Fond obnovy

22.12.2023 Polský podnikatel Rafal Brzoska se chystá investovat 100 milionů eur (asi 2,454 miliardy korun) na Ukrajině. Uvedl to dnes polský list Rzeczpospolita, podle kterého se Brzoska do svého fondu chystá přilákat další polské firmy a také podnikatele z okolních zemí.

06.12.2022 Fond obnovy Evropské unie, který má pomoci členským zemím překonat následky koronavirové krize, není v rozporu s Německou ústavou, Německo se tak programu nadále může účastnit. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Ten zamítl dvě ústavní stížnosti, ve kterých kritici fondu považovali za nepřípustné naplnění fondu společným zadlužením. Fond má objem 800 miliard eur (19,5 bilionu Kč) v aktuálních cenách, společné závazky pak chce EU splatit do roku 2058.

09.11.2022 Automobilka Seat, která je součástí skupiny Volkswagen, i přes počáteční výhrady k vládním dotacím potvrdila rozsáhlý projekt výroby elektromobilů a baterií ve Španělsku. Ve videu o tom dnes informoval šéf podniku Wayne Griffiths. Projekt pod vedením Seatu, do něhož se zapojí dalších 60 firem napojených na Volkswagen, počítá s investicí deset miliard eur (243,8 miliardy Kč).

15.03.2022 Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to dnes unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.

11.03.2022 Vliv války na Ukrajině na zvažovanou reformu společných fiskálních pravidel Evropské unie bude hlavním tématem dnešního druhého dne neformálního jednání prezidentů a premiérů členských zemí. Bavit se budou o tom, zda se kvůli očekávanému posilování armád, odchodu od ruského plynu a dopadu protiruských sankcí společně zadlužit jako v případě krize způsobené covidem-19.

07.12.2021 Po loňských rekordních propadech ekonomiky, které způsobila stále trvající pandemie nového typu koronaviru a s ní spojené uzávěry, je situace světové ekonomiky v letošním roce stále nejistá. Během roku se ekonomická situace zlepšila a mezinárodní instituce vidí situaci stále optimisticky a předpovídají růst světové ekonomiky. Během roku se ale objevily znepokojivé jevy. Už od léta se světové ekonomiky potýkají s růstem inflace, který podle ekonomů souvisí s hospodářským oživením doprovázeným zdražováním energií a nedostatkem některých surovin. Automobilový průmysl také drtí globální nedostatek čipů. A v dosavadních prognózách zatím není zahrnuto nebezpečí nové varianty koronaviru omikron, jejíž možné šíření by mohlo opět omezit ekonomiku.

25.11.2021 Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to včera doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.

15.06.2021 O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu Kč), uvedla dnes agentura Reuters, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

08.06.2021 Rozpočet Evropské unie navýšený o mimořádný fond obnovy by měl v příštím roce počítat s celkovými výdaji 311,3 miliardy eur (7,9 bilionu Kč). Navrhla to dnes Evropská komise, podle jejíhož plánu budou granty pro členské země z bezprecedentního krizového balíku tvořit 143,5 miliardy eur. Dalších 167,8 miliardy půjde z unijní kasy na běžné rozpočtové výdaje. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by Brusel mohl příští týden schválit první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země peníze z fondu dostávat.

01.06.2021 Evropská komise (EK) začíná vydávat společné dluhopisy na pokrytí mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Unijní exekutiva dnes oznámila, že letos hodlá na trzích prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů získat zhruba 80 miliard eur (přes dva biliony Kč). Další desítky miliard eur chce letos získat pomocí dluhopisů s kratší splatností.

18.05.2021  Evropská unie dnes vydala dluhopisy, které doplní rozsáhlé financování na podporu zaměstnanosti z unijního programu SURE. Papíry ale vstupují na trh, který není v nejlepší kondici - výnosy státních dluhopisů jsou totiž na mnohaměsíčních maximech. Unie nabídla takzvané sociální dluhopisy se splatností osm a 25 let a z jejich prodeje získá 14,1 miliardy eur (přes 358 miliard Kč), informovala agentura Reuters.

17.05.2021 Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.

12.05.2021 Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta.

22.04.2021 Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Nadále tak poskytuje eurozóně zasažené pandemií rekordní podporu, přestože zrychlení očkovací kampaně zvyšuje naději na oživení ekonomiky. Hlavní úroková sazba tak zůstává na nule. Minulý měsíc banka rozhodla o výrazném zrychlení tempa dalšího tištění peněz ve druhém čtvrtletí, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku.

22.04.2021 Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Nadále tak poskytuje eurozóně zasažené pandemií rekordní podporu, přestože zrychlení očkovací kampaně zvyšuje naději na oživení ekonomiky. Hlavní úroková sazba tak zůstává na nule. Minulý měsíc banka rozhodla o výrazném zrychlení tempa dalšího tištění peněz ve druhém čtvrtletí, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. Trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové, která začíná ve 14:30.

21.04.2021 Německý ústavní soud dnes umožnil schválit plán fondu obnovy, s kterým počítá Evropská unie a který má pomoci jednotlivým členským zemím, aby se jejich ekonomiky mohly snáze vzpamatovat z koronavirové krize. Soud odmítl výhrady kritiků, kterým se nelíbí, že plán unijních investic počítá s vydáním společných dluhopisů, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí soudu má zásadní význam na to, aby mohl být fond obnovy v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) spuštěn.

14.04.2021 Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.

01.04.2021 Evropa by měla dohnat Spojené státy v opatřeních na podporu hospodářského růstu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Nový americký prezident Joe Biden minulý měsíc podepsal balík stimulačních opatření v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (přes 42 bilionů Kč). Ekonomiku plánuje podpořit rovněž investicemi do infrastruktury v hodnotě 2,3 bilionu dolarů (přes 51 bilionů Kč).

12.02.2021 Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je po dnešku termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.

16.12.2020 Euro dnes na forexovém trhu posiluje a poprvé do dubna 2018 vůči dolaru vystoupilo nad 1,2200 EUR/USD. Jednotné evropské měně pomohla příznivá statistika z eurozóny a naděje na pokrok v jednání o dohodě s Británií.

10.12.2020 Zástupci členských zemí Evropské unie včera pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na dnešním summitu.

07.12.2020 Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.

07.12.2020 ECB nejspíše navýší objem dluhopisů, které nakupuje v rámci protipandemického programu (PEPP) o dalších 500 mld. EUR. Zároveň, se očekává, že centrální banka prodlouží platnost programu do prosince 2021. Aktuálně běží do června příštího roku. Frankfurtská instituce by taktéž mohla přijít s dalším kolem zvýhodněné likvidity pro banky, tzv. TLTRO. Od Christine Lagardeové pravděpodobně zazní komentáře k vývoji eura. Silná úroveň jednotné evropské měny představuje riziko pro střednědobý inflační cíl. Na druhou stranu, ECB disponuje omezenými prostředky, jak EUR oslabit. Nejefektivnějším nástrojem by v tomto směru bylo vydat se s úroky hlouběji do záporu. Evropská centrální banka by taktéž mohla nastínit nové informace ohledně obnovení dividendové politiky mezi finančními domy eurozóny.

07.12.2020 Pozornost finančních trhů bude mít tento týden zejména dění v Evropské unii. ECB by měla oznámit další balíček podpůrných opatření. I tento týden budou pokračovat vyjednávání o Brexitu. V jeho závěru pak Evropská rada projedná definitivní návrh Evropského fondu obnovy. V USA se politici budou snažit vyhnout uzavření vládních institucí kvůli limitům současného federálního rozpočtu. V České republice bude zveřejněna celá řada dat z reálné ekonomiky. Nejzásadnější bude statistika z průmyslu, který podle nás v říjnu pokračoval v expanzi, zatímco maloobchodní tržby klesaly. Klíčový bude také vývoj tuzemských cen, které pravděpodobně v listopadu stagnovaly.

23.11.2020 Minulý týden byl na makroekonomická data spíše skoupý a poměrně klidná tak byla i koruna. Pokračovala sice v načatém trendu postupování k silnějším pozicím, ovšem již výrazně mírnějším tempem, když z počátečních EUR/CZK 26,43 za sedm dní došla k EUR/CZK 26,35. Potvrzuje se tak pozorované uklidnění trhů, které se stále více kloní k vidině dohledného zkrocení pandemie a umírněnější geopolitiky po výměně v Bílém domě. Z tuzemska korunu nerozházel ani poměrně dramatický průběh jednání o daňovém balíčku, který Poslanecká sněmovna schválila v podobě, která přinese poměrně výrazné snížení zdanění příjmů za cenu znatelného nárůstu deficitu veřejných financí.

23.11.2020 Jsou národy, které snadno skousnou zvýšení daní. Pak jsou národy, které to snášejí hůř. Reptají, bouří se v ulicích. A pak tu jsou Češi. Ti lamentují i nad tím, když se jim mají daně snížit. Jde tedy spíš o určitou halasnou část Čechů – třeba český Twitter od pátku brečí nad tím, že lidem má díky sněmovnímu schválení daňového balíčku od příštího roku zůstat v kapse víc peněz. Ale český Twitter asi nebude reprezentativní výsečí populace. Lze počítat s tím, že mlčící většina i lidé mimo sociální sítě v únoru příštího roku nad výplatnicí opravdu zajásají.

20.11.2020 Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie včera večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.

19.11.2020 Vyřešit zablokovanou situaci kolem sedmiletého rozpočtu Evropské unie se dnes večer pokoušejí prezidenti a premiéři členských zemí. Během videokonference, která měla být původně věnována pouze koordinaci boje s koronavirem, hodlá většina lídrů přesvědčovat Maďarsko a Polsko, aby umožnily schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu.

19.11.2020 Vlády řady zemí Evropské unie dávají před dnešní videokonferencí prezidentů a premiérů najevo, že nehodlají ustoupit požadavkům Maďarska a Polska ve sporu ohrožujícím unijní financování pro příští rok. Budapešť a Varšava opakují, že neschválí sedmiletý rozpočet EU spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Další země v čele s Francií a Nizozemskem naproti tomu hrozí, že EU najde způsob, jak koronavirový fond schválit bez účasti obou států, pokud si své veto nerozmyslí.

11.11.2020 Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to dnes výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru.

10.11.2020 Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to dnes německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory. Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.

21.10.2020 Evropská unie je připravena přikročit k novým opatřením na podporu svých členských států, pokud si to vyžádají dopady nové vlny koronaviru na jejich ekonomiky. Uvedl to podle agentury Reuters místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v rozhovoru s italským deníkem La Stampa.

21.10.2020 Máme za sebou další rekordní přírůstek počtu nakažených – v úterý jich přibylo skoro 12 tisíc. Navíc roste i počet hospitalizovaných, a to podle našich propočtů rychleji, než naznačují simulace na základě počtu nakažených. To může znamenat, že ve skutečnosti se pandemie šíří ještě daleko rychleji, než nastiňují oficiální čísla o testovaných a nakažených. Tomu by ostatně odpovídal i vysoký podíl nakažených a testovaných – v posledních deseti dnech vždy překonal 25 %. Sečteno, podtrženo, poslední sada opatření přijatá zhruba před týdnem zatím pravděpodobně nesnížila výrazně šíření nákazy a reprodukční číslo se i kvůli faktickému krachu systému trasování drží pravděpodobně stále viditelně nad úrovní 1 (viz například odhady na https://www.seznamzpravy.cz/sekce/koronavirus-stopcovid).

09.08.2020 Fond obnovy EU je přelomová věc. Tak moc přelomová, se o něm mluví až příliš málo. Vzniká eurodluhová unie. Vzniká v rámci snahy o zachování jednotného trhu EU, kterou musí vítat i Česko. Přesto fond skýtá řadu rizik, včetně růstu nezaměstnanosti napříč celou Unií.

04.08.2020 Přestože to minimálně v USA momentálně vypadá na druhou velkou vlnu pandemie koronaviru a dynamika globálního ekonomického oživení na začátku třetího kvartálu zpomaluje, na globálních finančních trzích se udržela velice pozitivní nálada. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně pokračující masivní monetární stimuly klíčových centrálních bank v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou. Ve výsledku nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zhodnocení 5,1 %. Přitom od začátku roku tento index ztrácí již pouze 2,4 %. Výrazně se dařilo také globálním dluhopisovým trhům, jejichž nejširší index Bloomberg Barclays zaznamenal zhodnocení 3,2 %. Od začátku roku přitom globální dluhopisové trhy připisují zhodnocení již 6,3 %.

29.07.2020 1) Akcie v Asii a Tichomoří zakončily dnes smíšeně. Investoři zaměřili pozornost na dnešní zasedání americké centrální banky (Fed). Australský index spotřebitelských cen klesl ke konci června o 1,9 %, akcie japonské automobilky Nissan Motor klesly o 10,39 % poté, co společnost v úterý oznámila ztrátu 470 miliard japonských jenů ve fiskálním roce 2020.

27.07.2020 V minulých týdnech jsme byli svědky opětovného zhoršení vztahů mezi USA a Čínou – zavírání konzulátů. Zatímco obě strany prozatím plní dohodu fáze 1, aktuální geopolitická roztržka může zbrzdit cestu k finální obchodní dohodě. Navíc s blížící se prezidentskou volbou v USA lze očekávat tvrdší postoj obou kandidátů vůči Číně. Obchodní války se tak pro následující týdny a měsíce stanou vedle koronaviru jedním z hlavních témat.

23.07.2020 Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V dnes přijaté rezoluci vyjádřil EP nesouhlas zejména s chystanými "škrty" ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu, informovaly agentury AFP a DPA. Europoslanci hlasovali v rozporu s naléháním předsedy Evropské rady Charlese Michela i šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, kteří dohodu premiérů a prezidentů označili za "historický krok vpřed pro unii" či za "stěžejní" okamžik evropských dějin.

22.07.2020 Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že občané země nebudou kvůli financování schváleného fondu Evropské unie pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí platit vyšší daně. Do budoucna chce prosadit celoevropskou digitální daň pro velké internetové společnosti. Podle agentury AFP to Macron prohlásil ve včerejším interview pro televizi TF1 s tím, že reformován bude daňový systém v celé Evropě.

21.07.2020 Schválení dohody o fondu obnovy a víceletém rozpočtu EU jsou pro českou ekonomiku podle oslovených analytiků dobrou zprávou. I když peníze již neovlivní vývoj české ekonomiky letos, jde i tak podle ekonomů o významnou pomoc o velikosti zhruba 11 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). To je podle některých analytiků více než reálná pomoc, kterou ekonomice zasažené koronavirem poskytuje česká vláda. Zároveň ekonomové upozornili, že ČR zůstane díky dohodě nadále čistým příjemcem peněz z EU. A fakt, že si EU peníze půjčí, může vést k efektivnějšímu přerozdělování a hospodaření s unijními penězi.

21.07.2020 Šéfové takzvaných šetrných států - Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska - vyjádřili dnes spokojenost s dohodou o fondu obnovy, které bylo v noci na dnešek dosaženo na mimořádném summitu EU. Informovala o tom agentura DPA a místní média.

21.07.2020 Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem v Bruselu dohodli na hlavních obrysech takzvaného fondu obnovy. Celkový objem fondu bude činit 750 miliard eur, což odpovídá původnímu, květnovému francouzsko-německému návrhu. Po tvrdých bruselských vyjednáváních se ale mění poměr nízkoúročených půjček a grantů, čili nevratně poskytnutých peněz, mezi které je fond rozdělený. Na granty půjde 390 miliard eur, zatímco na půjčky 360 miliard. Původní plán přitom počítal s tím, že na granty připadne hned 500 miliard, kdežto na půjčky 250 miliard.

20.07.2020 Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů dnes brzy ráno bez dohody o fondu na pomoc ekonomikám zasažených pandemií, nicméně i přesto prý bylo dosaženo určitého úspěchu. Myslí si to alespoň nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz. Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík finanční pomoci a ubrat na přímých dotacích. Podle premiéra Andreje Babiše se zdá, že Česko dostane z grantů EU méně peněz, než se dosud předpokládalo, částku však neupřesnil. Prezidenti a premiéři se mají znovu sejít vpodvečer. Začátek dnešního jednání, na kterém má předseda Evropské rady Charles Michel předložit další kompromisní návrh, byl několikrát posunut.

20.07.2020 Euro se během dnešního obchodování vůči americkému dolaru vyšplhalo až na 19týdenní maximum 1,1467 EUR/USD. Jednotnou evropskou měnu podporují naděje na dohodu Evropské unie ohledně fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií covidu-19 v hodnotě 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč).

20.07.2020 Euro dnes ráno středoevropského času posílilo na své čtyřměsíční maximum vůči americkému dolaru. Navíc evropské jednotné měně příliš nechybí, aby zpevnila na nejsilnější hodnotu vůči té americké za celé období od ledna 2019. Vůči dolaru v důsledku zpevňování eura posiluje i česká koruna, která je blízko svých maxim vůči dolaru za období od první poloviny letošního března.

20.07.2020 Třetí jednací den na summitu Evropské unie v Bruselu skončil dnes brzy ráno bez dohody, nicméně i přesto bylo dosaženo určitého úspěchu. Myslí si to alespoň nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz. Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích.

20.07.2020 Nárůst nových infekcí stále neubírá na intenzitě. Například Kalifornie zpomaluje rozvolňování restriktivních opatření. I některé evropské státy, například Španělsko, opět zavádí preventivní opatření. Obecně však lze říci, cílem všech států je zabránit plošným karanténám a výjimečným stavům. Proto trhy nevnímají druhou vlnu covid-19 jako extrémní hrozbu. Zvýšený výskyt nových infekcí však může zbrzdit probíhající ekonomické zotavení a ohrozit sektory, které jsou navázány na cestování ruch.

20.07.2020 Rozhovory o víceletém rozpočtu Evropské unie a zejména o fondu obnovy pokračovaly v Bruselu celou noc, a vstoupily tak do čtvrtého jednacího dne, což je téměř rekord. Šéfové států a vlád všech 27 členských zemí dál hledají kompromis nad podobou fondu, který má pomoci evropské ekonomice zasažené koronavirovou krizí. Předseda Evropské rady Charles Michel přes noc absolvoval další bilaterální schůzky, po kterých následuje společné zasedání.

20.07.2020 Mezi účastníky summitu v Bruselu, kde se od pátku jedná o víceletém rozpočtu a zejména o fondu obnovy na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, je s postupujícím časem znát únava. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatů v jednu chvíli bouchnul pěstí do stolu, zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal ostatní poslouchat.

20.07.2020 Euro v reakci na nejasný výsledek jednání o fondu obnovy na podporu evropských ekonomik zasažených koronavirovou krizí oslabuje. Na forexovém trhu v Austrálii, kde už vzhledem k časovému posunu začalo pondělní obchodování, jednotná evropská měna odepisuje k americkému dolaru asi 0,2 procenta na 1,1408 EUR/USD. Lídři zemí EU v Bruselu už tři dny jednají o složení fondu, v němž mají být dílem granty a dílem úvěry.

19.07.2020 Potenciálně přelomový bruselský summit ani po sobotních pozdně večerních jednáních dohodou nekončí. Evropští lídři tak mají k dobru ještě neděli. Dnes už musí s dohodou vyrukovat, pokud chtějí zabránit otřesu na burzách a finančních trzích. Pokud se dohodnou, jde o zásadní milník evropské integrace, neboť by se tím poprvé ustavila dluhová unie.

16.07.2020 Nalijme si čistého víno, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU, o němž se bude od zítřka jednat na summitu v Bruselu, je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie. I když německá kancléřka Angela Merkelová se už chystá do politického důchodu, ani tak si u sebe doma nemohla dovolit to veřejnosti říci naplno. Takže se fond lakuje na zeleno a vytrubuje se, že jde o obnovu celé EU. Přitom třeba Česko a mnoho dalších zemí EU by si s rozjetím své ekonomiky po koroně jistě dobře poradilo i bez tohoto fondu. Když se to ale jmenuje „fond obnovy EU“, německá média a němečtí opinion makeři – a v důsledku tedy i německá veřejnost – to vše skousnou mnohem spíše než zase další záchranu zase další země jižního křídla.

13.07.2020 Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za čtrnáct let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.

13.07.2020 Rakousko chce uzpůsobit chystaný unijní fond obnovy tak, aby větší podíl pomoci dostali nejchudší členové EU. Řekl to v rozhovoru s německým nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung rakouský kancléř Sebastian Kurz. Peníze podle něj musí být také směrovány do správných oblastí, jako jsou výzkum, digitální infrastruktura nebo ochrana klimatu.

10.07.2020 Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.

01.06.2020 Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou. Na rozdíl od balíku, jenž měl sloužit výhradně státům s eurem, z něj však budou moci těžit i země používající vlastní měnu. Podle šéfa euroskupiny Mária Centena by však měly mít významné slovo v rozhodování o penězích z fondu instituce eurozóny.