 Poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Dnes bude o tomto pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách jednat ve třetím čtení poslanecká sněmovna.

27.05.2020 Poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Dnes bude o tomto pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách jednat ve třetím čtení poslanecká sněmovna.

21.05.2020 Rozhodnutí o vládní pomoci německým aerolinkám Lufthansa padne v brzké době. Uvedla to včera kancléřka Angela Merkelová s tím, že kabinet na toto téma vede "intenzivní jednání" se samotnou firmou i s Evropskou komisí. Bližší detaily k chystané dohodě nesdělila. Stejně jako mnoho dalších leteckých přepravců čelí i Lufthansa vážným potížím kvůli poklesu letecké dopravy v důsledku koronavirové pandemie.

24.04.2020 Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč). Přesto jsou stále častěji slyšet hlasy, že ani takováto suma, která nemá obdoby, nebude stačit. O další podporu prakticky každý den žádají tak rozličné skupiny, jako jsou zaměstnanci hotelů, řidiči v autobusové dopravě nebo muslimská náboženská komunita.

30.12.2019 Minulý týden měnový pár EUR/USD neaktivoval žádné mé obchodní nastavení z mého týdenního komentáře. Vánoční obchodní týden tak byl dle očekávání bez obchodu.

27.12.2019 Předseda německé sociální demokracie (SPD) Norbert Walter-Borjans v rozhovoru s německým listem Passauer Neue Presse kritizoval sankce Spojených států vůči plynovodu Nord Stream 2. Zároveň obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy ekonomicky si podmanit Evropu.

11.01.2019 Německý státní rozpočet loni skončil přebytkem 11,2 miliardy eur (287 miliard Kč). Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva financí. Jde už o pátý rozpočtový přebytek v řadě. Letos je stejně jako v předchozích letech plánován vyrovnaný rozpočet.

10.01.2018 Německý státní rozpočet loni skončil s přebytkem 3,7 miliardy eur (94,6 miliardy Kč), uvedl dnes ekonomický deník Handelsblatt. Rozpočet je bez deficitu od roku 2014 a podle plánů dosavadní vlády má takový zůstat nejméně do roku 2021.

28.09.2017 Nálada německých spotřebitelů se překvapivě zhoršila. Výzkumná společnost GfK dnes oznámila, že její index spotřebitelské nálady na říjen klesl na 10,8 bodu z téměř šestnáctiletého maxima 10,9 bodu v předchozím měsíci. Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali nárůst indexu, a to na 11 bodů.