ESM

29.12.2023 Základní fakta o evropské měně euro k 25. výročí (1. ledna) zahájení používání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku v 11 zemích Evropské unie (EU):

14.04.2023 Mezi investory rostou pochybnosti ohledně zdraví evropského trhu s komerčními realitami, někteří mají obavy z jeho prudkého propadu po nedávných problémech v bankovním sektoru. Píše o tom dnes server CNBC. Vyšší náklady na půjčky nyní tlačí dolů ceny realit, které v uplynulých letech těžily z nízkých úrokových sazeb.

30.12.2022 Americké indexy zakončily včerejší obchodování výrazně výše. S&P 500 si připsal 1,75 %, Dow Jones přidal 1,05 % a Nasdaq se posunul o 2,57 % výše. Index Russell 2000 s malou kapitalizací vyskočil o 2,59 %.

30.12.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

25.07.2022 ECB představila uplynulý týden štít, který má chránit strukturálně slabší ekonomiky před vyššími úrokovými sazbami - v případě spuštění se ECB v “neomezených objemech” postaví na obranu národních dluhopisových trhů.

25.07.2022 ECB představila uplynulý týden štít, který má chránit strukturálně slabší ekonomiky před vyššími úrokovými sazbami - v případě spuštění se ECB v “neomezených objemech” postaví na obranu národních dluhopisových trhů. Vyšším sazbám se eurozóna v nejbližších kvartálech kvůli rostoucí hrozbě inflace nevyhne a pomaleji rostoucí ekonomiky, obtěžkané vyšší strukturální nezaměstnaností a veřejným dluhem, budou mít problém takovou terapii strávit.

24.06.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

30.12.2021 Základní fakta o evropské měně euro k 20. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU):

07.05.2021 Česká národní banka na svém květnovém zasedání dle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 0,25 %. V nové makroekonomické prognóze došlo k poměrně značnému zhoršení odhadu vývoje ekonomiky pro letošní rok z 2,2 % na 1,2 %. V následujícím roce však ČNB prognózu upravila směrem nahoru a nově tedy počítá s růstem ekonomiky o 4,3 %, když v únorové prognóze predikovala růst o 3,8 %.

05.05.2021 Dluhový strop 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to dnes šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.

18.03.2021 Řecko předčasně splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) další část půjček, a to v hodnotě 3,3 miliardy eur (zhruba 86 miliard Kč). Oznámilo to dnes řecké ministerstvo financí. Tento krok pomůže Aténám snížit náklady na správu dluhu, protože úvěry od MMF mají vyšší úroky, než v současnosti po Řecku požadují finanční trhy.

05.03.2021 Záchranný fond eurozóny ESM schválil žádost Řecka o předčasné splacení drahé půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Uvedla to včera agentura Reuters. Řecko podalo v únoru k ESM žádost o splacení 3,3 miliardy eur (86,5 miliardy Kč), což výrazně sníží náklady na obsluhu dluhu, protože úroky z úvěrů od MMF jsou mnohem vyšší, než za kolik si Řecko nyní může půjčit na trzích.

14.12.2020 Rok 2020 se zcela jistě zapíše do historie. Byl to neuvěřitelný rok plný šílených událostí a v podstatě vše se točilo kolem koronaviru. A jelikož se blíží konec roku, tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice v tomto roce.

01.12.2020 Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.

30.11.2020 Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu. Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

15.09.2020 Evropské ekonomiky se pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2022 na úrovně z období před příchodem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to dnes šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.

10.07.2020 Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po dnešním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

10.07.2020 Irský ministr financí Paschal Donohoe byl včera zvolen předsedou euroskupiny, vlivného orgánu složeného z 19 ministrů financí zemí platících eurem. Pětačtyřicetiletý konzervativní politik nahradí odstupujícího portugalského ministra financí Mária Centena v době, kdy ministry čeká rozhodování o podrobnostech balíku na pomoc unijním ekonomikám navrženého Evropskou komisí.

25.06.2020 Španělská ministryně hospodářství Nadia Calviňová se dnes stala první oficiální kandidátkou na pozici šéfa euroskupiny, vlivného orgánu složeného z 19 ministrů financí zemí platících eurem. Levicovou političku diplomaté označují za hlavní favoritku na místo, které v červenci uvolní odstupující portugalský ministr financí Mário Centeno. O post zatím neoficiálně projevili zájem i ministři financí Irska Paschal Donohoe a Lucemburska Pierre Gramegna.

19.06.2020 Evropští leadeři dnes projednávají ozdravný balíček „EU nové generace“ předkládaný Evropskou radou spolu se standardním sedmiletým rozpočtem na období 2021-2027. K dosažení vzájemné dohody je však ještě daleko, zejména pokud jde o poměr mezi úvěry a dotacemi a kritéria rozdělování peněz. Vzhledem k neshodám mezi členskými státy se zdá představa kancléřky Angely Merkelové, že k dohodě ohledně plánu zotavení dojde již v červenci, značně optimistická.

10.06.2020 Evropské akcie vstoupily do středečního obchodování docela dobře, ale úvodní růst postupně vyprchal a hlavní indexy nyní míří rychle do červeného. DAX už ztrácí přes půl procenta. Naopak se začíná dařit dluhopisům při poklesu 10Y výnosů na hlavních trzích zhruba o 1 až 2 bazické body. Zlato je dnes mírně v plusu. Eurodolar i po včerejšku pokračuje lehce vzhůru na 1,1365.

25.05.2020 Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť po té, co německý ústavní soud komplikuje komplikuje život ECB. Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard euro (zhruba 5% HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu než původně navrhovala Komise.

19.05.2020 Země Evropské unie schválily záměr využít 100 miliard eur (2,8 bilionu Kč) na podporu zaměstnanců ohrožených výpadkem ekonomické aktivity v důsledku koronaviru. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili návrh Evropské komise (EK), která hodlá půjčky do zmíněné výše poskytnout státům k podpoře krátkodobých pracovních míst. Program bude k dispozici, až členské země poskytnou záruky za úvěr, z něhož bude EK půjčky financovat.

08.05.2020 Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).

29.04.2020 Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom dnes Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.

24.04.2020 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie včera pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Na konkrétních parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli a podle unijních činitelů je další jednání otázkou příštích měsíců.

23.04.2020 Ropa sice vykazuje stále poměrně velké pohyby, ale to už v rámci konsolidace po pádu ze začátku týdne. Brent se obchoduje nad 21 dolary, WTI roste zpět k 15 USD za barel. Takový vývoj dává prostor přesunout více pozornosti k novým makrodatům, která jsou dnes na programu.

23.04.2020 Česko podle řady měřítek zaostává v pomoci postiženým odvětvím a domácnostem, a to zvlášť při porovnání se sousedním Německem. Tam zatím plánovaná pomoc státu čítající kromě přímé pomoci, odklad plateb státu a garantovaných úvěrů může dosáhnout více než 50 % HDP (viz statistiky think tanku Bruegel). V Česku i kvůli pomalému startu garantovaných úvěrů (zatím COVID I a II) bude náběh celkové pomoci daleko pomalejší (pokud vše půjde tak jako doposud, odhadujeme do 10 % HDP). I proto se nabízí úvahy záplatovat výpadky likvidity v podnikovém sektoru dočasně plošnějšími rychlými nástroji - například novými odklady plateb daní.

22.04.2020 Na čtvrteční večer je naplánováno setkání leaderů EU, kteří mají prodiskutovat balíček návrhů na podporu krátkodobé likvidity odsouhlasený před dvěma týdny Euroskupinou. Mezitím se objevily nedořešené názorové neshody ohledně úvěrového limitu ESM a fondu na podporu zotavení, které znovu oživují spory sahající až ke krizi kolem státního dluhu členských zemí z roku 2012. Je patrné, že se blíží politická dohoda, která v této chvíli nebude zahrnovat žádný fond zotavení. Evropská rada by měla dát Euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti podpory ekonomických aktivit ve světě po odeznění pandemie, aniž by při tom jasně zmínila mutualizaci dluhů.

22.04.2020 Dlouhodobý plán pro oživení ekonomik ochromených pandemií způsobenou koronavirem bude hlavní náplní čtvrtečního videosummitu lídrů zemí Evropské unie, kteří se budou snažit sblížit své často velmi odlišné postoje k objemu i charakteru unijní pomoci. Předseda Evropské rady Charles Michel dal před jednáním najevo, že neočekává konečnou dohodu, ale co největší posun v diskusi o vytvoření pokrizového fondu. Prezidenti a premiéři by se naproti tomu podle unijních činitelů měli bez zásadnějších obtíží shodnout na podpoře dříve navržených stimulů či koordinovaného plánu uvolňování koronavirových restrikcí.

22.04.2020 Evropská centrální banka (ECB) signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová takové nákupy označila za nezákonné. Skepticky se vyjádřila i k možnosti podpořit ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí rozdáváním hotovosti lidem, tedy takzvanými penězi z helikoptéry. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

22.04.2020 Nových dat, která by ilustrovala vývoj české ekonomiky po nástupu korona-krize či nouzového stavu, je zatím poskrovnu, nicméně první střípky obrázku „nové“ ekonomiky se už pomalu a jistě začínají skládat. Mezi prvními tvrdými daty vynikají především čísla ze tří tuzemských automobilek, které v průběhu března zastavily výrobu vlastně největšího tuzemského průmyslu, který přímo i nepřímo generuje zhruba 10 % HDP. Odstávky přitom začaly ke konci druhé dekády března a ve dvou ze tří finalistů ještě ani neskončily.

20.04.2020 Americký dolar dnes stagnuje. Investoři čekají na výsledek čtvrtečního summitu Evropské unie. Prezidenti a premiéři členských zemí se během videokonference mají zabývat hlavně tím, jak pomoci evropskému hospodářství postiženému pandemií covid-19.

20.04.2020 Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč). Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.

20.04.2020 Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.

19.04.2020 Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.

16.04.2020 Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem. Podle některých europoslanců by EU měla rychlými kroky odčinit své zaváhání z počátku šíření nákazy.

15.04.2020 Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.

10.04.2020 Předseda Evropské rady Charles Michel dnes svolal na 23. dubna další videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Zabývat by se na ní měli hlavně tím, jak pomoci evropskému hospodářství postiženému pandemií covid-19. Už ve čtvrtek se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.

10.04.2020 Ministři financí zemí Evropské unie se včera dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Po včerejší videokonfereci euroskupiny to uvedl šéf euroskupiny Mário Centeno. Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

09.04.2020 Země eurozóny jsou velmi blízko shody na plánu pro oživení ekonomik po koronavirové krizi. Před začátkem dnešní videokonference ministrů financí Evropské unie to prohlásil předseda euroskupiny Mario Centeno, podle něhož by měli všichni ministři ukázat vůli ke kompromisu. Pod tlakem dalších států se ocitlo Nizozemsko, které dosud blokovalo návrh na využití téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek.

09.04.2020 Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.

08.04.2020 1) Obchodování na západoevropských akciových trzích začalo dnes pod nulou. Zhruba půl hodiny po začátku seance hlavní indexy odepisovaly zhruba 1 %. Dopoledne se ztráty mírně prohloubily a zhruba půl hodiny po poledni benchmarky klesaly asi o 1,5 %.

08.04.2020 Ministři financí zemi Evropské unie se ani po dlouhém nočním jednání neshodli na společném plánu, jak povzbudit své ekonomiky po koronavirové krizi. Zástupcům vlád se nepodařilo najít kompromis v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů ze záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno proto po 16 hodinách odložil další jednání na čtvrtek.

08.04.2020 Dnes se i Česko dozvídá velice důležitou první zprávu o dopadu koronaviru do ekonomiky - březnová čísla z trhu práce. Ta potvrdila náš předpoklad, že by (narozdíl od USA) zatím nemělo dojít k masivnímu nárůstu nezaměstnaných. Březnová nezaměstnanost byla potvrzena na únorové úrovni 3,0 %. Za prvé proto, že eventuální výpovědi jsou v Česku spojeny s dvouměsíční výpovědní lhůtou. A za druhé, situace na trhu práce byla extrémně napjatá a Česko patřilo k zemím s největším počtem neobsazených pracovních míst.

07.04.2020 Ministři financí zemi Evropské unie by dnes měli přijít s koordinovaným a rozsáhlým plánem na podporu ekonomiky po koronavirové krizi. Před začátkem videokonference unijních ministrů to řekl šéf takzvané euroskupiny Mario Centeno, podle něhož musí EU doplnit již přijaté akutní kroky dalšími závazky, které poskytnou ekonomikám dostatek financí na budoucí obnovu. Zásadním tématem jednání je vydání společných dluhopisů eurozóny, na což ale mají státy používající společnou měnu rozdílné názory.

07.04.2020 Klíčovou geopolitickou událostí dneška je odpolední setkání euroskupiny. Na programu by měly být otázky fiskální odezvy na pandemii COVID-19. Na tom, jak by měl rozpočet EU zareagovat, shoda nepanuje, a to jak v případě zdrojů financování, zapojení institucí typu EIB či ESM nebo velikosti fiskálního stimulu. Ekonomický kalendář přinese zajímavá data německé únorové průmyslové produkce, dílčí data z amerického trhu práce či tuzemské statistiky maloobchodních tržeb.

07.04.2020 Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.

07.04.2020 Jednotný recept na pomoc národním ekonomikám z koronavirové krize budou dnes hledat ministři financí Evropské unie. Zásadním tématem jejich videokonference bude vydání společných dluhopisů eurozóny, které by umožnily financovat záchranná opatření i těm nejpostiženějším zemím. Evropské státy jsou však v přístupu k nim rozděleny.

06.04.2020 Země Evropské unie by měly vytvořit nový společný fond, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by do něj mohly získávat peníze například vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů nebo do něj nasměrovat část svých daňových příjmů. Ve společném prohlášení to dnes uvedli eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni. Nástroje ke zmírnění očekávané recese budou v úterý hledat během videokonference unijní ministři financí a takzvané koronové dluhopisy budou jedním z diskutovaných témat.

06.04.2020 Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.

02.04.2020 Dvacet let po zavedení eura se jedna z hlavních obav jeho zakladatelů zhmotňuje ve třetí největší ekonomice regionu, sužované koronovirem. Přetrvávající podezření, že se rozmařilé půjčování, k němuž se Itálie uchýlila, nakonec stane problémem celé Evropy, bylo v 90. letech opakovanou noční můrou představitelů německých finančních institucí. Píše o tom agentura Bloomberg.

02.04.2020 Nizozemsko včera navrhlo vytvoření fondu na podporu zemí nejtvrději zasažených koronavirem a vyzvalo další členy Evropské unie, aby do něj také přispěli. Podle agentury Reuters o tom informoval ministr financí Wopke Hoekstra.

31.03.2020 Už od 12. března platí na území ČR nouzový stav a ještě (minimálně) do 11. dubna platit bude. Nástup restrikcí spolu s propadem domácí i zahraniční poptávky tvrdě zasáhl tuzemský podnikatelský sektor, který dnes bude s napětím vyčkávat na rozhodnutí o asi nejvýznamnějších vládních opatřeních na jeho podporu.

29.03.2020 Italský premiér Giuseppe Conte vyzval Evropskou unii, aby začala vydávat "evropské dluhopisy pro oživení ekonomiky", které by měly financovat opatření související s epidemií koronaviru. Neschopnost řešit krizovou situaci by byla pro unii chybou s "tragickými" důsledky, uvedl Conte ve včerejším rozhovoru pro ekonomický deník Il Sole 24 Ore. Evropská komise ústy své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ale uvedla, že žádné vlastní dluhopisy vydávat neplánuje.

27.03.2020 Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.

27.03.2020 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se včera po šestihodinovém videosummitu zcela neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků. V přijatém společném prohlášení také vyzvali Evropskou komisi a další unijní instituce, aby připravily akční plán na dobu po pandemii.

25.03.2020 Náladu investorů, stále zkoušenou strmě rostoucími statistikami nakažených a obětí koronaviru i odhady drtivých ekonomických důsledků, notně vylepšila poslední vlna podpůrných opatření. Připomeňme, že Fed přistoupil k neomezeným nákupům dluhopisů a v americkém Kongresu by měl po dohodě bez problémů projít fiskální balík přibližně za 2 biliony USD. Vedle toho německý parlament formálně posvětil dříve oznámený soubor opatření za 750 mld. EUR.

25.03.2020 Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby vážně uvažovali nad jednorázovou emisí společných dluhopisů, takzvaných koronabondů. S jejich pomocí by podle ní mohla eurozóna lépe bojovat s finančními dopady pandemie onemocnění způsobeného koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na čtyři zdroje. Podle nich to šéfka ECB řekla při úterní videokonferenci.

25.03.2020 1) Asijské akcie dnes opět posilují, podpořila je dohoda politiků ve Spojených státech ohledně stimulačních opatření, která mají zmírnit hospodářské dopady koronaviru. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 zpevnil o 8,04 procenta a obchodování zakončil na 19.546,63 bodu. Zaznamenal tak nejprudší procentní nárůst od října 2008.

25.03.2020 Záchranný fond eurozóny (ESM) by zemím platícím společnou měnou mohl poskytnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP). Po včerejší videokonferenci ministrů financí eurozóny věnované hospodářským dopadům pandemie to řekl šéf ESM Klaus Regling. Fond má k dispozici pro úvěrovou pomoc všem zasaženým zemím 410 miliard eur (téměř 11,4 bilionu Kč).

24.03.2020 Je jasné, že v krizi obvyklá pravidla neplatí. V rámci boje s jedním z nejvýznamnějších ekonomických šoků moderní historie se Německo rozloučilo se svou „Schwarze Null“, EK pozastavila platnost rozpočtových pravidel a ECB významně uvolnila bankovní a finanční předpisy. Zpočátku byla odezva ze strany EU příliš pomalá a nevýrazná, ale tento týden by mohl být rozhodující. Mohl by ukázat, že v EU nejde jen o suchopárné finanční transakce, ale také o demonstraci solidarity s ostatními evropskými zeměmi v neveselých časech.

20.03.2020 Evropská komise (EK) je připravena zvážit podporu společné emisi dluhopisů za celou eurozónu, kterými by pomohla zmírnit masivní dopady krize způsobené novým koronavirem. Řekla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni poznamenal, že k takovému účelu by se nejvíce hodil Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by takzvané koronabondy mohl vydávat.

20.03.2020 Česká vláda dál ladí balík ekonomické pomoci. Stát uhradí ze 100 % zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v karanténě (zaměstnanci dostávají v takovém případě 60 % své mzdy). Pokud někdo z důvodu nařízení vlády musí provozovnu kvůli epidemii uzavřít, vláda uhradí podnikům 80 procent z náhrady mzdy (která v takovém případě dosahuje 100 % předešlé mzdy). Podrobně zde.

18.03.2020 Dnešní den nechává zapomenout na včerejší nadechnutí finančních trhů. Akcie znovu padají, a to v Evropě a Americe o 4-7 procent. Dolar opět drtí ostatní měny i zlato a zůstává při současné nejistotě a žízni po likviditě široce poptávanou měnou. Eurodolar padá na 1,0835 a pár dolar-koruna strmě stoupá na 25,55.

18.03.2020 Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny, zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se dnešním prohlášení snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

16.03.2020 Tento týden bude pokračovat snaha čelních představitelů hospodářské politiky odvrátit paniku z pandemie koronaviru. Americká centrální banka nevydržela do řádného středečního jednání, když v neděli opět mimořádně rozhodla snížit úrokové sazby jen lehce nad nulu. V Evropě se po krocích ECB v minulém týdnu začíná upínat pozornost k fiskální politice. Předpokládáme, že v nejbližších dnech oznámí další kroky jednotlivé vlády v Evropské unii. Bank of Japan pravděpodobně představí další nástroje na podporu likvidity trhu. Všechna tato opatření by měla pomoci zlepšit sentiment trhu, jak již naznačil závěr minulého týdne. Na druhou stranu očekáváme další sadu dat z Německa nebo Číny, která potvrdí negativní dopad na reálnou ekonomiku. Pokud trhy uvěří v sílu nových opatření, mohla by se koruna dočkat korigování předchozích ztrát.

05.12.2019 1) Japonská vláda podpoří ekonomiku balíkem opatření v hodnotě zhruba 13 bilionů jenů (2,8 bilionu Kč). Oznámil to dnes japonský premiér Abe Šinzó. Podle listu Financial Times jde o první japonský balík rozpočtových stimulů od roku 2016. Japonsko je třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.

05.12.2019 Ministři financí zemí eurozóny se v principu shodli na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po středečním večerním jednání to dnes oznámil šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož bude možné dohodu stvrdit během několika měsíců. Mezi body, které ještě bude muset euroskupina doladit, patří zejména obavy Itálie ohledně restrukturalizace státního dluhu.

21.11.2019 1) Donald Trump naznačil možné celní úlevy na součástky, které americká společnost Apple dováží pro své počítače, chytré telefony a hodinky z Číny. Prezident USA to řekl při středeční návštěvě továrny Applu v Texasu, kde firma produkuje počítače určené pro americký trh. Apple sice z cel zavedených americkou vládou v obchodní válce s Čínou získal výjimky, požaduje ale po vládě další úlevy.

21.11.2019 Itálie má výhrady k reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), na které se shodli ministři financí eurozóny v červnu a která má být podepsána na prosincovém summitu Evropské rady. Proti reformě se staví zejména protestní Hnutí pěti hvězd (M5S) z vládní koalice, ale brojí proti ní také opozice. Tvrdí, že reforma vyvolá nedůvěru ve schopnost Říma splácet závazky, a proto by mohla hrozit restrukturalizace státního dluhu nebo i platební neschopnost.

16.09.2019 Řecko chce předčasně splatit 2,9 miliardy eur (75 miliard Kč) z téměř devíti miliard, které dosud dluží Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Příslušnou žádost adresovanou Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM) a euroskupině dnes podepsal řecký ministr financí Christos Staikouras.

12.06.2019 Na hlavních rysech budoucího rozpočtového nástroje eurozóny by se podle názoru Evropské komise (EK) měli koncem příštího týdne shodnout premiéři a prezidenti členských zemí EU. Komise dnes před červnovým summitem EU vybídla šéfy států a vlád bloku k několika konkrétním krokům směrem k větší integraci evropské hospodářské a měnové unie (EMU).

16.04.2019 Řecká vláda jedná s mezinárodními věřiteli o předčasném splacení části svých dluhů u Mezinárodního měnového fondu (MMF). Reaguje tak na pokles tržních úrokových sazeb. Podle mluvčího vlády Atény doufají, že s předstihem splatí "významný díl" ze zbývající dlužné částky 9,6 miliardy eur (zhruba 246 miliard Kč), informovala včera agentura AP.

30.12.2018 Základní fakta k 20. výročí (1. ledna 1999) zahájení užívání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku:

17.12.2018 Rok 2018 se brzy stane minulostí, a tak je na čase se společně podívat na každoroční přehled všech důležitých a klíčových ekonomických událostí v tomto roce. Byl to rok velmi bohatý na důležité ekonomické události ve světové ekonomice a nuda na trzích rozhodně nebyla. Pojďme si tedy přehledně po jednotlivých měsících připomenout ty nejzajímavější okamžiky, které nám nabídly finanční trhy v roce 2018.

14.12.2018 Budoucí rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny bude mít za cíl pomoci konvergenci zemí se společnou měnou a bude domluven v kontextu budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie. V Bruselu to dnes novinářům řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Detaily mechanismu, do kterého se dobrovolně budou moci zapojit také členové evropského mechanismu směnných kurzů bez eura, podle ní vypracují ministři financí eurozóny.

12.12.2018 Do června příštího roku chtějí mít premiéři a prezidenti zemí platících eurem jasnější představu o konkrétní podobě budoucího rozpočtového nástroje eurozóny. Plyne to z návrhu prohlášení k pátečnímu "eurosummitu", tedy schůzce šéfů států a vlád eurozóny, na kterou jsou pozváni i vrcholní představitelé ostatních států unie, včetně českého premiéra Andreje Babiše. Česko by přitom, stejně jako Polsko nebo Maďarsko, mohlo v pátek vyžadovat ohledně záměru některá vysvětlení.

05.12.2018 Ministři financí Evropské unie se včera dohodli na reformě bankovních pravidel, doladit už zbývají do konce roku jen některé technické detaily. Změny se týkají kapitálových požadavků na banky a ozdravných postupů a řešení bankovních krizí. Záměrem úprav, které v listopadu 2016 navrhla Evropská komise (EK), je zacelit mezery, jež odhalila globální finanční krize, a učinit další krok směrem k evropské bankovní unii.

04.12.2018 Ministři financí členských zemí eurozóny se dohodli na reformách měnové unie, včetně posílení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po zasedání ministrů to novinářům řekl předseda schůzky Mario Centeno. Podle agentury DPA nicméně zůstává otevřená debata o vytvoření rozpočtu eurozóny a zavedení společného systému pro pojištění vkladů.

19.10.2018 Šéfové států a vlád 27 zemí Evropské unie se včera shodli, že na summitu v prosinci chtějí mít na stole rámec budoucí podoby reformované měnové unie, cestu k evropskému systému pojištění vkladů a také pokrok na cestě k unii kapitálových trhů. Po včerejším obědě lídrů zemí eurozóny, na který ale byli pozváni i šéfové států a vlád ostatních zemí unie, to včera novinářům řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

15.10.2018 Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) hodlá příští rok spravovat 33 miliard eur (asi 852 miliard korun), o osm miliard více než letos. Dnes to řekla Elke Königová, šéfka agentury, která tento záchranný fond eurozóny pro problémové banky spravuje. Jde o součást plánu zvyšovat postupně do roku 2023 prostředky ve fondu až na nejméně jedno procento všech krytých vkladů v bankách eurozóny. Ty se odhadují na 55 až 60 miliard eur (1,4 bilionu až 1,5 bilionu korun).

20.08.2018 Přehled zemí, které obdržely v uplynulých letech kvůli krizi finanční pomoc do Evropské unie a dalších institucí (řazeno chronologicky):

19.08.2018 Vybrané hlavní události spojené s hospodářskými problémy Řecka, které 20. srpna opustí třetí a zároveň poslední záchranný program:

07.08.2018 Silně zadlužené Řecko obdrželo poslední půjčku ze třetího záchranného programu. O vyplacení dohodnutých 15 miliard eur (téměř 385 miliard Kč) včera informoval Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Částka 9,5 miliardy eur zemi poslouží jako kapitálová rezerva pro období po skončení záchranného programu, zbylých 5,5 miliardy eur by mělo být využito ke správě řeckého dluhu.

31.07.2018 Zmírnění dluhové zátěže, které Řecku poskytly ostatní členské země eurozóny, Aténám ve střednědobém výhledu zajistí asi bezproblémové splácení veřejného dluhu, v dlouhodobém výhledu je ale udržitelnost splácení poněkud nejistá. Důvodem je fakt, že růst řecké ekonomiky zaostává za očekáváním. V analýze o udržitelnosti řeckého dluhu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).

29.06.2018 Dokončení bankovní unie a snížení rizik v bankovním sektoru je podmínkou k ustavení společného jištění pro eurozónu na základě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), řekla dnes novinářům po jednání 27 zemí EU o reformě eurozóny německá kancléřka Angela Merkelová. Krátké závěry schůzky se nijak nezmiňují o možných podobách případného rozpočtu eurozóny, na který mají státy velmi rozdílné názory.

21.06.2018 S napětím očekávané setkání lídrů Francie a Německa vyústilo ve výrazný posun ve snaze reformovat eurozónu. Berlín i Paříž se zavázaly ke společnému postupu a snaze o změnu.

20.06.2018 Místopředseda Evropské komise pro euro, finanční služby a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis je "opatrně optimistický" před diskusí šéfů států a vlád o reformě eurozóny koncem příštího týdne. K jeho hodnocení prý kladně přispěla také úterní dohoda na tomto tématu mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

20.06.2018 Diskuse o podobě budoucí reformy evropské měnové a hospodářské unie čeká dnes na pravidelném jednání Evropskou komisi. Kromě tématu, které bude za týden v pátek také předmětem diskuse na summitu 27 zemí EU, by komisaři měli také probrat předpokládané srpnové ukončení záchranného programu pro Řecko.

19.06.2018 Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron našli shodu ohledně vytvoření rozpočtu eurozóny, z něhož chtějí v příštích letech financovat hlavně investice ve členských zemích. Mechanismus záchranného fondu eurozóny (ESM) se má postupně proměnit v Evropský měnový fond (EMF). Merkelová a Macron to dnes řekli na společné tiskové konferenci po jednání na zámku Meseberg severně od Berlína.

15.06.2018 Řecký parlament včera schválil poslední balík reforem, které v rámci třetího a zároveň posledního záchranného programu požadovali věřitelé. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) vzápětí oznámil, že jeho vedení schválilo uvolnění jedné miliardy eur (téměř 26 miliard Kč) pro Řecko. Proti reformám v centru Atén protestovalo asi 3000 lidí.

04.06.2018 Úřad francouzského prezidenta přivítal komentář německé kancléřky Angely Merkelové k reformám eurozóny a označil ho za pozitivní krok. Úřad tak reagoval na rozhovor Merkelové s německým listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Zdroj z francouzské vlády pak agentuře Reuters řekl, že rozhovor ukázal na jasný posun postoje Německa k francouzskému postoji.

31.05.2018 Evropská komise dnes představí své plány na nové mechanismy ve fungování eurozóny v souvislosti s konkrétními návrhy příštího víceletého finančního rámce EU po roce 2020. Mezi novinkami by měla být například stabilizační funkce, tedy možnost využití půjček k udržení úrovně investic v případě velkých takzvaných asymetrických šoků.

11.05.2018 Výnosy italských dluhopisů po zprávě o sblížení dvou euro-skeptických stran (Hnutí pěti hvězd a Ligy severu) zamířily neomylně vzhůru, zatímco euro šlo současně dolů. Ke skutečné panice má ovšem situace na italských trzích hodně daleko. Výnos italského desetiletého dluhopisu zůstává stále hluboko pod úrovněmi po italských volbách a euro své ztráty hned druhý den smazalo. Je tedy vůbec čeho se bát?

27.04.2018 Řecký dluhový maraton pomalu spěje do finále - dnes v Sofii začínají jednání o dluhových úlevách, na které “nejpředluženější” evropská ekonomika marně čeká posledních šest let. Detaily dluhové “úlevy” však ještě budou předmětem vášnivých politických debat…

27.03.2018 Představitelé eurozóny dnes schválili vyplacení nových půjček Řecku ve výši 6,7 miliardy eur (170,5 miliardy Kč) v rámci stávajícího záchranného úvěru. Oznámil to Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Rozhodnutí potvrzuje politickou dohodu z počátku března a Aténám pomůže vytvořit hotovostní rezervu, která by zemi pomohla plně se vrátit na mezinárodní finanční trhy poté, co v srpnu skončí záchranný program. Jeho celková hodnota dosáhla 86 miliard eur, informovala agentura Reuters.

13.03.2018 Ještě do konce měsíce by mělo Řecko dostat další část záchranného úvěru ve výši 5,7 miliardy eur (téměř 145 miliard Kč), následovat bude o něco později doplatek zbývající jedné miliardy eur (přes 25 miliard Kč). Novinářům to včera po jednání ministrů financí eurozóny řekl výkonný ředitel Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling.

13.03.2018 Diskusí o různých aspektech budoucích změn v podobě evropské měnové unie se budou - kdykoliv to bude možné - účastnit také členské země Evropské unie, které neplatí eurem. Po včerejším jednání euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, to řekl nový šéf těchto schůzek Mario Centeno z Portugalska.

12.03.2018 Ministři financí zemí platících eurem dnes v Bruselu diskutují o dokončování evropské měnové unie, průlom v debatách se však nečeká. Jak při příchodu na jednání řekl nový šéf euroskupiny, tedy těchto ministerských schůzek, Mario Centeno z Portugalska, je na rozhodnutí čas do června. O věci budou šéfové států a vlád ale mluvit už příští týden.