Expanzivní fiskální politika

14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.

13.11.2023 ČNB ponechala na svém posledním zasedání sazby bez změny. Při vzpomínce na odpor členů Bankovní rady k vyšším sazbám a při pohledu na makroekonomické fundamenty posledních měsíců to mohlo pro leckoho být překvapivé rozhodnutí. Vždyť růst ekonomiky zůstal ve třetím čtvrtletí záporný, poptávka domácností je nadále pod předpandemickou úrovní roku 2019 a nijak rychle neroste, jádrová inflace za třetí čtvrtletí byla stejná (0,5 %) jako v roce 2020, nová prognóza čeká v prvním čtvrtletí sazby o 1,5 p.b. nižší, než jsou teď... Argumentů pro snížení sazeb by nebyl nedostatek.

26.09.2023 „Krátkodobá úleva za cenu budoucích potíží. To je způsob, kterým americká vláda neutralizuje snahy Fedu,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

08.06.2023 Kolekci dat z tuzemské ekonomiky zveřejněných tento týden dnes doplní podíl nezaměstnaných osob, který by měl potvrdit přetrvávající napětí na trhu práce. V regionu bude dále zveřejněn květnový vývoj spotřebitelských cen v Maďarsku. Finální odhad HDP eurozóny za Q1 23 by podle nás měl být v návaznosti na údaje z jednotlivých členských zemí revidován o 0,2 pb dolů na -0,1 % q/q.

04.05.2023 Čekáme, že maloobchodní tržby v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,5 % (SA) po únorovém poklesu o 0,4 %. V průběhu roku by podle nás mělo docházet k postupnému oživení spotřebitelské poptávky, což by se mělo pozitivně odrazit i v maloobchodních tržbách. K výraznému oživení průmyslové výroby v březnu přispěla produkce automobilů, když podle nás meziměsíčně průmyslová produkce vzrostla o 2,2 %. Meziroční inflace vlivem vyšší srovnávací základny pravděpodobně nadále rychle zpomalovala. Odhadujeme, že klesla z březnových 15,0 % na 13,1 % v dubnu. Meziměsíčně podle nás klesly ceny pohonných hmot a energií. Zmírnit by se měla i dynamika cen potravin. Jádrová inflace by na druhou stranu měla zůstat vysoko.

21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.

21.12.2022 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazeb na úrovni, která platí od června, hlasovalo pět členů bankovní rady, dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Stabilita sazeb je v souladu s očekáváním analytiků. Guvernér ČNB Aleš Michl ale zdůraznil, že rada je připravena sazby zvýšit, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. O snížení sazeb se podle něj vůbec nehovořilo.

21.12.2022 Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.

31.10.2022 Hned začátkem týdne bude zveřejněná celková kondice ekonomiky v eurozóně, která by měla mezičtvrtletně růst, byť značně nižším tempem v porovnání s H122. Růstem překvapila především německá ekonomika, jejíž HDP byl zveřejněn minulý pátek. Česká ekonomika podle nás v Q3 již stagnovala a recese ji čeká na přelomu roku.

09.02.2022 Investoři by měli mít s akciovým trhem trpělivost. Podle Richarda Bechníka, hlavního analytika Fincentrum & Swiss Life Select, není ještě zdaleka jednoznačně rozhodnuto, zda si sáhl na své dno. „Na potvrzení odrazového trendu si ještě budeme muset počkat. Do budoucna tak můžeme očekávat zvýšenou volatilitu s postupně převažujícím růstovým trendem. Bude to ale vyžadovat trpělivost. Zvlášť důležité je dodržování staré známé pravdy, že by investor měl v době proměnlivého prostředí zvolit spíše pravidelnou investici. Pro tento rok bychom měli volit alespoň pět měsíců,“ doporučuje ve svém komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

06.12.2021 České měně i zbytku středoevropského regionu v závěru uplynulého týdne pomohlo snížení averze k riziku, kdy se ohledně mutace Omicron zatím nepotvrdily obavy, že by se jednalo o výrazněji nebezpečnější variantu COVID-19. Koruna oproti euru posílila lehce přes 1 %, forint o 1,2 % a zlotý o 1,9 %.

26.09.2021 Podle prvotních odhadů na základě šetření prováděných přímo ve volebních místnostech zaostali v dnešních německých volbách za očekáváním jak Zelení, tak Levice. První ze stran jen mírně, druhá výrazně. To snižuje, případně vylučuje možnost uzavření levicově orientované vlády SPD, Zelených a právě Levice. Rovněž utvoření vlády SPD a Zelených může být obtížnější. To je pro českou ekonomiku spíše příznivá zpráva. Levicová německá vláda by totiž zřejmě kladla větší důraz na ozeleňování jak ekonomiky německé, tak eurounijní. Tento důraz není v souladu s hospodářskými zájmy ČR, které kvůli silné závislosti na průmyslu, často těžebním či těžkém, vyhovuje pomalejší tempo zelené tranzice.

15.04.2021 V USA zveřejní březnové maloobchodní tržby, které by měly být podpořeny dalším kolem fiskální podpory a jejich výše tak podle nás vzroste meziměsíčně o 4,3 %. Oživení americké ekonomiky by se mělo odrazit také ve výsledcích tamního výrobního sektoru, jehož produkce podle našeho odhadu v březnu vzrostla o 2,6 %. Indikátory podnikatelského sentimentu amerického Fedu se zřejmě udrží poblíž historických maxim. Příznivý vývoj na trhu práce v USA by pak měl potvrdit pokračují pokles týdenního počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

10.12.2020 Listopadová inflace potvrdila podle analytiků oslovených ČTK dřívější očekávání, že inflace bude klesat i v dalších měsících. Zároveň ale někteří upozorňují, že kvůli daňovým změnám, rozpočtové politice vlády a lepšímu výhledu na příští rok díky vakcíně proti koronaviru by tlaky na růst inflace mohly opět zesílit.

04.12.2020 Závěr týdne bude bohatý na čerstvá ekonomická data, která by měla podtrhnout optimismus na finančních trzích, který v posledních týdnech pozorujeme. Dobrou kondici německého průmyslu potvrdí tamní podnikové objednávky, kde se pozitivně projeví solidní vnější poptávka. Pokračovat bude zlepšování na americkém trhu práce. To sice zpomaluje, oproti konsensu ale předpokládáme výrazně lepší výsledek. A povzbudivé číslo čekáme i z tuzemského trhu práce. Po dramatickém meziročním propadu reálných mezd během Q2 20 došlo v průběhu třetího čtvrtletí k jeho zmírnění.

30.11.2020 Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu. Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

24.11.2020 Německý konečný odhad vývoje tamního HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní nárůst ekonomiky našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera o 8,2 %. Struktura německého HDP pravděpodobně ukáže na oživení ve všech výdajových složkách, nejvíce však u spotřeby domácností a zahraničního obchodu. V důsledku obnoveného šíření koronaviru a s tím souvisejícího opětovného zavádění restriktivních opatření dochází v jednotlivých ekonomikách k poklesu důvěry. To by dnes měly potvrdit listopadové indikátory z ČR, Německa i ze Spojených států.

03.08.2020 Mnoho ekonomů a analytiků finančních trhů nadále doufá v obrat ekonomiky ve tvaru V. Lidé si ale často neuvědomují, že návrat na předchozí úroveň ekonomických indikátorů neznamená kompletní smazání ztrát. Problém je ve „ztraceném růstu“. Kdyby totiž nedošlo ke ztrátě hospodářského výkonu z důvodu Covid19, ekonomika by dále rostla. Kompletní smazání ztrát tedy neznačí návrat na předchozí hodnoty, ale dosažení hodnot nad předcházejícími hodnotami. V tomto článku chci popsat několik důvodů, proč jsem v tomto smyslu stále velmi skeptický.

03.04.2020 Dnes zveřejněný záznam z posledního jednání bankovní rady ukázal, že bankovní rada minulý čtvrtek diskutovala především rozsah snížení základní úrokové sazby. Nad potřebou samotného snížení úrokových sazeb však panovala shoda. Nakonec převážil názor většiny a bankovní rada úrokové sazby jednomyslně snížila o 75bb. Mimo úrokové sazby byl diskutován také vývoj kurzu. V tomto případě je ČNB i nadále připravena intervenovat na devizovém trhu proti silně oslabující koruně. Úroveň kurzu, při které by již na trh vstoupila, banka neuvedla. My i nadále očekáváme, že v případě dále se zhoršujícího výhledu české ekonomiky ČNB přistoupí k dalšímu snížení základní úrokové sazby o 50bb. V případě potřeby by tak nejspíše učinila na mimořádném jednání, když řádné měnově politické zasedání je naplánováno až na 7. května. Pro měnovou politiku ČNB však bude důležitý také vývoj v zahraničí.

03.04.2020 Česká národní banka na svém posledním zasedání minulý týden ve čtvrtek rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb o 75bb. Pro toto snížení hlasovali všichni členové bankovní rady. Hlavní důvodem pro další uvolnění měnové politiky byla i nadále podpora české ekonomiky, která stále trpí zavedenými striktními omezeními proti šíření koronaviru.

27.03.2020 Česká národní banka na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75bb. To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy. S cílem podpořit stabilitu finančního sektoru, centrální banka snížila požadavek proticyklické kapitálové rezervy na 1 %, s účinností od 1. dubna. Uvedla také, že je připravena přistoupit ve větším rozsahu k nákupu státních dluhopisů. ČNB zopakovala svou připravenost zasáhnout proti silně oslabující koruně pomocí intervencí na devizovém trhu. Podle guvernéra J. Rusnoka si banka již stanovila hladinu kurzu, při které by na devizový trh vstoupila, ta však zveřejněna nebyla. My očekáváme další pokles základní úrokové sazby o 50bb v případě, že dojde k dalšímu zhoršení výhledu české ekonomiky.

17.02.2020 Zveřejněný záznam z únorového jednání bankovní rady ukazuje, že nalezení konečného konsenzu na zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů nebylo jednoduché. Velká část diskuse se věnovala rizikům a nejistotám spojeným s dalším ekonomickým vývojem. Členové rady se shodli, že nová prognóza přeceňuje intenzitu ekonomického oživení v zahraniční, když poslední reálná data žádné odražení ode dna nenaznačují. Zmíněna byla i epidemie koronaviru, která může ještě zhoršit vyhlídky světové a potažmo i domácí ekonomiky. Zevrubně byl diskutován zejména vývoj inflace a prognózou očekávané další zrychlení cenového růstu. Panovala shoda, že převážná část růstu cen je dána jednorázovými vlivy (daně, potraviny, elektřina), přičemž jádrová složka cen zůstává na prognóze stabilní. I přes vyšší inflaci není podle členů rady zatím příliš ohroženo ukotvení inflačních očekávání. Současně si uvědomují, že expanzivní fiskální politika zvyšuje poptávku a tím podporuje růst cen, a že tento vliv může s blížícími se volbami ještě zesilovat. Někteří členové rady vyjádřili nesouhlas s prognózovanou stabilitou kurzu koruny a očekávají další cenovou konvergenci i skrz nominální posilování kurzu. V pátek zveřejněná nezvykle vysoká lednová inflace pak dala členům bankovní rady za pravdu, když se rozhodli zpřísnit měnové podmínky i přes to, že se pro zvýšení sazeb vyslovila jen těsná většina centrálních bankéřů.