Míra zadlužení

10.04.2024 Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.

02.04.2024 Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy Kč, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce podle něj mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

23.10.2023 Čína svůj ekonomický model v prvních dvou desetiletích tohoto století stavěla na investicích na dluh. Dokud generovaly investice dostatečný výnos, raketově rostoucí HDP dluh opticky snižoval, protože míra zadlužení k výkonu ekonomiky výrazně nerostla.

25.11.2022 Poselství řady ekonomických údajů zveřejněných v minulém čtvrtletí je jasné: problémy v globálních dodavatelských řetězcích ustupují - dodací lhůty výrobků se zkracují a náklady na mezinárodní přepravu klesají. Připomeňme, že spolu s cenami energií byly problémy právě s řetězci klíčovým faktorem stojícím za globální inflační vlnou, jíž jsme svědky. Úplná normalizace řetězců sice ještě vyžaduje nějaký čas, nicméně fakt, že sazby za kontejnerovou dopravu se celosvětově propadly, přestože zůstala blízko svého růstového trendu, působí nadějně. Například ve zmíněném třetím čtvrtletí tento "pozitivní nabídkový šok" přispěl i k hospodářskému růstu v eurozóně, který by bez něj dle našich odhadů býval byl asi o 0,3procentního bodu nižší.

25.11.2022 Poselství řady ekonomických údajů zveřejněných v minulém čtvrtletí je jasné: problémy v globálních dodavatelských řetězcích ustupují - dodací lhůty výrobků se zkracují a náklady na mezinárodní přepravu klesají. Připomeňme, že spolu s cenami energií byly problémy právě s řetězci klíčovým faktorem stojícím za globální inflační vlnou, jíž jsme svědky. Úplná normalizace řetězců sice ještě vyžaduje nějaký čas, nicméně fakt, že sazby za kontejnerovou dopravu se celosvětově propadly, přestože zůstala blízko svého růstového trendu, působí nadějně.

03.10.2022 „Česká republika řeší dokonalou bouři. Po pandemii koronaviru přišla válka na Ukrajině kombinovaná s vysokou inflací a energetickou krizí. V důsledku těchto událostí výrazně narůstá naše zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

15.08.2022 Podmínky na evropském trhu s kancelářskými prostory jsou teď nejhorší od finanční krize. Hrozí přitom, že rostoucí úrokové sazby a růst nákladů na výstavbu zastaví jeho zotavení z pandemického propadu. Vyšší úrokové sazby a širší zpřísnění finančních podmínek podle analýzy Bank of America (BofA) majitelů kanceláří poprvé od roku 2007 zvýšily náklady na obsluhu jejich dluhu nad příjmy z pronájmu, upozornil server listu Financial Times (FT).

01.07.2022 Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

10.01.2022 „Především kvůli deficitnímu hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zvýšila míra zadlužení veřejného sektoru na 40,5 procenta. Česká republika však stále patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

20.08.2021 1) Japonské akcie dnes uzavřely nejníže za letošní rok. Dolů je táhly automobilky a na ně navázaná odvětví. Toyota ve čtvrtek snížila svůj plán výroby, což umocnilo obavy ohledně oživení ekonomiky po pandemii covidu-19. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 0,98 % na 27 013,25 bodu, což je nejnižší hodnota od loňského 28. prosince. Za celý týden tento burzovní ukazatel ztratil 3,4 %, což je nejhlubší týdenní ztráta od poloviny května. V polovině února index překonal poprvé od srpna 1990 hranici 30 000 bodů.

30.06.2021 Centrální banky jsou v ekonomické teorii definovány jako nezávislé instituce, které mají na starosti dosažení nízké míry inflace a nastavení základních podmínek pro hospodářský růst ekonomiky. Tolik ekonomická teorie. Jaká je ale realita?

30.06.2021 Nominální dluh vládních institucí České republiky stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 630,3 miliardy na 2,5191 bilionu korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vládní dluh Česka vzrostl o 366,1 miliardy korun a míra zadlužení o 6,3 procentního bodu. Údaje jsou nadále ovlivněny důsledky epidemie koronaviru, uvedli statistici.

14.12.2020 Oznámeno, že novým majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady bude od roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost ČEZ, majitel elektrárny, nevyužila do konce roku 2019 opci, aby prodej odvolala. V říjnu společnosti uvedly, že Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy převezme Počerady už 31. prosince 2020. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.

05.10.2020 Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru.

01.07.2020 Veřejný sektor hospodařil v prvním čtvrtletí s deficitem 65,4 mld. Kč, resp. 4,8 % HDP. Hlavním důvodem bylo hospodaření státu, které se propadlo do deficitu 75,9 mld. Kč. Naopak municipality si udržely přebytek 11,7 mld. Kč a fondy sociálního zabezpečení hospodařily se zhruba vyrovnaným rozpočtem. Míra zadlužení poklesla o 0,6 procentního bodu na 32,8 % HDP.

30.04.2020 Společnost PFNonwovens zveřejnila dnes odpoledne výsledky za Q4 19. Reportovaná čísla bohužel nepotěšila. Výrobce textilií nesplnil celoroční cíle.

16.04.2020 Rok 2020 začal krizí na finančních trzích v důsledku pandemie koronaviru. Tato situace je pro investory velmi nepříjemná a vyhlídky do budoucnosti jsou v této napjaté době nejisté. Investoři, kteří chtějí těžit ze silného trhu s nemovitostmi, mají k dispozici velký výběr REIT.

03.03.2020 „V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

14.01.2020 „Míra zadlužení sektoru vládních institucí je nejnižší od propuknutí krize. Dosahuje úrovně 32,0 procenta hrubého domácího produktu. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

20.07.2017 Míra zadlužení členských zemí Evropské unie se v prvním čtvrtletí zvýšila na 84,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 83,6 procenta v závěru předchozího čtvrtletí. Nejvýrazněji podíl státního dluhu k HDP vzrostl v České republice, a to o 3,1 procentního bodu na 39,9 procenta. Dál ale zůstává jeden z nejnižších v unii. Vyplývá to z dnešních údajů statistického úřadu Eurostat.

02.07.2014 Německý státní rozpočet bude příští rok poprvé od roku 1969 vyrovnaný. Vláda dnes schválila návrh ministra financí Wolfganga Schäubleho, který počítá s příjmy i výdaji 299,5 miliardy eur. Schäuble na tiskové konferenci prohlásil, že Berlín bude hospodařit s vyrovnanými rozpočty přinejmenším do roku 2018. Předpokládají to rozpočtové rámce, které dnes vláda rovněž odsouhlasila.

21.02.2012 Výhled pro německou ekonomiku se ke konci února znatelně zlepšil, i když rizika týkající se dluhové krize přetrvávají, uvedla únorová zpráva Bundesbank. Předpokládá, že v prvním čtvrtletí 2012 budou výrobu ještě zatěžovat vnější faktory. Od druhého čtvrtletí podstatně zrychlí a potvrdí prosincový výhled. Intenzivní poptávka ve stavebnictví by měla být silným impulsem v dohledné budoucnosti. Také soukromá spotřeba bude podporovat hospodářský růst, pokud zůstane zachován pozitivní sentiment mezi spotřebiteli. V současnosti přetrvávají pouze mírná rizika ohledně navyšování mezd. Měnová politika bude i nadále velmi expanzivní a dostatek likvidity zajistí velmi nízké úrokové sazby.