Poslanecká sněmovna

20.02.2024 V letošním roce má u nás dojít k jedné z největších revolucí v rámci stavebního řízení v historii. Domácí ekonomika se podle řady studií potýká s pomalým povolováním staveb, které přinášejí vysokou míru neefektivity do celého systému rozvoje infrastruktury nebo kvality života obyvatel. Ekonomika se každoročně nachází v rychlosti povolování staveb na nelichotivém 150. až 157. místě žebříčku Doing Business. Připomeňme, že podobně jako Česko si vedou v této oblasti Pobřeží slonoviny, Barbados, Kamerun nebo Kosovo. V jakém stavu je současná snaha o reformu a mohou tyto změny vůbec přinést tolik potřebné zlepšení?

20.11.2023 Poslanecká sněmovna schválila pro nasazení investiční nástroj DIP (Dlouhodobý investiční produkt), který má pomoci lidem finančně se zajistit na stáří. Z pohledu zkušeného investora se možná jedná o instrument s řadou limitů a chyb, někomu ale přesto otevře svět investic. Jen k tomu mělo dojít o půl století dříve.

16.11.2023 Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní investovat do akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů s cílem zajištění se ve stáří a s daňovým zvýhodněním. Ve třetím čtení byla schválena podoba s několika pozměňovacími návrhy. Jednou rovinou je zpřísnění okruhu poskytovatelů DIP a jejich registrace, další některé daňové parametry. DIP budou od ledna moci nabízet banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a fondy.

25.10.2023 Novela zákona č. 190/2004 o dluhopisech, kterou projednala ve druhém čtení Poslanecká sněmovna, přispěje podle Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma a analytika skupiny Comfort Finance Group (CFG) k větší transparentnosti a pročištění trhu s korporátními dluhopisy, větší informovanosti a kvalifikovanému rozhodnutí investorů. Jedním z významných kroků, které k tomu směřují, je zpřísnění pravidel pro podlimitní emise s objemem do jednoho miliónu EUR a rozšíření okruhu informací, které musí emitenti v podmínkách emise zveřejnit.

12.10.2023 Česká vláda v průběhu května letošního roku představila změny v zákoně o důchodovém pojištění. Tento konkrétní zákon (Zákon č. 270/2023 Sb., Změny v předčasných důchodech a valorizaci), následně schválila poslanecká sněmovna a 1. září 2023 podepsal prezident, začal platit s účinností od 1. října 2023. A jde o první novelu, která vstoupila v platnost a jež má měnit důchodový systém v České republice. Jde však o skutečnou reformu?

30.08.2023 Pražská burza dnes po předchozích dvou dnech nevýrazných změn posílila. Index PX stoupl o 0,6 procenta na 1359,85 bodu. Vzhůru ho táhly především akcie ČEZ a bankovní tituly, vyplývá z výsledků obchodování. Burzovní web je dnes nedostupný v důsledku zahlcovacího DDoS útoku. Průběh obchodování však narušen nebyl, uvedl na dotaz ČTK mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík.

07.08.2023 Trh fúzí a akvizic v prvním pololetí 2023 klesl v ČR i ve světě. V Česku se uskutečnilo 63 obchodů, před rokem to bylo 85 transakcí. Ve světě klesl objem transakcí meziročně o 38 procent na 1,208 bilionu dolarů (26,661 bilionu korun), vyplývá z analýzy poradenské společnosti PwC.

04.03.2023 Důchodci se podle všeho v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda v únoru nepřišla s novým ad hoc způsobem jejího výpočtu, který dnes posvětila také poslanecká sněmovna, po několika dnech razantních opozičních obstrukcí.

30.11.2022 Brazílie neoznačila bitcoiny za zákonné platidlo, ale schválila zákon legalizující kryptoměny jako platební prostředek v celé zemi, čímž dala regulační impuls přijetí krypto aktiv a rozšíření ekosystému.

21.11.2022 V pátek 18. listopadu 2022 schválila Poslanecká sněmovna cenové stropy na tržby z vyrobené elektřiny. Zákon ještě musí odsouhlasit Senát a podepsat prezident, ale to považujeme za formalitu.

26.10.2022 Pražská burza po úterním poklesu rostla a umazala ztráty z předchozího dne. Index PX stoupl o 1,15 procenta na 1178,95 bodu a podle analytiků zakončil na nejvyšších hodnotách za více než měsíc. Index táhly nahoru především akcie energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z údajů na webu burzy a komentářů analytiků.

25.10.2022 Pražská burza dnes oslabila a odevzdala větší část pondělních zisků. Index PX klesl o 0,5 procenta na 1165,50 bodu. Ve ztrátě skončila většina titulů, nejvíce odepsala zbrojovka Colt CZ. Aktivita na trhu ale byla nízká. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

18.03.2022 Válka na Ukrajině ovlivnila vývoj globální ekonomiky. Obavy ohledně možného přerušení dodávek energií z Ruska vyhnaly ceny komodit směrem vzhůru, což jen přiživí již tak silné inflační tlaky. Nedostatek energií z Ruska by navíc mohl negativně dopadnout na reálný výkon ekonomik, především těch evropských, které jsou na těchto dovozech vysoce závislé.

18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.

18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes bude hlasovat o schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2022. Novou vládou přepracovaný návrh představuje oproti původnímu návrhu úsporu ve výši 97 miliard Kč. Přepracovaný státní rozpočet je ambicióznější než "zlaté pravidlo" konsolidace, které radí seškrtat schodek veřejných rozpočtů z 1/3 skrz vyšší příjmy a ze 2/3 skrz nižší výdaje. Nicméně spíše, než detailní nastavení parametrů rozpočtu je důležité, že vysílá správný signál, tedy nastolení trendu udržitelného hospodaření. Na systémové změny je pak prostor v následujících letech.

11.02.2022 Americké ministerstvo práce ve čtvrtek uvedlo, že ve srovnání s předchozím rokem index spotřebitelských cen (CPI) za leden vzrostl o 7,5 %. Jedná se tak o nejvyšší údaj od února 1982. Příčinou nárůstu je zejména zvýšení cen potravin, energií a nákladů na bydlení. Jádrová inflace rostla nejrychleji od srpna 1982. Za leden vzrostla o 6 %.

11.10.2021 Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.

11.10.2021 Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.

04.10.2021 Začíná volební týden, na jehož konci budou v Česku nově rozdány karty. Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění se zdá, že nás podobně jako v sousedním Německu čeká o poznání více fragmentovaná poslanecká sněmovna a teoreticky složitější cesta ke koaliční dohodě.

04.10.2021 Začíná volební týden, na jehož konci budou v Česku nově rozdány karty. Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění se zdá, že nás podobně jako v sousedním Německu čeká o poznání více fragmentovaná poslanecká sněmovna a teoreticky složitější cesta ke koaliční dohodě.

26.09.2021 Poslanecká sněmovna definitivně schválila transpoziční novelu o elektronických komunikacích. Novela, jež nyní čeká na prezidentův podpis, zpřísňuje pravidla marketingových volání. Měla by vstoupit v platnost už letos v prosinci. Šest měsíců poté, tedy od začátku května příštího roku, tedy nebudou smět být aktivním telemarketingem obtěžováni všichni ti, kteří s tím do té doby nevysloví souhlas.

26.05.2021 Skoro prázdný ekonomický kalendář dnes ukáže rostoucí důvěru podniků ve Francii. Promluví de Galhau z Evropské centrální banky, ale jeho preference k potřebě prozatím dál stimulovat ekonomiku uvolněnou měnovou politikou jsou známé. V ČR trh spekuluje na zvýšení úrokových sazeb na konci června, což zatím stále považujeme za předčasné.

24.05.2021 Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 se blíží dohodě o zdanění nadnárodních společností. Uvolnila by se tím cesta k zavedení globální daně pro obří firmy ještě v letošním roce, píše deník Financial Times (FT). Spojené státy navrhly, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Francie, Německo a Itálie plán považují za dobrý základ pro mezinárodní dohodu, která by se mohla schválit do července.

07.05.2021 Poslanecká sněmovna dnes schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Projde-li příslušná legislativa Senátem, kurzarbeit by se mohl zavést už od července. Nahradí dosavadní program Antivirus, který zatím platí do konce května. Nevýhodou programu Antivirus je přílišná plošnost, která ovšem plyne z extrémní pandemické situace, při které byl loni na jaře spouštěn.

28.04.2021 Poslanecká sněmovna schválila 24. března 2021 novelu zákona o České národní bance. Kromě možností ovlivňovat operace na finančním trhu dostala ČNB pravomoc stanovit bankám, tedy komerčním subjektům, limity týkající se úvěrů na bydlení. Tento krok může mít významný dopad na realitní trh a snížit výnosy z investičních nemovitostí. Novelizace zákona nyní čeká na schválení Senátem České republiky.

22.04.2021 Převis slovenského veřejného dluhu nad českým byl v roce 2020 nejvyšší od roku 2001. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. V případě Slovenska činil loni veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu rekordních 60,6 procenta (viz Graf 1 níže). Dosud Slovensko vykázalo nejvyšší dluh ve své novodobé historii v roce 2013, a sice 54,7 procenta. Český veřejný dluh v poměru k HDP loni dosáhl úrovně 38,1 procenta.

25.03.2021 Včerejší vydatný makroekonomický den poněkud vyčerpal kalendář tohoto týdne, a pro dnešek v něm mnoho nezbylo. Prakticky jedinou událostí hodnou pozornosti tak bude pravidelný report z amerického trhu práce, ze kterého přijde informace o nových i pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Trh u obou předpokládá další pokles, když nových žádostí by mělo v týdnu končícím 20. března dorazit 730 tisíc a těch pokračujících by (o týden dříve) měly být 4 miliony. V obou případech tak navzdory pozitivnímu trendu zůstávají předpandemické běžné počty stále neporovnatelně nižší.

24.03.2021 Výsledek dnešního měnověpolitického zasedání bankovní rady České národní banky se zdál být předem poměrně jasný. Situace si žádnou změnu politiky nežádala a tyto odhady se beze zbytku naplnily. Základní sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1,00 %.

24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.

12.03.2021 Poslanecká sněmovna dnes projednává zavedení trvalé možnosti provádění takzvaného kvantitativního uvolňování Českou národní bankou. Pokud by příslušný návrh prošel, měla by ČNB tuto možnost i za horizontem letošního roku. Dosud totiž jí disponuje pouze dočasně, právě do konce letošního roku, a to na základě nouzového kroku z loňského jara, z doby vrcholící koronavirové krize.

19.02.2021 Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová koncem ledna vypustila balonek takzvaného „druhého rouškovného.“ V rámci toho prvního dostali důchodci na sklonku loňského roku na ruku 5000 korun. Státní rozpočet to vyšlo na 15 miliard korun, což je mimochodem více, než jej v souhrnu stály kompenzační bonusy pro OSVČ. To ilustruje priority vlády.

19.02.2021 Čekáme, že indexy nákupních manažerů v eurozóně, Německu i v USA za únor vykáží pokles. V případě výrobního sektoru půjde o indikaci zpomalení růstu, zatímco ve službách v Evropě o prohloubení poklesu. Situace ve službách v USA stále vykazuje expanzi, naopak indexy v Evropě ukáží na prohloubení propadu.

19.02.2021 Ministerstvo financí i letos bude hospodařit s až 500miliardovým schodkem. Vládě to dnes posvětila Poslanecká sněmovna. I politici tak pochopili to, co bylo zřejmé už od konce loňska: a sice, že schodek 320 miliard, plánovaný doposud, je neudržitelně mělký.

22.12.2020 Akciové trhy v Evropě po včerejším poklesu dnes mírně rostou a v „zeleném“ se nacházejí i americké akciové futures. Ačkoliv se to čekalo, přece jen bylo dnes příznivou zprávou v zádech včerejší rychlé přijetí záchranného balíku Kongresem USA. Co naopak akciím nepomáhá, jsou přetrvávající obavy z opětovného uzavírání ekonomik a v Evropě pak stále nekončící brexit. Vyjednavači na straně EU údajně odmítli poslední návrh brexitu ze strany Velké Británie ve věci rybolovu. HDP za třetí čtvrtletí v USA byl mírně revidován vzhůru na 33,4 % (mezikvartální anualizované tempo) díky silnější spotřebě domácností, která rostla o 41,0 %. Jde sice o analyticky zajímavé údaje, ale z pohledu finančního trhu jsou to „včerejší“ zprávy na které trh nereaguje. EUR/USD se dnes nachází bez větších změn poblíž 1,2230 EUR/USD.

22.12.2020 Kongres Spojených států včera podle očekávání schválil podpůrný ekonomický balíček v hodnotě 900 mld. dolarů, který zahrnuje mimo jiné přímou platbu 600 dolarů jednotlivým Američanům, navýšení podpory v nezaměstnanosti či dodatečné výdaje ve prospěch zdravotního systému. Ačkoliv se jedná o druhou největší jednorázovou vládní ekonomickou injekci v americké historii (první příčka patří programu v hodnotě 2,3 bilionu dolarů z letošního jara), již nyní se množí volání po další podpoře, která zřejmě bude mezi prvními významnějšími kroky nastupující Bidenovi administrativy.

22.12.2020 Poslanecká sněmovna dnes rozhodne o konečné podobě vládního daňového balíčku, přičemž prezident Miloš Zeman uvedl, že jej vetovat nebude. Poté, co balíček v listopadu Sněmovna schválila zejména díky hlasům poslanců hnutí ANO a ODS, dočkal se poměrně mírného přepracování v Senátu. Senát zejména prosadil snížení sumy, o kterou se má navýšit základní sleva na dani na poplatníka. Zatímco ze Sněmovny šel do Senátu návrh na zvýšení této slevy z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, senátní návrh počítá jen s navýšením na 27 840 korun. To ve výsledku znamená, že zaměstnanci si stále výrazně polepší, ale přece jenom o něco méně, než pokud by prošla původní, sněmovní verze balíčku.

17.12.2020 Brexit čeká už jen na dohodu „rybářů“. Na tuto dohodu bude čekat i Bank of England. Indikátory výrobní aktivity v USA se sníží na stále relativně příznivou úroveň a ukazatele ze stavebnictí ukáží pokračující expanzi. V USA se finalizuje fiskální balíček. V ČNB dnes k jakékoliv změně nastavení měnové politiky pravděpodobně nedojde. Na jedné straně zde vystupují relativně příznivá data z dosavadního vývoje ekonomiky, vidina vakcíny a fiskální expanze, ale také nejistota druhé a třetí vlny.

04.12.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že česká ekonomika v příštím roce poroste pouze o 1,5 procenta. Jedná se o poměrně pesimistický odhad, neboť například Česká národní banka počítá ve své nejnovější prognóze s růstem 1,7 procenta. Obě instituce jsou však velkými pesimisty v porovnání s ministerstvem financí. To podle nejnovější, zářijové prognózy počítá s růstem ekonomiky hned o 3,9 procenta.

04.12.2020 „Senát našel v daňovém balíčku další příjem pro státní rozpočet ve výši 4,5 miliardy korun, který se ale nemusí nijak významně promítnout v kapsách občanů. Chce více danit zahřívaný tabák. Senát tím dal příjmům státního rozpočtu ze spotřební daně tolik potřebnou stabilitu. Zároveň ukázal, že chce méně danit příjmy a více danit spotřebu. Tím lidem zbyde více peněz v peněženkách a sami tak budou moci rozhodovat, za co je utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

01.12.2020 Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.

23.11.2020 Minulý týden byl na makroekonomická data spíše skoupý a poměrně klidná tak byla i koruna. Pokračovala sice v načatém trendu postupování k silnějším pozicím, ovšem již výrazně mírnějším tempem, když z počátečních EUR/CZK 26,43 za sedm dní došla k EUR/CZK 26,35. Potvrzuje se tak pozorované uklidnění trhů, které se stále více kloní k vidině dohledného zkrocení pandemie a umírněnější geopolitiky po výměně v Bílém domě. Z tuzemska korunu nerozházel ani poměrně dramatický průběh jednání o daňovém balíčku, který Poslanecká sněmovna schválila v podobě, která přinese poměrně výrazné snížení zdanění příjmů za cenu znatelného nárůstu deficitu veřejných financí.

23.11.2020 Tuzemský ekonomický kalendář nabídne pouze výsledek listopadového konjunkturálního šetření. Pestřejší budou v tomto směru data z eurozóny, která přinesou sérii nejsledovanějších indikátorů sentimentu. Fed i ECB zveřejní zápis z posledního měnového zasedání a vyjednávací týmy EU a Velké Británie se pokusí sjednat vzájemnou obchodní dohodu.

31.08.2020 Výběr informací o dopadech nového typu koronaviru na českou ekonomiku (před půl rokem, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy):

09.07.2020 České maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v květnu meziročně poklesly o 0,7 %, což bylo podstatně méně, než činila tržní očekávání. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku snížily o 12,2 %. Meziroční srovnání však bylo ovlivněno skutečností, že letošní květen měl oproti stejnému měsíci před rokem o dva pracovní dny méně. Po očištění o sezónní faktory byly tržby v maloobchodě reálně meziměsíčně vyšší o 11,6 %. V mnoha segmentech květnová úroveň tržeb vymazala ztrátu z předchozích dvou měsíců, přehnaný optimismus směrem do budoucna ovšem není na místě.

24.06.2020 Německý index nákupních manažerů vykázal v červnu meziměsíční nárůst o více než 13 bodů a zakotvil na hodnotě 45,8. Překonal tak tržní očekávání, která činila 44,4. Za zlepšením stojí primárně sektor služeb, který poskočil z 32,6 až na 45,8 bodu, ovšem znatelně si polepšili i zpracovatelé, kteří zaznamenali nárůst o 6 bodů na 44,6. Podobně jako v Německu si index vedl i v celé eurozóně, kde v souhrnu oproti květnu vzrostl z 31,9 až na 47,5 bodů, a taktéž citelně překonal tržní odhady. Ani americký index nákupních manažerů si nevedl špatně, když za červen v souhrnném vyjádření vzrostl o téměř 10 bodů na úroveň 46,8. Stejně jako v Evropě se i v USA vzpamatovává sektor služeb o něco rychleji, jelikož byl virem i více zasažen. Aktuálně tak americký PMI v obou hlavních sektorech ekonomiky pomalu šplhá směrem k hranici 50 bodů, nad kterou již bude možné mluvit o návratu k růstu.

31.05.2020 - Uzavření obchodů nebo řady výrobních firem včetně všech tří velkých automobilek, omezení na hranicích i další opatření související s koronavirem zpomalují českou ekonomiku. Ta podle údajů ČSÚ v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Pokles je nejvyšší od krize v roce 2009 a bude podle všeho ještě pokračovat. Třeba aktuální prognóza ČNB v základním scénáři počítá letos s poklesem o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta.

29.05.2020 Poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Dnes bude o tomto pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách jednat ve třetím čtení poslanecká sněmovna.

27.05.2020 Poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Dnes bude o tomto pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách jednat ve třetím čtení poslanecká sněmovna.

23.04.2020 Poslanecká sněmovna včera schválila schodek státního rozpočtu na úrovni 300 mld. Kč. Novela proti předchozí verzi počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.

22.04.2020 V nedávném rozhovoru T. Holub přiblížil, z jakého důvodu Česká národní banka usiluje o schválení novely zákona o ČNB. Podle jeho slov je stávající zákon o ČNB (z r. 1993) zastaralý a odpovídá potřebám ČNB v dobrých nikoliv těch krizových dobách. Část novely řešící možnosti obchodování ČNB na finančních trzích již nyní byla schválena v omezené míře (na dobu určitou do konce roku 2021) parlamentem. Umožní ČNB dodávat likviditu ostatním hráčům na finančním trhu (např. pojišťovnám, penzijním společnostem, apod.), nejenom bankám, jako doposud. Zdůraznil však opět, že ČNB tento nástroj chce mít ve svém arzenálů jen pro případ, že by konvenční nástroje byly vyčerpány a trhu by i přesto chyběla likvidita. V současné chvíli je základní úroková sazba na úrovni 1,00 %, a bankovní rada má tedy ještě významný prostor pro snížení sazeb a podporu ekonomiky tímto nástrojem. V naší nejnovější prognóze počítáme s dalším uvolněním měnové politiky hned na dalším měnověpolitickém zasedání 7. května a to o 50 bazických bodů. Tato naše očekávání v nedávném rozhovoru částečně potvrdil další člen bankovní rady A. Michl, který právě snížení základní úrokové sazby o 50 bazických bodů bude navrhovat. Dvoutýdenní repo sazba by se poté ocitla na úrovni 0,50 %.

09.04.2020 Finanční trhy z hlediska kurzotvorných informací dnes čeká poměrně chudý den. Pozornost připoutají pouze statistické údaje z USA. Zveřejněn bude tamní vývoj cen průmyslových výrobců v březnu letošního roku, kde se očekává jejich další zpomalení. O poznání důležitější však bude údaj o počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který v minulém týdnu raketově vzrostl. K dalšímu nárůstu pravděpodobně dojde i dnes. Negativní dopady koronavirové pandemie na americkou ekonomiku bude určitě odrážet i indikátor důvěry Michiganské univerzity. My jsme včera zveřejnili naše aktualizované Ekonomické výhledy pro ČR.

09.04.2020 Česká míra nezaměstnanosti v březnu setrvala na hodnotě 3,0 %, což je výsledek nacházející se hluboko pod naším i tržními odhady (3,6 %). Již v březnu vešly v platnost vládní restriktivní opatření a očekávalo se, že firmy v existenčních problémech, se začnou zbavovat svých zaměstnanců. Propouštění ovšem nenastalo v takové míře, jak se obecně očekávalo. Lze tak předpokládat, že míra nezaměstnanosti v následujících měsících půjde nahoru.

08.04.2020 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva práce a sociálních věcí březnový podíl nezaměstnaných osob setrval na únorových 3 %. Po sezonním očištění pak nejspíše jen mírně vzrostl. MPSV ve své tiskové zprávě uvádí, že úřady práce v souvislosti se situací kolem koronaviru zaznamenaly zvýšený zájem zaměstnanců i OSVČ o informace k možné evidenci. Počet lidí, kteří se nakonec na Úřad práce ČR přihlásili, byl meziročně o 3,8 % a meziměsíčně o 6,1 % vyšší. Největší počet registrací hlásil Moravskoslezský kraj a v rámci okresů pak Praha. Většina žadatelů pocházela z pohostinství, cestovního ruchu a dalších služeb. Na Úřad práce se přitom hlásí i ti, kteří obdobné činnosti vykonávali v zahraničí. Současná situace ale zároveň vyvolala větší poptávku po zaměstnancích v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, logistice, v oblasti týkající se provozu e-shopů, a také po řemeslnících a řidičích. V případě stavebnictví a zemědělství chybí především dělníci ze zahraničí, kteří v souvislosti s koronavirovou pandemií odcestovali do domovských zemí. To může být i jeden z důvodů, proč zatím nedošlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, když část zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných našla dočasné uplatnění v jiném oboru. Tomu nahrává i fakt, že zmíněné sektory zaměstnávají zejména méně kvalifikované pracovníky. V dubnu však již čísla tak optimistická nejspíše nebudou.

08.04.2020 České maloobchodní tržby bez prodejů automobilů v únoru meziročně vzrostly o 7,4 %. Celkové tržby včetně aut se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 3,6 %. Po očištění o sezónní faktory tržby v maloobchodě reálně meziměsíčně stagnovaly. Již některé předstihové indikátory ovšem ukazují, že dopady epidemie koronaviru na aktivitu ve službách a maloobchodě jsou přímo katastrofální. To však uvidíme až na datech z následujících měsíců. Celkový pokles maloobchodních prodejů v letošním roce pak bude záviset především na tom, jak dlouho budou platit mimořádná restriktivní omezení.

24.03.2020 Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda. Normu by měla na mimořádném zasedání projednat Poslanecká sněmovna.

06.12.2019 Německý průmysl si podle našich odhadů v říjnu mírně polepšil, meziročně však zůstává produkce nižší. Americký trh práce se zotavuje z negativního dopadu stávek v automobilovém průmyslu a vrací se k předchozímu tempu růstu nových pracovních míst. Tuzemské maloobchodní tržby pravděpodobně v říjnu zpomalily, ale stále si udržují solidní tempo růstu.

05.12.2019 Ani dnešní obchodování nedonutilo regionální měny k výraznějšímu pohybu. Koruna posílila o 0,1 % a opět se vrátila tam, kde včera začínala, tj. na úroveň 25,52 CZK/EUR. O 0,2 % si opět polepšil i maďarský forint, který se tak posunul na 330,7 za euro. Polský zlotý dnes víceméně stagnoval. Samotné euro si přitom navzdory negativním číslům z německé ekonomiky přilepšilo o necelé 0,2 % a vůči dolaru se opět přibližuje k nejsilnějším hodnotám od začátku října.

05.12.2019 Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard.

07.11.2019 Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem do značné míry ovlivněn vyšším počtem pracovních dní v letošním září. Na celkovém přírůstku se nejvýrazněji podílela výroba elektrických zařízení a výroba motorových vozidel. Naopak výroba strojů a zařízení vlivem nízké investiční aktivity firem meziročně odepsala téměř 10 %. Zaměstnanost v průmyslu opět poklesla, růst mezd se udržel vysoký, když dosáhl 7 %.