Lídři zemí EU

31.12.2022 Rok 2022 byl plný velmi důležitých událostí ve světové ekonomice a v dnešním každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na kompletně všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – krok za krokem jak události přicházely na trhy.

24.06.2022 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu závěrečný druhý den summitu, který věnují debatě o možných opatřeních proti vysokým cenám energie a omezeným dodávkám ruského plynu. Lídři před summitem navrhovali různé recepty od společných nákupů plynu po cenové stropy, na konkrétních společných řešeních se však patrně neshodnou. Konkrétním výstupem summitu by měl být souhlas se zavedením eura v Chorvatsku, na němž by se měli šéfové států shodnout v úvodní části dnešního jednání.

26.05.2022 Benzín stojí poprvé od začátku března, tedy od prvních dní ruské invaze na Ukrajinu, více než nafta. Včera se prodával ze 46,21 koruny za litr, zatímco nafta vyšla na 46,19 koruny za litr. Za uplynulé dva týdnu tak benzín zdražil o takřka dvě korun na litr.

22.05.2022 Cena benzínu u českých čerpacích stanic stoupla od pondělí do pátku tento týden o 1,53 koruny na litr. Včera se benzín Natural 95 prodával průměrně za 45,88 Kč/l, tedy nejdráže od poloviny března. V celé historii ČR se benzín prodával dráže než včera pouze v šesti dnech, a to právě v období před polovinou letošního března, kdy jeho cenu vyhnala k historickým rekordům panická situace vzniklá v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a souvisejících sankcí.

27.04.2022 24. února - Ruský prezident Vladimir Putin v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a Běloruska i z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

26.04.2022 Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal):

31.03.2022 Rusko je druhým největším producentem zemního plynu na světě. Země je také dlouhodobě největším dodavatelem plynu do Evropy, podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) stabilně zajišťuje zhruba 40 procent spotřeby plynu Evropské unie (EU). Monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů má ruský plynárenský gigant Gazprom. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí.

20.03.2022 Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.

10.03.2022 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes ve francouzském Versailles zahájí dvoudenní neformální jednání, jehož hlavním tématem bude válka na Ukrajině. Summit se bude věnovat posilování společné evropské obrany, snižování energetické závislosti na Rusku či další pomocí Kyjevu a ukrajinským uprchlíkům.

25.02.2022 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".

19.11.2020 Vyřešit zablokovanou situaci kolem sedmiletého rozpočtu Evropské unie se dnes večer pokoušejí prezidenti a premiéři členských zemí. Během videokonference, která měla být původně věnována pouze koordinaci boje s koronavirem, hodlá většina lídrů přesvědčovat Maďarsko a Polsko, aby umožnily schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu.

19.11.2020 Dalšímu společnému boji proti pandemii covidu-19 a jejím ekonomickým následkům bude věnována dnešní videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Původně se měli bavit především o tom, jak dále koordinovat pravidla testování či nákupy vakcín. Poté, co Maďarsko a Polsko zablokovaly schválení sedmiletého rozpočtu a fondu koronavirové pomoci ekonomikám se však patrně bude debata točit i okolo historicky největšího společného balíku unijních peněz.

21.02.2020 Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná. Novinářům to dnes řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země patří ke čtveřici států trvajících na výrazném snížení celkového objemu rozpočtu na období 2021 až 2027. Spolu s Nizozemskem, Rakouskem a Švédskem i po nočních jednáních s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem trvá Dánsko na svých požadavcích, dodala premiérka. Rumunský prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit.

22.05.2012 Lídři zemí Evropské unie budou zítra na neformálním summitu hledat cesty k oživení evropské ekonomiky. Jednání se uskutečňuje ve chvíli, kdy panují vážné obavy ohledně hospodářských potíží Španělska i nejisté budoucností Řecka, kde se kvůli vnitropolitické krizi budou příští měsíc konat nové volby. Dá se očekávat, že právě tato dvě témata se dostanou na přetřes setkání, jehož hlavním cílem je nicméně jednání o oživení unijní ekonomiky.