Marian Jurečka

23.01.2024 I kvůli kontroverznímu snížení mimořádné valorizace, které nyní projednává Ústavní soud, zchudli loni důchodci nejvýrazněji za více než deset let. Vláda osekání valorizace zdůvodňuje překvapivě vysokou inflací, jež ale až tak překvapivá nebyla.

15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.

12.09.2023 Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se chystá do Mongolska lobovat i za to, aby v Česku pracovalo více lidí odtamtud. Zároveň vláda, jejíž je členem, hlásá, že chce české hospodářství modernizovat, aby se vymanilo z pasti středně rozvinuté ekonomiky.

28.05.2023 Polsko má v příštím roce kvůli vysoké inflaci v plánu dvakrát zvýšit minimální mzdu, stejně jako v roce letošním. Řekla to dnes ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. V Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).

02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

23.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že

16.04.2023 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.

15.03.2023 Česká pošta očekává, že díky uzavření 300 poboček z 3200 ušetří na nákladech na provoz a mzdy jednotky miliard korun. Součástí zavírání poboček má být odchod několika tisíc zaměstnanců k letošnímu 1. červenci. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes ujistil vládu, že v obcích, kde je pouze jedna pobočka pošty, se tyto pobočky rušit nebudou. Česká pošta loni vykázala ztrátu kolem 1,5 miliardy korun. Podle Rakušana musí zahájit transformaci, jinak na konci roku skončí v insolvenci.

19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.

14.02.2023 Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.

06.02.2023 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí.

30.01.2023 Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

29.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta.

09.11.2022 Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

24.10.2022 Vývoj hlavních českých akcií, tedy společnosti ČEZ a bank, bude ve zbytku letošního roku záviset zejména na parametrech nastavení daně z mimořádných zisků (windfall tax), shodli se analytici, které dnes oslovila ČTK. Nejasnosti ohledně její finální podoby můžou podle nich způsobit odchod zahraničních investorů z burzy. Letos index pražské burzy PX ztratil přes 18 procent.

23.10.2022 Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Zvažují, že podají příslušný pozměňovací návrh k projednávané sněmovní legislativě. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat.

21.10.2022 Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat.

19.10.2022 Pražská burza po dnešních informacích o možném zavedení daně z neočekávaných zisků i pro letošek značně oslabila. Index PX klesl o 2,54 procenta na 1138,26 bodu. Výrazně ztrácely akcie energetické firmy ČEZ a bank, což jsou sektory na které daň míří. Cenné papíry ČEZ se dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

19.10.2022 Pražská burza po oznámení, že se koalice dohodla na dani z mimořádných zisků i za rok 2022, začala prudce klesat. Index PX byl kolem 11:00 níže o 2,59 procenta na 1137,70 bodu. Dolů ho táhly akcie firem, kterých by se zdanění mělo týkat. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ odepisovaly téměř šest procent a Erste Bank a Komerční banka kolem tří procent. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

12.10.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Pokud se tak stane, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku (viz tabulka níže). Tento údaj plyne z aktuálně schválené legislativy jednotlivých zemích EU týkající se právě penzijní problematiky. Některé země EU ovšem rozhodly navázat věk odchodu do důchodu na vývoj délky života (viz opět tabulka níže), takže v těchto zemích již v roce 2033 může být věk odchodu do důchodu vyšší než ten aktuálně daný nebo aktuálně plánovaný.

23.09.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.

29.08.2022 Zastropování cen plynu by mělo být na celoevropské úrovni. Ceny plynu se totiž odtrhly od ekonomické reality a jsou v současnosti hlavním zdrojem inflace. Ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Podle ní již nyní ceny plynu nejsou utvářeny tržními podmínkami a jsou spíše válečným nástrojem Ruska. Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská. Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.

28.08.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhuje jako řešení energetické drahoty kurzarbeit. Tedy to, že by stát přispíval firmám a podnikům na mzdy jejich zaměstnanců tak, aby je z důvodu případného omezení výroby nebyly nuceny propustit.

20.08.2022 Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

10.07.2022 Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhne vládě více zdanit lidi s vyššími příjmy. Uvádí to v dnešním rozhovoru pro deník Právo. Je podle něj třeba vyžadovat solidaritu nejen od firem, ale také od jednotlivců. V případě určitých firem se vláda podle nedávných slov ministra financí Zbyňka Stanjury nebrání diskusi o mimořádném zdanění nad rámec toho stávajícího.

01.06.2022 Vláda dnes definitivně schválila, že v srpnu hodlá vyplácet mimořádnou dávku na dítě ve výši 5000 korun.

01.05.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura. Na průměrnou mzdu tak stále dosáhnou zhruba dvě třetiny rodin s dětmi.

03.04.2022 Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase vepřo knedlo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem. Drahoty budou částečně ušetřeni důchodci. Ještě letos se asi dočkají třetí valorizace, právě kvůli "válečné inflaci".

31.03.2022 Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.

08.03.2022 Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.

28.02.2022 Garanční systém finančního trhu zahájí výplatu náhrad vkladů Sberbank CZ nejpozději 9. března. Očekávané výplaty náhrad činí přibližně 28,5 miliardy Kč. Garanční systém to dnes oznámil ČTK. Česká národní banka dnes zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Důvodem je zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. Klienti Sberbank CZ budou vypláceni prostřednictvím vybraných poboček Komerční banky, s níž má Garanční systém uzavřenu smlouvu na zajištění výplaty náhrad pohledávek z vkladů.

10.01.2022 Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl Moravec. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi končí na konci června jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže. Dlouhý včera pro ČTK uvedl, že ohledně nabídky na post guvernéra jej nikdo neoslovil.

31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.

04.10.2021 Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na twitteru ohledně čtvrtečního zvýšení úrokových sazeb České národní banky je naprosto nekompetentní. Ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně. Hospodářskou politiku ale podle Rusnoka netvoří jen měnová politika ČNB. Z 50 až 60 procent hospodářskou politiku tvoří ministr financí, uvedl guvernér. Schillerová na svém vyjádření trvá.

30.09.2021 Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.

30.09.2021 Česká národní banka se podle opozičních politiků oslovených ČTK zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizují, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

08.07.2020 Poslanci by dnes měli definitivně schvalovat historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu. V rámci druhého čtení minulý týden navrhli změny za více než 165 miliard korun. Řada z tří desítek návrhů se točí kolem takzvané vládní rozpočtové rezervy.

16.06.2020 Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v dnešním druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.

23.03.2020 Lidovci apelují na Českou národní banku, aby snížila základní úrokovou sazbu kvůli budoucímu nastartování ekonomiky, až odezní epidemie koronaviru. Zároveň navrhují, aby vláda jednala s ČNB o využití zisku z devizových rezerv centrální banky pro podporu růstu ekonomiky. Dnes to na tiskové konferenci řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.