Kabinet

13.05.2024 Energetická skupina ČEZ v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila svůj provozní zisk před odpisy (EBITDA), a to zejména kvůli tomu, že se už neuplatňuje odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Rozcházejí se v názoru na výsledek čistého zisku, jejich očekávání je mezi 10,4 miliardy korun a 12,1 miliardy korun. Loni za první kvartál zaznamenal ČEZ čistý zisk 10,8 miliardy korun. Výsledky hospodaření za letošní první čtvrtletí zveřejní energetická skupina v úterý.

09.05.2024 Španělsko by se mohlo stát první velkou ekonomikou eurozóny, která jmenuje do čela své centrální banky ženu. Za hlavní favoritku na místo guvernérky je považována Montserrat Martínezová (49), současná viceprezidentka regulačního orgánu pro cenné papíry CNMV, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Současnému guvernérovi, kterým je Pablo Hernández de Cos (53), skončí mandát v polovině června.

25.04.2024 Asijsko-pacifické akciové indexy prožívají smíšené období. Nejvíce rostou čínské indexy, přičemž peněžní index CHN.cash vzrostl o 0,96 % a peněžní index HK.cash o 1,05 %. Singapurský index SG20cash klesá o 0,21 %, vietnamský VIET30 rovněž o 0,23 % a japonský JAP225 o 1,12 %.

24.04.2024 Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst o 0,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než předpokládala únorová prognóza. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck na dnešní tiskové konferenci v Berlíně řekl, že aktualizovaný výhled vývoje hrubého domácího produktu (HDP) je stále příliš nízký, přesto jsou už podle něj patrné známky zlepšení.

23.04.2024 České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.

19.04.2024 Německá vláda zvýší odhad letošního růstu ekonomiky na 0,3 procenta z dříve očekávaných 0,2 procenta, uvedl zdroj agentury Reuters. Pro příští rok vláda podle něj počítá, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupne o procento. Očekávaná prognóza je součástí návrhu jarních projekcí vlády, které má ministr hospodářství Robert Habeck představit příští středu.

19.04.2024 Migrační dohoda EU, k níž se Česko loni připojilo a nyní opět plní média, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR.

17.04.2024 Nedávný letecký útok Íránu proti Izraeli významně neovlivnil světový trh s ropou. Naopak, futures kontrakty se v pondělí obchodovaly na nižší úrovni a zaznamenaly pokles až o 1,5 %. To naznačuje, že trh již předtím zahrnul pravděpodobnost íránského útoku do svých očekávání. Maximilian Layton, vedoucí oddělení komoditní strategie ve společnosti Citi, navíc poznamenal, že Írán své agresivní záměry de facto naznačil již předem.

14.04.2024 Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):

05.04.2024 Po včerejším výprodeji na konci seance na Wall Street uzavřely asijské indexy obchodování pod tlakem. Hang Seng ztratil 0,4 % oproti 0,6% poklesu australského ASX. Japonský Nikkei klesl o více než 2 % a korejský KOSPI se propadl o více než 1 %.

14.03.2024 Agentura Bloomberg uvádí, že maďarský kabinet se rozhodl vrátit spornou změnu zákona o centrální bance k dalším konzultacím, protože se politici snaží urovnat spor s měnovými orgány, který v poslední době tlačí na maďarský forint. Navrhované změny statutu centrální banky by vládě umožnily přísněji dohlížet na činnost centrální banky v oblastech, které nesouvisejí s měnovou politikou. Guvernér Maďarské národní banky Matolcsy prohlásil, že legislativa je útokem na nezávislost instituce.

05.03.2024 Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP). Letos to má být zhruba kolem 250 mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld. Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za jakých podmínek.

25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.

23.02.2024 Ceny ropy dnes klesají a ztráty si připisují i za celý týden. K poklesu přispěla americká centrální banka (Fed), která naznačila, že snížení úrokových sazeb by mohlo být odloženo nejméně o dva měsíce.

14.02.2024 1) Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

14.02.2024 Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

13.02.2024 1) Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 dnes prudce vzrostl a přechodně se dostal nad 38.000 bodů, maximum za 34 let. K růstu indexu přispěl mimo jiné fakt, že společnost Tokyo Electron zvýšila roční výhled tržeb i zisku. Index nakonec část zisků smazal a den uzavřel růstem o 2,89 procenta na hodnotě 37.963,97 bodu. Je tak nejvýše od roku 1990.

13.02.2024 Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).

11.02.2024 Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by považoval za ideální ještě do voleb jednat s Evropskou komisí (EK) o podmínkách vstupu do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Lze to udělat bez rizika a následků, o samotném vstupu by rozhodla až příští vláda, řekl Dvořák ve včerejším pořadu České televize (ČT) Týden v politice. Další kabinet by tak nemusel případně proces k přijetí eura začínat od nuly. Zhruba pět až šest let dlouhou proceduru nelze v jednom volebním období stihnout, řekl.

07.02.2024 Myšlenka na vstup do systému ERM II na neurčité časové období a bez jasného cílového termínu pro přijetí eura je objektivně nesmyslná. Uvedli to ekonomové, které dnes ČTK oslovila. Odborné stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) není podle nich pro přijetí eura zásadní. Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II je přitom důležitým předstupněm při zavádění eura.

05.02.2024 Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.

30.01.2024 Pražská burza dnes mírně posílila. Index PX stoupl o 0,35 procenta na 1450,49 bodu. Cena akcií energetické firmy ČEZ po výrocích vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) o výkupu menšinových podílů státem kolísala během dne až o desítky korun. Nakonec ale oproti pondělnímu závěru akcie firmy posílily jen o několik korun. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

30.01.2024 Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.

24.01.2024 Ústavní soud dnes zamítl stížnost poslanců opozičního hnutí ANO ohledně ponížení loňské mimořádné valorizace důchodů. Tím pádem definitivně stvrdil, že důchodci si loni z hlediska vývoje svých reálných příjmů pohoršili nejvýrazněji za posledních více než deset let. Ponížení mimořádné valorizace totiž znamená, že loňský růst průměrné penze zaostal za růstem hladiny spotřebitelských cen, jemuž čelí průměrný starobní důchodce. Navýšení penzí přitom zaostalo za růstem cen, jemuž důchodci čelí, nejvýrazněji od roku 2012.

15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.

14.01.2024 Německý kancléř Olaf Scholz včera varoval před vlivem extremistů na protesty zemědělců a vyzval k rovnováze a kompromisu. V uplynulých dnech zemědělci blokovali silnice a některé hraniční přechody, protože nesouhlasí s postupným rušením daňového zvýhodnění nafty v zemědělství. Podle bezpečnostních složek se protestů snaží využít některé krajně pravicové organizace, demonstrace mají podporu i protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), uvedla agentura AFP.

04.01.2024 Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.

01.01.2024 Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V dnešním novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel. Společná evropská měna je podle hlavy státu logickou budoucností.

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

24.12.2023 Fialova vláda bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzin totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 procent. To se ale může už brzy změnit. Kvůli houstnoucímu napětí v Rudém moři, kde jemenští povstalci, podporovaní Íránem, se stupňujícím se zvráceným gustem útočí na obchodní lodě včetně ropných tankerů. Bílý dům předevčírem na základě informací zpravodajců uvedl, že Teherán, jenž něco takového ovšem popírá, je hluboce zaangažován do útoků povstalců, jimž prý dodává zbraně, peníze a poskytuje výcvik.

21.12.2023 Vláda premiéra Petra Fialy bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzín totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 %. Jak to?

20.12.2023 Inflace v Česku hned zkraje příštího roku dramaticky klesne, a to zhruba na čtvrtinu své nynější úrovně. Ve své dnešní analýze stavu a výhledu české ekonomiky to konstatuje agentura Bloomberg (viz níže). Má-li agentura pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. To jí o rok později může zásadně dopomoci k zopakování volebního úspěchu a k prodloužení své vlády do dalšího funkčního období, potenciálně tedy minimálně do roku 2029.

18.12.2023 V Německu počínaje dneškem skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku. Od roku 2016, kdy s bonusem Německo začalo, vyplatilo na dotacích asi deset miliard eur (245 miliard Kč).

13.12.2023 Česká vláda dnes rozhodla o výši úlevy energeticky náročným firmám v příštím roce, která by měla celkově činit 3,5 miliardy korun. Důvodem je zejména nečekaně výrazné zdražení elektřiny v podnikové sféře, které má nastat hned zkraje roku 2024 z důvodu vyššího než předpokládaného vzestupu regulované složky její ceny.

10.12.2023 Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit.

06.12.2023 Itálie oficiálně ukončí svou účast na čínském projektu nové Hedvábné stezky. Píší to dnes agentury AFP a ANSA na základě svých zdrojů v italské diplomacii. K projektu se jihoevropský stát přidal jako jediná země ze skupiny G7 v roce 2019. Itálie si od dohody slibovala posílení svého exportu do asijské země.

30.11.2023 Pohonné hmoty v uplynulém týdnu zrychlily tempo svého zlevňování. Průměrná cena benzínu v ČR klesla o 47 haléřů na litr, takže se benzín prodává průměrně celorepublikově za 37,48 koruny za litr. Nafta pak zlevnila o 57 haléřů na litr, na 37,63 koruny za litr. Benzín je nejlevnější od konce července, nafta pak od poloviny srpna.

29.11.2023 Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit.

28.11.2023 Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.

23.11.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.

22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.

20.11.2023 Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. V rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk to dnes prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ústavní soud označil převod peněz do klimatického fondu, které byly původně půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity, za protiústavní před týdnem ve středu. Spolkové vládě tak v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít. Rozsah dopadu soudního verdiktu vláda vyhodnocuje.

13.11.2023 Česko je podle německého listu Die Welt „nemocným mužem Evropy“. Alespoň tedy z ekonomického hlediska. Jako jediný ze států EU se dosud makroekonomicky nezotavilo z pandemie. Právě Německo ale na tom není zase o tolik lépe a vlastně na nepříznivém stavu českého hospodářství nese zásadní podíl.

10.11.2023 Německo, Polsko i Slovensko budou i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody.

03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.

21.10.2023 Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.

17.10.2023 Oficiální výsledky polských voleb naznačují, že se opozice dostala k moci. Finanční trhy výsledky přivítaly s velkou nadějí a doufají v odblokování fondů EU a větší předvídatelnost vlády v Polsku. Prohra populistů v Polsku mírně zlepšuje globální náladu na akciových trzích.

01.10.2023 Britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove chce před příštími parlamentními volbami snížit daňovou zátěž. Nejdřív je ale podle něj nutné srazit inflaci. Gove to řekl televizi Sky News dnes, kdy v Manchesteru začíná výroční konference konzervativců. Účastní se ji i premiér Rishi Sunak, který snížení inflace považuje za jeden ze svých cílů. Goveovy výroky si podle Sky News protiřečí s postojem ministra financí.

28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.

22.09.2023 Německá vláda kancléře Scholze nyní čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a jako svého druhu „poslíček“.

22.09.2023 Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.

05.09.2023 Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.

03.09.2023 Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.

01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?

30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.

28.08.2023 Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let.

21.08.2023 Německý ministr hospodářství Robert Habeck chystá zákon na zpřísnění kontroly zahraničních investic, píše německý hospodářský deník Handelsblatt. Ministr zvolený za Zelené tak chce omezit rostoucí vliv Číny na německou ekonomiku. Pod větší kontrolou by měly být především oblasti, které se týkají bezpečnosti. Základní body zákona o přezkumu investic jsou podle mluvčí ministerstva aktuálně v připomínkovém řízení.

17.08.2023 Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150 – 350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.

09.08.2023 Akcie italských bank dnes umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu. Napsal to dnes britský ekonomický list Financial Times (FT).

26.07.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

22.07.2023 Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.

18.07.2023 1) Akciová burza v Paříži dnes obnovila obchodování s akciemi zadluženého francouzského řetězce supermarketů Casino. V pondělí se s nimi neobchodovalo, protože firma avizovala jednání o nabídce na posílení kapitálu, kterou jí předložil český miliardář Daniel Křetínský a jeho obchodní partner. Akcie dnešní obchodování zahájily růstem o více než tři procenta zhruba na 3,25 eura, později ale všechny zisky odevzdaly a před 11:00 SELČ vykazovaly propad o více než deset procent pod 2,82 eura, ukazují záznamy burzy.

14.07.2023 Rozhodnutí vlády zaplatit společnosti Michelin přes 51 milionů korun za zařazení do jejího gastroprůvodce je nešťastné. A to zejména z hlediska symboliky takového roku. Kabinet na jednou stranou veřejnosti říká, jak je třeba si táhnout opasky, na stranu druhou ale utrácí z evidentně zbytnou záležitost.

03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.

03.07.2023 Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo před nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika: tedy funkčního kapitálového trhu, a hlavně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.

20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.

19.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, přijme buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.

15.06.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

31.05.2023 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po nedělním znovuzvolení na další pětileté období oznámí složení své nové vlády nejpozději do soboty, usednout by v ní měl i bývalý ministr financí Mehmet Şimşek. S odvoláním na několik svých zdrojů o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle ní tak výběr Şimşeka může signalizovat změnu v Erdoganově měnové politice směrem k tradičním pravidlům. Úřad prezidenta ani Şimşek informace Reuters nekomentovali.

31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.

30.05.2023 Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta.

19.05.2023 Japonský jen reagoval růstem na zprávu, že inflace v Japonsku v dubnu letošního roku opět po poklesu na začátku roku zrychlila, což pravděpodobně posílilo názor, že centrální banka možná bude muset revidovat svou prognózu a přiblížit ji ještě více normalizaci politiky.

18.05.2023 Akcie energetické společnosti ČEZ dnes klesly o osm procent na 1041 korun. Prudkým poklesem podle ekonomů reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. Pražská burza kvůli propadu ČEZ znovu oslabila, a to pošesté v řadě. Index PX dnes odepsal 1,78 procenta na 1316,21 bodu, vyplývá z informací na webu burzy. Větším ztrátám burzy zabránil růst akcií Erste Bank.

13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.

09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.

05.05.2023 Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.

04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.

23.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že

30.03.2023 Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.

09.03.2023 Rusko bude schopno do sedmi let zvýšit produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na 100 milionů tun ročně, řekl na zasedání vlády ruský premiér Michail Mišustin. Pomůže k tomu podle něj rozšíření seznamu polí, z nichž se může LNG vyvážet. Rusko plánuje do roku 2035 dosáhnout pětinového podílu na světovém trhu s LNG, roční produkci chce do té doby zvýšit na 120 až 140 milionů tun ze současných více než 30 milionů tun, uvedla agentura Reuters.

21.02.2023 Čínští investoři nakoupili loni v Evropě méně firem nebo firemních podílů. Celkem jich bylo 139, o 16 méně než rok předtím. Podle agentury DPA to vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Hodnotu provedených obchodů autoři analýzy odhadují na 4,3 miliardy dolarů (skoro 96 miliard Kč), což je meziroční pokles o téměř dvě třetiny. Výše uzavřených transakcí se nezveřejňuje.

18.02.2023 Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.

29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

05.01.2023 Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Podle studie letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.

01.01.2023 Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

31.12.2022 Rok 2022 byl plný velmi důležitých událostí ve světové ekonomice a v dnešním každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na kompletně všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – krok za krokem jak události přicházely na trhy.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.

26.12.2022 Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.

21.12.2022 Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

18.12.2022 Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.

14.12.2022 Vláda dnes projedná zavedení zastropování cen energií pro velké podniky. Na ně se zatím zastropování cen nevztahuje, platí totiž nyní jen pro domácnosti, malé a střední podniky a organizace financované z veřejných rozpočtů, jakou jsou třeba městské dopravní podniky. Kabinet však s největší pravděpodobností rozhodne od příštího roku zastropovat právě též ceny energií velkým podnikům. A to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro ostatní, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

06.12.2022 Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.

05.12.2022 Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nesilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv.

28.11.2022 V Evropské unii začnou ve čtvrtek platit nová opatření, jejichž cílem je mimo jiné omezit spotřebu elektřiny. Německo s úsporami nejen elektrické energie začalo už krátce po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Od září pak šetrné využívání energií přikazuje nařízení vlády. Dalších úspor chce vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze dosáhnout tím, že regulované ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i podniky se budou týkat jen části jejich předchozího průměru roční spotřeby. Dotované ceny elektřiny hodlá vláda financovat mimo jiné odebráním nadměrných zisků energetických společností. Podobně chce peníze do rozpočtu získat i Rakousko, které by mohlo příslušnou daň prosadit do konce roku.