Opatření vlád

20.04.2023 Dnešní data by měla ukázat, že v dubnu se v eurozóně obnovil pozvolný nárůst spotřebitelské důvěry, který s výjimkou března trval již od loňského září. Zlepšování sentimentu by mělo být jedním z faktorů, který přispívá k odolnosti spotřeby domácností. Finanční trhy dnes budou sledovat také vyjádření klíčových centrálních bank. Jak v případě Fedu, tak ECB vystoupí hned několik jejich představitelů. Komunikaci ECB navíc doplní zveřejnění zápisu z březnového zasedání.

30.03.2023 Předpokládaný pokles německé inflace potvrdí vnímání spotřebitelů, že situace se postupně začíná zlepšovat. To se zprostředkovaně odráží na dalších sentiment indikátorech, jak odhalí dnešní statistiky z dílny Evropské komise. Zrovna tak robustní budou odpolední americká data, zejména týdenní statistiky o počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti.

19.01.2023 Již uspokojená kvůli pandemii zadržená poptávka a zdražení financování se negativně projevuje na americkém trhu rezidenčního bydlení. To potvrdí dnešní statistiky počtu zahájených staveb. Mitigantem je ale trh práce, což opětovně zdokumentují pravidelné týdenní statistiky o počtu nových uchazečů o zaměstnání. Pozornost trhu dnes bude mířit i na vystoupení centrálních bankéřů z ECB a Fedu.

18.01.2023 Euru se uprostřed pracovního týden dařilo. Společná měna navázala na úterní seanci a opětovně vůči dolaru testovala hladinu 1,0870 EUR/USD. Finální čísla prosincové inflace za eurozónu byla v meziměsíčním srovnání o desetinu revidována směrem dolů, meziroční dynamika se proti předběžnému odhadu nezměnila, a to ani u jádrové inflace.

18.01.2023 Prosincová inflace v eurozóně dnes bude zřejmě potvrzena na meziročních 9,2 %. Výrazný příspěvek energií k dezinflaci při současném zrychlování dynamiky jádrových cen napovídá, že boj s inflací ještě není z pohledu ECB u konce a zpřísňování měnové politiky bude pokračovat. Jádrová inflace totiž podle nás bude letos zpomalovat na rozdíl od té celkové spíše pozvolně, což si nakonec může vyžádat větší nárůst měnověpolitických sazeb, než s jakým aktuálně finanční trhy počítají.

17.10.2022 Indikátory nálady spotřebitelů v eurozóně i německých investorů v tomto týdnu zřejmě potvrdí, že pesimismus ohledně současné situace i nejbližšího vývoje je na starém kontinentu stále silný. Neoslní patrně ani zářijová průmyslová produkce v USA, od které čekáme meziměsíční stagnaci. Domácí ceny průmyslových výrobců sice pravděpodobně v září s přispěním snížení světových cen ropy meziměsíčně mírně poklesly, cenové tlaky v tuzemské výrobní sféře však mohou v následujících měsících opět zesílit. Kromě makroekonomických dat budou trhy sledovat i případný posun v evropské regulaci cen energií. Svůj dlouho očekávaný návrh má v úterý představit Evropská komise.

29.09.2022 ČNB na dnešním zasedání zřejmě stejně jako na tom srpnovém ke změně úrokových sazeb nesáhne. Holubičí většina v bankovní radě bude patrně dále akcentovat pozorované zpomalování inflace a rizika pro ekonomický růst. Úrokové sazby však podle nás ve výsledku budou muset setrvat na stávající úrovni po delší dobu, než ukazuje poslední prognóza ČNB. Zatímco v USA se indikátory sentimentu zlepšují, ekonomická důvěra v eurozóně v září pravděpodobně dále poklesla. Do značné míry to souvisí s přetrvávajícím vysokým růstem cen. Německá inflace v září dokonce výrazně zrychlila a dosáhla sedmdesátiletého maxima.

13.07.2022 Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma dnes uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo prohlášení Gazpromu komentovat, informovala agentura Reuters.

31.05.2021 Sociální napětí a z toho pramenící riziko občanských nepokojů se může ve světě zvýšit až desetinásobně. Dopady pandemie na světovou ekonomiku načas odsunuly do pozadí politická rizika, tedy zejména zvýšený protekcionismus a dopady brexitu nebo rizika spojená se sociálními nepokoji, vnitřními konflikty či nebezpečí teroru. Vyplývá to ze studie světové úvěrové pojišťovny Coface.

31.05.2021 Sociální napětí, a z toho pramenící riziko občanských nepokojů, se může ve světě – včetně Evropy – zvýšit až desetinásobně. Dopady pandemie na světovou ekonomiku načas odsunuly do pozadí politická rizika – zejména pak zvýšený protekcionismus a dopady Brexitu – nebo rizika spojená se sociálními nepokoji, vnitřními konflikty či nebezpečím terorismus. Tato rizika však nezmizela. „Vliv nestabilními politického prostředí na ekonomiku se stal velmi zásadním. Pandemie Covid-19 sice odsunula politická rizika do pozadí. To neznamená, že přestala existovat. Naopak vinou koronavirové krize se mohou ještě prohloubit. Podle analýzy Coface se například riziko občanských nepokojů může zvýšit až desetinásobně,“ upozorňuje Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

26.10.2020 Nálada na finančních trzích byla minulý týden stabilizovaná, i když většina indexů nakonec zamířila do červených čísel. Navzdory stabilitě, kterou mají na svědomí hlavně opatření vlád a centrálních bank, se však pandemická situace začíná výrazně zhoršovat a je otázkou, jak dlouho dokážou indexy zůstat na aktuálních valuacích v situaci, kdy Spojené státy a Evropa dosahují rekordních přírůstku nových nakažených. Právě pandemie tak bude klíčovým tématem tohoto týdne, které přitom už dnes negativně doléhá na futures na většinu světových indexů.

17.06.2020 Jeden z pěti Evropanů, který je kvůli pandemii na nucené dovolené nebo má zkrácenou pracovní dobu, může navzdory státním podpůrným programům práci ztratit. Vyplývá to z průzkumu ekonomů, který dnes zveřejnila společnost Allianz. Podpůrných programů vlád, které kompenzují ušlou mzdu nebo zkrácenou pracovní dobu, využívá téměř pětina evropské pracovní síly. To je asi 45 milionů pracovních míst v pěti největších ekonomikách kontinentu.

25.03.2020 Výhled tvorby zisku společností z panevropského indexu STOXX 600 na první a druhé čtvrtletí se razantně snížil. Vyplývá to z dnes zveřejněné ankety analytiků společnosti Refinitiv. Na ekonomiku dopadá pandemie nemoci COVID-19, z velkých evropských zemí karanténní opatření zavedly Británie, Itálie, Francie a Španělsko. Odborníci nyní očekávají, že společnostem ze zmíněného indexu se zisk ve druhém čtvrtletí sníží o 14,9 procenta, zatímco před týdnem prognózovali pokles o 8,2 procenta.

20.03.2020 Česká vláda dál ladí balík ekonomické pomoci. Stát uhradí ze 100 % zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v karanténě (zaměstnanci dostávají v takovém případě 60 % své mzdy). Pokud někdo z důvodu nařízení vlády musí provozovnu kvůli epidemii uzavřít, vláda uhradí podnikům 80 procent z náhrady mzdy (která v takovém případě dosahuje 100 % předešlé mzdy). Podrobně zde.

19.03.2020 Opatření vlád vybraných zemí a institucí na pomoc ekonomikám zasaženým šířením nového typu koronaviru (řazeno abecedně).